Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Použití synonym v mluvených i psaných projevech
4,3 (3 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Synonyma obohacují projev. Důležitá jsou v běžné komunikaci, ne vždy vhodně používaná při odborném vyjadřování. Příspěvek předkládá náměty pro práci se synonymy a upozorňuje na některé nepřesnosti, jichž bychom se měli vyvarovat. Součástí textu jsou náměty pro cvičení.
Od kulturního uživatele národního jazyka se očekává, že při komunikaci používá pro vyjádření stejné skutečnosti různá synonymní slova. Obohacuje tím svůj projev, vyjadřuje jemnější významové odstíny a vyvaruje se stereotypu i opakování slov. Projev se tak stává zajímavější a pestřejší.
Pro práci se žáky lze využít záznamů typických kontextů u slovníkových hesel, neboť na nich velmi dobře uplatníme kritérium zaměnitelnosti. Můžeme procvičovat synonyma tvořená slovy domácími, př. hezký – pěkný; kouř – dým aj., slovy domácími a přejatými, př. prvek – element; soustava – systém aj., synonymními slovy cizího původu, př. indikátor – senzor; abstrakt – resumé aj., lze využít také zeměpisných znalostí žáků, př. Etiopie – Habeš; Siam – Thajsko; Persie – Irán aj. Upozorníme i na to, že během vývoje některá ze synonym zastarávají anebo získávají jiný příznak. Často je uváděn příklad rozhlas – rádio. Slovo rádio má též význam radiový přijímač a v synonymním významu se slovem rozhlas získává příznak hovorový.
Při nácviku částečné synonymie se můžeme zabývat intenzifikací jednotlivých synonym, ať již jde o zesílení významu, př. krásný – překrásný – nádherný – přenádherný, anebo jeho zeslabení, př. umlkat – slábnout – tichnout – zanikat. Velmi důležité je postihnout jednotlivé stylistické příznaky, př. chytrý – bystrý – mazaný – vychytralý – pálený – vykutálený – prohnaný; koukat – hledět – patřit – čumět zírat – civět apod.
Často se při procvičování synonym učitelé zaměřují zvláště na podstatná jména, přídavná jména a na slovesa, méně pozornosti se věnuje dalším slovním druhům. Doporučujeme pracovat také se synonymními příslovci, př. tu – zde – tady; potom – pak – nato; pomalu – zvolna – mírně aj., se synonymními citoslovci, př. ach – ouvej – ouha, ale také s předložkami, př. vedle – u – při. U předložek mimo – kromě je třeba zdůraznit jejich pádovou vazbu, která žákům činí potíže, př. kromě tety (2. pád) – mimo tetu (4. pád) aj.
Malá schopnost používat synonyma v mluvních i písemných projevech se projevuje zvláště ve vysoké frekvenci sloves být a mít. Jako příklad uvádíme ukázku z mluvního projevu žáka 7. třídy na téma Co jsem vyrobil (popis):
Před sebou mám auto, které jsem si sám vyrobil. Auto má bílou barvu. Vpředu má průhledná okna. Na střeše a na bočních dveřích má nalepené reklamy, které mají různé barvy. Zadní okna mají hnědou barvu a není přes ně vidět vnitřek vozu...
K frekventovaným přídavným jménům, která jsou častá v žákovských mluvních projevech, ale také ve slohových pracích, patří adjektivum velký. Připravili jsme proto cvičení, sestavené z vět a souvětí, které žáci do svých projevů zařadili, a snažili jsme se toto přídavné jméno nahrazovat co nejvíce synonymy, př. Můj strýc je velký rybář. – Letos v lednu přišly velké mrazy. – Před vystoupením nás popadl velký strach. – Jeho recitace v nás zanechala velký dojem.
Obdobně jsme pracovali také s dalšími přídavnými i podstatnými jmény:
Šel po nerovné dlažbě olomouckého náměstí. – U domu byl starý plot z nerovných latěk. – Nerovný povrch vozovky vyžadoval opatrnost. – Uviděli jsme staršího muže nerovné postavy. – Vyšel vítězně z nerovného boje.
Podle věží jsem měl tušení, že se blížíme k Olomouci. – Neměl jsem ani tušení, co pro mne připravuje. – Pořád mě pronásledovalo tušení, že mě někdo pozoruje. – Neměl jsem ani tušení, že budu vyvolán z češtiny. – O tom, že v noci pršelo, jsem neměl ani tušení.
