Pomístní jména – pojítko mezi minulostí a současností 2
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Pomístní jména – pojítko mezi minulostí a současností 2
1,8 (4 hodnocení)
Aktivita má projektový charakter. Propojuje hned několik oborů a umožňuje aplikaci znalostí z českého jazyka v praxi. Žáci se po teoretickém úvodu ve škole pustí do vlastního terénního výzkumu, který spočívá ve sběru pomístních jmen (tj. názvů vodních toků a ploch, kopců, cest, rozcestí, lesů, kapliček apod.) v okolí bydliště, jazykovém rozboru jmen, výzkumu původu jmen a lokalizaci míst v elektronické mapě. Při výzkumu žáci čerpají informace z online zdrojů a z rozhovoru s informátorem. Výstupem projektu je prezentace výsledků výzkumu spolužákům a tvorba souboru pomístních jmen (PJ), který se může stát součástí třídního portfolia.
Pomístní jména – pojítko mezi minulostí a současností 2
Časová dotace
dlouhodobý projekt – min. 5 vyučovacích jednotek v průběhu školního pololetí + mimoškolní skupinový výzkum (projekt)
Vzdělávací cíle
Uskutečnit odborný výzkum s pomocí digitální technologie
Seznámit se s kategorií pomístních jmen a s jejich postavením v systému místních jmen
Využít zásad a kritérií výzkumu pomístních jmen v praxi
Vyhledávat a evidovat data prostřednictvím elektronických platforem
Pracovat s elektronickými jazykovědnými příručkami
Provést jazykovou analýzu (tvarosloví a slovotvorba) a lexikálně sémantickou analýzu
Maximálně využít dostupné elektronické i tištěné zdroje k výzkumu původu pomístních jmen
PC/notebook/tablet, elektronické jazykové příručky, aplikace Google My Maps, projekční technika, technika na zvukový záznam, platformy Microsoft Teams, Google Meet, Zoom apod.
Lokalizovat pomístní jména na elektronické mapě
Připravit a realizovat online rozhovor s informátorem
Vytvořit elektronickou prezentaci s výstupy výzkumu
Poznat lépe své okolí z hlediska kulturně-historického
Integrace s dalšími vzdělávacími obory
matematika a její aplikace
informatika
člověk a společnost
člověk a příroda
Výuková aktivita má projektový charakter, který doporučuji realizovat průběžně celé pololetí. Žáci pracují ve dvojicích nebo max. čtyřčlenných skupinách. Úvodní aktivity je vhodné dělat se žáky ve výuce, terénní výzkum žáci realizují sami s projektovým průvodcem a za podpory učitele. Společně s učitelem se žáci připravují i na rozhovor s informátorem a také jej společně realizují. Celým projektem žáky provede projektový průvodce, který krok za krokem vede žáky ke splnění jednotlivých úkolů, a tím i cíle celého projektu. Ve výuce věnujeme projektu během pololetí cca 5 hod.
Struktura výuky:
Úvodní aktivity – vhled do problematiky PJ a jejich výzkumu
Skupinový výzkum
Příprava otázek na rozhovor s informátorem
Rozhovor
Prezentace výstupů výzkumu
1. Vhled do problematiky PJ a jejich výzkumu
Na začátku je dobré žáky motivovat k výzkumu a ukázat jim, k čemu se nám znalost pomístních jmen může hodit. Výuku zahájíme mapou Středozemě z knihy Pán prstenů, kterou rozdáme žákům do skupin. Skupiny dostanou úkol rozpoznat, kterou zemi mapa zobrazuje, a doplnit odpověď o autora a název literárního díla, ve kterém byla mapa uvedena. Několik minut věnujeme debatě, která část mapy žákům pomohla v identifikaci a co o Středozemi vědí. Upozorníme na názvy hor, řek, brodů, průsmyků, lesů a jezer. Jak asi získaly svá pojmenování? Jakou roli tato jména hrají v celém příběhu? Debatou bychom měli dojít k závěru, že dobře promyšlené a pojmenované prostředí hraje ústřední roli v každém příběhu a v reálném životě nám názvy míst pomáhají v orientaci v prostoru a leckdy nám sdělují i významnou informaci o místě samotném.
