Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Ukázka z knihy nakladatelství Portál poskytuje informace o zásadách tvorby individuálního vzdělávacího plánu pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice.
Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že neexistuje optimální struktura IVP. Proto ani následující návrhy nelze považovat za závazné, ale pouze za jednu z možností. Základní struktura umožňuje reagovat na případné změny, je otevřená námětům a informacím dalších odborníků. Poznámky k jednotlivým bodům jsou vodítkem pro rozhodování učitele, zda ten který bod zařadí a v jakém rozsahu.
Individuální vzdělávací plán musí sledovat dvě základní roviny. První rovinou je obsah vzdělávání, určení metod a postupů. Ve druhé rovině sledujeme specifické obtíže, snažíme se omezit příznaky, eliminovat problémy a vyzdvihnout pozitivní oblasti vývoje dítěte. IVP je výsledkem spolupráce všech zúčastněných, je platformou pro spolupráci.
IVP je tvořen podle následujících principů:
Závěry získané z diagnostiky prováděné odbornými pracovníky jsou někdy příliš odtažité, vzdálené (např. údaje o prenatálním vývoji, dědičnosti), a proto je učitel nezapracovává přímo do plánu, pouze je bere na vědomí. Údaje o úrovni rozumového vývoje dítěte jsou doplňující informací pro plánování dlouhodobých cílů (žák na úrovni rozumových schopností v pásmu podprůměru zřejmě nezvládne učivo v plném rozsahu, výsledky nebudou výborné a bude třeba provést redukci učiva tak, aby bylo pro žáka zvládnutelné).
Poznatky, které upřesňují diagnózu, informují o některých psychických kvalitách dítěte a poskytují další důležité informace, jež by měly být zapracovány do IVP, např.:
Učitel respektuje zjištění odborného pracoviště, pracuje s údaji, které k práci potřebuje. Opírá se však o vlastní pedagogickou diagnostiku, zkušenosti a intuici. IVP může též obsahovat údaje získané testy, které lze přímo použít při rozhodování ve výchovně-vzdělávacím procesu. Náměty pro pedagogickou diagnostiku v jednotlivých oblastech jsou obsahem této knihy.
Aktivitu rodičů je třeba podpořit, podat – pokud možno – přesné informace, protože jsou základem spolupráce s rodinou. Jestliže rodiče souhlasí s redukcí učiva vzhledem k výrazným obtížím žáka, neměli by příznivé výsledky chápat jako signál ke studiu na střední škole. Pakliže se rodiče nezajímají o přípravu na vyučování a požadují pouze úlevy, opět lze argumentovat společnou úmluvou při přípravě plánu.
Podíl žáka se mění v závislosti na jeho věku a vyspělosti. Může slíbit, že si bude připravovat pomůcky na vyučování, číst určitý počet minut každý den, docházet na reedukační lekce apod.
Nejčastěji je to český jazyk a cizí jazyk u dítěte s dyslexií, matematika a fyzika u dítěte s dyskalkulií. U ostatních předmětů v případě potřeby uvádíme dílčí Individualni vzdělavaci plan (IVP) doporučení týkající se písemných projevů, hodnocení a klasifikace, případně doplňujeme některé poznámky. Pedagogická hlediska mohou být společně uvedena pro více předmětů. Například: Pomoci žákovi při práci s textem v naukových předmětech i v matematice.
Individuální vzdělávací plán zpracovává učitel, který předmět vyučuje, spolu s učitelem, jenž provádí reedukaci. Odborné pracoviště uvádí jméno pracovníka, s nímž lze obsah IVP konzultovat. Tím jsou respektovány dvě linie, které je třeba sledovat:
Z uvedeného vyplývá, že pracovník pedagogicko-psychologické poradny nemůže vypracovávat individuální plány, protože není odborníkem pro výuku ve všech sledovaných ročnících a předmětech. Je to především učitel, kdo zodpovídá vedení školy za výsledky výuky, on bude ve třídě s dítětem pracovat a hledat cesty, jak je do práce ve třídě zapojit.
