Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Pohádka O dvanácti měsíčkách aneb Zima kolem nás
5,0 (2 hodnocení)
Prostřednictvím následujícího bloku se děti seznámí s obsahem pohádky O dvanácti měsíčkách a díky doplňujícím činnostem poznají jednotlivá roční období. Další navazující činnosti vycházejí z ročního období zima, ve které se děj pohádky odehrává. Děti se učí citlivosti a ohleduplnosti v mezilidských vztazích – vztahy postav v pohádce a ve vztahu k přírodě, konkrétně se učí pomáhat zvířatům v zimě.
Když se řekne zima Popis činnosti: Učitelka se ptá dětí, co si představí pod pojmem „zima“. Děti odpovídají jednoduše, krátkými větami nebo jedním slovem. Říkají své asociace, které je s výrazem „zima“ bezprostředně napadnou, například: sníh, Vánoce, Mikuláš, byl jsem málo oblečen a byla mi zima, sáňkování, lyžování, zamrzlé kaluže...
Seznámení s pohádkou O dvanácti měsíčkách Pomůcky: obrázky k pohádce, maňásci nebo loutky, popřípadě jednoduché rekvizity Popis činnosti: Učitelka nabídne dětem, že jim zahraje pohádku, jejíž děj se odehrává v zimním období. Pohádku O dvanácti měsíčkách zahraje pomocí loutek nebo maňásků. Po pohádce si s dětmi stručně zopakuje děj příběhu – postavy, které v pohádce vystupují, hlavní pointu příběhu.
Pohybová hra „Na sněhové vločky“ Pomůcky: sněhové vločky vystřižené z bílého tvrdého papíru nebo ze čtvrtky Popis činnosti: Děti rozmístí v prostoru třídy na koberec papírové „sněhové vločky“. Vloček je stejný počet jako dětí. Děti běhají (nebo chodí) mezi vločkami a učitelka říká říkanku:
Vločky Miroslava Strakatá
Vločky z nebe padají, na zem se tiše snášejí. Každý kluk i děvče, najde svou vločku lehce.
Na poslední verš si každé dítě stoupne na nejbližší papírovou vločku. V prvním kole najdou všechny děti svou vločku, poté učitelka dětem vysvětlí, že bude vločky postupně odebírat. Na koho se vločka nedostane, vypadává ze hry – sedne si do určeného prostoru na kraji třídy, pozoruje hru, povzbuzuje kamarády. Hra končí, když zbude poslední vločka – poslední dítě. Hra se opakuje dle zájmu dětí.
obrázky k pohádce, maňásci, loutky, sněhové vločky vystřižené z bílého papíru, obrázky ročních obdobích, obrázek houfování ptáků, malé míčky, lano, modrý pruh látky, papírový tvar Afriky, ořechy, koláčová drobenka, ovesné vločky, sušené ovoce, ztužený tuk, šišky, různé druhy semínek, lůj, drátky, čtvrtky, nůžky, obyčejné tužky, štětce, klovatina, pastelky, misky, špejle, izolepa, lepidla, různé plody – kaštany, žaludy, bukvice, košíčky, lískové a vlašské ořechy, kelímky, pracovní listy, obrázky volně žijících zvířat
Rozbor pohádky Pomůcky: obrázky k pohádce. Popis činnosti: Pomocí obrázků zopakuje učitelka s dětmi podrobněji děj pohádky, otázkami vede děti k charakteristice hlavních postav a rovněž k charakteristice ročního období zima. Příklad otázek:
jaká byla Holena, macecha, Maruška (jejich vlastnosti)
zdůvodnit, proč se jednotlivé postavy tak chovaly
co měla Maruška své sestře přinést (fialky, jahody, jablka)
proč nebylo snadné úkol splnit
charakteristika ročního období zima
kdo pomohl Marušce (měsíc leden, březen, červen, září)
znají děti ještě jiné měsíce
Děti hodnotí jednání postav v pohádce a vzájemné vztahy postav – co je špatné jednání a chování, zda je správné někomu ubližovat, abychom z toho my samy měly prospěch, co by děti poradily Marušce, jak by se měla v konkrétních situacích zachovat, jak by se zachovaly děti, apod. Učitelka zdůrazní závěr pohádky – zlo bylo potrestáno a dobro zvítězilo.
