Tato aktivita se zaměřuje na rozvoj čtenářské gramotnosti žáků. Oproti takové metodě literární výchovy, v níž učitel podává obecné informace o autorech a dílech (a žáci je posléze jako „hotové poznatky“ memorují), je zde kladen důraz na menší celky textu (například jednotlivé věty). Žáci tyto menší jednotky interpretují s ohledem na ty roviny literárního textu, jejichž rozbor je obsahem rovněž maturitní zkoušky (například charakteristika postav, jazyková charakteristika apod.) Digitální nástroje umožňují přehlednou vizualizaci interpretace textu, v níž významy vznikají postupně a mohou být průběžně upravovány.
Cíl výuky
Vzdělávací cíle:
G:
Žák při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené vědomosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech.
Žák na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu.
Žák rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře.
SOV:
Žák text interpretuje a debatuje o něm.
Žák při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie.
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci vytvářejí a upravují digitální obsah v různých formátech, vyjadřují se za pomoci digitálních prostředků.
Žáci pozměňují, vylepšují a zdokonalují obsah nebo ho zapracovávají do stávajících děl s cílem vytvořit nový, originální a relevantní obsah.
Žáci získávají data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí; při vyhledávání používají různé strategie; získaná data a informace kriticky hodnotí, posuzují jejich spolehlivost a úplnost.
Mobilní telefon / tablet / papír pro psaní poznámek a vyhledávání doplňujících informací
V případě jednoho výkladu promítaného třídě žák využívá přístroj s aplikací OrgPad (nebo jinou podobnou) přítomný v učebně
V případě tvorby více výkladů zároveň žák potřebuje takové zařízení, které mu umožňuje práci s aplikací OrgPad (nebo jinou podobnou), s elektronickým textem a zároveň práci se sdíleným prostředím (např. Google Classroom)
Pomůcky pro učitele:
Dataprojektor, PC pro promítání elektronického textu, aplikace OrgPad (nebo jiné podobné) a případně sdíleného prostředí (např. Google Classroom)
Popis činností – výuková situace:
Nutně předchází: vysvětlení základních termínů potřebných pro interpretaci prozaického textu (například umělecký směr, literární druh a žánr, témata a motivy, časoprostor, kompozice, vypravěč, postavy, tropy a figury, jazyková charakteristika, vyprávěcí způsoby, typy promluv). Základní informace o vybraném autorovi (v daném případě Josef Škvorecký). Naopak obecné informace o rozebírané knize (v našem případě Zbabělci) doporučujeme (zatím) neuvádět.
Uvedení tématu hodiny: Interpretace prozaického textu (Josef Škvorecký: Zbabělci)
Zadání: Učitel a posléze vždy jeden žák / jedna žákyně čtou krátkou pasáž textu. Vyberou z ní klíčové informace a ty zaznamenají graficky v aplikaci OrgPad (nebo jiné podobné). Informace se mohou týkat všech základních rovin literárního textu (viz jejich výčet výše).
V případě jednoho řešení promítaného třídě: Žák/yně může informace zaznamenávat samostatně v aplikaci na PC umístěném v učebně. Informace je potřeba postupně upravovat (např. upřesňovat nebo i zcela měnit) tak, jak se je žáci průběžně dozvídají na základě plynutí čteného textu.
V případě více řešení: Informace si žáci doplňují a následně upravují samostatně v aplikaci. Nedochází zde k dialogu různých čtení oproti prvnímu způsobu.
4. Vzorový příklad učitele:
Vybereme například údaje o časoprostoru (Port Arthur), postavách (vypravěč, Benno), jazyce (ne/spisovnost) a tématu úryvku (revoluce).
Zaznamenáme vizuálně, například takto v aplikaci OrgPad:
5. Kladení otázek, vyhledávání doplňujících informací
Učitel klade vzorové otázky, odpovědi na některé z nich jsou již zaznamenány ve vizualizaci výše, například O jaké revoluci postavy hovoří? Hovoří o této revoluci vážně, nebo ironicky? Známe jména postav?
U některých neznámých míst v textu učitel může zadat instrukci k vyhledávání informací na internetu. V uvedeném případě by mohla dobře fungovat otázka Kde se příběh odehrává? Port Arthur v textu totiž není čínským přístavem, ale restaurací ve fiktivním Kostelci. Aby to žáci zjistili, musejí zadat do vyhledávače odpovídající výrazy (nestačí jen „Port Arthur“, naopak upřesnění „Port Arthur Zbabělci“ by už ke kýženému výsledku vést mělo).
6. Žákovské interpretace
Žáci pokračují ve čtení, výběru a zaznamenávání informací dle učitelova vzoru. Rovněž si nad textem kladou otázky a v případě potřeby vyhledávají doplňující informace na internetu.
7. Společný brainstorming nad možnostmi pokračování příběhu
8. Reflexe
Zeptáme se například na to, jestli jsou žáci zvyklí číst tímto způsobem – a pokud ne, jaká pozitiva toto pozorné čtení přináší.
Můžeme se zeptat i na přidanou hodnotu vizuálního zpracování interpretace oproti záznamu na papír.
Google nebo jiný vyhledávač (případně i ChatGPT nebo jiný chatbot)
Reflexe
Metodické poznámky:
Na SOŠ i gymnáziu byla tato aktivita vyzkoušena v rámci jedné vyučovací hodiny. Interpretována byla zhruba jedna stránka knihy. V případě potřeby může být vizualizace výrazně jednodušší, než jak ji ukazuje obrázek výše.
Tato metoda by měla fungovat při volbě téměř jakéhokoli prozaického textu. Není tedy vázána na Škvoreckého Zbabělce.
Postřehy z ověřování v praxi:
Příliš se neosvědčilo zadání, v němž každý žák / každá žákyně rozebírá striktně jednu větu textu. V případě příliš krátkých vět apod. totiž nemusejí být obsaženy relevantní nové informace pro rozbor. Doporučujeme, aby výběr pasáže určoval učitel na základě konkrétní situace.
