Plánování Multikulturní výchovy v ŠVP

Východiska pro plánování průřezového tématu

1. část - Cíle a podmínky zapracování průřezových témat do ŠVP
2. část - RVP - ŠVP - MKV
3. část - Přínosy průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
4. část - Klíčové kompetence ve vztahu k přínosům a cílům MKV
5. část - Jak postupovat, chceme-li ve škole zavést ŠVP
6. část - Propojení tematických okruhů MKV s očekávanými výstupy - konkrétně

Východiska pro plánování průřezového tématu ¹

Následující text je založen na práci mnoha vzdělavatelů, učitelů a ředitelů základních škol zapojených do projektu Varianty pod metodickým vedením O. Hausenblase, H. Košťálové a V. Berana. Přepisy materiálů vzniklých ve vývojových seminářích jsou jen minimálně upravované a je třeba je považovat za surový text. Zveřejňovat ho v této podobě má smysl proto, aby ti, kdo se chtějí inspirovat, byli povzbuzeni. Práce na ŠVP je náročná a první výstupy je třeba dále zpracovávat. Radost nám nemusí přinášet jen skvěle vypilované dílo, ale i to, že jsme objevili možný postup a víme, kudy se do problému pustit. Žádáme proto čtenáře, aby podle toho posuzovali text po obsahové i formální stránce. Vývojové semináře se konaly v době, kdy byla k dispozici teprve 2. verze RVP ZV.

Budeme rádi, když nápady, které z textu vyčtete, využijete pro svou školní práci - v dílnách a seminářích. Upozorňujeme ovšem, že jakékoli jiné využití textu nebo jeho části, včetně práce v dalším vzdělávání dospělých, je povoleno pouze s písemným souhlasem, o které lze požádat vedení projektu.

1. část - Cíle a podmínky zapracování průřezových témat do ŠVP

Každé průřezové téma je kroskurikulární, nemůžeme ho plánovat izolovaně. Musíme ho proplánovat do celého vzdělávacího programu, na všechna vhodná místa (doslovně i přeneseně). O cílech průřezových témat musíme přemýšlet v rámci všech ostatních cílů, které před nás staví RVP i ŠVP.

Promýšlení multikulturní výchovy ve škole se navíc netýká jen vzdělávacího programu, ale celého školního kurikula. Všechno, co se ve škole děje, bychom měli mít promyšleno z hlediska multikulturality společnosti a z ní vyplývajících nároků na multikulturní výchovu. Důsledný multikulturní přístup ve škole by se měl projevit v naplňování dvou základních a vzájemně se doplňujících principů:

1) principu inkluze (včleňování)
2) principu výuky zaměřené na učícího se jedince

Inkluzivní přístup důsledně ruší představy o tom, že ve třídě máme děti běžné a děti výjimečné, odlišné, kterým je třeba věnovat jinou pozornost než těm "normálním". V inkluzivních třídách, o jaké bychom měli usilovat, je každé dítě považováno za unikát, ať je to dítě z majority, kterékoli minoritní skupiny, s handicapem nebo naopak s výjimečným talentem.

Aby učitelka mohla v potřebné míře odhalovat možnosti i potřeby každého svého žáka (a tak si vytvořit podmínky pro naplňování druhého principu, který dobře známe z našeho programu RWCT nebo z programu Začít spolu), musí mu porozumět. Pokud dobře zná zázemí žáků, jejich rodinnou výchovu, prostředí, hodnoty, a pokud rozumí i tomu, co se vymyká její osobní zkušenosti, může pochopitelně mnohem účinněji plánovat žákovo učení a rozvoj. Proto učitelé tak silně volají po informacích o jiných kulturách a dávají jim v kurzech interkulturní výchovy přednost před tréninkem profesních kompetencí nebo před "sebeočistou" od vlastních stereotypních přístupů.

Školnímu vzdělávacímu programu ovšem nestačí pouhý přenos informací o jiných sociokulturních skupinách k tomu, aby se u žáků vypěstovaly žádoucí postoje. Informace jsou pro učitele důležité z výše zmíněného důvodu. Pro práci žáků představují pouhý materiál, který opracovávají, aby tak získali to podstatné - kompetence.

V oblasti multikulturní výchovy se mohou školní vzdělávací programy lišit. Určitě se bude k MKV stavět jinak škola s převahou žáků z majoritní společnosti, jinak škola se směsicí žáků přicházejících z rozmanitých kultur nebo sloužící převážně romské komunitě. Konkrétní situace školy jí dává úplně jiné možnosti. Na druhé straně představuje zcela odlišné výzvy, na které musí reagovat.

Je také třeba počítat s tím, že (multi)kulturní situace se bude v mnohých lokalitách rychle měnit, takže i nároky na aktualizaci ŠVP v oblasti multikulturní výchovy tímto narostou.

