Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Podpora hudební kreativity studentů za pomoci ICT
Rozvoj kreativity u studentů je jedním z imperativů současného školství, stejně tak je charakteristické hledání spojení mezi jednotlivými předměty a implementace ICT do běžné výuky. V následujícím článku se pokusíme ukázat možnosti spojení hudební kreativity a ICT v rámci gymnaziální výuky.
K výuce hudební výchovy je možné přistoupit velice diferencovaným způsobem, a to na všech jejích stupních. V zásadě se objevují především dva běžné školní směry – výuka dějin hudby a zpěv. První metoda nabízí širší integraci hudební vědy do historického a kulturního kontextu. Je spojena s poslechem kvalitních děl, diskusemi o umění a interpretací jednotlivých skladeb. To má nepochybně velkou hodnotu v oblasti kultivace žáků i v zisku určitého všeobecného a kulturního přehledu. Druhá metoda, zkratkovitě označená jako zpěv, vede studenty k samostatnému pěveckému či instrumentálnímu výkonu, čímž se podílejí na samotném umění. Nejsou to již hovory o umění, ale umění samo.
Přesto si myslím, že je zde oblast, která je tradičně poněkud v ústraní, a není jí věnována úplně velká pozornost. Tou oblastí je kompozice hudby. V určité formě výuky je možné něco říci o teorii tvorby hudebních skladeb, což se v matematicky orientovaných školách často doprovodí určitým formálním popisem, ale k samotné tvorbě hudebních skladeb se žáci příliš nedostanou.
Rozvoj nových možností v oblasti ICT umožňuje, aby sami během pár desítek minut zkomponovali vlastní skladbu, provedli její syntézu a publikovali ji na internetu. V následujícím článku se pokusíme ukázat několik nástrojů, které v oblasti počítačové práce se zvukem může pedagog využít k tomu, aby byla možná právě takto kreativní činnost jednotlivých žáků, kteří se mohou snadno naučit používat hudbu jako přirozený výrazový prostředek vlastních emocí či myšlenek.
Z hlediska informatiky je pak cenná nejen schopnost pracovat s určitou množinou aplikací, ale také možnost blíže studentům popsat, jak počítače se zvukem pracují. Mělo by zaznít několik slov o formátech zvuku, možnostech syntézy, práce zvukové karty, ale řeč by měla přijít také na autorská práva. Je možné mluvit o publikaci hudebních formátů, problematice streamování hudby, vyhledávání audio dat a jejich analýze, QoS atp.
Jde tedy o oblast velice bohatou jak pro hudební výchovu, tak také pro výuku ICT. V následujícím článku bude věnován prostor jednak popisu klíčových aplikací, ale také některým teoretickým komentářům, které by ve výuce ICT měly zaznít. Na závěr bude popsána možnost projektové výuky, která se zaměřuje na spojení hudební kreativity a ICT.
Z informatické oblasti je toho možné říci skutečně mnoho a při práci na tvorbě vlastních skladeb doporučuji, aby došlo k určitému propojení výuky informatiky, která by se měla postarat o určitý teoretický aparát, který budou studenti během výuky potřebovat. Pokud máme v informatice dostatek prostoru a času, je možné jít do hloubky řady problémů a otázek, které se v této oblasti nabízejí. Na tomto místě se omezíme na několik málo poznámek, které by měly zaznít zcela jistě. Jde tedy o jakési informatické minimum, které je k výuce práce se zvukem na počítači téměř nezbytné.
Určitě by mělo zaznít něco o tom, jak počítač může s hudbou pracovat, což velice úzce souvisí také s jednotlivými formáty zvuku. Audio záznamy jsou v počítači uchovány vždy v plně digitální podobě. Pěknou ilustrací může být soubor bodů v grafu, kterými je možné proložit křivku. Počítač zná jen ony body a křivku prokládá fyzicky pracující reproduktor a lidské ucho.
Audio soubory mohou být ukládány jako ztrátové či bezztrátové. Další jejich diference je dána tím, jestli jsou otevřené či proprietární, jaké používají kompresní mechanismy, vzorkování nebo zda slouží pro běžný poslech nebo internetový stream hudby.
V této oblasti by jistě mělo být také připomenuto, co již znají žáci z fyziky – že zvuk je mechanické vlnění, které je možné popsat pomocí určité křivky. Jistě není bez zajímavosti, že existují principiálně dva druhy zvukových karet. První vytváří zvuk právě skládáním vln za užití Fouriérovy transformace. Výsledek ale – vzhledem k omezenému času na výpočet – není úplně optimální. Dražší karty mají nahranou databázi tónů, které navzájem spojují a případně lehce upravují, co se frekvence či hlasitosti týče. Výsledek je podstatně lepší.
Na tomto místě je možné informatické minimum skončit, ač témat by se nabízelo ještě dostatek. Pro účely hudební výchovy a kreativní tvorby ale asi nejsou zcela podstatné.
Základní zvukové úpravy
V této části článku se zaměříme především na nástroje, které slouží pro základní úpravy zvukových souborů. A to od elementárního střihu přes základní efekty, optimalizaci hlasitosti až po převody mezi formáty.
Asi nejznámějším nástrojem na práci s audio soubory je Audacity (http://audacity.sourceforge.net/), což je open source nástroj, sloužící pro editaci zvukových stop, které je v něm možné stříhat, nakládat na ně různé filtry a efekty. Není tak problém odstranit jednoduchý šum, clipping, provést změnu hlasitosti atp. Aplikace podporuje práci s více stopami, což jednak usnadňuje práci, ale také rozšiřuje možnosti o mixování hudby. Je samozřejmě možné měnit hlasitost jednotlivých stop, rychlost přehrávání a mnoho dalšího.
