Podpora a ochrana zdraví žáků v kontextu RVP ZV - 1. část: Duševní zdraví a stres
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Podpora a ochrana zdraví žáků v kontextu RVP ZV - 1. část: Duševní zdraví a stres
Pojem „stress“ se v angličtině objevuje cca od přelomu 14. a 15. stol. Původně sloužil k vyjádření stavů strasti, útrap či těžkostí, obtížných situací či tísně, protivenství, neštěstí či nepřízně osudu. Později se tento pojem začal objevovat v kontextu vyjádření působení fyzikálních sil, tlaku či napětí.
Podpora a ochrana zdraví žáků v kontextu RVP ZV
Tento příspěvek je věnován problematice duševního zdraví a stresu a obsahuje aktuální informace o možnostech ochrany a podpory zdraví v kontextu RVP ZV a příkladech jejich následného zapracování do ŠVP. Příspěvek je prvním ze šesti teoreticko-praktických příspěvků, o kterých jsem vás informovala již dříve (http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/8109/PODPORA-A-OCHRANA-ZDRAVI-ZAKU-V-KONTEXTU-RVP-ZV.html/).
Příspěvek obsahuje krátký teoretický úvod a praktickou část zaměřenou na příklady začlenění problematiky do ŠVP a možnosti realizace ve škole. Získané informace vám mohou pomoci při tvorbě vlastních námětů, nebo pouze pomohou „vidět věci jinak“.
1. část: Duševní zdraví a stres
Obecné informace
Pojem „stress“ se v angličtině objevuje cca od přelomu 14. a 15. stol. Původně sloužil k vyjádření stavů strasti, útrap či těžkostí, obtížných situací či tísně, protivenství, neštěstí či nepřízně osudu. Později se tento pojem začal objevovat v kontextu vyjádření působení fyzikálních sil, tlaku či napětí. Současné pojetí je tedy částečně návratem k původnímu obsahu a kontextu, rozpětí současných významových úrovní je však velmi široké a zahrnuje jak fyzikální, tak psychologicko-medicínskou dimenzi.
Hans Bruno Selye (In Kebza, 2005) koncipoval tři hlavní stadia zvládání stresu:
stadium rychlé poplachově-pohotovostní reakce, sloužící k mobilizaci organismu při ohrožení stresorem či stresory
Vycházka do přírodního prostředí, Učebna v přírodě, Specializovaná učebna, Školní třída
Nutné pomůcky
Připravené pracovní listy, psací pomůcky, při relaxaci polštáře, podložky pro cvičení
stadium rezistence
, charakterizované především dlouhodobě probíhající aktivací adaptace
stadium exhausce, jež se dostavuje v situacích, kdy organismus již vyčerpal zdroje pro adaptaci, což může za určitých podmínek vyvolat patologické změny v orgánech
Dalším odborníkem, který popsal reakce na stres, byl Walter Bradford Canon (In Kebza, 2005). Uvádí:
boj: pokud bylo zřejmé, či alespoň pravděpodobné, že zvládnutí působícího stresoru je v možnostech reagujícího organismu
útěk: pokud toto zvládnutí zřejmé či pravděpodobné nebylo
Zajímavý názor uvádí také Richard Stanley Lazarus (In Kebza, 2005), který tvrdí, že stresové reakce (u lidí) záleží především na kognitivním hodnocení zátěžové situace.
Jak stres odbourat?
Slovem relaxace je označováno uvolnění svalového a psychického napětí. Každý z nás občas prožívá období či chvíle, kdy se cítí v napětí, „stresován“. Odpočinek i aktivace se musí pravidelně střídat, vzájemně doplňovat a ovlivňovat.
Relaxační techniky mohou být i velmi aktivní, dynamické. Po pracovním dni stráveném ve škole či v kanceláři je pro uvolnění vhodná technika aktivní regulace pohybem. Rychlá chůze parkem či lesem, pomalý běh, jízda na kole, plávání nebo každodenní procházka vyvolávají, podobně jako meditativní technika, pocity pohody a radosti. Tyto pocity jsou vyvolány hormony endorfiny, které mají na organismus blahodárný vliv, neboť zlepšují náladu, vyvolávají pocity radosti a zklidňují spánek. Podobné pocity klidu a pohody může navodit i autogenní trénink, jednoduchá meditace a řada dalších, dobře prováděných relaxačních technik.