Co je potřeba umět, chceme-li zapracovat do ŠVP průřezové téma multikulturní výchovy (obecně)?

rozumět podstatě multikulturality jako společenskému jevu a multikulturní výchově jako reakci na něj (kde jsou v jednotlivci a společnosti předpoklady a střety multikulturality);
znát cíle vzdělávání formulované v RVP a rozumět jim, umět s nimi pracovat při plánování;
znát klíčové kompetence formulované v RVP a rozumět jim, umět je rozpracovat do složek;
znát cíle průřezového tématu multikulturní výchovy;
rozumět tomu, jak se obecné cíle MKV konkretizují pro naše specifické školní podmínky; ujasnit si, o které (cílové) kompetence jde v MKV naší školy.
umět porovnat a propojit sady cílů, případně doplnit, co z hlediska MKV schází pro rovinu obecných cílů vzdělávání;
umět plánovat postupné rozvíjení kompetencí důležitých v multikulturní výchově;
umět hledat přirozené příležitosti pro rozvíjení interkulturních kompetencí ve školním vzdělávacím programu: propojovat cíle v oblasti klíčových kompetencí, kompetencí pro MKV s prací v jednotlivých oblastech, oborech - předmětech, s životem v celé škole; umět posoudit, zda to, co děláme, je z hlediska MKV žádoucí, nežádoucí, neutrální; umět doplnit, co z hlediska MKV chybí, co je třeba předělat);
umět propojovat v plánu trénink k získání kompetencí s plánováním věcných obsahů (věcného učiva);
ovládat příslušné strategie pro výuku a učení, které mohou vést k žádoucím cílům multikulturní výchovy a vědět, jak s nimi naložit při plánování ŠVP;
umět zvolit efektivní metody hodnocení práce žáků a jejich pokroku;
umět naplánovat vhodné metody hodnocení pro samotný ŠVP a průřezové téma multikulturní výchovy;

2. část - RVP - ŠVP - MKV

V projektu Varianty v modulu základní školy se již delší čas setkávají zástupci škol nad tématem IKV. Dostali jsme se tak až k promýšlení RVP - ŠVP - MKV. Zvolili jsme několik kroků:

1. Pročetli a prodiskutovali jsme (v rámci časových možností semináře) průřezové téma multikulturní výchova v RVP ZV.

2. Identifikovali jsme, co všechno je třeba umět, dělat a znát pro plánování průřezového tématu multikulturní výchova do ŠVP (viz výše).

3. Hledali jsme, co se potřebujeme sami naučit, aby nám plánování průřezového tématu multikulturní výchova ve škole nedělalo obtíže:

vymezit si pravidelný a dostatečný čas, identifikovat a volit pracovní i osobní priority; naučit se sebeorganizaci a časovému managementu;
umět si pro začátek vyhledat okruh spřízněných kolegů, ale neuzavřít se v nějaké elitní skupince, naopak umět přitahovat postupně další spolupracovníky;
přijít na to, jak motivovat kolegy pro společnou práci na ŠVP, včetně multikulturní výchovy, jak je naučit sdílet zkušenosti. Naučit se v týmu rozdělovat a delegovat práci; naučit se příjemně sdílet úspěchy i neúspěchy;
naučit se překračovat "propasti" ve sboru; umět pozvat kolegu do výuky; umět přijít ke kolegovi; umět ukázat, co doopravdy dělám - a umět to objasnit, argumentovat, dát do souvislostí;
naučit se řešit případné konflikty uvnitř školního učitelského týmu;
umět mapovat situaci ve škole z hlediska potřeb a možností multikulturní výchovy;
promyslet a formulovat, co můžu udělat pro MKV ve svém oboru (předmětu);
umět učit se kompetencím - plánovat soustavný rozvoj dovedností žáků; umět formulovat, co očekávám od žáků v různých ročnících; konkrétně pojmenovat dovednosti pro určitý věk (stupeň rozvoje); umět plánovat;
naučit se hodnotit dovednosti a znalosti žáků vzhledem k postupu - rozvoji dovedností (kompetencí);
naučit se evaluovat - vše, co se týká výuky, učení, vzdělávacího programu;
ve sboru hledat společné strategie, jak oslovit rodiče, sdílet ŠVP s rodiči i "komunitou" - najít vhodné a srozumitelné způsoby sdělování a spolupráce;
pracovat s předsudky svými i druhých - neodsuzovat případné stereotypní myšlení kolegů, rozvinout schopnost empatie vůči kolegům.

4. Mapovali jsme, co už ve škole děláme pro MKV. Hledali jsme, co ve školách děláme systematicky a plánovitě, a co naopak jako jednorázové akce. Dívali jsme se, co realizujeme jako celá škola, a co se naopak týká jednotlivé třídy nebo předmětu.

	pravidelně a systematicky	jednorázově
celá škola	přátelská škola (rituály vítání, loučení, příchod nového žáka, atd.) komunitní kruh (ranní kruh) rovnoprávné vztahy mezi učiteli a žáky - model pro žáky vzájemná setkávání mezi třídami, s rodiči, s partnerskými školami jednání žákovského parlamentu bezbariérová škola integrace - ČJ pro Vietnamce výuka náboženství spolupracující sborovna - výjezdy výjezdy tříd - zaměřené na soužití a spolupráci dětí multikulturní dílny	Dny africké hudby tematické výjezdy pedagogů (podle příležitosti a nabídky) besedy (o EU) spolupráce s Multikulturním centrem Praha projekt: Spring day in Europe
třída

5. V dalším kroku jsme promýšleli, zda a kde lze najít styčné body mezi obecnými cíli vzdělávání s cíli MKV.
(Cíle tématu z části Přínos tématu MKV jsme očíslovali.)

