Pohyby litosférických desek z dlouhodobého hlediska
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Pohyby litosférických desek z dlouhodobého hlediska
5,0 (1 hodnocení)
Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu geografie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Litosféra, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál překlenuje těžko představitelný časový rámec pohybů litosférických desek.
Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
Cíl výuky
Žák dokáže vlastními slovy popsat, jak pohyby litosférických desek mohou způsobovat vznik a rozpad superkontinentů a dokáže tyto znalosti aplikovat na současnou tektonickou mapu.
Pohyby litosférických desek z dlouhodobého hlediska
V předchozích pracovních listech jsme si ukázali, co všechno ovlivňuje pohyb litosférických desek a jaké následky tento pohyb přináší. Doposud jsme se ale bavili o důsledcích lokálních, pojďme se nyní podívat na pohyb litosférických desek z globálního hlediska. Je nutné si uvědomit, že pohyby litosférických desek se odehrávaly, odehrávají a budou se odehrávat. Právě pohyby litosférických desek způsobily v dějinách planety Země vznik a následný rozpad superkontinentů. Jak? To může být pro žáky velmi těžká otázka, především kvůli těžké představivosti. Pro větší názornost této problematiky může sloužit velké množství pomůcek, jednou z nich jsou tzv. Wegenerovy puzzle. Pojďme žákům pomoct toto téma lépe pochopit a dokázat, že z tohoto tématu nemusí mít strach.
Předpokládaný čas aktivity ve výuce
15 minut
Cíl
Žák dokáže vlastními slovy popsat, jak pohyby litosférických desek mohou způsobovat vznik a rozpad superkontinentů, a dokáže tyto znalosti aplikovat na současnou tektonickou mapu.
Čas na přípravu
Výroba vlastních puzzle je poměrně časově náročná. Můžete však využít naši předlohu, která je přílohou tohoto článku (obr. 1, 2 a 3).
Školní třída, Specializovaná učebna, Učebna v přírodě, Exkurze
Diskuze (2)▾
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jaroslav Vávra29. 10. 2019
Kolegy z Plzně upozorňuji na článek, který byl na tomto portálu již uvedený před dvěma lety:
> Transfer/Zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího, dostupné ZDE (https://clanky.rvp.cz/a/21795/21293/TRANSFERZPROSTREDKOVANI-ODBORNEHO-TEMATU-TEKTONICKE-DESKY-A-KONTINENTALNI-DRIFT-DO-TEMATU-VZDELAVACIHO.html/)
Uvedený text, na který odkazuji, je součástí souboru více článků na výše zvolené téma.
Lze konstatovat, že autoři/spoluautoři v tomto článku „objevují Ameriku“, pokud jde o odborný obsah a následný transfer do geografického vzdělávání. V pedagogické oblasti opomíjejí kognitivní dimenzi z revidované Bloomovy taxonomie, jen ji neuspořádaně naznačují.
Pro učitele jsou určitě „červeným hadrem“ hraběcí rady typu „Složitější úkol by mohl být následující: “. Proč autoři neověřili celý svůj koncept v praxi? Jako je tomu například v článku před dvěma lety “Příklady sestavování tektonických desek“ ZDE (https://clanky.rvp.cz/a/21293/21297/PRIKLADY-SESTAVOVANI-TEKTONICKYCH-DESEK.html/).
Autoři/spoluautoři publikovaného článku zjevně podcenili důkladnou rešerši zdrojů, což je pro projekt hrazený z fondů EU a MŠMT nelichotivá kvalita. Mimochodem ty články, na které odkazuji, vznikaly jako projekt ve studentské odborné činnosti, na kterých se podílela studentka, oborový didaktik a učitelka z fakultní školy. Financována byla studentka studijním stipendiem, a fakultou byly poskytnuty prostředky na materiální zabezpečení.
Václav Stacke30. 10. 2019
Jménem celého autorského týmu děkuji Dr. Vávrovi za jeho obsáhlý (jako ostatně vždy) a odborně velmi relevantní (jako ostatně také vždy) komentář.
Teoretický úvod
Roku 1922 představil Alfred Wegener svoji myšlenku o pohybu kontinentů. Oponoval tak do té doby obecně platné představě o tom, že kontinenty a oceány mají fixní polohu. Ve své práci uvedl velké množství důkazů o předpokládaném pohybu. Prvním a základním důkazem měl být tvar a průběh pobřeží kontinentů, které do sebe jakoby zapadají. Wegener předložil také fosilní nebo geologické důkazy. Dokonce i rozšíření určitých druhů organismů podporovalo myšlenku Wegenera. Na základě těchto důkazů mohl tento německý vědec tvrdit, že v historii docházelo a dnes stále ještě dochází k pohybu kontinentů. Dnes je tato myšlenka obecně platnou teorií, díky níž se vysvětluje velké množství geografických otázek.
Postup
- Rozdejte žákům jednu sadu Wegenerových puzzle.
- Podle přiděleného klíče žáci vybarví jednotlivé výskyty fosilií.
- Poté žáci z papíru vystříhají a určí jednotlivé kontinenty.
Můžete žákům zmínit, že zde nejsou všechny kontinenty proto, že v tomto období nebyly ještě zcela utvořeny, ale také se na nich nenalezly fosilie, podle kterých se puzzle skládají.
- Nechte žáky rozmístit kontinenty zhruba tak, jak jsou rozmístěné v současnosti na zemském povrchu.
Můžete nechat žáky pomocí atlasu zjistit, jaké jsou vzdálenosti mezi kontinenty v současné době (např. mezi Afrikou a Jižní Amerikou).
- Položte žákům otázku: Na jednotlivých kontinentech (částech kontinentů) můžete nalézt stejné druhy fosilií, jak je to možné?
Jak to, že můžeme na jednotlivých kontinentech nalézt stejné druhy fosilií, když jsou kontinenty tak daleko?
- Některé žáky zřejmě samo napadne, že kontinenty byly kdysi u sebe. Některé ne, ty budete muset nasměrovat.
- Zadejte žákům úkol, aby poskládali puzzle tak, aby mohlo být zajištěno šíření organismů na všechna místa jejich výskytu.
- Pokud mají žáci správně poskládané puzzle, rozdejte jim obrys superkontinentu Gondwana, aby si sami mohli potvrdit, že měl superkontinent opravdu takovýto tvar.
- To, že obrys puzzle nesedí s vystřiženým obrysem, neznamená, že žáci nesložili puzzle správně. Ani mezery mezi kontinenty, představující moře, přes které se organismy nemohly šířit, nemusí nutně znamenat chybu.
Obrázky jsou totiž zatíženy několika nedostatky.
Tvar pobřeží dnešních kontinentů nemusí být totožný s tvarem prakontinentů (např. z důvodu změny hladiny světového oceánu nebo tektonických procesů).
Návrh úkolů
- Můžete využít jiný typ puzzle (např. záznamy o rozšíření zalednění na superkontinentu Gondwana) se stejným zadáním (viz zdroj).
- Můžete diskutovat s žáky, které další informace by se daly využít pro skládání puzzle.
V tomto metodickém listu lze nalézt vhodné návrhy aktivit do výuky, pomocí kterých lze žákům a studentům pomoci s obtížnou představou časového rámce pohybů litosférických desek.
