Podpora čtenářské gramotnosti pomocí moderních technologií
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Podpora čtenářské gramotnosti pomocí moderních technologií
2,0 (2 hodnocení)
Čtenářská gramotnost se v dnešní době ukazuje jako nanejvýš důležitá, ale přesto se jen velmi obtížně hledají metody její podpory. V následujícím článku se pokusíme ukázat některé technologie, které mohou čtení i psaní učinit pro žáky zajímavější a dostupnější. Zmíníme se o elektronických knihách a jejich čtečkách nebo například o Diigo či Instapaper.
O podpoře čtenářské gramotnosti se zatím stále více mluví, avšak praktických a reálných kroků k jejímu navýšení je k vidění jen velmi málo. Většina pedagogů se shoduje na tom, že děti čtou méně a mají větší problém porozumět textu. Jejich slovní zásoba se významným způsobem mění a archaičtější slova nahrazují anglikanismy, což se projevuje v jejich slohovém i verbálním projevu. Přesto je možné na řadě pozitivních věcí stavět.
Osobně si myslím, že základním prvkem, na kterém musí stát podpora čtenářské gramotnosti, je znovunalezení záliby ve čtení a v poznávání vůbec. Lidské uvažování je silně pojmové a rozvoj čtenářské gramotnosti jej vede k přesnosti a kvalitě. V tomto kontextu je zcela zřejmé, že nemůže jít o nějaký projekt „češtinářů“, ale o záležitost celé výuky a především spolupráce s matematikou, která je také v posledních letech poněkud odsouvána na druhou kolej. Množství přečtených knih nemá žádný velký význam, pokud nebude spojeno s rozvojem intelektu čtenáře, který musí být integrální a rovnoměrný.
Zatímco v generaci, která těží ze zkušeností a klimatu první republiky a dob totalitních režimů, byla kniha (zvláště kvalitní) čímsi velmi vzácným, předmětem, který byl nejen čten, ale také vystavován v knihovnách, dnešní pohled na ni se stal podstatně pragmatičtější. Jde o užitnou věc, jejímž účelem je předávání určitých informací. V tomto kontextu je pak zřejmé, že se mění i způsoby četby, práce s ní a ostatně také knihařské provedení.
Pokud kniha přestane být předmětem určité obřadnosti, tak je zřejmé, že se změní také požadavky na práci s ní – měla by být levná, lehká, s fulltextovým vyhledáváním, kvalitními tagy atp. Pro mladé lidi se tak zcela přirozenou oblastí četby stávají digitální média – noviny jsou nahrazovány webovými stránkami, e-knihy vytlačují ty tištěné atp. A na tento kontext by měla reagovat také výchova ke čtenářské gramotnosti.
V následujícím článku se pokusíme ukázat některé technické prostředky, které je možné použít pro to, aby bylo čtení pro žáky zajímavější, zábavnější a pohodlnější. Řeč tak bude o sociální síti určené pro čtenáře, o elektronických čtečkách nebo o nástrojích pro práci se záložkami. Zvláštní pozornost přitom bude věnována aplikacím pro mobilní telefony, neboť ty představují zařízení, na kterém je možné číst téměř kdykoli a kdekoliv. Pokud jediným přínosem výchovy v tomto směru bude ochota žáků číst v tramvaji místo hraní her, bude to možné označit za úspěch.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Mgr. Zdeněk Sotolář20. 4. 2012
Žádnou opravdovou "podporu" čtenářské gramotnosti nevidím, vidím jen běžný popis několika technologických možností. Článek slibuje víc, než skutečně nabízí.
Přečtěte si později
První kategorií nástrojů, o kterých se zmíníme, jsou systémy pro práci se záložkami či pro odložené čtení. Princip těchto nástrojů je v zásadě velice podobný – na jednom místě si uživatel udržuje určitou databázi článků či stránek, které ho zaujaly nebo ke kterým se chce později vrátit. K této funkcionalitě se pak nabalují další, jako je možnost sdílení článků s přáteli nebo hromadný export do čtečky e-knih. Možností je celá řada.
Instapaper
Instapaper je dnes jedním z nejpopulárnějších nástrojů pro vracení se ke čtení. Princip je v zásadě velice jednoduchý. Po registraci si do záložek prohlížeče přetáhnete tlačítko s nápisem „Read Later“. Kdykoli se pak objevíte na stránce, která vás zaujme, a chcete si ji přečíst později, nebo jen uschovat pro další použití, kliknete na toto tlačítko a stránka se automaticky uloží do vašeho profilu na Instapaper.