6. Vybrali jsme si jeden z přínosů tématu MKV, a to číslo 3:
MKV učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých.

Řekli jsme si, že toto je obecný popis toho, co by měl umět žák v kterémkoli ročníku, ovšem na odpovídající vývojové úrovni, kterou je třeba konkrétně popsat . Naším učitelským úkolem je podívat se dovnitř tohoto přínosu a formulovat, co přesně to může znamenat - jak se pozná na žákovi, že umí komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin? Jak to vypadá u prvňáčka, a co lze očekávat od páťáka, sedmáka?

Neptáme se na to proto, že bychom chtěli unifikovat chování, výkony a projevy žáků a stavět nějaký umělý standard. Víme dobře, že růst kompetencí je velmi individuální, že někdy sedmák předčí deváťáka, nebo že sedmáka s pubertou opustí na čas dovednosti, které jako žák čtvrté třídy bezpečně ovládal. Ale umět alespoň orientačně určit, jaký vývoj může ve svých složkách mít ta která kompetence, je důležité pro systematické plánování a pro to, abychom věděli, kam napřít společně se žákem síly. Máme-li k dispozici takovou pomůcku - popis možného postupného rozvíjení kompetencí, pak se nám snadněji pracuje na rozvoji zvládání kompetencí každého jednotlivého žáka.

Rozplánovat růst kompetencí, to je jeden z nejproblematičtějších úkolů spjatých s plánováním školního vzdělávacího programu. Psychologové nám nepomáhají, je tedy třeba vycházet z učitelské zkušenosti. Tu mohou podat pouze učitelé, kteří již mají za sebou několik let práce s využitím těch metod výuky, které dovednosti a kompetence rozvíjejí. Ale i pro takové učitele je to úkol velmi náročný právě proto, že kompetence představují komplexní jev, který v sobě zahrnuje řadu složek, které se mohou vyvíjet oproti očekávání nerovnoměrně.

Při práci na definování a formulování toho, jak se přínos 3 (nebo kterýkoli jiný) projevuje u žáka různých ročníků, jsme si položili pomocné otázky:

Je v našem vymezení vidět žák příslušného ročníku?
Je ve vymezení zřetelné, oč výš nebo níž je než jiný ročník?
Máme představu: a) čím se zvládání buduje; b) v čem se ukáže?

3. ročník	5. ročník	7. ročník	absolventi 9. ročníku
nehodnotí člověka podle vnějších znaků pojmenuje jednoduše výhody a nevýhody života ve skupinách zná zvyky a tradice různých skupin, zejména těch, s jejichž příslušníky se může setkat je schopen pracovat bez předsudků ví, že práva a povinnosti platí pro všechny STEJNĚ vnímá individuální odlišnosti	je schopen partnerské komunikace se všemi ostatními ze svého okolí dovede navázat kontakt s vrstevníky dokáže prezentovat otevřeně svůj názor respektuje názory druhých zná svá práva a povinnosti (svá i druhých), aktivně je používá v rámci školy a společnosti	chápe nutnost kontaktu s příslušníky různých skupin uplatňuje dovednost vhodné komunikace není agresivní nehodnotí odlišné záporně, neodsuzuje

Vrátíme se k přínosům tématu k rozvoji osobnosti žáka a jeden po druhém se ho pokusíme přeformulovat v cíle s tím, že budeme hledat takové formulace, které nám pomohou poznat na chování žáka, zda cíle dosáhl nebo ne. Nejlépe bude posuzovat žáka devátého ročníku. Jaký asi může být, když bude naši školu opouštět? Nesmíme ovšem zapomínat na to, že u řady sociálních dovedností může nastat u žáků druhého stupně dočasný vývojový regres nebo stagnace způsobená pubertou.

Při této práci se otevírá možnost pro specifičnost našeho školního programu. Až se budeme pokoušet formulovat cíle pro našeho deváťáka, budeme určitě zohledňovat podmínky, v nichž žák deváté třídy žije (pražské sídliště s přistěhovalci X turisticky lákavá lokalita X malé městečko apod.).

S takto získanými cíli se vrátíme k vývojové tabulce a pokusíme se zjistit, které z cílů jsme schopni vývojově specifikovat a které ne. A vyzkoušíme si to opět pro 3., 5., 7. a 9. ročník. Tentokrát budeme pracovat v týmech napříč stupni.