Žáci by si měli uvědomit, že do synonymních vztahů vstupují kromě slov též pojmenování víceslovná, sousloví (jednou – jednoho dne – jedenkrát – kdysi – před mnoha lety – před dávnými časy) a frazeologismy (chytrý – všemi mastmi mazaný, má pod čepicí, má za ušima, nejedl chleba jenom z jedné pece, jde na to od lesa, má všech pět pohromadě, ...).
Účinná jsou cvičení založená na doplnění správných výrazů ze synonymních slov uvedených za cvičením:
Reflektory nás...příliš silně. – Plamének svíčky...při závanu větru. – Mokrý chodník... – Ohniště ještě stále... – Na zimním nebi...hvězdy. – ...slunce? – Diamantový náhrdelník se ... – Než nás znovu... nový blesk, byla úplná tma. – Viděli jsme, jak v dálce... světlo. – Mlhou... slabé světlo. – Měsíční svit... na hladině jezera. – Jejich meče... ve slunci. – Řidič byl... ostrým světlem blížícího se auta. – Oheň v kamnech vesele... – V očích mu zlověstně...
(zářit, třpytit se, svítit, plápolat, žhnout, zablesknout, blikat, prosvítat, blýskat se, lesknout se, oslnit, jiskřit se, probleskovat)
Na základě invenčních cvičení můžeme do textu doplňovat slovesa, která co nejnázorněji vyjadřují pohyb:
Na hřišti... několik chlapců. – Kočka se... tyčkovým plotem. – Na zápraží... několik vrabců. – Po zahradní pěšině... mravenci. – Vítr... prádlem zavěšeným na šňůře. – Štěňata... v trávě. – Fazole se... po nízkých tyčích. – Dlouhé stíny se ... po protější zdi. – Chlapec se... davem zvědavců. – Hladoví vrabci... až docela blízko k naší lavičce.
Odborný text se nemůže obejít bez termínů, tj. výrazů, které zpravidla mají pouze jeden význam, alespoň ve stejné vědě, nauce nebo odborném odvětví. Oprávněný je požadavek jednoznačnosti termínů zvláště v odborném kontextu. Žák může říci, že by chtěl jít studovat řeči nebo jazyky, avšak v jazykovědě tyto termíny zaměnit nelze.
Žáci by si měli osvojovat především systémové dvojice synonym, př. mluvnice – gramatika; kysličník – oxid; výběr – selekce; látka – substance; tvořivost – kreativita; rozměr – dimenze apod. Ve dvojici termínů je obvykle jeden termín národní a druhý mezinárodní. V mnoha případech jde o kalky, př. životopis – biografie; pravopis – ortografie aj. V odborné komunikaci jsou synonymní termíny rovnocenné, ale v odborné komunikaci v rámci mezinárodní komunity doporučujeme používat mezinárodní termíny. Vzhledem k výzkumům srozumitelnosti textů by se měly internacionální termíny zavádět jen po zralé úvaze, a zvláště přiměřeně věku žáků.
Doposud se věnuje poměrně malá pozornost synonymii komponentů slov složených a synonymii jednotlivých předpon, př. mnohokulturní/multikulturní; protikorozní/antikorozní; odblokovat/deblokovat apod. Ne každou dvojici však lze považovat za synonyma. Máme na mysli např. označení chlorid sodný – sůl kuchyňská. Chlorid sodný představuje binární chemickou sloučeninu chloru a sodíku a má chemickou značku NaCl. Sůl kuchyňská představuje směsní látku, jejíž hlavní složka je sice NaCl, ale dále obsahuje i další přísady, např. jod a jiné minerály. Není tedy správné používat termín kuchyňská sůl jako synonymní termín pro chlorid sodný.
Problematika synonym představuje velmi aktuální, dynamickou, avšak málo teoreticky propracovanou složku slovní zásoby, zejména v oblasti vědeckotechnické terminologie.
ČECHOVÁ, M. a CHLOUPEK, J. et. al. Stylistika současné češtiny. Praha : ISV, 1997. ISBN 80-85866-21-8.
Čeština všední i nevšední. Praha : ČSAV, 1972. Bez ISBN.
KROBOTOVÁ, M. Úvod do české stylistiky. Olomouc : Vydavatelství UP, 2001. ISBN 80-244-0315-3.
KROBOTOVÁ, M. Cvičení z české stylistiky. Olomouc : Vydavatelství UP, 2003. ISBN 80-244-0608-X.
KROBOTOVÁ, M. a STOFFA, J. K problematice synonym ve výuce českého jazyka. In Tradiční a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, s. 79–83. ISBN 80-244-0627-6.
PALA, K. a VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha : Nakladatelství Lidových novin, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
STOFFA, J. Terminológia v technickej výchove. 2. opr. a dopl. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. ISBN 80-244-0139-8.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.