Poselství z minulosti – polidštění Cyrila, Metoděje a mistra Jana – jejich stopy v našem okolí, indicie
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Poselství z minulosti – polidštění Cyrila, Metoděje a mistra Jana – jejich stopy v našem okolí, indicie
5,0 (1 hodnocení)
Výchova k toleranci směřuje k formování postojů, odbourání předsudků a stereotypů. Předkládaný příspěvek si klade za cíl pomoci žákům uvědomit si, jak je důležité respektovat názory ostatních a zároveň si obhájit vlastní. Na základě uvedených aktivit rozvíjí u žáků schopnost vzájemné komunikace, která je předpokladem zdárného řešení konfliktů.
Motto: „Největším cílem vzdělávání je výchova k toleranci." (Helen Keller)
Může být vyučováno toleranci? Samozřejmě že ano! Rodiče tak činí neustále. Učitelé taktéž. Tento týden slavíme dva významné svátky - prvním z nich si připomínáme příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, druhý vzpomíná na upálení mistra Jana Husa. Přestože obě historické události a jejich aktéry od sebe dělí více než 450 let, lze mezi nimi nalézt paralelu. Totiž víru ve vlastní myšlenky a přesvědčení. Snahu šířit mravnost a morální zásady. V případě mistra Jana Husa i ochotu vzdát se svého života v jejich prospěch. Jedná se o ojedinělé historické činy? Jaký význam má jejich odkaz pro současnou společnost? Mohou být důvodem k zamyšlení a též možností k posilování a rozvíjení morálních hodnot žáků?
Cyril a Metoděj
Na úsvitu našich národních dějin přišli na Velkou Moravu dva učenci řecké národnosti, synové vysokého byzantského důstojníka, soluňského boháče Lva. Jejich příchod nebyl náhodnou událostí, nýbrž promyšleným tahem tehdejšího vládce Rostislava. Ten si dobře uvědomoval, že pokud se chce vymanit z německého područí, nestačí vzepřít se franckým panovníkům, nýbrž je potřeba vykázat ze země i bavorské a francké kněží. Ve věcech církevní správy si totiž uplatňoval nároky na Rostislavovu zem pasovský biskup, což chtěl Rostislav změnit. Jeho cíl byl jediný: potřeboval ve své zemi vlastní, jemu podléhající církevní správu, nikoli cizáckou. Z tohoto důvodu se obrátil na byzantského vládce Michala III. s prosbou o zřízení biskupství a ten jeho požadavku vyhověl. Před zimou roku 863, ale spíše na jaře roku 864 přicházejí Cyril a Metoděj na Velkou Moravu. Datum jejich příchodu lze považovat za počátek vzdělanosti a kulturního rozvoje našich zemí. Zásluhou Cyrila Metoděje se srdce Evropy stalo kolébkou slovanského písemnictví. (upraveno podle P. Hora-Hořejš, 1995)
CD přehrávač, CD nosiče s různými žánry hudby, kartičky s citáty
Mistr Jan Hus
Mistr Jan tedy ještě stačil dát požehnání myšlence přijímání pod obojí, a brzy poté stanul naposled před svými žalobci a soudci, věda, že jde na smrt. Začátkem června ho přepravili z Gottliebenu zpět do Kostnice, do minoritského kláštera, aby byl k dispozici. Pátého, šestého a sedmého června, třikrát za sebou, mu koncil „dal slovo" - umožnil mu „veřejné slyšení". Odehrálo se opět podle osvědčeného vzoru. Předložili mu seznam bludných článků, vybraných z jeho knih. Žádali, aby přiznal, že je hlásal. Znovu a znovu opakoval, že některé napadené myšlenky byly zkomoleny, jiné naopak zastával, ovšem nikoli v jejich bludném smyslu. Jakmile chtěl vysvětlovat, okřikli ho. Neměl šanci se smysluplně bránit. Brali mu slovo, kdykoli zamířil jinam, kdykoli odbočil z cesty, po které ho v přesile a v sebevědomé intoleranci vedli. Odvolej! Přiznej! Jinak mlč!
Odvolat nemohl. Zradil by sebe i ty, jimž vštěpoval poznanou pravdu. Věřili mu přece! Se symbolem kalicha v rukou už kráčeli světem, o jakém on snil. Neodvolá! Ostatně, i kdyby se pokořil, měl koncil pro něho připravený rozsudek rovnající se smrti: byl by doživotně uvězněn ve švédském klášteře, v zazděné cele bez oken a dveří. Neboť ani pro kacíře na kolenou neponechávala „milosrdná" katolické církev nic, co by bylo výkupným za opuštění myšlenky.
Naposledy ho vybídli, aby se zřekl bludů. Odmítl. „Budiž tedy zničeno tělo hříchu!" (převzato z P. Hora-Hořejš, 1995, str. 258)
Aktivita č. 1 - „Rozehřívací"
Než začneme s hlavní aktivitou projektu, můžeme žáky motivovat následující rozehřívací aktivitou, která je zábavná, vtáhne do dění celou třídu a její zaměření souvisí s tématem, na který bude zaměřený následující blok. Často se komentář, který zazní při rozehřívačce, dá použít jako vstupní myšlenka, kterou je možno uvést probírané téma na hodině.
Žáci ve třídě se sami (beze slov) seřadí do pořadí, v jakém se každý z nich cítí být tolerantní vůči jiným rasám a národům (možné je specifikovat vůči komu nebo postavit otázku všeobecně). Začátek řady symbolizuje velkou a konec malou míru tolerance. Po ukončení seřazování se (pravděpodobně bude trvat déle s různými přesuny) otevřeme diskusi. Jaký postoj žáci k toleranci zaujímají?
