Článek nabízí inspiraci a zkušenost s realizací lekce zaměřené na dýchací soustavu člověka v rámci online výuky. V první hodině se žáci zaměřují na poznávání stavby dýchací soustavy člověka a připravují se na samostatnou práci v rámci asynchronní výuky, v níž budou zjišťovat a zaznamenávat, jak se mění jejich dechová a tepová frekvence po tělesné námaze, a budou zjišťovat svou vitální kapacitu plic.
V této lekci se z pohledu první osoby podíváme na strukturu dýchací soustavy člověka. Před realizací této lekce je vhodné, aby se již žáci seznámili s cévní soustavou.
Oborové cíle:
poznáme, proč jsou plíce důležité
popíšeme, jak je dýchací soustava přizpůsobena své funkci
na schématu pojmenujeme jednotlivé části dýchací soustavy
Kompetenční cíle:
budeme spolupracovat ve skupině
budeme tvořit diagram z informací v učebnici
budeme využívat digitální technologie pro práci a učení
První hodina – Stavba dýchací soustavy
Několik otázek pro úvod
Proč máme plíce a jak souvisí plíce s cévní soustavou? Které plyny se vyměňují v plicích? Co dýcháme a co vydechujeme? Jsou obě plíce stejně velké?
Co je hrtan a jak s ním souvisí onemocnění laryngitida? Kde vzniká hlas? Možná přijde na řadu i zpěv. Nebo alespoň bzučení...
Co je to průdušnice a kde ji můžeme snadno nahmatat včetně jejích chrupavčitých prstenců?
Učíme se stavbu dýchací soustavy
pracujeme ve skupinách po 3–4 žácích,
poznáváme stavbu dýchací soustavy a vyplňujeme pracovní list Stavba dýchací soustavy (příloha); využíváme informace v učebnici ke stavbě dýchací soustavy člověka.
Individuálně doplňujeme do schématu části dýchací soustavy
Nyní využijeme, co jsme se při skupinové práci dozvěděli o stavbě dýchací soustavy. Do schématu (viz pracovní list Stavba dýchací soustavy) šipkami doplňujeme jednotlivé části dýchací soustavy.
V online výuce je možné využít aplikaci Nearpod – aktivita Draw It, v níž žáci doplňují popisky do sdíleného schématu s okamžitou zpětnou vazbou pro učitele. Obdobným způsobem je možné využít i další aplikace (např. https://whiteboard.fi/).
Autoři díla: žáci osmého ročníku ZŠ Kunratice
Zakončení první hodiny
Žák dobrovolník představí cestu vzduchu od dutiny nosní po plíce. Přitom sdílí jím popsané schéma.
Druhá hodina – Příprava a realizace samostatného měření
Měříme tepovou a dechovou frekvenci a vitální kapacitu plic
Jak budeme postupovat?
Kde budeme měření provádět?
Jak při tom budeme spolupracovat?
Kam budeme zaznamenávat výsledky z měření?
Otázky k přemýšlení:
Jak veliký rozdíl v tepové frekvenci (kolik tepů za minutu) bude před během a po běhu?
Jak veliký rozdíl v dechové frekvenci (kolik výdechů za minutu) bude před během a po
běhu?
Jak vysvětlíme zda vydechneme/nevydechneme všechen vzduch z plic?
Co ovlivňuje velikost plic, a tím i množství vzduchu v plicích?
Co platí, budeme-li porovnávat činnost a velikost srdce a činnost a velikost plic?
Úkol 1 – Jak se mění počet tepů a dechů člověka po tělesné námaze
Spočítejte si počet tepů a dechů za minutu nejprve v klidu a pak po tělesné námaze. Protože nyní máme vytrvalostní výzvu, vyzkoušíme si měření před a po půlkilometrovém běhu (můžete odhadnout, případně využít nějakou z mobilních aplikací).
Měření tepové frekvence (tepu)
Nejjednodušší je měřit tep na vnitřní straně zápěstí, na palcové straně. Tudy probíhá vřetenní tepna. Dodržujte následující postup:
Jemně umístěte 3 prsty druhé ruky na tuto tepnu (nepoužívejte palec).
Počítejte údery po dobu 30 sekund a pak hodnotu vynásobte dvakrát. Získáte tak počet tepů za minutu.
Měření dechové frekvence (dechu)
Měříme 1 minutu položením ruky na hrudník či na břicho.
Úkol 2 – Měření vitální kapacity plic
Cílem této aktivity je změřit, kolik vzduchu se vejde do našich plic, respektive jak velký objem vzduchu vydechneme při maximálním vydechnutí.
Co si na tento pokus připravíme?
Autor díla: Vít Beran
Výsledky z měření tepové a dechové frekvence a vitální kapacity plic žáci zaznamenají do sdílené tabulky s možností vytvoření přehledného grafu (viz ukázka zpracování níže).
Autoři díla: Jakub Holec, Vít Beran
Žáci využijí informace v tabulce a grafu při závěrečném zodpovídání otázek s využitím sdíleného formuláře (Forms). Možné příklady otázek:
Co všechno můžete z grafu a tabulky vyčíst o své fyzické kondici? Porovnejte si vaše hodnoty s průměrnými hodnotami ve třídě.
Co ovlivňuje velikost plic, a tím i množství vzduchu v plicích?
Co platí, budeme-li porovnávat činnost a velikost srdce a činnost a velikost plic?
Pro celou výukovou lekci je zpracován Padlet, v němž jsou k dispozici jednotlivé aktivity, materiály i doporučený časový průběh lekce.
