Podpora projektové výuky pomocí ICT

Žáci by se měli organicky seznamovat s důležitými pojmy v oblastech, jako je SWOT analýza, co jsou to zdroje atd. Na teoretický výklad by pak měla hned navazovat praktická ukázka nástrojů, které jim s činnostmi na projektech pomohou. V tomto kontextu je také možné upozornit na to, že by měli učitelé říkat, s jakými nástroji žáci aktuálně pracují a proč. Často si to žáci ani příliš neuvědomují a v jejich případném podnikání nebo činnostech by to pro ně mohl být nemalý hendikep. Proto osobně doporučuji věnovat se také této oblasti.

Ganttův diagram

Zřejmě nejznámějším a stále nejpoužívanějším nástrojem na správu projektů je Ganttův diagram. Je to druh pruhového diagramu pojmenovaný po H. L. Ganttovi, průmyslovém inženýrovi, který byl za první světové války průkopníkem jeho používání (i když ve východní Evropě se podobné diagramy používaly již dříve). Využívá se pro grafické znázornění a naplánování posloupnosti činností v čase. Původně neobsahoval vztahy mezi projekty, ale dnes se jedná již o jeho integrální součást.

Na vodorovné ose Ganttova diagramu je časové období trvání projektu rozdělené do stejně dlouhých časových jednotek (dny, týdny, ...) a na svislé ose jsou pak zaneseny jednotlivé činnosti, na které se projekt rozpadá, vždy jeden řádek pro jednu činnost. Na ploše diagramu jsou jednotlivé činnosti označeny obdélníky, jejichž levá strana označuje plánovaný začátek činnosti a pravá strana plánované ukončení.

Délka pruhu označuje předpokládanou délku trvání činnosti. V dnešní podobě pak mohou diagramy ukazovat také návaznosti činností pomocí lomených šipek nebo čar vedoucích od začátku nebo konce jedné činnosti k začátku nebo konci jiné činnosti. Pruhy jsou vybarvovány tak, jak je plněn úkol. Ten, kdo sleduje diagram, má tak dobrý přehled o tom, co postupuje rychleji, co pomaleji nebo kde je nutné přidat.

V softwarových řešeních bývá tento diagram často spojen s nástroji pro správu a řízení zdrojů, které je možné k jednotlivým dílčím úkolům připojovat. Nevýhodou může být nepřehlednost u velkého množství úkolů nebo skutečnost, že jednotlivé pruhy nezachycují náročnost nebo robustnost úkolů. Přesto patří pro svou přehlednost a jednoduchost k nejčastěji používaným nástrojům, zvláště v menších až středně velkých týmech.

Software pro řízení projektů

V následující části si představíme několik nástrojů, které umožňují řízení projektů za pomoci Ganttových diagramů. Většinou toho ale nabídnou mnohem více, jako je například práce se zdroji, různé přehledy a další analýzy. U těchto programů by měly školní projekty začínat, zvláště pokud jsou realizovány v týmech.

Chili project

Zřejmě jedním z nejlépe vybavených a nejkomplexnějších nástrojů na správu projektů je Chili project (http://demo.chiliproject.org/), který vznikl nedávno jako fork (odvozený program) populárního Redmine (http://www.redmine.org/). Oba projekty nejsou tedy funkčně příliš odlišné, avšak pro školní použití doporučuji Chili project díky tomu, že umožňuje práci online bez nutnosti instalace na školní server. Jedná se o webově orientovaný nástroj, který zvládá většinu potřebných úkolů – od Ganttových digramů a správy projektů, zdrojů či úkolů, přes kalendář, sdílení dokumentů a souborů a diskuse, až po Wiki.

Pokud budete chtít služeb této aplikace využívat naplno, zřejmě se ale instalaci nevyhnete. Sami žáci ji ale mohou využívat na své drobné aktivity samostatně a bez instalace. K dispozici je nástroj na organizaci lidí, takže každý člen týmu vidí, co má dělat a co se děje. Vše je překvapivě jednoduché, rychlé a pohodlné, takže by se s aplikací měli žáci během jedné či dvou vyučovacích hodin naučit pracovat.

Pokud hledáte nástroj na komplexní organizaci projektů, je Chili project rozhodně dobrou volbou. Uživatele potěší také lokalizace do českého jazyka. Nástroj je natolik komplexní, že je možné jej velice dobře používat také pro organizaci práce kabinetu nebo celé školy. Nevýhodou je nutnost instalace a konfigurace na školní server v případě potřeby práce s většími projekty.