Čtvero ročních období Pomůcky: obrázky – jaro, léto, podzim, zima Popis činnosti: Učitelka se vrátí s dětmi stručně k obsahu pohádky:
co měla Maruška Holeně přinést a které měsíce jí v konkrétních situacích pomohly (fialky – březen, jahody – červen, jablka – září)
Tím se učitelka dostane ke čtyřem ročním obdobím – s použitím obrázků vysvětlí dětem, že právě v měsíci březnu začíná jaro, kdy začínají kvést fialky a další květiny, v červnu léto, kdy zrají jahody a další plody, v září začíná podzim, kdy zrají jablka, hrušky, švestky a další, leden, který vládl zimnímu období v pohádce, je měsíc zimy, sněhu apod. K charakteristice ročních období použije obrázky s dalšími typickými znaky jednotlivých období.
Pomíchané obrázky Pomůcky: obrázky s jednotlivými ročními obdobími, obrázkové kartičky vztahující se k jednotlivým ročním obdobím Popis činnosti: Učitelka umístí ve třídě obrázky s jednotlivými ročními obdobími. Děti nejprve charakterizují dle obrázků každé roční období. Poté učitelka upozorní děti na obrázkové kartičky, které se však pomíchaly. Požádá děti, zda jí pomohou kartičky roztřídit a přiřadit správně k ročním obdobím. Děti sbírají jednotlivé kartičky, sdělí ostatním dětem, co vidí na obrázku a přiřadí k odpovídajícímu ročnímu období (například: opadávající listí ze stromu – podzim, sáňkující děti – zima apod.). Na závěr rozhovor s dětmi, které roční období mají nejraději a proč.
Básnička „Slunce“ Pomůcky: obrázky k jednotlivým ročním obdobím Popis činnosti: Děti si podle obrázků připomenou jednotlivá roční období a naučí se o nich básničku:
Slunce Miroslava Strakatá
Slunce svítí na travičku, jaro je tu za chviličku.
Slunce pálí na zahrádky, léto obarví nám jahůdky.
Slunce hladí zralé plody, podzim má veselé barvy.
Slunce šimrá krajinu, zima chystá bílou peřinu.
Následuje stručný rozbor básně, o čem báseň vypráví.
Hra „Na roční období“ Pomůcky: obrázky jednotlivých ročních období, malé obrázky fialek, jahod, jablek a sněhových vloček Popis činnosti: Učitelka rozdělí děti na čtyři skupiny, každá skupina bude představovat jedno roční období. Podle ročních období a zároveň podle textu v pohádce si připevní děti ve skupinách na tričko obrázek – fialky – jaro, jahody – léto, jablka – podzim, sněhové vločky – zima. Děti si zopakují, ke kterým ročním obdobím se jednotlivé obrázky vztahují. V prostoru třídy jsou umístěny obrázky znázorňující jednotlivá roční období. Všechny děti – všechna roční období se procházejí společně po třídě, přičemž učitelka říká básničku Slunce. Děti musí při chůzi poslouchat text básně a podle ročního období, které právě uslyší, si stoupnou k obrázku s příslušným ročním obdobím. Učitelka při recitaci básně vždy zdůrazní slova (jaro, léto, podzim, zima) a mezi jednotlivými ročními obdobími udělá malou pauzu, aby si děti stačily „své“ roční období uvědomit. Hra se opakuje s variantou, že si děti mezi sebou mění jednotlivé symboly ročních období.
Když vládne leden Pomůcky: obrázky zimního období, knihy, encyklopedie Popis činnosti: S použitím obrázků děti s učitelkou charakterizují roční období zimu. Dalšími otázkami vede učitelka děti k rozhovorům o tom, jak zimu přečkávají volně žijící zvířata a ptáci. Některá zvířata zimu prospí, jiná si dělají zásoby na zimu, některá zvířata si musí hledat potravu, často i pod zmrzlým sněhem. V lesích jsou krmelce, kam v zimě nosí potravu pro zvěř myslivci. Někteří ptáci odlétají před zimou do teplých krajin, ti, kteří zůstávají, si hledají potravu v zasněžené krajině a u lidských obydlí.
