Petice Čechů k císaři r. 1848

Třetí skupina – císařský dvůr – má nejtěžší pozici. Musí vymyslet odpověď na petice Čechů, aniž by zatím tušila, co budou požadovat. Žáci (právě ti schopnější) však budou dobře vědět, co mohou od radikálních či liberálních Čechů očekávat, a na základě toho mohou zformulovat stanoviska k jednotlivým potenciálním požadavkům. Na co přistoupí, co je pro dvůr nepřijatelné a v čem by se dal udělat kompromis a do jaké míry. Až podle konkrétních požadavků, které vznesou obě skupiny Čechů, uplatní svou přípravu, některé ústupky, o které nikdo nepožádá, například nemusí vůbec zmiňovat. (cca 20 min.)

• Skupina „císařský dvůr“ ještě připraví improvizovanou audienční síň – odsune lavice, nachystá trůn, vybere císaře a vymyslí prostorové uspořádání pro prezentace. Učitel může dělat ceremoniáře – může pak povolávat jednotlivé skupiny, dávat jim slovo a odesílat je do čekacích sálů.
• Nejprve čeští liberálové a pak čeští radikálové přečtou svoje petice. Učitel může už během přípravy textu petic upozornit žáky na to, že budou text prezentovat, že by se na tom měli podílet všichni a že podle zařazení do pol. proudu (rad. x lib.) by mohl vypadat i jazykový styl a možná i vystupování při císařské audienci. (8 min.)
• Císařský dvůr dostane 2 min. na přípravu odpovědi. K čemu se vyjádří a jak. Většinu by měli mít předpřipravenu na základě vlastních znalostí a odhadu.
• Odpověď císařského dvora → reakce radikálů a liberálů. Učitel se po přečtení císařské odpovědi dotáže, jak jsou obě skupiny spokojeny a jak bude vypadat jejich reakce. Co udělají, jestliže nejsou spokojeni. (5 min.)
• 2. hodina – Dvojitý zápisník (upravená metoda RWCT) – žáci dostanou text skutečné petice Čechů k císaři z r. 1848 (vizte přílohu). Dozví se mimo jiné, že čeští radikálové a liberálové nešli proti sobě, ale dohodli se na vytvoření Národního výboru ze zástupců obou proudů a sepsali pouze jednu petici. Je možné vyzvat žáky, aby odhadli, kdo byl silnější a kdo zastupoval větší část veřejnosti, když schůzi do Svatováclavských lázní svolali radikálové. V levé části stránky mají žáci text petice z r. 1848. Podtrhnout si pasáže, které je zaujaly v souvislosti s tím, co psali v minulé hodině sami, a kromě toho pasáže, které je zaujaly z jakýchkoli jiných důvodů. Do pravé části stránky si zapíší své komentáře, proč je která pasáž zaujala (názory, nápady, otázky, postřehy).
• Reflexe – diskuse – petice se projde bod po bodu, učitel vybírá, ke kterým se vyjádří a u kterých dá slovo žákům. Jestliže má někdo jakoukoliv poznámku, dotaz k přečtenému bodu, je možné o tom diskutovat. Je možné připomenout požadavky, které se objevily v petici, kterou žáci psali v minulé hodině. Některé se vůbec ve skutečné petici nevyskytují, ale přesto je důležité potvrdit žákům, že tyto body patří do obecného programu liberálů/radikálů, případně je nutné vyvrátit z hlediska historie nesmyslné nápady, které se určitě také objeví. Závěr petice se týká školství. Zde je možné srovnat historické požadavky z roku 1848 se skutečností současnou.

Pro reflexi petice Čechů k císaři z r. 1848 je možné použít i metodu RWCT „poslední slovo patří mně“. Pokud má někdo podtrhnutou jakoukoliv pasáž v levém sloupci – textu petice, může ji ocitovat. Následně kdokoliv ze třídy může přidat svůj komentář, případně domýšlet, co na té pasáži zaujalo toho člověka, který ji nabídl k diskusi. Na závěr zveřejní ten, kdo ji nabídl, svůj komentář.

Reflexe

Podmínkou této lekce je, že byly předtím probrány kapitoly o socialismu, utopickém socialismu, komunismu, o národních hnutích, včetně českého národního obrození, o průběhu revolucí v Evropě 1848.

Je pravděpodobné, že když budete tuto lekci realizovat v různých třídách, dopadne pokaždé trochu jinak. Učitel musí dodat základní fakta. Ať už o základních požadavcích radikálů, tedy socialistů, tak i liberálů nejen v českých zemích, ale obecně v Evropě 1848. Neustále je třeba usměrňovat tvořící skupiny, aby si uvědomily, koho zastupují, se kterými požadavky této skupiny jsme se již setkali apod. Zároveň ale je možné kladně zhodnotit návrhy žáků, které se ve skutečné petici neobjevily, ale je pravděpodobné, že podobné body programu ta či ona strana v jiných dokumentech mohla zastávat.

Literatura a použité zdroje

MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny novověku. 1. vyd. Liberec: DIALOG, 2003. 180 s. ISBN 80-86761-04-5.

KVIRENC, Jan; KUNSTOVÁ, Eliška. České dějiny do roku 1914 / Historie v dokumentech. Liberec: Dialog, 2006. ISBN 80-86761-43-6.

Petice Čechů k císaři r. 1848 [online]. [cit. 2012-09-04]. Dostupné z: http://www.nacr.cz/vystavy/osmicky/exhibition.aspx?ex=1848&id=18&window=large.