Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Používání učebnic dějepisu v praxi
1,5 (2 hodnocení)
Příspěvek informuje o průzkumu, který byl proveden v roce 2008. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké učebnice jsou ve vyučování dějepisu využívány, proč učitelé volí určitou učebnici a jak ji hodnotí. Zjištění jsou porovnána se závěry obdobného průzkumu z roku 2000.
Cíle průzkumu
V roce 2000 provedlo Pedagogické centrum v Plzni průzkum s názvem Jak učitelé používají a hodnotí učebnice dějepisu[1]. Protože od té doby došlo k výrazným změnám jak v produkci učebnic, tak v podmínkách vyučování dějepisu, byl průzkum v roce 2008 zopakován.
Záměrem bylo podobně jako v průzkumu v roce 2000 dozvědět se:
jaké učebnice jsou ve vyučování dějepisu využívány
proč učitelé volí určitou učebnici
jak učitelé učebnici hodnotí
Charakteristika průzkumu
Použity byly stejné dotazníky jako v roce 2000. Respondenti měli vyplnit, kterou učebnici používají v určité ročníku uvedeného typu školy, vybrat z nabídnutých možností důvod, proč právě ji, a vyznačit na pětistupňové škále své mínění o kvalitě učebnice (textu, obrazového materiálu a dalšího vybavení knihy).
Pětistupňová škála byla volena, protože s ní učitelé běžně pracují při klasifikaci, zachován byl i zažitý způsob (1 – nejlepší hodnocení; 5 – nejhorší), aby vyplnění bylo pro učitele co nejsnazší. Přesto některým učitelům dělalo obtíže zaznamenat příslušnou hodnotu na škále. Pokud zaznamenali svá hodnocení mezi hodnotami na uvedené škále, byl údaj vyhodnocen jako aritmetický průměr nejbližších hodnot.
Hodnocení za využití pětistupňové škály není ideální. Zatímco někteří učitelé chápou stupeň 3 jako dobrý, jiní jen jako průměrný. Nutné je počítat i s tím, že hodnocení 5. stupněm je spíše výjimečné, protože pokud učitelé považují učebnici za zcela nevyhovující, volí jinou. Pokud učitelům vyjádření za pomoci škály nevyhovovalo, měli možnost doplnit je stručným slovním komentářem v závěru dotazníku.
Nutné bylo zvolit jinou formu distribuce dotazníků respondentům.V roce 2000 byly dotazníky rozdávány učitelům při vzdělávacích akcích, které pořádalo PC Plzeň pro učitele dějepisu. Učitelé je vyplňovali na místě nebo následně doma a zasílali zadavateli běžnou poštou. Měli tedy možnost osobní konzultace se zadavatelem v případě potřeby.
V roce 2008 byly dotazníky rozesílány e-mailovou poštou na všechny školy v Plzeňském kraji, v nichž se vyučuje dějepis, a osobně byly předány několika školám na Ostravsku, kde byla prováděna pedagogická praxe studentů FFOU.V Plzeňském kraji byly dotazníky rozeslány na 125 základních škol, 15 gymnázií a 33 středních odborných škol; na Ostravsku bylo doručeno do škol cca 20 dotazníků.
I přes zaštítění průzkumu státními institucemi (o výsledky průzkumu projevilo zájem MŠMT) získat vyplněné dotazníky nebylo snadné. Bylo třeba cca po měsíci opětovně upozornit školy na potřebnost vyplnění dotazníku, samozřejmě potřeba vyplnění dotazníku byla připomínána při všech návštěvách škol. Při použití e-mailové pošty také nebylo možné zaručit, aby se dotazník dostal ke všem vyučujícím dějepisu dané školy, a tak se stávalo, že se např. vrátil dotazník pouze pro učebnici používanou v jednom ročníku vyplněný pravděpodobně vyučujícím, který učil pouze v tomto ročníku.
Celkem se zapojilo 52 ZŠ z toho 3 se speciálními třídami, 10 gymnázií a 2 SOŠ. Celkem bylo vyplněno 185 dotazníků, z toto 128 ze ZŠ, 51 z G, 3 ze SOŠ, jeden dotazník byl vyřazen, protože hodnotil učebnici vlastivědy, další dva, protože nehodnotily učebnici, ale atlasy. Vzhledem k tomu, že v jednom dotazníku bylo hodnoceno obvykle několik svazků učebnic, je celkový počet hodnocených svazků 314.
I přes jednoduchost dotazníku se při vyplňování objevily těžkosti. Někde vyplnění dotazníku narazilo na technické problémy (dotazníky se vrátily nevyplněné, protože záznamy nebyly uložené, problémy dělalo označit příslušné hodnoty v dotazníku, odeslat přílohu apod.), někde nebyly vyplněny dobře bibliografické údaje učebnice (např. Dějepis – učebnice, autor Pokorný). ale z těchto důvodů nebyl žádný dotazník vyřazen, protože se podařilo příslušné údaje dohledat a doplnit.
