Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Pohled do historie fiktivních firem v České republice
4,0 (3 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Centrum fiktivních firem (CEFIF) letos slaví 20 let od svého založení. V současné době jsou fiktivní firmy součástí kurikula více než 100 středních škol převážně ekonomického zaměření a každý rok jimi projde 3 500 žáků. Pojďme se nyní podívat, jak vše začalo a co se v průběhu let stalo zajímavého.
Původ fiktivních firem můžeme vysledovat již v 17. století. V roce 1660 pan Lerice (občan Danzigu neboli Gdaňsku) popsal transakce vymyšlené obchodníkem Peterem Winstem, který je publikoval ve své knize „Zakázky a továrna“. K nalezení jsou i další knihy, například Karl F. Barth napsal v roce 1776 následující: „Učitel je nechá vybrat druh akce a obchodní lokalitu…; každý z nich obdrží fiktivní kapitál, zboží nebo cenné papíry…“.
Moderní dějiny fiktivních firem se začínají odvíjet také v Německu, a to v polovině 70. let 20. století, kdy vznikaly pro potřebu praktické rekvalifikace nezaměstnaných. První centrála byla v Heidelbergu, později vznikla centrála v Essenu. V roce 1975 bylo v Německu zaregistrováno 120 fiktivních firem a jejich počet se postupně zvyšoval. Zároveň se tato forma rekvalifikace rozšířila i do dalších zemí Evropy.
Na počátky fiktivních firem nechme zavzpomínat „otce zakladatele“, doc. Ing. Miloslava Rotporta, CSc., spoluautora publikace „Historie fiktivních firem v ČR“: „Do České republiky myšlenka fiktivních firem pronikla v první polovině roku 1992. Poprvé jsme se s touto formou praktické přípravy studentů středních škol seznámili díky kolegům z katedry pedagogiky na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. Ti nás pozvali na seminář, kde jsme se setkali s panem Mgr. Peterem Slanařem, ředitelem obchodní akademie ve Vídni, a dojednali jsme s ním i možnost uspořádání obdobného semináře pro učitele SOŠ v Praze. Seminář se podařilo uspořádat za necelý měsíc v prostorách tehdejšího VÚOŠ na Karlově náměstí. Již na semináři se vyučující z některých škol dohodli na návštěvě vídeňské obchodní akademie, aby v praxi poznali fungování fiktivní firmy. Na základě těchto podnětů se několik škol rozhodlo tuto zajímavou a účinnou formu praxe zavést.“ Docent Miloslav Rotport dále uvádí: „Od prvního rozhodnutí nebylo daleko ke konkrétním činům, a tak v září 1992 vzniklo prvních 6 firem. Původně jsme předpokládali, že se české fiktivní firmy budou registrovat v Centru fiktivních firem v Bratislavě a také se tam asi 3 fiktivní firmy zaregistrovaly. V této době však již všechno naznačovalo, že se Československo rozdělí na dva samostatné státy a registrace českých firem v Bratislavě by do budoucna mohla činit potíže. Proto 16. listopadu 1992 vzniklo Centrum fiktivních firem na VŠE.
V roce 1994 se do rozvoje fiktivních firem zapojilo i MŠMT. V celém tomto počátečním období nám výraznou pomoc poskytovalo i nadále Rakousko, které kromě stáže pracovníků CEFIF prezentovalo fiktivní firmy na MŠMT a také vyškolilo 20 vyučujících.“
Od roku 1995 podepisovala VŠE s MŠMT smlouvu o financování CEFIF, což umožnilo práci v CEFIF zprofesionalizovat. Finanční podpora ze strany ministerstva se postupně zvyšovala, ale počátkem roku 2000 byla bohužel přerušena. MŠMT ČR v lednu 2000 odmítlo podepsat smlouvu na další rok a CEFIF stál před problémem, jak zajistit svůj provoz. Bylo nutné zavést poplatky škol za registraci jejich fiktivních firem v CEFIF a tyto poplatky jsou ve stejné výši vybírány doposud.
Nechme opět promluvit doc. Rotporta: „To, že se CEFIFu podařilo překonat kritický rok 2000, bylo výsledkem ocenění jeho práce školami, které nenechaly myšlenku fiktivních firem zaniknout a finančně jeho fungování podpořily. Nakonec se nám podařilo o důležitosti CEFIFu přesvědčit i MŠMT ČR, které již v roce 2001 poskytlo opět příspěvek na jeho fungování, i když ve výrazně menším rozsahu než v roce 1999 a letech předcházejících.
Zároveň se začalo uvažovat i o jiném způsobu organizace CEFIF, kterým se stalo přesunutí CEFIF na NÚOV“.
Zavedení členských příspěvků mělo jeden pozitivní dopad. Ze sítě byly vyškrtnuty firmy a školy, které dlouhodobě nepracovaly, ale oficiálně nikdy nevystoupily. Proces „očisty“ trval zhruba do konce roku 2004, od kterého se počet firem a škol v síti začal postupně zvětšovat.
V únoru 2002 začal CEFIF působit v NÚOV pod vedením Ing. Lukáše Huly. Díky přesunu Centra fiktivních firem do NÚOV se podařilo přesvědčit MŠMT, aby CEFIF hradilo členství v mezinárodní síti fiktivních firem EUROPEN – PEN INTERNATIONAL.
Protože jsme si byli vědomi, že školy platí za své firmy příspěvky, byť spíše symbolické, rozhodli jsme se část peněžních prostředků do sítě vracet. Zavedli jsme slevy školám, které pořádají veletrhy, začali přispívat i na mezinárodní veletrh pořádaný fiktivní firmou Antre, s. r. o., z OA Heroldovy Sady, Praha 10. Pro podporu účasti našich firem na zahraničních veletrzích jsme nejprve vyhlásili soutěž o nejlepší esej na téma fiktivní firmy. Vítěz získal příspěvek 20 tisíc korun na vycestování na veletrh v Bratislavě (2003). Následně se pak tato cena stala součástí mezinárodního veletrhu a získávala ji nejlepší česká fiktivní firma. Od roku 2007 organizujeme pravidelné soutěže pro fiktivní firmy, ve kterých rozdělujeme ceny v hodnotě 27 tisíc korun ročně. Pro potřeby veletrhů také každým rokem nakupujeme věcné ceny do soutěží v ceně 40 až 80 tisíc korun.
V roce 2010 jsme se přidali na Metodický portál rvp.cz, publikovali na něm 10 digitálních učebních materiálů a založili digifolio. V roce 2011 jsme zaplatili vývoj nového bankovního software a dali jej k dispozici všem fiktivním bankám v ČR. V roce 2012 spatřila světlo světa již třetí verze webových stránek. Pro učitele pořádáme každým rokem několik školení, v letech 2005 a 2010 jsme uspořádali školení s výkonnou prezidentkou EUROPEN – PEN INTERNATIONAL Suzanou Temkov.
Výuku ve fiktivních firmách zpočátku vedly především obchodní akademie, postupem času však o tento předmět začaly mít zájem i jiné střední odborné školy. Koncem roku 2011 bylo v síti více než 50 % ostatních typů škol.
Popřejme tedy oslavenci, ať se mu daří a vzkvétá i v dalších letech.
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 1, číslo 4/2012, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-4-2012.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.