Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Poznatky o státním systému předškolního vzdělávání ve Francii očima české učitelky.
V letošním roce jsme ukončily tříletý projekt partnerství škol v rámci projektu Socrates - Comenius 1. Po tři roky jsme měly možnost pravidelně navštěvovat spolupracující školy ve Francii a Španělsku a v tomto roce měla jedna z našich učitelek možnost týden pracovat v mateřské škole ve Španělsku. Měly jsme tak příležitost seznámit se s systémem předškolního vzdělávání ve dvou vyspělých evropských zemí. Tento článek bude informovat o situaci ve Francii.
Věkové uspořádání systému předškolního vzdělávání je podobné našemu. Od 0 do 3 let navštěvují děti jeselská zařízení a od 3 do 6 let mateřskou školu. Předškolní vzdělávání není povinné. Do jedné třídy bývá zpravidla zapsáno 30 dětí. Průměrná docházka je asi 25 - 28 dětí. Učitelka má k dispozici jednoho asistenta. Přímá týdenní výchovná práce učitelek je 27 hodin. Děti stráví v mateřské škole výukou 24 hodin týdně (8:30 - 12:00 a 14:30 - 17:00).1
Kvalifikovaná učitelka studuje celkem 5 let. Jedná se o univerzitní studium - tříleté bakalářské, po kterém následují 2 roky praktických studií. Školy jsou financovány podobně jako u nás - platy zajišťuje stát, budovy, materiál a údržbu městské úřady.2
Podmínky pro děti i učitele jsou shodné s primárním stupněm ZŠ (6 -11 let) - na třídu 30 dětí (bez asistenta), učitelé mají úvazek 27 hodin, děti tráví výukou 24 hodin a požadavky na vzdělání učitelů jsou totožné s učiteli MŠ.
Hlavní cíle vzdělávání dětí v předškolním věku
Plnění vzdělávacích cílů bylo patrné na první pohled ve výzdobě školy. Ta více připomíná naši základní než mateřskou školu. Výrazná je práce s dětmi v estetické výchově. Hojně je využíván přírodní materiál. Dominuje environmentální výchova, velmi zde pracují s tématy významných dnů a svátků, jsou vedeny k ochraně životního prostředí, k vlastenectví, povědomí o evropském společenství, multikulturní výchova, seznamování se společenskými institucemi.
Mateřské školy jsou zpravidla součástí komplexu budov základních škol nebo se nacházejí v jejich těsné blízkosti. Třídy mají podobu a uspořádání našich elementárních tříd, disponují však koutky (koutek čtenářský, pro poslech, malířský apod.), takže děti mají více prostoru pro soukromí a individuální zájmy. Pro fyzické aktivity je vyčleněn prostor, který slouží více třídám. Třídy jsou homogenní.
Částečně je využíván frontální přístup s navazující prací ve skupinách. Postrádali jsme prostor pro volnou hru a učení prožitkem a hrou. Děti nemají kromě pobytu venku čas pro volnou hru. Aktivity jsou po celý den organizovány. Učitelky samy kritizují systém předškolního vzdělávání a pozitivně hodnotily náš systém a přístup k dětem.
Mateřská škola je otevřena od 8:30. V tuto dobu musí být děti v mateřské škole. Práci s dětmi zahajuje učitelka úvodním rozhovorem - opakují si název dne, datum, letopočet, datum zapíší na tabuli - i u 3letých dětí). Zopakují téma probírané předchozí den. Posléze pracují na tématu novém.
Asi v 10:30 mají děti svačinu. Po ní odcházejí na školní zahradu, kde pobývají asi hodinu pod dohledem pomocnice, která je přítomna i při výchovně vzdělávací práci. Tyto pomocnice často pracují i jako uklízečky.
V poledne čekají rodiče na děti na školní zahradě, poté je odvádějí domů na oběd. Zpět přivádějí děti do MŠ asi ve 14:30. Mladší děti se ukládají k polednímu odpočinku, starší děti pokračují v činnostech. Nejstarší děti neodpočívají. Při jedné z návštěv Francie (červen 2003) nás zarazilo, že při venkovní teplotě 35 oC ve 14,30 hodin pracovalo v místnosti bez klimatizace 28 přítomných předškolních dětí u stolečků uspořádaných podobně jako třídy základní školy. Přitom z tabule do pracovního sešitu psacím písmem opisovaly text přání tatínkům ke Dni otců (ve Francii v polovině června). Děti pracovaly maximálně soustředěně a v naprosté tichosti. Soustředěná práce trvá asi hodinu, poté děti odcházejí ven na zahradu, kde si hrají do pěti hodin.