Nový pokus formulovat jednu složku "MKV přínosu 3" a rozprostřít ji věkově:
Formulace v původní tabulce - pro 9. ročník:

"- žák před návštěvou zahraničí ví, kde najde informace o zvyklostech, kultuře dané země"
Takto zformulovaná dovednost je ještě neurčitá, všeobecná, nikoli charakteristická pro 9. ročník. O pramenech informací o zahraničí něco ví i třeťák... a ve vztahu k možnosti návštěvy ciziny má některé představy, obavy, zájmy.

Které složky této kompetence máme očekávat v určitých věkových obdobích dítěte:

3. ročník:
3.1 ví, že v cizině se často žije jinak než u nás;
3.2 očekává, že zvyklosti, prostředí v cizině jsou zajímavé;
3.3 dovede se bavit o tom, co by dělal, kdyby v cizině byl;

5. ročník:
5.1 uvědomuje si, že pro poznávání i pro návštěvu ciziny je dobré se předem informovat o tamní kultuře a zvyklostech, protože našinec může lecčemu neporozumět nebo přijít do konfliktu;
5.2 je zvyklý si pro úvahy o cizině otevřít atlas, najít naučnou informaci na internetu, vyptat se starších; zná některé situace, ve kterých může jako návštěvník v cizině narazit (vítání, jídlo, pozice dítěte vůči dospělým v oslovování, sezení, v poslušnosti ap.);
5.3 umí říct, co by ho v cizině zejména zajímalo;

7. ročník:
7.1 zná hlavní zdroje informací o cizích zemích a umí je vyhledat ve svém okolí;
7.2 zná, které hlavní informace je dobré znát před prázdninovou cestou do ciziny (vzdálenost a náročnost cesty, potrava, přírodní podmínky, zvyklosti obyvatel ve styku s návštěvníky, pamětihodnosti);
7.3 dovede v hrubých rysech rozplánovat svoji cestu do ciziny (jako součást cesty s dospělými) s přihlédnutím ke svým zájmům a možnostem;

9. ročník:
9.1 zná různé zdroje informací o cizích zemích a umí je vyhledat: atlasy a mapy, turističtí průvodci a cestovní kanceláře, internetové stránky a k nim i zkušenosti předchozích cestovatelů, literární četba;

Klíčové kompetence v RVP ZV

Abychom si byli jisti, že se stále pohybujeme v RVP ZV, a abychom si ujasnili, které cíle nám předepisuje jen průřezové téma MKV a které jsou obecné pro celé vzdělávání podle RVP ZV, porovnáme jednotlivé body - "přínosy tématu k rozvoji osobnosti žáka" - s formulacemi klíčových kompetencí uvedenými v úvodních pasážích RVP ZV. Při tom asi zjistíme, že formulace klíčových kompetencí je také třeba konkretizovat.

Někteří tvůrci školních vzdělávacích programů se domnívají, že klíčové kompetence lze z RVP ZV jen přepsat a více se s nimi pracovat nedá. Potom se při plánování učiva přiřadí sloupec na kompetence a k jednotlivému učivu se kompetence dosadí.

Náš způsob vidění a plánování školního vzdělávacího programu je opačný - plánujeme postupný nárůst a vývoj kompetencí a teprve k nim vybíráme nejvhodnější tréninkový materiál a činnosti. Proto není možné kompetence do ŠVP jen převzít tak, jak je nabízí RVP ZV - v něm totiž nejsou nikterak vývojově specifikovány. Abychom mohli alespoň orientačně stanovit, jaká je optimální cesta našeho žáka k ovládnutí kompetencí, musíme rozumět tomu, jaké složky kompetence je třeba trénovat, v jaké míře a v jaké náročnosti a kvalitě.

Pokud bychom průřezové téma MKV plánovali přirozeným způsobem, tedy společně s plánováním celého školního vzdělávacího programu, měli bychom jistě v tuto chvíli už klíčové kompetence rozdělené na jednotlivé složky a patrně i mírně vývojově rozprostřené. Protože v projektu Varianty se zaměřujeme na jediné průřezové téma, budeme muset zůstat jen na povrchu a společně s účastníky si říci, že v tuto chvíli nutně musí jejich práce ve škole zapadnout do kontextu ŠVP.

Propojení témat multikulturní výchovy se vzdělávacími obory

V dalším kroku plánujeme propojení témat a tematických okruhů předepsaných v průřezovém tématu MKV s jednotlivými obory. Chceme se zaměřit zejména na propojení s očekávanými výstupy oborů.

Například u jazykové výchovy na druhém stupni se nám zdá, že pro realizaci multikulturních přístupů je vhodný očekávaný výstup, který rozliší a příklady v textu doloží nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov.... Zde se nabízí podle našeho názoru možnost pracovat s problematikou přijímání cizích slov historicky a dnes, zkoumat důvody přejímání, reakce na ni. U bodu samostatně pracuje ... s dalšími slovníky a příručkami je možné využívat literární texty obsahující autentické výrazy z cizích jazyků a učit žáky odhadovat jejich smysl a posléze je vyhledávat v příručkách; nebo pracovat se staršími českými texty a dívat se, jak se společenská a životní realita odráží ve slovníku autorů. Také by bylo možno zabývat se slovníkem dnešní mládeže, našich žáků, jako specifické generační a sociální skupiny.