Kromě výše uvedených relaxačních technik navrhuje Státní zdravotní ústav další, které lze využít nejen při práci s žáky s poruchami pozornosti, ale také v běžné výuce v rámci relaxačních chvil (především první 4 metody):
(Nebuďte nešťastní, když žáci nebudou mít zájem o dlouhou relaxaci. Relaxaci je potřeba žáky naučit. Zpočátku bude stačit 1 – 2 minuty, pak se intervaly mohou prodlužovat. Je důležité upozornit na žáky s epilepsií, u kterých se relaxační cvičení ve škole ze zdravotních důvodu nedoporučují!)
1. Protistresové dechové cvičení Patří mezi nejrozšířenější metody vůbec. Základem je pohodlná a uvolněná pozice vsedě nebo vleže. Sedneme si tak, aby naše končetiny nebyly překříženy. Vypustíme z mysli všechny stresující myšlenky a zaženeme je daleko za hranice našeho vědomí. Soustředíme se na pokyny, které můžeme dávat i sami sobě prostřednictvím tzv. vnitřní řeči („v duchu“).
Začínáme hlubokým a pomalým nádechem nosem, v jehož průběhu pomalu v duchu počítáme do šesti, osmi až deseti podle kapacity a tempa vdechování vzduchu. Snažíme se nadechnout do břicha. Nesnažíme se při počítání dosáhnout co nejvyššího čísla, nepřirozené přemáhání by mohlo naopak přinést další stres. Na vrcholu nádechu na chvilku zadržíme dech a pak začneme pomalu vydechovat. Výdech nosem by měl být delší než vlastní nádech. A hlavně - nikdo nemusí pozorovat, že takto dýcháme!
2. Racionální protistresové činnosti Pomocí této techniky „přeladíme“ mysl na něco konkrétního, racionálního, co může pomoci překonat aktuální problémovou situaci. Vezmeme si kalkulačku nebo tužku a papír a vypočítáme si, kolik dní už vlastně žijeme. Provádíme sice jednoduchou, ale čistě racionální činnost.
3. Zastavení myšlenek Cílem je zastavit chod myšlenek o vlastní nedostatečnosti nebo přehnaných následcích, které jsou odpovědí na tu kterou stresovou situaci.
Pokud zjistíme, že se opakovaně zabýváme jednou nebo více negativními myšlenkami, řekneme si STOP a pokračujeme nějakou větou, která je pro danou situaci nejvhodnější a má za úkol ji zlehčit. Třeba: „Stojí tohle vůbec za to, abych si kvůli tomu dělala hlavu?“
4. Využití představivosti Zde nalezneme spoustu postupů, které si rovněž můžeme osvojit bez odborné supervize.
Najdeme si tichou místnost, kde zaujmeme vhodnou pozici a kde si po zavření očí začínáme navozovat příjemné představy. Krajinu, kterou si vybavíme, můžeme dobře znát, nebo může jít i o krajinu vysněnou. Postupně se krajinou pomalu procházíme, všímáme si podrobností, které na své procházce vidíme, a pomalu se vracíme do bodu, odkud jsme vyšli.
Živost, konkrétnost a jasnost vyvolávaných představ společně s množstvím a kvalitou vybavených detailů jsou měřítkem úspěšnosti v tomto typu relaxace.
5. Progresivní svalová relaxace (E. Jacobson) Technika, jejímž cílem je navození svalové a s ní související duševní relaxace, odstranění napětí a odeznění nepříznivých emočních stavů.
6. Autogenní trénink (J. H. Schultze) Je založen na kombinaci relaxace (uvolnění) a koncentrace, které mohou pozitivně ovlivňovat stav organismu.
7. Meditace Rozjímání, pohroužení do vlastního nitra. Při nácviku se často používají pomůcky – pomalý tikot hodin, zvuk metronomu, opakování nějakého slova či slabiky (známá slabika „óm“).
8. Vizualizace Tento postup vychází z využití imaginace (představivosti), která je v některých psychologických směrech považována za základ integrity a nezávislosti psychiky.