Nejstarší třídu předškoláků navštěvuje jejich budoucí učitel první třídy a pracuje s nimi. Takže se s dětmi postupně seznamuje.
Rodiče nevyzvedávají ani nepřivádějí děti průběžně, jako je zvykem u nás, ale v konkrétní hodinu - v 8:30 děti přivedou, v 17,00 hodin je vyzvednou (tím je naplněn požadavek 24 hodin výuky týdně). Před pátou se u vchodu do školy začnou shromažďovat rodiče, kteří trpělivě čekají až jim učitelky děti předají.
Děti ze sociálně hůře situovaných rodin zůstávají přes oběd ve škole. Ty se pak z celé školy sloučí a pomocnice je odvedou do školní kantýny, kde se stravují. Poté mají náhradní program.
Dospělí a většina dětí chodí ve škole v botách. Pokud mají přezůvky, je to pouze rozhodnutí rodičů. Dodržování hygienických podmínek, v srovnání se situací v Čechách, nás uvádělo v úžas. Do umýváren a toalet odcházejí děti organizovaně. Sociální zařízení jsou poměrně prostorná, s mísami oddělenými paravany.
Chlapci pro svou potřebu využívají tzv. žlábek, takže umývárna je cítit močí. Pro mytí rukou slouží obyčejná "korýtka", jaká známe z letních stanových táborů, snad jen v lepším provedení. Nad každým korýtkem jsou asi 4 jednoventilové baterie, mezi nimi tyčky, na které se nasazuje ne příliš vonné mýdlo ve tvaru velkého vajíčka (stejné jsme viděly ve více školách). K utírání rukou slouží jeden velký obyčejný ručník zavěšený na dvou tyčích nad sebou tak, že se posunuje stále dokola.
Celé sociální zařízení nepůsobí nijak útulně, ale je čistě účelové. V jedné z MŠ měli dokonce na toaletách pro nedostatek místa umístěný velký malířský stojan.
Svačinu dětem platí rodiče a její pestrost záleží na tom, kolik rodiče přispějí. Děti jedí ve třídách u stolečků, u kterých před tím pracovaly. Svačí na papírovém ubrousku, pijí z umělohmotného hrnečku - učitelka nalévá buď čistou vodu nebo studené mléko přímo z krabice.
Starší děti si připravují svačinu samy (suchá nebo marmeládou namazaná bageta, sušenky, někdy jogurt - nesrovnatelné s pestrostí svačin a estetikou stolování v našich školách).
V navštívené MŠ byla velká místnost s přímým vstupem do zahrady, která sloužila jako společenská místnost, tělocvična a lehárna zároveň. Zde byla uložena i vozítka pro hru na školní zahradě. Při pobytu venku a při návratu děti vyjíždějí a zajíždějí přímo do tělocvičny nechávaje za sebou při deštivém počasí stopy.
Odpočinek nejmladších dětí je organizován podobně jako u nás - děti odpočívají na skládacích lehátkách, ale bez pyžama, pouze ve spodním prádle a tričku. Děti, které rodiče v poledne odvedli domů, jsou přiváděny okolo 14:00. Teprve potom se děti ukládají k odpočinku. U mladších dětí je respektována individuální potřeba spánku.
Starší děti odpočívaly ve výše zmíněné víceúčelové místnosti na zemi na "karimatce". Ze skříně si každý vybral polštář a deku bez označení. Děti si pouze zuly boty a uložily se.
O to, jak jsou děti ustrojené pro pobyt venku, se učitelky příliš nestarají, a tak děti nezřídka odcházejí ven v rozepnutých bundách, nezavázaných čepicích, s odkrytýma ušima, neuvázanou šálou, obráceně obutými botami s rozvázanými tkaničkami, leckdy i s nudlí u nosu. Nedalo nám a začaly jsme dětem upravovat čepice, zapínat bundy, zastrkávat trika do kalhot tak, jak jsme zvyklé z Čech. Děti se ale na nás dívaly se značnou nedůvěrou.
