Podívejte se na památky očima dětí aneb projekt

Dalším dopředu definovaným požadavkem bylo dojednání přednostního práva využít na škole již tak vytíženou počítačovou učebnu, aby se mohl projekt rozběhnout především v první fázi, kdy vznikaly jednotlivé texty.

Plánování aktivit

Vzhledem k velkému rozsahu projektu neměl časový harmonogram pevnou podobu rozplánovanou předem do konkrétních dnů, ale pouze rámcově do měsíců.

Dopředu jsme počítali s příchodem zimy, kdy kvůli teplotě není možné s žáky trávit delší čas venku a chystat natáčení. Podobně jsme dopředu počítali s již zaběhnutými aktivitami školy jako období školních výletů, výjezd na hory, pravidelně opakované školní projekty či uzavírání klasifikace.

Vytváření výsledného DVD videí jsem při plánování rozdělil do tří samostatných bloků, chcete-li podprojektů.

V prvním bloku aktivit vznikly česko-anglické texty, které měly být následně namluveny. Ve druhém bloku se potom natočily a nafotily konkrétní památky. Ve třetím bloku došlo na zpracování výsledků do konkrétního DVD.

Plánování a řízení aktivit

Z pozice učitele jsem projekt „vedl“ či řídil pomocí rozsáhlé myšlenkové mapy vytvořené v programu MindManager. Mapa sdružovala všechny aktivity od původního brainstormingu přes rozplánování aktivit až po část „organizační“, tedy konkrétní aktivity a např. jednotlivé termíny či milníky. Každodenní agendu spojenou projektem jsem potom vedl v rámci svého systému vystavěného na metodě GTD, aby si udělali žáci alespoň kusou představu, co je čeká a co již mají za sebou, viděli jednotlivé úkoly projektu ve sdílené tabulce projektu (vytvořené pomocí šablony projektu v Tabulkách Google). Tabulka (tedy plán v elektronické podobě) nabízela snadné filtrování dat, což žáci uvítali zejména ve chvíli, kdy už aktivit bylo opravdu hodně.

Aktivity v projektu se dále sdružovaly do skupin v online e-learningové síti Edmodo.

Vedle klasické třídy „8. A čeština“ jsem v Edmodu vytvořil samostatnou skupinu (třídu) pro projekt, aby se nemíchaly úkoly a práce z běžných hodin se záležitostmi projektu. Vzhledem k tomu, že konkrétní výstupy projektu vytvářely opravdu malé skupinky žáků, nevyužil jsem nabídky Edmoda vytvořit v rámci celé skupiny další menší „podskupinky“. Žáci mezi sebou o projektu komunikovali především v chatu či na Facebooku.

Aktivity 1. bloku: Vytvoření textů

Krok 1. Brainstorming textů

Brainstorming výběru památek a významných míst města Brna proběhl v elektronické podobě pomocí aplikace LinoIt. Žáci do jedné sdílené nástěnky rozmístili nápady na památky, odkazy, či přímo konkrétní informace, které by se mohly ve videích objevit.

Fázi sbírání nápadů velmi ovlivnily zkušenosti žáků z projektu „Brno: cesta za poznáním města“ (škola na něm spolupracovala s Muzeem města Brna v rámci grantu ministerstva kultury), který realizovali v předchozím školním roce.

Od samého začátku měli žáci víceméně jasnou představu, jak která konkrétní památka vypadá, znali některé informace z její historie, mnohdy se setkali s lidmi, kteří jsou s památkou nějak spojeni (např. kasteláni, kněží, výzkumníci).

Na konci této „promýšlecí“ části (trvala cca 60 min) si potom žáci ve dvojicích „rozebrali“ jednotlivé památky či informativní videa (např. úvodní video o Brně).

Krok 2. Sběr informací a osnova textu

V dalších hodinách, které probíhaly v počítačové učebně, žáci vytvářeli své texty prostřednictvím aplikace Dokumenty Google.

Nejprve proběhl výzkum a sběr informací z Wikipedie, oficiálních stránek města či brněnských průvodců a dalších publikací o brněnských památkách. Podklady sbírali ve dvojicích do sdíleného dokumentu, kde také z informací vytvořili osnovu textu.

Vzhledem k tomu, že mám s psaním textů nějaké zkušenosti z praktického života, jsem zavilým protivníkem klasických školských „osnov“ „úvod – stať – závěr“ a pár bodů mezi tím. Všichni žáci proto ode mne získali „šablonu“ upravenou z šablon v aplikaci MindMinager, která je zcela záměrně svazovala při rozmísťování jednotlivých faktů do odstavců. Před vlastním psaním mi potom tuto svoji osnovu nasdíleli ke kontrole.