Otázkami vede učitelka děti k zamyšlení, zda i my můžeme pomoci v zimě zvířatům a ptákům a jakým způsobem.
Výroba zimní krajiny Pomůcky: velké archy papírů, štětce, vodové barvy, lepidla, barevné papíry, nůžky Popis činnosti: Děti si prohlížely obrázky se zimní tematikou, učitelka navrhne dětem, že si zimní krajinu vyrobí. Děti pracují ve skupinách. Nejprve se v každé skupině domluví o své představě, jak by měla zimní krajina vypadat. Děti v každé skupině si nejprve velký arch papíru společně pomalují světlounce modrou vodovou barvou – jako základ zimní krajiny. Po zaschnutí na ni malují již sytějšími vodovými barvami na téma „zima“, dolepují z papíru různé doplňky – domy, postavy apod. Po dokončení všech prací každá skupina představí ostatním svůj obraz, slovně popíše, co znázorňuje.
Všechny obrazy si v prostoru třídy vystaví.
v
Co pověděla Marušce sýkorka Pomůcky: obrázky k příběhu, loutka Marušky, loutka sýkorky Popis činnosti: Učitelka přečte nebo vypráví dětem krátký příběh, jak Maruška pozorovala s babičkou na podzim vlaštovky, ale vlaštovky pak najednou nebyly ve svých hnízdech. Maruška nemohla pochopit, kam zmizely, když ostatní ptáci jsou stále ve větvích stromů. Babička Marušce vysvětlila, že vlaštovky musí odletět na zimu do teplých krajin, protože by tu neměly v zimě co jíst. Maruška se zamyslela: „No dobře, vlaštovky odletí za potravou a teplem, ale co ti ostatní?“ V tu chvíli se posadila na větev sýkorka a Maruška se jí hned ptala:
(Učitelka zpívá dětem písničku s pomocí loutek – Marušky a sýkorky)
„Bude zima, bude, mráz. Kam se ptáčku, kam schováš?“ A sýkorka odpověděla: „Schovám já se do dubu, tam já zimu přebudu.“ A Maruška zas: „Bude zima, bude mráz. Kam se ptáčku, kam schováš?“ Sýkorka na to: „Schovám já se do javora, tam bude má komora.“ Do třetice se Maruška zeptala: „Bude zima, bude mráz. Kam se ptáčku, kam schováš?“ A sýkorka do třetice odpověděla: „Schovám já se do bezu, až přestane, vylezu.“
A tak Maruška pochopila, že někteří ptáci odlétají do teplých krajin, například ti, kteří se živí hmyzem, a ten v zimě nelétá. Ostatní ptáci přečkávají zimu v korunách stromů a keřů a také létají k lidským obydlím, kde občas najdou nějaké dobroty.
Písničku Bude zima, bude mráz se děti s učitelkou postupně naučí. Nejprve ji zpívají společně, pak mohou zvolit následující variantu – učitelka bude v roli Marušky a děti v roli sýkorek:
Učitelka-Maruška: „Bude zima, bude, mráz. Kam se ptáčku, kam schováš?“ Děti-sýkorky: „Schovám já se do dubu, tam já zimu přebudu.“ Učitelka: „Bude zima, bude mráz. Kam se ptáčku, kam schováš?“ Děti: „Schovám já se do javora, tam bude má komora.“ Učitelka: „Bude zima, bude mráz. Kam se ptáčku, kam schováš?“ Děti: „Schovám já se do bezu, až přestane, vylezu.“
VRTIŠKOVÁ, Katka. Co vyprávěl starý dub. (str. 12)
Cesta za teplem Pomůcky: obrázky některých tažných ptáků, atlas, encyklopedie Popis činnosti: Ne všichni ptáci zůstávají v naší zemi po celý rok. Někteří by nepřečkali zimu, proto se vydávají na podzim do teplých krajin, ale na jaře k nám opět přiletí. Ukázka v encyklopedii a v atlase hlavního tahu ptáků z Evropy do Afriky. Učitelka umístí na stěnu obrázek s ptáky, kteří odlétají do teplých krajin – lejsek, špaček, rorýs, jiřička, vlaštovka, slavík, dlask a další. Děti určují ptáčky, které poznají a seznamují se s ostatními. Cesta za teplem je velmi dlouhá, proto se musejí ptáci hodně posílit, aby cestu vydržely. Proto několik týdnů před odletem přijímají co nejvíce potravy.