Po přihlášení do webového rozhraní je možné články roztřídit dle kategorií, číst je nebo si je nechat vyexportovat do čisté podoby – jen text a obrázky k němu se vztahující. Mezi další možnosti patří doporučování obsahu dalším uživatelům, export článků (třeba všech) do Kindle, ePub či tištěné podoby. Aplikace navíc velice dobře spolupracuje s dalšími nástroji, jako je třeba EverNote či Google Reader.
Výhodou je, že existuje i klient pro iPhone. Pro Android existuje řada neoficiálních aplikací, které umí v zásadě totéž.
Diigo
Zajímavým nástrojem pro práci s webovými stránkami je Diigo. Umožňuje uložit nejen celé webové stránky, ale také jejich jednotlivé části, opatřit je tagy, komentáři nebo zvolit, že stránku chcete číst později. Jde tak o ideální nástroj na tvorbu rešerší nebo shromažďování dat k určitému tématu. Stránky je možné ukládat do jednotlivých seznamů podle toho, k jaké oblasti se vztahují nebo s kým je budete chtít sdílet. U každé položky je možné navíc nastavit, zda bude viditelná veřejně nebo jen pro vás či konkrétně zvolenou množinu osob.
Příjemné je, že aplikace pracuje stejně dobře pod mobilními telefony jako pod různými operačními systémy. Pro Firefox a Chrome je navíc připraveno rozšíření, které umožní ještě snazší práci s textem a jeho ozáložkování. Ať již chcete naučit žáky tvořit rešerše a pracovat se zdroji nebo podpořit jejich čtenářskou gramotnost všeobecně, lze Diigo jen doporučit.
Zootool
Pro jednoduchou tvorbu záložek se hodí například Zootool, který nabízí přehledné ovládání a rychlé použití. Po registraci opět přetáhnete tlačítko do lišty záložek a můžete se pustit do práce. Ke každé záložce je možné vložit popisek a tagy. Záložkovat je možné jak jednotlivé stránky, tak také videa, obrázky, dokumenty či RSS zdroje.
K dispozici je samozřejmě také řada dalších funkcí a nástrojů. Zootool je mimo jiné sociální sítí, takže je možné sledovat, jaké stránky ukládají různí lidé, které znáte, nebo je možné sdílet vlastní záložky. K dispozici jsou aplikace pro iPhone a Android.
CiteULike
Službou spíše odborněji laděnou je CiteULike, která se zaměřuje na tvorbu databází citací. Mimo klasické organizování záložek je možné zvolit druh dokumentu (kniha, diplomová práce, článek) či počet hvězdiček, které vyjadřují, jak moc vás text zaujal. Připojit je ale možné také tagy, popisky, abstrakt či celý článek. Přítomny jsou automatické generátory citačních záznamů, které je možné jednoduše exportovat. Nevýhodou je absence podpory české normy ISO 690.
Pro tvorbu citací tak doporučujeme ukázat žákům český projekt Citace.com, který je nástrahami citování v českých podmínkách bezpečně provede. Práce s nimi by jistě měla patřit k dovednostem, které si žáci ze středních škol odnášejí.
E-knihy
Elektronické knihy jsou nesporným fenoménem dneška. Zcela mění způsob, jakým se tvoří publikace i jakým jsou tato díla čtena. Zatímco zaniká řada klasických vydavatelství, nemálo jich také vzniká a jsou většinou orientovány právě na tento druh literatury. Osobně se domnívám, že by jejich propagace a práce s nimi měla být zcela přirozenou součástí výuky – nejde jen o to, že velká část klasické literatury je dostupná zdarma, ale také o snadný přístup k zahraničním publikacím a celkově nižší náklady na pořízení knih.
Pokud se žáci naučí s těmito knihami pracovat a získají k nim vztah, bude to pro ně jen dobře. Trend nástupu takto produkované literatury je neoddiskutovatelný a odpor k ní („z počítače či z mobilu čtu nerad“) bude v budoucnu představovat značný hendikep – ať již ekonomický, tak také intelektuální.