3. část - Přínosy průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka

Pokračování prací na plánování MKV do ŠVP v projektu Varianty - práce s přínosy průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka.

Touto aktivitou jsme udělali krůček zpět, abychom lépe zvládli práci s přínosy průřezového tématu. Jeden přínos po druhém jsme se pokusili přeformulovat v popis cílového stavu žáka. Potřebujeme to proto, abychom mohli do svého školního programu vplánovat postupně se rozvíjející MKV.

Při práci s přínosy hledáme:

cílový stav žáka
na čem se pozná, že žák cílového stavu dosáhl

To nám velmi dobře ukáže, jaké činnosti a příležitosti máme připravit, aby žáci mohli příslušné dovednosti úspěšně budovat a rozvíjet.

Výstupy práce skupin - přepisy prvních pokusů o zpracování "přínosů - cílových stavů"

Přínos 1
Cílový stav žáka:	Na čem se to pozná:
žák má přehled o etnických a kulturních skupinách domácích a evropských	dokáže vyjmenovat etnika Čech a Evropy rozliší dle vnějších znaků jednotlivá etnika zařazuje kulturní hodnoty do oblastí světa zařadí různé produkty do země původu

Přínos 2
Cílový stav žáka:	Na čem se to pozná:
orientuje se v pluralitní společnosti	vyjmenuje a na mapě ukáže, ze kterého státu pocházejí spolužáci respektuje jiné životní styly, dokáže přenést do svého života, co se mu líbí má informace o zvyklostech dané země, kultuře, náboženství

Přínos 2 - druhá verze

Orientuje se v pluralitní společnosti = co to znamená?

Když přijde vietnamské dítě do školy, ví české dítě, že nemůže automaticky očekávat, že jeho vietnamský spolužák bude ovládat češtinu. České dítě z pražského sídliště nepřekvapuje, že potkává v domě ženy v šátcích a nevede ho to k posměškům. Nenabízí muslimským spolužákům alkohol a židovským buřty; nezve židovského kamaráda na oslavu narozenin v pátek...

Využívá interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých.

Jde např. na oslavu laoského Nového roku nebo jiného kulturního svátku (třeba svatby), předem si zjistí, co se asi od něho bude očekávat, je otevřený nezvyklým zážitkům a tomu, že je na něm, aby se do značné míry podřídil rituálům a zvyklostem hostitelů...

Přínos 3
Cílový stav žáka:	Na čem se to pozná:
uplatňuje dovednost vhodné komunikace a respektuje rovná práva	umí vyjmenovat práva a povinnosti své a druhých vyjmenuje příklady, kdy se práva porušují sestaví účinná pravidla spolupráce dokáže zdůvodnit svůj vztah a chování ke spolužákovi rozumně, bez předsudků nestraní se kolektivu - neodmítá skupiny, jejichž členy jsou i příslušníci jiných etnik chápe nutnost kontaktu s příslušníky jiných skupin

Přínos 4
Cílový stav žáka:	Na čem se to pozná:
projevuje ochotu spolupracovat na základě uvědomění si	přijímá různé role ve skupinách různého složení
respektuje odlišnosti	v diskusi toleruje odlišné názory, neužívá vulgarit
jedná dle jednotných pravidel komunikace	neodmítá spolupráci se spolužáky jiného etnika
uvědomuje si odlišnosti	zjišťuje si (chování, oblečení, zvyky...)

Přínos 5
Cílový stav žáka:	Na čem se to pozná:
vyhodnocuje situace a předchází krizovým situacím	reaguje vhodně v modelových situacích ví, kam se obrátit umí odejít
je si vědom rizik svého chování (jednání, vizáže)	rizika vyjmenuje

Přínos 5 (zpracovaný jinou skupinou)
Cílový stav žáka:	Na čem se to pozná:
umí vysvětlit pojmy, orientuje se v jejich obsahu	vysvětlí pojmy rozlišuje projevy a dokáže je pojmenovat, přiřadit uvede příklady k daným pojmům v nejistých - neznámých situacích hodnotí slušně, není vulgární, hodnotí ze své pozice (vyjádří svoje pocity např. nejistoty a nestaví je do pozice univerzálních a objektivních pravd, skutečností)

Přínos 6
Cílový stav žáka:	Na čem se to pozná:
umí vhodně komunikovat s lidmi	neodsuzuje to, čemu nerozumí hledá cesty k porozumění (3 x se zeptá) zná a respektuje komunikační zvláštnosti a společenské normy (tento bod bychom spíše přeřadili do cílových stavů a měli bychom se pokusit hledat, na čem se to pozná)

Přínos 7
Cílový stav žáka:	Na čem se to pozná:
umí vysvětlit pojmy rasová diskriminace a xenofobie	posuzuje rizika
rozpozná projevy rasové diskriminace a xenofobie	dokáže se rozhodnout
ví, že ho odlišnost neohrožuje	bez zábran navazuje kontakty s příslušníky jiných etnik

Rozpracování cílových stavů (přeformulovaných přínosů) do vývojových období

Vývoj v dovednostech je nerovnoměrný, takže zde uvedené popisy určitých úrovní mohou být jen orientační. Nelze je považovat za standard pro ten či onen ročník. Mají pomáhat učiteli v tom, aby mohl lépe, promyšleněji, systematičtěji vést své žáky k dosahování kýžených dovedností a kompetencí.