Pohybová hra „Na vlaštovky“ Pomůcky: obrázek houfování ptáků, malé míčky, lano, modrý pruh látky, papírový tvar Afriky Popis činnosti: Učitelka ukáže dětem obrázek podzimního houfování ptáků na telefonních drátech a na větvích stromů. Ptáci létají v hejnech, protože tak mají větší šanci, že náročnou cestu zvládnou. Zkusíme si na ptáčky, kteří poletí za teplem, zahrát. Než ptáci odletí, musí se nejdříve dosyta najíst. Učitelka rozmístí do prostoru třídy malé míčky, které budou představovat zrníčka. Na jednu stranu třídy položí na zem lano, které symbolizuje telefonní vedení. Na druhou stranu třídy umístí papírový arch ve tvaru Afriky, před který natáhne modrý pruh látky. Děti-vlaštovky se na znamení rozeběhnou po třídě a každý sbírá míčky – zrníčka (míčky děti umístí například do připraveného koše). Děti-ptáčci, které posbíraly několik míčků – zrníček, si stoupnou na lano a čekají na ostatní. Když jsou všechny děti-vlaštovky v houfu na laně, na znamení učitelky letí do Afriky – děti běží na druhou stranu třídy směrem k Africe, ale před Afrikou musejí překonat moře (modrý pruh látky), který musí přeskočit a doskočit až na pevninu. Hra se dle zájmu dětí může opakovat.
Dort pro ptáčky Pomůcky: ořechy, koláčová drobenka, ovesné vločky, sušené ovoce – na i misku asi 500 g této směsi, 250g ztuženého tuku Popis činnosti: Učitelka dětem připomene, že ptáci, kteří neodlétají do teplých krajin a zůstávají přes zimu zde, často hledají něco k snědku poblíž lidských obydlí. Lidé vyrábějí různá krmítka, kam sypou ptáčkům potravu, většinou různá semínka. Učitelka navrhne dětem, že „upečou“ ptáčkům semínkový dort.
Děti vytvoří skupinky, každá skupina dostane misku a řídí se pokyny učitelky. Skupinky dětí mají připravené na talířcích ořechy, koláčovou drobenku, ovesné vločky a sušené ovoce, které vysypou do misky a promíchají. Učitelka rozpustí na pánvičce tuk a zalije jím směsi. Směsi v mističkách se nechají ustát. Po vychladnutí je děti vyklopí a mají hotový dort pro ptáčky. Dortíky rozmístí ptáčkům na zahradě, například do krmítek nebo na jiná vyvýšená místa. Budou mít tak příležitost pozorovat, kteří ptáčci si slétávají na dobroty, které jim děti vytvořily.
kl
n
Krmítka ze šišek Pomůcky: šišky, drátky, lůj, různá semínka Popis činnosti: Jinou variantou výroby ptačí potravy jsou krmítka ze šišek.
Děti si na šišky, které nasbíraly v lese, namotají kousek drátku, aby mohly svá krmítka později zavěsit na strom. Mezitím rozehřejeme lůj, do kterého děti nasypou různá semínka, která nasbíraly nebo přinesly z domova – mák, slunečnice, proso, ovesné vločky, ořechy apod. Semínka v loji důkladně zamícháme. Každé dítě si svou šišku namočí ve směsi z loje a semínek. Šišky obalené směsí zavěsíme na tyčku a necháme zchladnout. Druhý den všechna krmítka ze šišek děti rozvěsí na větve stromů na naší zahradě mateřské školy nebo v jejím okolí.