Před zahájením výzkumu je vhodné zařadit něco málo z teorie, díky čemuž se žáci seznámí se zařazením místních jmen v systému lexikologie s důrazem na pomístní jména. Pomocí např. myšlenkové mapy v OrgPad https://orgpad.com/s/bU1FMsR_JLW?embed=true představíme žákům třídění vlastních jmen zeměpisných. U pomístních jmen ke každému druhu PJ uvedeme příklady jmen z našeho okolí.
Na příkladech důvěrně známých jmen z naší obce ukážeme žákům, co jména označují a jakým způsobem byla pravděpodobně utvořena. Žáci doplňují vlastní příklady, ze kterých tvoříme seznam PJ. Poslouží nám mapa obce (https://mapy.cz nebo https://www.google.com/maps), ze které rovněž můžeme čerpat.
Některá PJ společně rozebereme z hlediska jazykovědného po morfologické, hláskoslovné, slovotvorné a lexikální stránce. Všímáme si zařazení ke slovním druhům, tvarů slov, předložkových vazeb, způsobů a postupů tvoření slov a zařazení k útvarům češtiny. Za povšimnutí stojí i synonymie a homonymie jmen.
V morfologické rovině je zajímavé poukázat na regionální tvary slov, např. PJ Finkovo ulice má nesklonný tvar přídavného jména zakončeného na -ovo (Finkovo), který řadíme do prvků obecné češtiny. Můžeme si všímat i spojení přídavného jména s podstatným jménem v prvním pádě (např. Hraniční hora) či předložkovém pádě (U Spadlého mostu). Některá jména jsou samostatná přídavná jména (Vlkovská). Za povšimnutí stojí i podstatná jména pomnožná (Korce) či hromadná (Čtyřskalí).
V hláskoslovné rovině je obecně české i např. pomístní jméno U Placatýho šutru a řada dalších. Hláskoslovné změny mají historický vývoj. Úžení é ˃ ý je doloženo od 15. století. V lidovém jazyce se tato změna provedla důsledně v Čechách a na Moravě v nářečích středomoravských. Změna ý ˃ ej (Blatenskej vrch) se začíná projevovat v literárních památkách na konci 14. století a šíří se hlavně v 15. století. Proběhla v nářečních skupinách v Čechách a částečně na Moravě.
Ve slovotvorné rovině lze rozlišovat pomístní jména vzniklá z obecných jmen či vlastních jmen. Z vlastních jmen mohou vznikat názvy z osobních jmen, zeměpisných jmen (viz třídění v OrgPad) a z vlastních jmen lidských výtvorů. Z vlastních jmen vznikají nová jména buď bez slovotvorné změny, nebo se slovotvornou obměnou (odvozováním sufixálním, prefixálním, konverzním či složením nebo zkrácením). Sufixální odvozování bývá u PJ častější než prefixální (Na Příkopech). Můžeme se zaměřit na výskyt určitých sufixů (-ava, -ička, -ina, -ák, -ec, -dlo, atd.) a měřit jejich míru využití. Za povšimnutí stojí i zdrobněliny (U Křížku, U Obrázku, U Kapličky, Liščí hůrka), které se vyznačují zvláštními sufixy (-ek, -ička, -ka). U některých PJ se uplatňuje i konverzní (koncovkový) slovotvorný postup (Jelení vrch, Vlčí kout, Malé jeřábí jezero). Narazit můžeme i na PJ, která vznikla skládáním (Čtyřskalí, U Elektrovodu).
V lexikálně sémantické rovině si všímáme, který objekt PJ pojmenovává (skála, kopec, cesta, brod apod.). Se studenty gymnázií můžeme pracovat s podrobným významovým třídičem profesora Vladimíra Šmilauera (Šmilauer, Vladimír. „Třídění pomístních jmen.“ Zpravodaj místopisné komise ČSAV1 (1960): 149-171.). Můžeme se zaměřit i na synonymii (Blatenský vrch – Blaťák) a homonymii. U pohraničních PJ je poměrně častá synonymie formou slovotvorného kalkování (doslovného překladu z cizího jazyka).