Přínos 2:
Rozvíjí dovednost orientovat se. Žák se orientuje v pluralitní společnosti a využívá interkulturních kontaktů.

3. ročník	5. ročník	9. ročník
zjišťuje existenci jiných kultur (umí je identifikovat, když narazí na jejich projevy)	rozlišuje odlišnosti (etnik, postižených...)	rozvíjí poznání jiných kultur (cestování, poznávání, samostudium)
uvědomuje si a rozlišuje způsob přístupu k různým skupinám (Pozn.: Otázka, kterou jsme diskutovali: má různě přistupovat k různým skupinám? Měl by spíše přistupovat k jednotlivci než ke skupinám - generalizující přístup ke skupinám by mohl posilovat xenofobii. Tady autoři mysleli spíše to, že respektuje zvláštnosti odlišných kultur a tím i to, že se jejich nositelé mohou vymykat některým většinovým normám)	zvolí vhodný způsob přístupu k různým skupinám (Pozn.: Tentýž komentář jako v levém sloupci - žáci by asi měli vědět, že příslušnost ke skupině znamená něco pro zvyky a chování jedince, že se toto má respektovat, ale neměli by k jednotlivému člověku přistupovat jako k příslušníku nějaké jiné skupiny - měli by v něm vidět lidskou individualitu, která má určité zvyky.)
popíše odlišné styly	popíše, nehodnotí, neodsuzuje a to, s čím se ztotožní, uplatní ve svém životě

Přínos 5:
MKV rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, sociálních skupin; spolupracovat s příslušníky jiných sociokulturních skupin.

3. ročník	5. ročník	9. ročník
pojmenuje odlišnosti lidí podle vnějších znaků (barva pleti, tvar očí, řeč, zvyky...) (Pozn.: Dohodli jsme se na tom, že má vnímat vnější odlišnosti proto, aby mohl správně dešifrovat případné nesrozumitelné chování jednotlivců, aby mohl třeba pomáhat apod.)	vyjmenuje základní rasy, etnické a sociokulturní skupiny a charakterizuje je zná druhy náboženství - a je schopen si najít o nich informace	zná rasy, etnické a sociokulturní skupiny - ukáže na mapě, kde žijí ukáže centra jednotlivých náboženství vyjmenuje hlavní znaky a umí najít společné i odlišné charakteristiky
je schopen spolupracovat se všemi spolužáky ve třídě	vědomě neodmítá spolupráci se žáky z jiných sociokulturních skupin	vědomě neodmítá spolupráci, dokáže zdůvodnit svůj postoj k odmítnutí spolupráce jinak než tím, že spolužák patří k jiné sociokulturní nebo etnické skupině
vyposlechne trpělivě spolužáka, i když mu z důvodu nedokonalé znalosti češtiny déle trvá, než se vyjádří

Přínos 6:
Uvědomuje si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů. Nese odpovědnost za své chování.

3. ročník	5. ročník	9. ročník
naslouchá druhému (Pozn.: podobné komentáře jako u skupiny výše - komunikaci v MKV musíme vidět ne pouze jako obecnou dovednost, jíž nakonec v životě je, ale pro potřeby MKV se musíme zaměřovat na speciální případy komunikace v multikulturní společnosti)
neskáče do řeči
hodnotí chování druhých
hodnotí své chování při vedení učitelem	hodnotí své chování samostatně

4. část - Klíčové kompetence ve vztahu k přínosům a cílům MKV

Pokračování prací na plánování MKV do ŠVP v projektu Varianty - práce s klíčovými kompetencemi ve vztahu k přínosům a cílům MKV.

Úkol:

Přemýšlejte, čím je vlastně vybaven žák, který má tu či onu klíčovou kompetenci? K šesti klíčovým kompetencím vyjmenovaným v RVP ZV nejprve zformulujte odpověď na výše položenou otázku.

Otázky, které vyvstaly, když jsme plnili tento úkol:

Kam patří zpracovávání informací? Do komunikace? Do celoživotního učení? Jak naložit s vlastenectvím - lze ho zformulovat nějak vhodně do kompetencí nebo jejich složek?

Úkol:

Vyberte si ve dvojici klíčovou kompetenci (jednu, více). Podle skutečné situace své školy zvolte nějakou multikulturní příležitost, jejíž existence a například potřeba řešení vám dávají přirozené příležitosti pro trénink některé kompetence nebo více kompetencí.