Výroba ptáčka Pomůcky: čtvrtky, obyčejné tužky, nůžky, štětce, klovatina, semínka slunečnice, různé zrní, mák... v mističkách, pastelky, špejle, izolepa Popis činnosti: Podle předlohy si děti nakreslí a vystřihnou ze čtvrtky ptáčka, mladším dětem dáme ptáčka již vystřiženého. Celého ptáčka si štětcem pomalují klovatinou, poté sypou na ptáčka různá semínka a zrníčka. Hotový obrázek necháme zaschnout a přebytečná semínka sesypeme do koše. Na závěr dokreslí děti ptáčkům zobák a oči. Ptáčka připevní na špejli a píchnou například do květináče.
Potrava pro zvířátka Pomůcky: různé plody – žaludy, kaštany, bukvice, oříšky... košíčky Popis činnosti: Děti si prohlížejí myslivecké encyklopedie a časopisy a společně s učitelkou si vyprávějí o životě lesních zvířat a také o tom čím se zvířata živí, složité to mají hlavně v zimě. Zvířatům pomáhají v zimě myslivci, kteří nosí do lesních krmelců potravu, ale pomoct mohou i děti. V okolí školky nasbíraly děti na podzim kaštany, žaludy, oříšky a bukvice. Z domova mohou přinést dle možností další potravu pro zvěř – jablka, mrkev, zrní, seno apod. Pokud je v okolí mateřské školy les a krmelec, donesou děti s učitelkou potravu do krmelce.
b
Jak veverka ztratila své zásoby Pomůcky: lískové a vlašské ořechy, kelímky nebo mističky, pracovní listy, pastelky, obrázek nebo fotka veverky Popis činnosti:Veverky si dělají zásoby jídla na zimu, zásoby si pak ukryjí. Hra na veverky: Na koberci ve třídě jsou rozsypané vlašské lístkové oříšky. Děti se „promění“ ve veverky a sbírají si zásoby oříšků na zimu. Hra končí, když jsou všechny oříšky vysbírané. Na závěr si děti oříšky z kelímků vysypou a rozdělí na dvě hromádky – lístkové a vlašské oříšky. Učitelka vypráví dětem příběh o veverce, která si své zásoby oříšků ukryla v lese, napadl sníh a byla velká zima. Veverka měla hlad, ale zapomněla, kam si své oříšky ukryla. Pomohou jí děti zásoby najít? Pracovní list – na pracovním listě je znázorněn labyrint – cesty mezi stromy v lese, ale jen jedna vede k zásobám veverky. Děti nejprve hledají správnou cestu prstem, když ji najdou, znázorní ji pastelkou. Obrázek mohou vybarvit.
l
Stopování zvířátek Pomůcky: obrázky volně žijících zvířat a jejich stop Popis činnosti: Učitelka navrhne dětem, že zkusí při vycházce zjistit, která zvířátka se pohybují v zimě v přírodě. Zjistí to jednoduše podle stop. Nejprve si stopy některých volně žijících zvířat prohlížejí na obrázcích, poté pozorují ve sněhu při vycházce. Postačí, když si děti stop ve sněhu všimnou, popřípadě popíší tvar, starší děti mohou stopy určovat i podle obrázků.
Učitelka seznámí děti s tematickou básničkou, kterou se postupně naučí.
Stopy ve sněhu
Kdo tu skákal hop a hop, sníh nám poví podle stop. Chodila tu zrána, chodila tu vrána. Pak tu čtverák zajíček otisk čtvero paciček. Ani bažant nescházel, taky se tu procházel. Koroptvičky nakonec nožkou psaly na tom sněhu: Byly jsme tu v noci dnes až do rána na noclehu, mrazila nás ale zem nejvíc na nožičky – Se srdečným pozdravem Vaše koroptvičky.
OPARVILOVÁ, Eva; GEBHARTOVÁ, Vladimíra. Zima v mateřské škole. (str. 48)
h
k
Literatura a použité zdroje
VRTIŠKOVÁ, K. Co vyprávěl starý dub. Vrané nad Vltavou: ZO ČSOP Zvoneček, 2008.
OPRAVILOVÁ, Eva. Zima v mateřské škole. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-268-8.
ČERVENÝ, J. Encyklopedie myslivosti. Praha: Ottovo nakladatelství – Cesty, s. r. o., 2004. ISBN 80-7181-901-8.