Navrhované schéma „téma odstavce-fakta-shrnutí odstavce“ tématu se v praxi ukázalo jen zbožným přáním učitele. (V klasickém informativním textu je zejména shrnutí stejně diskutabilní.)

Svou úlohu ovšem osnova splnila. Když jsme na konci prvního bloku aktivit hodnotili průběh psaní textů, drtivá většina žáků se shodla v tom, že se jim díky předem připravenému obsahu psal výsledný text výrazně lépe.

Krok 3. Psaní textů

Výsledný text potom žáci ve dvojici s partnerem (a vyučujícím) psali do nového sdíleného dokumentu.

V hodinách psaní textů platilo přísné pravidlo zákazu mluvení. Chtěl jsem, aby se žáci, byť seděli vedle sebe, naučili dohodnout v online prostředí jakoby „na dálku“. Museli tedy používat chat a především komentáře, které jsou ve službě Dokumenty Google na velmi vysoké úrovni.

Samozřejmě, že v úvodu příliš ticho nebylo, že byl chat plný informací, které měly s projektem pramálo společného. Základní pravidlo „nežvanit“ se celkem dařilo dodržovat. Alespoň částečně se mi tedy při vytváření textů podařilo nasimulovat dnes velmi často využívanou metodu práce z domu neboli „home-office“.

Krok 4. Oprava textů a rozbor chyb

Přestože mohli žáci během práce využívat všech dostupných nástrojů pro korekci textu, přece jen bylo nutné texty opravit. Oprava všech textů proběhla během jednoho týdne za dlouhých večerů.

Jednoduché pravopisné chyby jsem žákům rovnou opravoval do textu a daná slova zvýrazňoval. Stylisticky problematické pasáže potom označoval komentáři k vyřešení. Díky provázání DokumentůGoogle se službou Gmail jsem měl v průběhu práce jasnou představu, jak dvojice své úkoly opravují. Abych se neutopil v záplavě e-mailů, nastavil jsem si v e-mailu filtry pro texty žáků tak, aby se vyřešené komentáře „vyhnuly“ složce Doručená pošta (inboxu) a skončily ve zvláštní složce pro pozdější revizi.

V samostatné hodině jsme se potom věnovali opravě chyb. Stylistické chyby opravili žáci přímo do textu, pravopisné chyby a další drobnosti potom zapsali také do sešitů jako klasickou opravu slohové práce. Žáci si jednoduše zobrazili historii verzí a zkontrolovali zásahy, které jsem do jejich textů udělal.

Krok 5. Překlad textů do angličtiny

Všemi obávaný krok převedení textů do anglického jazyka nakonec tolik nebolel. Jakmile se vyjasnilo, že Překladač Google často vytvoří velmi nehezké jazykové patvary, pustili se žáci do překladu. Opět pracovali ve dvojicích do sdíleného dokumentu.

Český text si většinou rozdělili do částí a každý žák se věnoval jen „té svojí“. Zde se také podařilo velmi dobře zapojit „rychlejší“ žáky, kteří po skončení se svým textem pomáhali pomalejším spolužákům. Úplně stačilo jen dotyčného pomocníka přidat k uživatelům.

Krok 6. Oprava anglického překladu

Oprava anglických textů probíhala stejně jako oprava české verze – tedy pod taktovkou učitele. A obdobně probíhala i kontrola opravy, tedy zobrazením jednotlivých verzí textu.

Krok 7. Publikování textů na blogu projektu

V době realizace jsem jako „on-line“ základnu pro prezentaci textů a celého projektu zvolil platformu Classblogs.us. Stránka běžela na prostředí CMS Wordpress, které jsem chtěl žáky naučit alespoň v základu ovládat. Editační prostředí pro vložení a úpravu příspěvků bylo poněkud zjednodušené, navíc díky ochotě provozovatele fungovala (po pár e-mailech) v prostředí také čeština.

Žáci si vyzkoušeli vkládání textů s vlastními obrázky, jejich jednoduché formátování ve WYSIWIG editoru a jako bonus práci s obrázky (nastavením stylů). Hodnocení textů pomocí komentářů spolužáků potom ovlivnila základní pravidla chování čili „netikety“, která jsme si předem definovali.

Bohužel však provozovatel v dubnu (během projektu) ohlásil přechod na placenou verzi služby s rozsáhlejší nabídkou, který by znamenal také převod veškerého obsahu na novou, již placenou doménu (a do nového, pro „mé“ žáky neodladěného prostředí). Na konci měsíce května potom služba přestala fungovat úplně.

Vzhledem k tomu, že texty byly prezentované, celkový projekt také, rozhodl jsem se nechat stránky projektu zaniknout.

V prostoru Classblogs.us také vznikla podstránka blogu určená publicitě projektu. Publikování fotek, dalších dokumentů (a vlastně vedení celé fotogalerie) bylo řešeno přes školní fotogalerii běžící na SkyDrive.