Pomocí Audacity je možné provádět nahrávání zvuku, stříhání a řadu dalších úprav. Výhodou je, že na řadu činností jsou připravené automatické filtry. Program je založený na manipulaci s popisem zvukové vlny. Podporovány jsou formáty mp3, Ogg a další. Mezi zajímavosti patří také podpora převodu starých nahrávek z pásků či desek do digitální podoby. Program je open source, multiplatformní a plně lokalizovaný.
Alternativou k němu může být například Ardour (http://ardour.org/), který je také bezplatný, ale nabízí již navíc základní možnosti pro tvorbu hudebních souborů. Jeho ovládání není úplně jednoduché, ale pokud jej žáci zvládnou, nabízí velké množství funkcí, jako je práce s ekvalizérem během nahrávání, řadu efektů či podporu Midi a Jack. Další možnou alternativou je Audition (http://www.adobe.com/products/audition.html) od Adobe, který je sice placený, ale jde již o plně profesionální nástroj.
Syntéza zvuku
V této části si ukážeme pět aplikací, které je možné použít pro tvorbu počítačové hudby. Dvě z nich jsou instalované, další tři je možné používat online.
LMMS (http://lmms.sourceforge.net/) je dle mého soudu zřejmě nejlepším bezplatným nástrojem pro tvorbu počítačové hudby a jeho ovládání je navrženo tak, aby je zvládl efektivně používat začátečník i profesionál. Velkou výhodou je také částečná lokalizace a podpora více operačních systémů. Aplikace se skládá z řady drobnějších modulů, z nichž je možné jmenovat alespoň některé základní: Song-Editor, sloužící pro skládání písní, Beat + Bassline-Editor pro vytváření beatů a basových linek, FX mixer s 64 kanály, Piano-Roll pro editaci vzorů a melodií, podpora MIDI klávesnice, Sampler, Wavetable syntezátor, Kicker a řada dalších syntezátorů (bicí, varhany, klepátka, oscilátory, ...).
V programu je možné najít bohatou knihovnu zvukových stop, které je možné velice rychle pro tvorbu použít. Samotná syntéza zvuku je možná jednak čistě počítačově, ale je možné LMMS propojit s MIDI. Příjemná je také poměrně velké nabídka syntezátorů s širokou možností nastavení, které umožňují kvalitní vlastní tvorbu velice rychle, efektivně a bez dalších potřebných instalací.
Druhou známou aplikací je FL Studio (http://flstudio.image-line.com/), což je nástroj, který svým ovládáním a možnostmi stojí ještě o úroveň výše než zmiňované LMMS. Jeho nevýhoda spočívá především v omezení pouze na platformu Windows a ceně začínající 37 USD za licenci, a to ještě v té nejjednodušší variantě. Doporučuji ale ukázat alespoň demoverzi, neboť jde o běžně používaný profesionální nástroj a je dobré, aby si o něm žáci vytvořili určitou představu.
JamStudio.com (http://www.jamstudio.com/) je velice jednoduchý nástroj na komponování hudby, se kterým si poradí opravdu každý. V prvním okně zadáte noty, podle kterých má syntéza probíhat, ve druhém nastavíte hlasitost a provedení jednotlivých nástrojů a pak již jen spustíte syntézu. Velice pěkných výsledků je tak možné dosáhnout rychle, snadno a bez větší námahy.
Aviary's Music Creator (http://www.aviary.com/online/music-creator) je založený na zcela jiném konceptu. Pracuje se s řadou elektrických bubnů, kterým je možné nastavit tempo, hlasitost, filtry a jednotlivé údery. Mimo to je možné pracovat také s dalšími hudebními nástroji, ale na zcela stejném principu.
Soundation(http://soundation.com/) nabízí zřejmě úplněnejjednodušší způsob komponování hudby. V levém menu je k dispozici velké množství zvuků, které je možné metodou táhni a pusť umísťovat do různých zvukových kanálů. Na ně pak můžete aplikovat řadu filtrů, nastavit hlasitost jednotlivých kanálů a vše pustit dohromady.
Závěrem
Jak je vidět, možnosti nástrojů na podporu hudební kreativity jsou skutečně velké a složení vlastní hudební skladby není ničím nedosažitelným, ale naopak velice snadným. Pedagog v tomto ohledu musí vhodně dbát na to, aby žáci k tvorbě přistoupili seriózně a právě díky snadnosti tvorby si z ní neudělali spíše „legraci“.
Jednou z pěkných věcí, které je možné v této oblasti dělat, je tvorba třídního CD nebo webu se školní hudbou. Jde o projekt, který není nijak náročný na realizaci. Stačí zadat jasný časový rámec, téma hudby a nechat studenty v Audacity na konci práce sjednotit hlasitost (nejlépe automatickou optimalizací s hodnotou -0,2 dB). Výsledné CD je pak možné dát žákům na památku, pouštět rodičům během dne otevřených dveří nebo z něj udělat přílohu školního almanachu.
V dnešní době se jeví jako poměrně zajímavá varianta nahrání skladeb na web. Zde bych doporučoval nechat žáky samotné, aby ke své skladbě připojili nejen název, ale ještě dvojici popisků. V prvním sdělí posluchači, co chtěli skladbou vyjádřit, případně mohou provést její jiný zajímavý rozbor. Ve druhém popisku stručně sdělí, jaké použili nástroje a metody tvorby.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že práce na podobných projektech žáky baví – je to pro ně něco nového a neznámého. Mají šanci vyprodukovat trvalou hodnotu a pobavit se. V tomto ohledu je možná vhodné zařadit jej do co možná nejvyšších ročníků.
Bylo by zajímavé vytvořit navazující příspěvek, který by byl ryze praktický. Uvítala bych další postřehy z vámi realizované hodiny, konkrétní náměty atd.