V zásadě je možné hovořit o dvou možných čtečkách e-knih; první skupinu tvoří hardwarové čtečky, tedy fyzická zařízení, která jsou určena speciálně na čtení knih (příkladem může být Kindle 4, Wooky tablet reader, ...). Ty dnes ve velké většině užívají elektronického inkoustu a umožňují velice ekologické čtení, které je navíc pohodlné a příjemné. Pokud je alespoň někteří žáci mají, je dobré jim dávat tipy na to, co je na nich možné číst, co by je mohlo zajímat.
Druhou variantou jsou čtečky softwarové, což jsou programy pro počítač či mobilní telefon, které umožňují číst knihy na nich. Jistě to není tak pohodlné, ale na druhou stranu není třeba si pořizovat speciální zařízení a nosit jej s sebou. Na některé tyto softwarové čtečky se nyní podíváme trochu podrobněji.
Aldiko Book Reader
Aldiko Book Reader je asi nejpopulárnější čtečka elektronických knih pro Android. Podporuje ePub a PDF formát knih. První z nich je obvyklejší spíše u anglické literatury. Obecně ale není problém knihu do něj převést, a proto se jeví jako praktický pro běžné čtení. Osobně pozitivně hodnotím především práci s knihovnou a chování aplikace jako celku.
iReader
Další zajímavou čtečkou je iReader, který existuje jako aplikace pro Android či jako doplněk pro Firefox či Chrome. Nabízí velice jednoduché ovládání, podporuje formáty PDB, TXT, HTML, MOBI, CHM či UMD. Zajímavostí je, že nabízí bohaté možnosti nastavení a hezké animace při otáčení stránek, což může pozitivně působit na přitažlivost četby.
Adobe Digital Editions
Pro operační systémy Windows či Mac OS je možné jako čtečku doporučit Adobe Digital Editions, která nabízí čistý design, příjemné ovládání a slušný výkon. Podporovány jsou formáty PDF a ePUB s tím, že si čtečka poradí také s DRM ochranou. Pokud ji kniha nemá, můžete si ji prostřednictvím tohoto nástroje také vytisknout.
Calibre
Zřejmě nejrobustnějším a nejlépe vybaveným nástrojem na práci s e-knihami je Calibre. Jde o open source čtečku, která je plně lokalizovaná do češtiny a dostupná pro většinu běžných platforem. Zvládá všechny běžné (a také většinu exotických) formátů a umí mezi nimi převádět. Pokud tedy chcete vytvořit vlastí e-knihu, je to možné právě pomocí tohoto nástroje.
Mimo to je k dispozici poměrně přehledný správce knihovny, RSS čtečka a zajímavostí je, že aplikace umí pracovat také s metadaty, které se jí podaří většinou získat automaticky. Ke každé knize tak přiřadí vydavatele, jméno autora či ISBN. Nechybí ani možnost propojit hardwarovou čtečku s Calibere a provést vzájemnou synchronizaci. Celkově je možné tento nástroj jen doporučit, neboť představuje základ pro jakoukoli práci s elektronickými knihami.
Závěrem
Možností jak podporovat čtenářskou gramotnost je ale mnohem více. Za zmínku jistě stojí například sociální síť Bookfan, která řadou impulsů může žáky motivovat ke čtení. Vidí, co sami přečetli, co čtou jejich kamarádi, mohou se nechat inspirovat a současně se literaturou bavit. Je možné knihy doporučovat i si je volit na základě typů dalších uživatelů. Jde o jednu z mnoha cest, jak ukázat, že čtení může být sociální záležitostí.
Za zmínku by jistě stála řada nástrojů, které umožňují vytvářet databáze přečetných knih s recenzemi, jako je LibraryThing a řada dalších. Je možné žáky upozornit na zdroje, ze kterých mohou elektronické knihy zdarma stahovat, ale také s nimi diskutovat o autorském právu a ochraně duševního vlastnictví.
Článek ve svém omezeném rozsahu nabídl jen některé nástroje, které je možné pro podporu čtenářské gramotnosti aplikovat. Bude záležet jen na pedagogovi, zda jich bude chtít skutečně efektivně využít.
Autor příspěvku se ve svém článku zabývá problematikou podpory a zvyšování čtenářské gramotnosti u současné mladé generace a poukazuje na některé technologie, které by mohly učinit četbu zajímavější a přístupnější.