Zajímavá mohou být i tzv. jména po chalupě, která vznikla z vlastního jména někdejšího (nebo i současného) majitele objektu, např. dům s názvem U Karáska. Na tato jména se také můžeme v našem výzkumu zaměřit.
Pomocí dostupných pramenů pátráme i po historii jména a okolnostech jeho vzniku. Žákům tím ukážeme, jak lze pracovat s elektronickými písemnými prameny. U většiny PJ nedojdeme při hledání původu jména k exaktnímu výsledku. To ale není ani naším cílem. Cílem výzkumu je pokusit se najít pravděpodobnou odpověď na otázku, proč dané místo označuje právě toto jméno, a přitom se naučit pracovat s jazykovědnými příručkami a dobovými prameny. Na příkladech etymologie názvů míst z jejich okolí si žáci uvědomí význam pomístních jmen z hlediska přírodovědného, historického nebo sociálního. Např. PJ Čihadlo je odvozeno od slova číhat, které od staré doby slouží i jako ptáčnický termín. Dříve lidé v této oblasti chytali ptáky, které potom cvičili ve zpěvu a prodávali do městských rodin.
Některá PJ žáci lokalizují v elektronické mapě, např. v Google mapách. Stačí se přihlásit do Google My Maps: My Maps, zde vytvořit novou mapu své obce / části obce a do ní zanést nalezené objekty s jejich pomístními jmény a fotografiemi daných míst. Některá PJ společně zaneseme do mapy a upozorníme na nutnost přiložení fotodokumentace a stručného popisu místa.
2. Skupinový výzkum
Žáci si rozdělí sesbíraná PJ dle lokalizace/charakteru místa či podle jiného zvoleného kritéria. Ve skupinách/dvojicích žáci vytvoří abecedně řazený seznam ve třídě sesbíraných PJ, doplní jej o vlastní sběr a zahájí samostatný výzkum. Výstupy výzkumu by měly zahrnovat tyto informace:
název PJ
co PJ označuje
jak pravděpodobně vznikl název
jazykový rozbor
lokalizace na elektronické mapě včetně fotodokumentace a stručného popisu místa
případné zajímavosti
3. Příprava otázek na rozhovor s informátorem
Protože nás čeká rozhovor s informátorem, připravíme si pro něj společně otázky. Žáci pracují ve skupinách, kdy každá skupina připravuje otázky ke svému okruhu pomístních jmen. Máme jedinečnou příležitost získat na daná místa a jejich názvy i osobní pohled informátora či se dozvědět zajímavé historické či sociálně-kulturní souvislosti.
4. Rozhovor
Po úvodní fázi vyrazíme se třídou na návštěvu za místním kronikářem či pamětníkem, tj. informátorem. Můžeme případně navštívit i místní muzeum či archiv, zvláště pokud zde působí regionální historik, přírodovědec či geograf. Návštěva musí být předem domluvená a obnáší čas, který učitel věnuje výběru nejvhodnějšího zdroje informací o pomístních jménech v dané obci. Z celého rozhovoru děláme zvukový záznam. Informátorem může být de facto kdokoliv, kdo dobře zná region a je tedy schopen pomoci při sběru PJ, lexikálně sémantické analýze či lokalizaci PJ na mapě. V takovém případě uskutečníme rozhovor online s využitím dostupných platforem Microsoft Teams, Google Meet, Zoom a další.
5. Prezentace výstupů výzkumu
Při výzkumu zanesou skupiny žáků výstupy své práce do vybraného formátu (Word, Excel). K prezentaci použijí jakoukoliv prezentační aplikaci (PowerPoint, Prezi, Canva apod.). K výstupům výzkumu patří i mapa s lokalizovanými pomístními jmény. Každá skupina prezentuje výstupy svého výzkumu spolužákům.
Celá třída žáků společně může vytvořit abecedně řazený soubor PJ v dané obci, který uloží do třídního portfolia.