Přepis práce jedné dvojice:

Fakta ze školy	Činnosti - využití těchto faktů	Kompetence
1. dítě z polské rodiny chodí do polské školy v sobotu	vytvoření česko-polského slovníku	K. sociální a personální úcta k druhým upevnění mezilidských vztahů diskuse, debata ve třídě respektování různých hledisek
2. dítě z Vietnamu zůstává doma dva dny, protože slaví Nový rok	slavení Nového roku jindy než u nás	K. občanské vcítit se do situace druhých
3. Švýcar po 4 letech v Česku se stěhuje do Itálie, protože tam má otec práci	pocity, prožitky - stěhování, změny domova

5. část - Jak postupovat, chceme-li ve škole zavést ŠVP

Pokračování prací na plánování MKV do ŠVP v projektu Varianty - jak postupovat, chceme-li ve škole zavést celý ŠVP (kam zařadit přemýšlení o průřezových tématech)

(Práce ve skupinách)

1. skupina

seznámení s pojmem RVP ZV (cíl, proč, jak...)
stanovit priority školy (kam směřujeme)
vyjasnit si základní pojmy (např. kompetence)
skupinová práce nad jednou kompetencí a jejími složkami (znalosti, dovednosti, kompetence...)
prezentace výsledků práce skupin, upřesňování, ujasňování
ujasnění linie předmětů
harmonogram prací (skupiny, časový plán...)
práce jednotlivých týmů
prezentace po předmětech (oborech) - jednotná linie

2. skupina

individuální studium materiálů
vytvoření pracovních skupin
doladění ŠVP vyučujícími 1. a 2. stupně

Podmínky, které musejí být splněny ještě před započetím tvorby ŠVP:

jasná koncepce školy (kurikulum)
maximální podpora vedení
materiální zabezpečení (vytištěné materiály, kopírka, počítače...)

3. skupina

všichni se seznámí s RVP ZV
prodiskutují důvody pro tvorbu ŠVP a její výhody, přínosy
budoucí ŠVP by měl korespondovat se současným programem a profilací školy
rozdělení do týmů
rozpracovat cílový výstup do postupných kroků
najít místa překrývání
zvážení, co redukovat, co ponechat v ŠVP vícekrát
propojení všeho do výsledného dokumentu

Podmínky, které musí být splněny ještě před započetím tvorby ŠVP:

všichni zúčastnění musí rozumět - shodnout se na terminologii
všichni ve škole by se měli aktivně zapojit
nezbytná bude schopnost týmové práce mezi učiteli i dalšími aktéry
čas!!!
pravidelnost práce
promyšlenost kroků i promyšlenost výstupů

4. skupina

Speciální úkol pro skupinu Táborská - jaké kroky volit pro lektorování tvorby ŠVP:

zjistit očekávání účastníků - zjistit vstupní stav ve vztahu k danému úkolu (co už o ŠVP vědí, jaký mají názor, co by se chtěli naučit, co si chtějí potvrdit atd.)
zjistit, jaký je stav školy (analýza SWOT nebo jinak)
součástí analýzy bude i zmapování všeho využitelného pro ŠVP, co už se ve škole děje
do analýzy má pak škola zapojit také všechny, kterých se život školy dotýká (rodina, zástupce zřizovatele...)
ujasnit si společně s účastníky pojmy (dvoustupňové kurikulum, oblasti, obory, předměty, cílové výstupy, klíčové kompetence...)
rozdělit účastníky do skupin napříč školou, obory, předměty, a vyzkoušet si (bez přímého využití RVP ZV) formulovat očekávané výstupy na konci devátého ročníku tak, jak by si je naše škola představovala
prezentace výstupů
připomenutí Bloomovy taxonomie a užívání aktivních sloves pro popis výstupů
upřesnění výstupů na konci 9. ročníku
klíčové kompetence X očekávaný výstup
rozklíčování výstupu - tj. popis postupného vývoje a nárůstu dovedností, znalostí, vývoje postojů tak, aby žák na konci na určité úrovni ovládal danou kompetenci
ve škole je třeba určit koordinátora - šéfa týmu, který všechny práce na ŠVP hlídá (není to však ředitel)
školní týmy by měly být sestaveny funkčně, to jest co nejheterogenněji z hlediska oborů a stupňů

6. část - Propojení tematických okruhů MKV s očekávanými výstupy - konkrétně

Pokračování prací na plánování multikulturní výchovy do ŠVP v projektu Varianty - propojení tematických okruhů MKV s očekávanými výstupy - velice konkrétně

Příklady:

Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyka a literatura
Jazyková výchova

Očekávaný výstup týkající se práce se slovníkovými příručkami se jeví jako vhodné místo propojení MKV s jazykovou výchovou. Můžeme sem zařadit tyto typy práce:

žáci budou zkoumat přijímání cizích slov dnes a v minulosti, mohou srovnávat např. výskyt lexikálního jevu v textech z různé doby, hledat ve slovnících měnící se význam slov; měli by se dopracovat k poznání, jak je jazyk propojen s kulturní realitou společenství
četba knih z jinokulturního prostředí - jednak mohou žáci vyhledávat, v jakých vůbec zdrojích mohou najít informace o cizích slovech, dál se mohou opět učit se slovníky pracovat
pátrání po smyslu starších českých slov nebo slov dialektických, opět nalézání vztahu mezi realitou a lexikem
využití přítomnosti dětí s jiným prvním jazykem než češtinou - nabízí se mnoho zadání, ve kterých se žáci mohou učit hledat ve slovníkových příručkách
slovník mládeže jako určité sociokulturní vrstvy (nebo slovníky různých zájmových skupin mládeže) - a jak se odráží v médiích (Legenda, Top dívky...)

Matematika a její aplikace
Závislosti, vztahy a práce s daty
Statistika

Cíl na konci lekce: Grafické zpracování dat
Očekávané výstupy:

sestavení grafu,
čtení grafu.

Prostředky k dosažení cíle (co se musí dělat, abychom cíle dosáhli):

vyhledat, shromáždit, roztřídit (individuálně), různé multikulturní jevy ve škole, např. žáky přicházející z různých zemí, příslušníky různých etnik, různých náboženství atd.
v pracovních skupinách se budou zpracovávat jednotlivé oblasti dat (cvičí se tolerance - formování skupin, diskuse...)
sestavení grafu četnosti, aritmetický průměr, procenta (ukázky prací z celého světa)
různé typy grafů a správně proporcionálně provedené (estetika projevu)
jak zvládli: a) práci se zdroji (různé), b) zda našli společná témata, c) jaké poznatky a dovednosti využili

Člověk a jeho svět
Místo, kde žijeme

1. ročník

kompletní mapa - vyznačuje okolí, bydliště, školu
orientace světových stran bez kompasu
škola a okolí
seznámen s činnostmi ve škole

2. ročník

částečně slepá mapa - zakresluje
práce s kompasem
zajímavosti z okolí školy
aktivní zapojení do činností školy

3. ročník

slepá mapa
dojde podle kompasu (ukáže na mapě, v reálu)
promýšlí změny ve škole i okolí
spoluvytváří dění ve škole - podněty, analýza

Místo, kde žijeme

zážitky z cest - jaké jiné zvyky lidí; etnika; různé jazyky
Evropa - svět - práce s mapou, kde kdo žije

Lidé kolem nás

rodina - představení různých typů rodiny (česká, romská)
vztahy lidí - tolerance k odlišným spolužákům
práva - rozpoznání porušování lidských práv (na příkladech, příbězích)

Lidé a čas

způsob života lidí dříve

Výchova k občanství

práce s encyklopedií: státní znaky, vlajky, náboženské symboly - užití, hledání na mapě
vycházka po městě - prohlídka kult. památek, rozlišení
návštěva kulturní akce (koncert, výstava...) sociokulturní menšiny (HV, VV)
práce s tiskem, vyhledávání informací k tématu (např. rasismus, svět. náboženství)
adopce na dálku, spolupráce s dětským domovem, domovem důchodců
trénink modelových situací
rétorická cvičení na téma rasismus, xenofobie
diskusní forum
simulační hry

¹ Materiál byl zpracován s využitím výstupů ze seminářů interkulturní výchovy v rámci projektu Varianty. V něm pracují základní školy: 1. ZŠ Příbram; ZŠ Modřanská, Angelovova ul. v Praze 4; ZŠ Zákolany u Kladna; ZŠ Stará Ves; ZŠ Červený vrch, Alžírská ul. v Praze 6; SZŠ Máchovo nám. z Děčína; ZŠ Táborská v Praze 4; ZŠ Špitálská v Praze 9; ZŠ Husova z Liberce; ZŠ Šrámkova z Opavy; ZŠ Norská z Kladna. Metodické vedení O. Hausenblas, H. Košťálová.

Plánování Multikulturní výchovy v ŠVP

Autor

Kód

Autor

Kód

Východiska pro plánování průřezového tématu ¹

1. část - Cíle a podmínky zapracování průřezových témat do ŠVP

2. část - RVP - ŠVP - MKV

Klíčové kompetence v RVP ZV

Propojení témat multikulturní výchovy se vzdělávacími obory

3. část - Přínosy průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka

Výstupy práce skupin - přepisy prvních pokusů o zpracování "přínosů - cílových stavů"

Rozpracování cílových stavů (přeformulovaných přínosů) do vývojových období

4. část - Klíčové kompetence ve vztahu k přínosům a cílům MKV

Úkol:

Otázky, které vyvstaly, když jsme plnili tento úkol:

Úkol:

Přepis práce jedné dvojice:

5. část - Jak postupovat, chceme-li ve škole zavést ŠVP

1. skupina

2. skupina

3. skupina

4. skupina

6. část - Propojení tematických okruhů MKV s očekávanými výstupy - konkrétně

Příklady:

Klíčová slova

Licence