(V současné době místo classblogs používám se žáky službu Kidblog.org, která běží na velmi „ořezaném“ Wordpressu. Pro zvládnutí základů online editace ve Wordpressu z pozice žáka i učitele-admina ovšem plně postačuje.)

Krok 7. Natáčení komentářů

Posledním krokem první části bylo natočit zvukový záznam anglických a českých komentářů.  Aktivita probíhala až po natočení videí v průběhu měsíce dubna.

Natáčelo a stříhalo se pomocí open-source software Audacity a externího mikrofonu připojeného k počítači.

Žáci si nejprve své texty nachystali nanečisto. Anglickou výslovnost si připravili pomocí nástroje Překladač Google, kdy si opravenou anglickou verzi nakopírovali do prohlížeče a nechali si text několikrát po sobě přečíst.

Krok 8. Vytvoření e-booku z textů

Předem neplánovaným „bonusem“ pro žáky byl potom e-book z česko-anglických textů, který si mohli na konci školního roku stáhnout na památku, neboť na blogu publikované texty zmizely s ukončením služby.

Texty e-booku jsem „zalomil“ v programu MS Publisher, který nabízí i méně zkušenému uživateli snadnou (avšak velmi základní) přípravu rozsáhlejších publikací. (Zájemci mohou samozřejmě využít open-sourcový DTP nástroj Scribbus, který nabízí daleko pokročilejší práci se sázením textů. V případě projektu mi však jeho použití přišlo jako „overkill“.)

Aktivity druhého bloku: Natáčení památek

Natáčení památek probíhalo od října do března.

Délku realizace v této fázi ovlivnilo vedle počasí především to, že čeština i angličtina patří mezi stěžejní předměty s doslova „našlapaným“ povinným obsahem. A současně je také nutné mít dostatek průběžně získávaných podkladů pro hodnocení. Není tedy možné přibližně na měsíc a půl vypnout učivo a věnovat se "jen" projektu.

Krok 1. První návštěva památek a storyboardy

Vedle techniky práce s kamerou jsem chtěl žákům částečně zprostředkovat i pozadí filmařské práce. Chtěl jsem, aby si v terénu vyzkoušeli práci s tzv. storyboardy, které již znali z hodin češtiny.

Během první procházky po městě si skupiny do připravených formulářů zkusily nakreslit, jak budou jednotlivé „záznamy“ kamery vypadat, a dopsat, jaké komentáře budou v té které části zaznívat.

Žákům se tato část přípravy vůbec nelíbila, neboť očekávali, že budou pracovat stejně jako v běžném životě, tedy fotit a točit bez rozmyslu (a doufat, že z toho něco bude). V drtivé většině proto přípravu storyboardů odbyli.

Během přibližně devadesátiminutové vycházky si také všichni přítomní žáci vyzkoušeli práci s kamerou.

Krok 2. Zpracování fotografií

Během první procházky také vzniklo velké množství fotografií jednotlivých památek, ze kterých si žáci vyzkoušeli udělat v rámci výtvarné výchovy prezentace v nástrojích  WindowsLive MovieMaker, PhotoStory a koláž pomocí MS Research AutoCollage 2008 (nástroj si zvolili sami).

Kolega učitel VV stáhl fotografie jednotlivých památek ze všech fotoaparátů do sdíleného online úložiště SkyDrive, odkud si žáci konkrétní fotografie pro svoji „prezentaci“ stáhli a ve zvoleném nástroji vytvořili.

Prezentace z fotografií se následně promítaly také na vánočním jarmarku, což je tradiční akce, kterou pořádá klub rodičů a přátel školy na I. stupni.

Krok 3. Natáčení památek

Po prvním natáčení, kdy se na různé památky vydala natáčet celá třída a spíše než natáčení probíhalo „krocení divoké zvěře“, jsem upravil termíny natáčení tak, abychom natáčeli

a)    mimo moji základní vyučovací dobu,

b)    v počtu maximálně 2 skupinky najednou.

Uvolnění z dotyčných hodin jsem vždy dojednal s vyučujícími, stejně tak i s rodiči pro odpolední natáčení.

Natáčení probíhalo vždy stejně. Žáci se ve skupinkách po 3 (vždy byli přítomni minimálně dva žáci, kteří psali text a posílil je dobrovolník ze zbytku třídy) střídali u kamery a tří fotoaparátů a pořizovali záznam.

Získaný záznam jsem následně uložil, tentokráte na školní úložiště, odkud jej měli žáci z PC učebny k dispozici.

Natáčení památek nám pomohla zorganizovat pracovnice Muzea města Brna, která nám dojednala setkání s odpovědnými osobami, které nám natáčení (např. v interiérech) nejen umožnili, ale také nám dovolili natáčet v místech, kam se běžní návštěvníci nedostanou.

