Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Pohled na poruchy autistického spektra od autorky Kateřiny Thorové přináší komplexní pohled na tuto problematiku. Článek se věnuje předškolnímu období a přípravě na vstup do základní školy.
Školní zralost je název pro soubor duševních schopností a dovedností, které umožňují dítěti zvládnout nároky povinné školní docházky a zároveň mít z vyučování a školních aktivit prospěch. Nároky kladené na dítě musí být rozumné, dítě nesmí být přetěžováno. Školní zralost dítěte není pouze definována coby psychická připravenost naučit se klasickým školním dovednostem, jako je čtení, psaní a počítání, ale dítě musí být pro vstup do školy vybaveno také sociálními kompetencemi, které využije v kontaktu s učiteli a vrstevníky. Emoční zralost dítěti umožňuje akceptovat a zvládat školní pravidla a zátěž vyplývající ze školních povinností. Intelekt se školní zralostí sice souvisí, ale rozhodně není její jedinou determinantou. I u chytrých dětí se může vyskytnout řada důvodů, proč nejsou na vstup do školy zralé.
Zvládání školní docházky je velmi důležitým vývojovým úkolem. Postoj ke vzdělávání si dítě formuje již na počátku školní docházky. Chceme-li, aby si dítě vytvořilo ke škole kladný vztah, musí být úspěšné. Na školu zralé a připravené děti jsou ve škole méně frustrovány, a mají tak větší šanci, aby si ke škole a vzdělávání vytvořily kladný vztah.
V šedesátých letech v České republice psycholog Jaroslav Jirásek začal poukazovat na fakt, že ne všechny děti jsou na požadavky vyplývající ze školního vyučování psychicky připravené, což může ovlivnit úspěšnost jejich fungování ve škole (Jirásek, Tichá, 1968). Bio-psycho-sociální konstrukt školní zralosti vstoupil do širokého povědomí odborné i laické veřejnosti ke konci sedmdesátých a začátkem osmdesátých let. Do té doby odklad školní docházky v České republice dostávalo okolo 3 % dětí, nyní se pohybuje počet odkladů okolo 18 %. Necelé 1 % dětí nastupuje do školy v 5 letech (Hulík, Tesárková, 2010). Pro srovnání, 9 % britských rodičů volí odklad pro nástup do školy, jejíž návštěva je ve Velké Británii povinná od 5 let (West et al., 2000). Odklady školní docházky se realizují spíše u chlapců a logicky také u dětí narozených v jarních a zejména letních měsících. Pokud je dítě v první třídě shledáno jako školsky nezralé, mají rodiče možnost požádat během prvního pololetí o dodatečný odklad.
Český výzkum srovnával školní úspěšnost u dvou skupin dětí s doporučeným odkladem školní docházky. Jedna skupina rodičů doporučení přijala, druhá nikoli a děti nastoupily do první třídy. Děti s odkladem byly ve škole po půl roce školní docházky úspěšnější než děti, jejichž rodiče odklad neakceptovali (Matějček, Pokorná, 1998). Výsledky zahraničních výzkumů týkající se zkoumání dopadu odkladů dochází k velmi ambivalentním závěrům. Děti, u kterých se zrealizoval odklad školní docházky pouze kvůli vývojovému zvýhodnění, vykazovaly lepší výsledky v matematice, čtení a obecných vědomostech a chovaly se stejně dobře nebo lépe než jejich mladší spolužáci (West et al., 2000). Odklad zvýšil jejich sebevědomí v sociálních interakcích a navýšil popularitu mezi spolužáky (Pitzer et al., 1995). Oponenti argumentují výzkumem, který došel k závěru, že adolescenti s odkladem kvůli zvýhodnění vykazovali více problémového chování než jejich spolužáci (Byrd et al., 1997). Přehledová studie došla k závěru, že rozdíly mezi věkově zvýhodněnými a nezvýhodněnými dětmi se smazávají okolo třetí třídy (Stipek, 2002).
V první fázi zralost dítěte posuzují zejména rodiče a učitelky v mateřské škole, v případě zdravotních obtíží dětský lékař. Orientačně je dítě pedagogicky vyšetřeno také během zápisu do základní školy. Pokud se dítě nejeví pro školu zralé, žádají rodiče o odborné vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně nebo u klinického psychologa.
Způsobilost pro školní práci někteří autoři dělí na školní zralost a školní připravenost1 (např. Vágnerová, 2005). Školní zralostí se myslí předpoklady, které souvisí spíše s biologickým zráním celého organismu a zejména centrálního nervového systému (motorika, pozornostní funkce, emoční kontrola). Za školní připravenost jsou označovány dovednosti získané výchovou (sebeobslužné dovednosti, pracovní návyky, dodržování norem chování, vědomosti), které souvisí s vlivy prostředí (rodiny, školky), jež na dítě působí. Vzhledem k dynamické interakční povaze vlivů vrozených dispozic a prostředí se jeví jako vhodnější používat zažitý jednotný pojem školní zralosti, který zahrnuje zralost i připravenost, tedy domény ovlivněné zráním i učením.
Rizikovými faktory pro úspěšný start ve školním vzdělávání jsou zdravotní obtíže dítěte, chlapecké pohlaví a nízký socioekonomický status rodiny (Janus, Duku, 2007).
Školní zralost nelze definovat jen na základě diagnostikovaných schopností a dovedností. V rámci poradenství je zapotřebí vždy posuzovat vhodnost nástupu dítěte do školy v kontextu systému rodina–škola–dítě. Jde vždy o souhrn vzájemně na sebe působících okolností a osobnostních charakteristik dítěte, které mají vliv na to, zda dítě bude ve škole úspěšné. Je třeba rozpoznat a zhodnotit všechny okolnosti, jež mohou výkonnost a úspěšnost dítěte ovlivnit jak ve směru kladném, tak záporném, a na základě jejich komplexní analýzy vydat doporučení (Mertin, 2003). Stanovisko psychologa k odkladu školní docházky je v některých případech spíše odbornou rozvahou než striktním, konkrétním doporučením, protože úspěšnost dítěte ve škole ovlivní i výběr školy a kvalita učitele.
[1] V anglickém jazyce je pro školní zralost používán termín „školní připravenost“ (school readiness).
Jirásek, J., Tichá, V.: Psychologická hlediska předškolních prohlídek, Praha, SZdN, 1968.
MATĚJČEK, Zdeněk; POKORNÁ, Marie. Radosti a strasti: předškolní věk, mladší školní věk, starší školní věk. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1998. 205 s. ISBN 80-86022-21-8.
Vágnerová, M.: Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání, Praha, Karolinum, 2005.
Hulík, V., Tesárková, K. Zápis dětí do prvních ročníků základních škol v České republice z pohledu demografie. Demografie.info. 2010. ISSN 1801-2914. [on-line]
West, J. at al. U.S. Department of Education. National Center for Education Statistics. America's Kindergartners, NCES 2000-070, Washington, DC: 2000.
Stipek, D. Motivation to learn: From theory to practice (4th edition). (pp. 272 pages). Needham Heights, MA: Allyn & Bacon. 2002.
JANUS, M. & DUKU, E. The School Entry Gap: Socioeconomic, Family, and Health Factors Associated With Children’s School Readiness to Learn. Early Education and Development 18(3), 375-403. 2007.
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Poruchy autistického spektra.Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