Propojení s RVP ZV
Téma zdraví a stres se nejčastěji objevuje v následujících očekávaných výstupech u vzdělávacích oborů Člověk a jeho svět (1. stupeň ZŠ) a Výchova ke zdraví (2. stupeň):
Člověk a jeho svět
očekávané výstupy 1. období:
žák: uplatňuje základní, hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví
očekávané výstupy 2. období:
žák: účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob
Výchova ke zdraví
očekávané výstupy:
žák: samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím
Téma zdraví a stres však souvisí i s dalšími vzdělávacími obory a některými průřezovými tématy:
Vzdělávací obor
Očekávané výstupy vzděl. oboru související s tématem duševního zdraví a stresu
Možnosti realizace
Tělesná výchova
žák spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím
žák aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu
učitel využívá pohybovou činnost jako prevenci negativních nálad a únavy (malé relaxační chvilky i během vyučování)
žáci si připraví seznam pohybových aktivit na týden (také jako možnost školního projektu), které podle nich pomáhají zvládat negativní emoce, zklamání, stres
Přírodopis
žák rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby
žáci vyhledávají situace, které se v jejich očích jeví jako stresující, a naznačí možný vliv na jejich zdraví; žáci si uvědomí souvislosti mezi biopsychosociálními složkami zdraví, zvláště vlivem stresu na psychosomatické onemocnění
žák podle svých vědomostí uvádí příklady prevence takto vzniklých onemocnění
Dále se rozvíjejí v těchto vzdělávacích oborech:
Výtvarná výchova
žák pro vyjádření nových a neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky
žák rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku
žáci tvoří jedinečná vyobrazení situací, které jsou pro ně pohodové, uklidňující
žáci zobrazí předměty, nebo situace, které vytváří příjemné, pozitivní smyslové představy („namaluj“ příjemné vůně, zdraví, svůj velký úspěch…)
Výchova k občanství
žák objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života
aktivity zaměřené na poznávání vlastní osobnosti (co se mi líbí/nelíbí na mně, co se druhým líbí/nelíbí na mně) jako důležité součásti pozitivního hodnocení sebe sama – vhodné u žáků, kteří se podhodnocují, což se u kontaktu s jinými může projevit jako stresová situace
Dějepis
žák prokáže základní orientaci v problémech současného světa
aktivity zaměřené na zmapování „problémových“ oblastí dnešního světa; srovnává je s dobou, ve které žili jejich rodiče nebo prarodiče – vymezí pozitivní a negativní vliv uvedených období na psychické zdraví člověka
Průřezové téma (PT)
Souvislost PT s tématem duševní zdraví a stres
Možnosti realizace
Osobnostní a sociální výchova
PT umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací
PT napomáhá primární prevenci rizikových projevů chování
učitel s žáky řeší modelové situace, které jim nabídnou efektivní způsoby řešení stresových situací
učitel vytváří modelové situace, kdy žáci mají možnost setkat se s pozitivními reakcemi, čímž primárně působí proti vzniku projevů rizikového chování (sociální učení s vytvářením pozitivních hodnot a postojů)
problémové situace, které vyžadují jejich kritické zhodnocení, vymezení možných rizik a prevence (jak rozvrhnu přípravu na písemku, která bude za týden, abych eliminoval stres z nedostatku času na přípravu)
Environmentální výchova
PT přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí
ve svém okolí žák vyhledává estetické hodnoty prostředí, vymezí jejich vliv na utváření zdravého životního stylu
žák si uvědomuje uklidňující vliv přírody; navrhuje možné způsoby relaxace doma i v přírodě
Další náměty k realizaci tématu duševní zdraví a stres naleznete zde:
KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha : Academia, nakladatelstvi Akademie věd České republiky, 2005. ISBN 80-200-1307-5.
Materiály ze seminářů Moduly zdraví. Státní zdravotní ústav v Praze, 2009. [online]. Praha: SZÚ v Praze, 2009. [cit. 2010-01-10]. Dostupné na internetu: <http://www.szu.cz/kalendar/akce>.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha : VÚP v Praze, 2007. [cit. 2009-02-16]. Dostupné na internetu: < http://vuppraha.rvp.cz/clanek/110>. ISBN 80-87000-02-1.
