Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Podpora tvořivosti žáka-cizince v českém jazyce
Článek ukazuje možnosti, jak podpořit osvojování jazyka žákem-cizincem mimo standardní výuku. Píši o publikování rukopisného textu ve školním literárním časopise. Zajímavá je doba vzniku textu, žák po přistěhování do České republiky v srpnu 2010 hovořil a psal pouze čínsky, časopis s jeho příspěvkem z února 2011 vyšel v květnu 2011 – v dobu obvyklou pro vydání časopisu ve 2. pololetí.
Cíl výuky
Cílem příspěvku je upozornit na možnosti, které máme při aktivizaci žáka-cizince, pokud jde o získávání vztahu k jazyku země, kde žije. Na konkrétní ukázce zdůvodním kouzlo nedotčeného rukopisu a zároveň se zmíním o případných úskalích takového postupu. Školní literární časopis se může stát vítaným multikulturním prostorem, v němž se setkává – obrazně řečeno – celý svět.
Příspěvek ve školním časopise
Naše škola vydává přes třicet let školní literární časopis, většinou dvě, někdy tři bohatá čísla ročně. Žáci si příspěvky pečlivě připravují, od rychlého zachycení prvních myšlenek, čtení rozpracovaných příspěvků v hodinách slohu až po přepis do počítače. Následuje pak redakční práce, ilustrováni a tisk. Slavnostní předávání autorských výtisků je zlatým hřebem pokaždé. V ředitelně se v ten den sejde třeba čtyřicet, padesát vybraných autorů. Pro pořádek uvádím, že naše škola má něco kolem 270 žáků a časopis byl až do letoška výsadou druhého stupně, letos jsme přizvali i šikovné autory z pátých tříd.
Takže úroda je to slušná. U mě ve třídě, jak je čtenářům mých ostatních článků známo, se s obrovskou vervou pere s taji češtiny devět měsíců žák z Číny. Tedy rovnou z Číny. Jeho pokroky mě přivedly už v únoru k myšlence, co asi vznikne, když mu téma pro druhé pololetí POTKAL JSEM JE... trochu usnadním. Usnadnění spočívalo v modifikaci POTKAL JSEM TUTO ŠKOLU, TŘÍDU, UČITELE.
Přípravná fáze
Nejprve jsme si v rámci relativně omezených jazykových možností povídali a psali na papír postřehy, pokládala jsem nejrůznější jednoduché a postupně i složitější otázky o tom, jaké bylo první setkání s českou školou a spolužáky ve třídě. Nejsnazší bylo porovnávat způsob práce v české a čínské škole. To probudilo u mého žáka jednak spoustu vzpomínek a hlavně velkou snahu vyjádřit přesně, jak to v jeho škole fungovalo.
Mě to zaujalo také a hovor nabíral na obrátkách. Tato část přípravy zabrala alespoň dvě hodiny, v nich chlapec pochopil moji velkou snahu proniknout do oblasti jeho zájmů. Prostě to, že mě zajímají jeho zážitky a jeho životní příběh.