Vzorek je menší než v roce 2000, kdy bylo pouze ze ZŠ získáno 224 vyplněných dotazníků, v nichž bylo hodnoceno 516 svazků. Přesto i v současný průzkum poskytl zajímavá zjištění.
Závěry ze zjištěných skutečností
1. Jaké učebnice jsou v dějepisném vyučování využívány
V ZŠ je nejvíce využívanou řadou řada SPL–Práce, která byla vydána jako první po roce 1989. Tato skutečnost je konstatována rovněž v závěrech průzkumu B. Gracové[2], který byl proveden v roce 2005. Nejde tedy jen o záležitost krajovou. Ve své době tato řada byla jedinou, která nahrazovala marxistické učebnice, proto byla zakoupena značným množstvím škol. Nejnaléhavější potřeba škol byla tak saturována a mnohde se dodnes využívají i původní první výtisky.
Ostatní učebnicové řady byly v průzkumu zastoupeny méně. Tento fakt byl konstatován i v průzkumu v roce 2000, kdy se zdálo, že po 10 letech nastává čas vhodný pro změnu učebnic. Nadějný start nových řad nevyústil k vystřídání řady původní.
Původní řada SPL–Práce v současnosti už nemá schvalovací doložku pro učebnice ZŠ. Školy se tedy budou muset rozhodnout při nákupu nových učebnic pro některou z nových řad. Nabídka je široká, její rozšiřování je zbytečné, učitelé by uvítali spíše doplňující texty k jednotlivým svazkům stávajících učebnicových řad. Obsahem těchto textů by měly být doplňky k dějinám každodennosti a k soudobým dějinám.
Třetina používaných učebnic je starší 15 let, více než polovina je starší než 10 let. Takto staré učebnice nemohou vyhovovat po stránce estetické ani po stránce obsahové.
2. Proč učitelé volí dané učebnice
Většina učitelů učebnici používá, protože jiná ve škole není a v zásadě jim vyhovuje. Pouze necelých 9 % učitelů uvádí, že škola na jinou učebnici nemá peníze a pociťuje tedy nedostatek financí za limitující pro nákup nových učebnic. Co je příčinou tohoto postoje učitelů, zda je na vině pedagogický konzervativismus nebo rezignace před neutěšenými finančními poměry, by vyžadovalo hlubší analýzu, pro kterou toto šetření neposkytuje dostatečné informace.
3. Jak je učiteli hodnocena kvalita jednotlivých učebnic
Z velikosti získaného vzorku je zřejmé, že nelze činit dalekosáhlé závěry o kvalitě učebnic. Spíše jde o vyjádření dojmu, jak na učitele učebnice působí. Na základě výsledků průzkumu nelze žádnou z řad označit jako mimořádně kvalitní nebo naopak mimořádně nekvalitní, a to i při vědomí, že hodnocení pětistupňovou škálou, která byla zvolena, protože je pro učitele nejpřijatelnější, nese v sobě všechna úskalí tohoto hodnocení.
Rozdíly v celkovém hodnocení nejsou velké a je možné, že jsou do jisté míry ovlivněny velikostí skupin respondentů vyjadřujících se k jednotlivým učebnicovým titulům. Mimořádně příznivé hodnocení prvních svazků nově připravovaných učebnicových řad svědčí spíše o naději, s níž je učitelé očekávají.
Pro další zpřesnění údajů by bylo potřeba jednotlivá zjištění konfrontovat s výsledky průzkumů učebnic prováděných jinými metodami. Přesto průzkum poskytl zajímavé informace k jednotlivým sledovaným parametrům a zpřesnil informace nejen o konkrétních učebnicových řadách, ale i o názorech a postojích učitelů k učebnicím.
Další informace o průzkumu a zjištěních, na základě kterých byly učiněny tyto závěry, obsahuje příloha. Tento plný text byl také uveřejněn v Sondy a analýzy: učebnice dějepisu – teorie a multikulturní aspekty edukačního média. 1. vyd. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání – Divize nakladatelství Tauris, 2009, s. 30–43. ISBN 978–80–211–0570–6.
[1] Výsledky průzkumu byly publikovány v časopisu Pedagogika – HUDECOVÁ, D. Jak učitelé využívají a hodnotí učebnice dějepisu. Pedagogika, roč. 51, 2001, č. 3, s. 327–336.
[2] GRACOVÁ, B. Poznatky z Výzkumu aktuální podoby výuky dějepisu na základních a středních školách, Sborník Historie a škola VI. - Klíčové kompetence a současný stav vzdělávání v dějepise (v tisku; citováno podle rukopisu).
Literatura a použité zdroje
HUDECOVÁ, Dana. Jak učitelé využívají a hodnotí učebnice dějepisu. Praha: Pedagogika, 2001.
GRACOVÁ, B. Poznatky z Výzkumu aktuální podoby výuky dějepisu na základních a středních školách. Sborník Historie a škola.