Rozdílná péče o upravenost dětí spočívá v tom, že francouzské děti se pohybují mimo školu podstatně méně než české děti. Učitelky nejsou tolik pod kontrolou veřejnosti jako v Čechách. Vzpomněly jsme si, jak jsme zahlcovány leckdy i nesmyslnými požadavky rodičů na oblečení dětí. Žádná z učitelek by si nedovolila odejít ven s takto "upravenými" dětmi.
Zajímavá byla i jednotná metodika vedení dětí, jak si mají právně oblékat svršky. Za tímto účelem byly na dveřích každé třídy umístěné fotografie dítěte se znázorněním postupu, jak bundu nebo kabát správně obléci (při pozorování dospělých nám připadalo, že stejný postup dodržují i v dospělosti, s výjimkou úvodního položení bundy na zem).
Při mém dotazu na výlety, docházku do divadla, školy v přírodě a jiné aktivity mimo školu mi bylo sděleno, že pro takové aktivity potřebuje škola mnoho souhlasů a potvrzení od různých institucí, proto mimo budovu raději organizují minimum akcí.
Na konci školního roku dostávají i nejmladší děti jakési "vysvědčení", kde jsou slovně hodnoceny a graficky je znázorněno, kam až v které dovednosti dospěly. Vysvědčení je oficiální doklad, rodiče dostávají kopii originálu a svým podpisem potvrzují, že s hodnocením souhlasí. Hodnocení se předává z ročníku do ročníku předškolních oddělení a následně na primární stupeň. Smyslem je předávání informací o dítěti mezi učiteli.
Předškolní zařízení, které jsme navštívily, je součástí komplexu školních budov ve spojení s primárním stupněm. V komplexu bylo celkem 8 předškolních tříd. Vždy po 4 v jedné přízemní budově. Každá třída má okna na společnou chodbu, která současně slouží jako šatna. Oddělení má k dispozici vždy jednu místnost, uspořádáním spíše podobnou našim školním třídám. Děti zdaleka nemají k dispozici tolik hraček jako je zvykem u nás.
Pro 4 třídy je k dispozici společná umývárna a toalety, víceúčelová tělocvična (viz výše) a malá ložnice pro nejmladší děti, pracovní koutek a knihovna s televizorem a videem, která slouží pro potřeby všem oddělením. Jednotlivá oddělení se v tělocvičně a ostatních společných místnostech střídají podle rozvrhu.
Učitelé pracují s dětmi od 8:30 do 12:00. Od 12:00 do 14:30 mají prostor na přípravu a oddech. Tento časový prostor mohou strávit ve škole, anebo mohou odejít domů. Ve škole mají k dispozici malou kuchyňku a prostor pro odpočinek. S dětmi pracují opět od 14:30 do 17:00 hodin. Po celou dobu přímé práce s dětmi mají k dispozici pomocnici. Pomocnice pomáhá s dozorem při pobytu venku, při poledním odchodu dětí do kantýny, při poledním odpočinku.
Všechny místnosti mají přímý vstup ze dvora. Rodiče do školy nevstupují, předávají děti u dveří. Ty se samostatně svlékají.
Učitelé probírají problémy s rodiči při předání dětí.
Řekla bych, že jsou zde učitelky MŠ ve větší vážnosti než u nás. Rodiče respektují výchovná doporučení a hodnocení dětí učitelkami.
Nechci, aby hodnocení francouzského systému vyznělo negativně. Každý systém má svá pozitiva i negativa. Z Francie jsme si přivezly spoustu nových podnětů a nápadů pro další práci s dětmi, seznámily jsme se s novými metodami. Uvítaly bychom například některé změny v organizaci režimu dne podle francouzského systému a větší respekt ze strany rodičů.
Shodly jsme se ale, že systém předškolního vzdělávání v České republice dává dětem větší prostor pro hru, učení se hrou a prožitkem, více reflektuje zvláštnosti psychiky dětí předškolního věku a odpovídá stupni jejich vývoje.
1 Děti navštěvují školu pouze 4 dny v týdnu.
2 Z vybavení byla patrná větší úspornost oproti ČR. Více se zaměřují na účelnost.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.