Krok 4. Kreslení památek a dalších brněnských reálií

Souběžně s natáčením projektu se do kreslení jednotlivých památek či s nimi spojených pověstí různými výtvarnými technikami (tužka, tuš, tempera, koláž aj.) pustil také kolega s žáky ve výtvarné výchově (v dané třídě, ale i napříč všemi třídami druhého stupně).

Z vytvořených kreseb potom vznikla malá výstava prací v rámci zmíněného vánočního jarmarku.

Aktivity třetího bloku

Krok 1. Vytvoření videí

V průběhu realizace se ukázalo, že je tato část minimálně stejně časově náročná jako psaní a oprava textů. Původní záměr projektu, tedy že si každá skupina vytvoří své vlastní video, jsem v průběhu práce na videích musel opustit.

Důvodů bylo několik:

1. Ne všichni žáci se na této aktivitě chtěli/vydrželi podílet.
2. Ne všichni žáci zvládali prostředí aplikace Pinnacle Studio HD.
3. Výkon stanic v PC učebně se ukázal pro tuto aktivitu jako naprosto nedostačující.

Žáci si proto vyzkoušeli video sestříhat a doplnit zvukovým komentářem. Z takto vzniklých videí bylo použitelné pouze jedno. U ostatních videí se během renderování (tedy převádění videa do některého z běžných multimediálních souborů) projevily nedostatky „kancelářských“ počítačů v PC učebně.

Navíc během přenášení rozpracovaných projektů do výkonnějšího počítače určeného pro střih videa také žáci zjistili základní problémy, které se objeví pří stříhání videa na různých zařízeních. Práce na videu proto přesáhla do praktického života.

(Při střihu videa je nutné pracovat v rámci jednoho souboru. Aplikace Pinnacle Studio totiž nevkládá do projektu celé fotografie, ale jen odkaz na původní umístění. Odkazy však neumí při přenosu do dalšího zařízení aktualizovat a odkazovaný obsah stáhnout a člověk musí použít tzv. archivaci projektu, s čímž však měly velké problémy právě nevýkonné počítače).

Technické podmínky tak bohužel paradoxně zvýšily frustraci žáků, kteří se chtěli střih videa naučit.

Střih videí byl pro mě jako učitele asi největším zklamáním z projektu. Ve výsledku totiž své finální video sestříhaly jen dvě skupiny, o zbývající videa jsem se podělil s nadšeným (a na tuto práci velmi talentovaným) žákem, který videa sestříhal na výkonném počítači ve sborovně.

Krok 2. Vytvoření DVD

Finální fází bylo potom vytvoření výsledného videa. Úkolu se ujal kolega výtvarník, který již podobnou práci dělal. Pro vytvoření videa zvolil volně dostupný nástroj DVD Styler.

Jako podklad pro „domovskou“ stránku s rozcestníkem s videi zvolil jednu z kreseb budovy školy od žáků z vyšších ročníků.

Od plánovaného dvojjazyčného DVD jsme nakonec upustili (materiály měly příliš velký rozsah). Vznikla proto DVD dvě – jedno české, druhé anglické. Potisk a rozmnožení DVD jsme potom zrealizovali z prostředků získaných z grantu klubu a přátel rodičů školy.

Shrnutí projektu

Rozsah projektu: 8 měsíců (skutečná práce cca 4 měsíce)

Zapojené třídy: 1 třída, 8. ročník

Počet realizátorů-vyučujících: 1+1

Zapojené předměty: ČJ, AJ, ICT

Pomůcky: Kamera, výkonnější PC pro střih videa, fotoaparáty, kopie šablony storyboard, žákovské Účty Google.

Aplikace: Edmodo, GoogleDocs (dnes DiskGoogle), Pinnacle Studio (či jiná aplikace pro pokročilejší střih videí), Lino-It, Audacity, Windows Live Movie Maker, PhotoStory, MS Research AutoCollage2008, DVDStyler, blogovací platforma ClassBlogs.

Poznámky na závěr: Projekt byl podpořen Nadačním fondem Tesco, z jehož podpory škola zakoupila poloprofesionální videokameru a výkonnější PC pro střih. 

O rok později (v 9. třídě) žáci zhodnotili tento projekt jako nejlepší učební aktivitu za devět let školní docházky.

Reflexe

Ač časově i organizačně spíše náročnější projekt, u žáků, rodičů i pedagogické veřejnosti (autor jej přestavil na několik workshopech DVPP) setkal se s poměrně velkým ohlasem.

Žáci kladně hodnotili především praktické úkoly práce s technologiemi, díky kterým averze méně oblíbenému tvoření referátů víceméně zmizela.