Mezioborový přesah projektu
Se souborem PJ lze dále pracovat i z hlediska statistiky. PJ, která zazněla nejčastěji, mají pravděpodobně nejvyšší míru užití. Žáci mohou vytvořit škálu, do které zařadí PJ dle četnosti. Můžeme se zaměřit i na věkovou strukturu osob, které dané PJ užívají, a jména porovnávat dle tohoto kritéria. K seznamu PJ z třídního portfolia je možné se průběžně vracet i v ostatních předmětech, zejména v zeměpisu (lokalizace na mapě, typ krajiny, vodstvo apod.), přírodopisu (rostliny a živočichové žijící na daném místě apod.), výchově k občanství (složení obyvatelstva v současnosti a minulosti, ekonomické a sociální poměry apod.) či dějepisu (historické souvislosti). V pohraničních oblastech se lze zaměřit i na PJ v jazyce našich sousedů a porovnat je s českými. Bez nadsázky lze říct, že s pomístními jmény lze pracovat ve všech předmětech. Zvláště menší školy mohou realizovat celoškolní projekt výzkumu PJ, do kterého se zapojí všichni vyučující i žáci. Výsledky takového výzkumu mohou být zajímavé i pro odborníky z oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Metodické poznámky
Před výukou:
Před výukou je vhodné udělat si malý výzkum pomístních jmen v okolí školy, protože na těchto pomístních jménech bude učitel s žáky provádět jazykovědný a lexikálně sémantický výzkum a ukázku lokalizace na mapě.
Před výukou je také vhodné vytvořit si seznam ověřených regionálních zdrojů, ze kterých lze čerpat informace o původu pomístních jmen, a tento seznam dát k dispozici žákům.
Vytipujeme a oslovíme vhodného informátora, který může žákům předat zajímavé údaje o původu PJ či o využití daných míst v minulosti i současnosti. Vhodným kandidátem je místní kronikář, archivář, pracovník muzea, obecního úřadu či zapálený turista, amatérský historik nebo jiný nadšený znalec místních poměrů. Osvědčily se i listonošky nebo sportovci.
Ve výuce:
Žákům zadáme cíle výzkumu:
Název PJ
Co PJ označuje
Pravděpodobný vznik názvu
Jazykový rozbor
ad 1. Názvy žáci zjistí z mapy, při obchůzce okolí nebo prostřednictvím ankety, kterou provedou s členy rodiny, kamarády či sousedy. Sesbírané názvy uspořádají do abecedně řazené tabulky.
ad 2. Druhý sloupec tabulky tvoří typ krajinného prvku (místo), které PJ označuje (řeka, kopec, cesta apod.), viz OrgPad Třídění vlastních jmen zeměpisných.
ad 3. Žáci se pokusí zjistit z dostupných elektronických, případně tištěných zdrojů původ (etymologii) jmen.
ad 4. Žáci provedou jazykový rozbor. Cíle jazykového rozboru stanovíme podle priorit v jednotlivých ročnících či podle látky, kterou právě probíráme. Při lexikálně-sémantickém rozboru lze čerpat z významového Šmilauerova třídiče pomístních jmen.
Reflexe
Po odprezentování všech příspěvků se věnujeme reflexi. Je důležité, aby žáci měli příležitost popsat své pocity a zkušenosti z výzkumu a následného zpracování dat. Možné otázky pro reflexi:
Co vám pomohlo při práci?
Jak jste si práci zorganizovali a rozdělili? (Důležité zejména, pokud pracovali ve skupinách/dvojicích.)
Co vám šlo/nešlo a proč?
Co jste se nového naučili?
Co byste příště udělali jinak?
Zdroje potřebné k výuce:
K výzkumu původu PJ i jazykové analýze mohou sloužit elektronické slovníky PJ:
2 Olivová-Nezbedová, L. – Matúšová, J.: Index lexikálních jednotek pomístních jmen v Čechách. Ústav pro jazyk český ČSAV, Praha 1991, s. 5.
3Slovník pomístních jmen v Čechách [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení onomastiky, 2014 [cit. 2022-11-21]. Dostupné z: https://spjc.ujc.cas.cz/prehled.php
4 Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku [online]. 2014 [cit. 2022-11-21]. Dostupné z: https://spjms.ujc.cas.cz/
Příloha: projektový průvodce
Řešení – projektový průvodce:
1c) J. R. R. Tolkien: Pán prstenů. Společenstvo Prstenu. Mapa Středozemě.
2b) Pomístní jména pojmenovávají neosídlená místa.