Planner

Relativně jednoduchou a praktickou aplikací pro správu projektů je Planner (http://live.gnome.org/Planner). Aplikace je rozdělena do několika modulů – v prvním je udržován seznam osob či jiných zdrojů, dále pak soupis úkolů a Ganttův diagram. Samozřejmě je možné vytvářet závislosti mezi jednotlivými úkoly, alokovat k nim zdroje a dohlížet na jejich plnění. K jednotlivým úkolům je možné přiřadit cenu, osoby, které se na činnosti mají podílet, poznámky, návaznost na další úkoly a případně nastavit rezervu.

V seznamu zdrojů můžete rozdělit položky na práci a materiál, ke každému je pak možné přiřadit cenu, kontakt a skupinu. Takto je možné poměrně jednoduše spravovat více navzájem ne zcela spolupracujících projektů. Samozřejmě je k dispozici přehled o tom, co jednotliví členové týmu dělají.

Jistým nedostatkem je, že aplikace předpokládá jen jednoho vedoucího projektu. Naopak velice silnou stránkou je export do HTML (které vypadá velice dobře) či PDF. Importovat je možné soubory MS Project.

GanttProject

Velice jednoduchým a rychlým nástrojem na práci s projekty je GanttProject (http://www.ganttproject.biz/), který je napsaný v Javě. Není třeba jej nijak instalovat a spustí se přímo přes webové rozhraní. Na výběr máte ze dvou základních položek – tvorba úkolů a dále pak správa zdrojů. První je organizována jako Ganttův diagram; mezi úkoly je možné vytvářet vazby a přiřazovat k nim zdroje. Zdroje jsou řešeny jako seznam osob, kterým je možné přiřazovat úkoly. Hned vidíte, jaká je vytíženost jednotlivých lidí v týmu. U zdrojů pak je možné ocenit, že aplikace zvládá pracovat s dovolenými, což je velice užitečné. Nechybí ani možnost definování rolí jednotlivých osob v týmu.

Mezi zajímavosti patří PERT diagram, prostředí v češtině a velice jednoduché ovládání. Připraveny jsou také základní možnosti importu i exportu.

Další zajímavé nástroje

Pokud se rozhodnete používat některý z nástrojů, který umí jen organizovat projekty, jistě oceníte také další aplikace, které práci na projektu zpřehlední. Součástí interní komunikace by měl být intranet, který zajistí sdílení souborů, nápadů a diskusí. Ideálně se pro tento účel hodí buď některá ze služeb využívajících Wiki, jako je kupříkladu MediaWiki (http://www.mediawiki.org/wiki/MediaWiki), u které ale počítejte s tím, že ji budete muset instalovat na školní server, nebo některá již hotová řešení.

Zde se nabízejí dva základní koncepty. První využívá Google Apps a je pro školy zdarma. Je možné mít web projektu, na kterém budou aktuality a diskuse, včetně výstupu pro širší veřejnost (kombinace Google Groups a Google Weby) a také sdílení dokumentů (Google Dokumenty). Dobře je možné nasadit také kalendář nebo elektronickou poštu. Osobně je mi celý koncept Google Apps blízký – vše funguje online a komunikace je opravdu rychlá a jednoduchá. Zdarma je tak pro školní projekty připraven téměř kompletní groupware.

Druhou variantou je Zoho office (http://www.zoho.com/), který je určený především pro nasazení ve firmách. Výhodou balíku je, že si žáci mohou osahat také věci, jako je CRM, personalistika, účetnictví nebo komplexní služby pro business. Ale zdarma skutečně jen osahat, neboť bezplatně je většinou jen velmi omezený úsek funkcí. Přesto může být vyzkoušení tohoto balíčku zajímavé také pro žáky, neboť jim umožní nahlédnout pod pokličku řadě mechanismů, které se ve firmách běžně realizují.

Závěr

Nabídka na (polo)profesionální vedení projektů zdarma je pro školy bohatá, a to jsme v článku ani v nejmenším neprošli vše potřebné. Myslím, že podobné nástroje je možné používat nejen pro studentské projekty, ale také pro řadu činností ve škole – od spolupráce v rámci kabinetu, až po celoškolní aktivity.

Je zřejmé, že používat podobné programy pro dobrou projektovou výuku nestačí. Je k ní nutné doplnit dobré téma, motivaci, zpracování a řadu konkrétních poznatků a podkladů, ze kterých budou moci žáci vycházet. Pomocí ICT je možné jen projektovou výuku zasadit do reálnějšího prostředí, lépe rozvinout a koordinovat.

Snad ukáže její nasazení širší možnosti teoretického výkladu, jako je znalostní management, krizové řízení a mnoho dalšího z projektového řízení, na které nezbývá na gymnáziích mnoho času. Přesto věřím, že i tyto stručné poznámky mohou být pro pedagogy určitou inspirací a motivací pro ne zcela běžný pohled na projektovou výuku.