Plošné testování trochu jinak

Učitelský spomocník se v nedávné minulosti několikrát věnoval problematice daty řízeného školství (naposledy v článku Technologiemi posílená individualizace výuky). Je tomu tak nejspíše proto, že v dnešní době je velmi obtížně představitelné, že by se ověřování výukových výsledků, na nichž je daty řízené vzdělávání založeno, obešlo bez technologií. Má-li mít jakékoli ověřování prováděné nejčastěji formou testování smysl, musí být předem zcela jasné, co má zjišťovat (viz článek Ondřeje Šteffla Testy? Víte o čem mluvíte? z dubna letošního roku).

Hlavní závěry lze učinit poměrně snadno. Testování může zlepšit výukové výsledky žáků jedině tehdy, ověřuje-li dosažení správně definovaných výukových cílů a má-li učitel tyto výsledky k dispozici natolik včas, že je schopen podle nich výukový proces modifikovat, v ideálním případě individualizovat podle potřeb jednotlivých žáků. Takový typ hodnocení výukových výsledků je nazýván pedagogickou diagnostikou. Jiné typy testování, např. výstupní plošná certifikace na způsob státní maturity, mají na výukové výsledky pouze nepřímý vliv. Důsledkem jejich aplikace je to, že se výuková činnost zaměřuje pouze na to, co je testováno. Riziko, že se tak stane i tehdy, jsou-li předmětem testování pouze minimální potřebné znalosti, je značné. Práce na vlastních vzdělávacích programech by v takovém případě byla docela zbytečná. Učitelé by prostě podstatnou část výukových aktivit nasměrovali na přípravu žáků k závěrečným či postupovým testům. Naprostou tragedií by pak bylo, kdyby tyto plošné testy neodpovídaly aktuálním národním výukovým cílům obrysově definovaným v našem případě takovými dokumenty jako Bílá kniha nebo RVP.

Dosavadní způsob aplikace RVP nasvědčuje tomu, že by se tato nejčernější vize klidně mohla naplnit. Až příliš mnoho učitelů dosud nepochopilo, jaké důvody vedou ke změnám, které po nich zavádění RVP do praxe žádá. ŠVP je velmi často pouze formálním dokumentem, který nepřináší žádné skutečné změny výukových postupů. Riziko toho, že by naše plánované plošné testování mohlo být orientováno na ověřování výsledků v současnosti převládajících tradičních výukových postupů, je značné. V takovém případě bychom se dostali do podobné situace, v níž je Velká Británie či USA, kde je kritika stávajících plošných testů tak velká, že dochází k reformě celého systému státem garantovaného ověřování výukových výsledků (viz Bude se v USA upravovat federální zákon NCLB? nebo Ověřování kompetencí pro XXI. století).

Již několikrát jsme se zmiňovali o tom, jaké naděje byly spojovány s nástupem administrativy prezidenta Obamy do Bílého domu (Obamův stimul pro školy, Zpráva SETDA o vývoji amerického školství). Je třeba připustit, že se zatím příliš nenaplnily. Poslední vývoj v oblasti školství ale naznačuje, že ještě není vše ztraceno. Americký federální ministr školství Arne Duncan na začátku září oznámil výsledky výběrového řízení na realizaci nových plošných testů pro celou Unii. Jejich předpokládaná podoba nepochybně stojí za zmínku.

Dříve, než se dostaneme k vlastním testům, je třeba připomenout, že během posledních dvou let byly v USA z iniciativy sdružení guvernérů a ve spolupráci s učiteli a experty vyvinuty nové Základní výukové standardy (The Common Core Standards). Zatím jen pro matematiku a angličtinu, což jsou nejčastěji testované předměty nejlépe vystihující obecnou schopnost žáků učit se. Tyto standardy zohledňují požadavky na aktuální výukové cíle dané potřebou budoucího uplatnění absolventů včetně schopnosti dalšího studia na vysoké škole a jasně definují, které nezbytné znalosti a dovednosti mají žáci v jednotlivých vývojových stádiích mít. Právě tyto standardy jsou základem nového plošného amerického testování.

Vítězi tendru v hodnotě 330 mil. dolarů se stala dvě sdružení vývojem testů se zabývající - Partnership for Assessment of Readiness for College and Careers (PARCC) a SMARTER Balanced Assessment Consortium (SBAC).

PARCC má vyvinout testy ověřující schopnost žáků číst s porozuměním, realizovat výzkumné projekty, umění vyjadřovat se, vnímat a používat digitální media. Nové testování má nahradit jednorázový závěrečný test momentálních schopností žáků sérií hodnocení prováděných během celého školního roku, z nichž bude finální výsledek automaticky vygenerován. Výsledky tak budou učitelům sloužit též jako aktuální zpětná vazba o stavu, v jakém se jednotliví žáci nacházejí.

Koalice SBAC vyvíjí ještě sofistikovanější na technologiích založený specializovaný systém, který bude výukové výsledky sledovat skutečně průběžně. Žáci budou denně odpovídat na otázky ověřující Základní výukové standardy. Otázky budou generovány na základě dříve dosažených výsledků s pomocí umělé inteligence. Za účelem informování učitelů, rodičů i žáků samotných bude během školního roku realizována též série testů, které zjistí, zda se žák nachází na správné trajektorii. Závěrečný postupový test zde bude zachován.

Jak se zdá, budou si obě řešení tak trochu konkurovat. To může mít na výsledek blahodárný vliv. Je jisté, že budeme vývoj této problematiky ve Spojených státech i nadále sledovat a porovnávat ho se situací u nás doma. Stále zřetelněji se ukazuje, že ověřování moderně definovaných výukových cílů založených na kompetencích je mnohem obtížnější než ověřování faktických znalostí. Všechny naznačené souvislosti ukazují, že dnes již se zaškrtávacím testem prostě vystačit nelze. Technologie nám dovolují pomýšlet i na realizaci mnohem hodnotnějších způsobů plošného ověřování výukových výsledků hodných 21. století.

zdroje:

U.S. Secretary of Education Duncan Announces Winners of Competition to Improve Student Assessments, U.S. Department of Education (Ed.gov), September 8, 2010
Ondřej Šteffl - Testy? Víte o čem mluvíte?, Blog.aktuálně.cz, 28.04.2010
Bořivoj Brdička - Technologiemi posílená individualizace výuky, Učitelský spomocník, 31.05.2010