Aktivita č. 2 - Míra tolerance
Cíl - uvědomit si, jak je nebezpečné diktovat svoje názory a představy druhým. Místo - třída. Pomůcky - různé CD s hudbou, CD přehrávač.
Povězte žákům, že se na chvíli stanou hudebními experty a budou vybírat nejlepší skladby.
Přehrajte jim 10 různých hudebních skladeb (doporučujeme různé hudební styly, jako např. metal, folklór, etno, hip-hop). Je vhodné, aby byly mezi skladbami i písně, které v této chvíli ve třídě „letí".
Každé skladbě věnujte přibližně minutu. Žákům neříkejte, o jakou hudbu jde. Nechte je jen zapisovat pořadové číslo skladby.
Po vyslechnutí všech 10 skladeb mají žáci přidělit 10 bodů nejlepší skladbě, 5 bodů druhé nejlepší a 1 bod třetí nejlepší skladbě. Zbývajících 7 skladeb nedostává žádné body.
Vyhodnocení můžete udělat následujícím způsobem - oznámíte pořadové číslo skladby a žáci vám postupně jeden po druhém sdělí přidělené body. Tím se zabezpečí, aby žáci navzájem slyšeli, kdo dal které skladbě kolik bodů. Až všichni žáci vyjádří k dané skladbě svoje bodové ohodnocení, můžete prozradit interpreta a název skladby.
Potom spočítejte body, které jednotlivé skladby dostaly, a vyhlaste první tři místa v „třídní hitparádě".
Následně se žáků zeptejte, jaká kritéria volili při výběru nejlepší skladby. Povzbuzujte je, aby povídali všechny svoje názory, a zapisujte je na tabuli (příklady některých kritérií: melodie, rytmus, text, populární skladby, pocity...).
Zeptejte se žáků, které kritérium považují za nejdůležitější k určení pořadí. Nechte třídu, aby se projevilo co nejvíc protichůdných názorů.
Žáci by měli v tuto chvíli jasně vidět, že rozliční lidé mají různá kritéria při výběru hudby. Pokud je to dostatečně zřejmé, předložte žákům hypotetickou otázku: „Co by se stalo ve světě hudby, kdybychom za jediné kritérium na posuzování písničky určili například pouze kvalitu textu?" (Čistě instrumentální skladby by jednoduše přestaly existovat.)
Položte žákům následující otázky:
Byly ve třídě rozdílné pohledy na skladby?
Jsou některá kritéria správná a jiná ne?
Co se stane, když jedno kritérium budeme považovat za jediné správné?
Stalo se někdy v historii něco podobného, aby byla určena správná kritéria na posuzování „kvality" člověka? (fašismus, komunismus, středověká křesťanská inkvizice atd.)
Na závěr je vhodné žákům pustit krátkou ukázku z filmu, kde je vyobrazené posuzování lidí na základě toho „správného" kritéria - rasa, pohlaví, třídní příslušnost...
Podnětné materiály týkající se tématu naleznete například na stránkách neziskové organizace Člověk v tísni v rámci programu Jeden svět na školách.
Cíl - naučit žáky vést dialog, poslouchat se, vyjednávat, společně se rozhodovat, obhájit si vlastní názor a vzít v úvahu názory ostatních. Místo - třída. Pomůcky - kartičky s napsanými citáty.
Vytiskněte si soubor citátů uvedených v příloze (nebo si můžete vytvořit vlastní). Přidělte každému žákovi jeden z uvedených citátů. Snažte se dodržet poměrné zastoupení jednotlivých citací tak, aby mohlo dojít k rozdělení žáků do podobně velkých skupin.
Vyzvěte žáky, aby si citáty přečetli a zamysleli se nad jejich významem.
Později žáky přijměte, aby vytvořili dvojice s kamarádem, který má na lístečku stejný citát.
Takto vytvořené dvojice prodiskutují své názory na jednotlivé citáty a zapíší si shodná i odlišná stanoviska.
Nechte žákům dostatečně dlouhou chvíli k prodiskutování názorů. Ve chvíli, kdy se vám bude zdát, že debata ztrácí na intenzitě, oznamte jim, že mají sestavit čtveřice, a opět jim ponechte možnost volné diskuse k tématu.
Z každé skupinky si žáci nakonec zvolí jednoho zástupce, který přednese společné i rozdílné názory členů skupiny před celou třídou.
Pochvalte každou ze skupin za vyjádření vlastních názorů. Na základě zmíněných postřehů veďte řízenou diskuzi. K rozproudění diskuze se můžete inspirovat následujícími otázkami:
Na základě svých znalostí z historie uveďte příklad, kdy byli lidé schopni obětovat se pro své přesvědčení.
Co považujete za nadčasové lidské hodnoty?
Se kterými životními názory v citátech se ztotožňujete? Koho byste v současné době označili za představitele tolerantního myšlení?
(převzato a upraveno podle P. Bartoškové, 2000)
Literatura a použité zdroje
BARTOŠKOVÁ, PAVLA, P. Občanská výchova : Učebnice pro 9. ročník základní školy. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. 173 s. ISBN 80-7182-093-8.
HORA-HOŘEJŠ, P. Toulky českou minulostí : Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526). 2. vyd. Praha: Baronet, 1995. ISBN 80-85890-20-8.
HORA-HOŘEJŠ, P. Toulky českou minulostí: Od nejstarší doby kamenné po práh vrcholného středověku. 2. vyd. Praha: Baronet, 1995. ISBN 80-85890-47-X.
ONDRUŠEK, D.; POTOČKOVÁ, D.; HIPŠ, J. Výchova k tolerancii hrou. Bratislava: Calder design community, 2007. ISBN 978-80-96943.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005.