Na druhé straně učitel nemusí být odborníkem na reedukaci. Informace o této oblasti získává od svého kolegy, který je touto činností pověřený, nebo od pracovníka poradny. Pedagog provádějící reedukaci by měl informovat učitele o pokroku dítěte a úkolech, které aktuálně plní. Není možné, aby dítě v rámci reedukace procvičovalo kupříkladu rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek a ve třídě bylo za chyby v tomto jevu klasifikováno sníženou známkou.
V odůvodněných případech může žák místo běžných domácích úkolů dostávat úkoly zaměřené na reedukaci.
Těmi může být přechod na druhý stupeň, ukončení školní docházky, maturitní zkoušky apod. Klademe si otázku: „Co by měl žák zvládnout, aby splňoval profil absolventa jednotlivých stupňů?“ Tolerance obtíží se vztahuje i na studenta, který se připravuje k maturitním zkouškám.
Nelze přesně určit, jak dalece tolerovat žáka vzhledem k handicapu. Musí však platit, že výsledky studenta nejsou ve výrazném rozporu s profilem absolventa daného typu střední školy nebo že postižení bylo kompenzováno výraznými přednostmi (úspěchy) v jiných oblastech.
Student gymnazia, ktery trpi dyslexii, musi zvladat s určitou toleranci chyb cizi jazyk. Nižši naroky při studiu ciziho jazyka budou na studenta učebniho oboru.
V předstihu je třeba zvažovat uplatnění žáka po absolvování základní školy. Má-li obtíže při plnění úkolů vyžadujících dobrou úroveň jemné motoriky, potom by se neměl hlásit na učební obor, kde se požaduje značná zručnost.
Odpovídají na otázku:"Co by se měl žák naučit v daném ročníku?“ Rozhodnutí je zcela v rukou učitele, který zná učební osnovy a většinou též úskalí výuky v tom kterém ročníku. Má rovněž určitou představu, jakým způsobem bude určité učivo probírat, a zná složení třídy, v níž je integrovaný žák.
Proto není vhodné, jak bylo výše uvedeno, aby plán pro určitého žáka –kupř. pro český jazyk – vypracoval pracovník PPP nebo SPC sám. Jeho poradní hlas je však nepochybně nutný při řešení dílčích obtíží.
Je v pravomoci učitele provést takové úpravy učebních osnov, aby byl žák schopen si osvojit alespoň základy učiva. S učivem, které žák vzhledem ke svému postižení a aktuálnímu stavu není schopen zvládnout, lze seznámit pouze orientačně. Se změnami musí být seznámen ředitel školy.
Integrovany žak 7. ročniku s dyskalkulii neni schopen zvladat učivo v plnem rozsahu. Při rozhodovani o upravach bere učitel matematiky v uvahu dalši obtiže žaka, tj. poruchy pravoleve a prostorove orientace a oslabenou představivost, a s učivem o středove souměrnosti bude žak seznamen pouze „orientačně“.
V některých případech je obtížné určit, co je základní učivo, která témata jsou nezbytně nutná vzhledem k návaznosti ve vyšších ročnících.
Co by měl zvládnout v nejbližší době, jaké očekávám okamžité výsledky, jak budu dítě aktivizovat v té které oblasti. Mohou to být úkoly typu: opakování velkých psacích písmen, vyvození násobilky, ale též třeba zážitek úspěchu.
Součástí plánu by mělo být i zvládnutí kompetencí, které umožňují žákovi samostatně pracovat, myslet, samostatně získávat poznatky, hledat a odstraňovat chyby. Musí si osvojit určité učební strategie, učit se řešit problémy, organizovat informace, volit vhodné postupy. V žádném případě není cílem pouze zvládnutí kvanta poznatků.
Uplatňovat individuální přístup je v současné době mírně zprofanované tvrzení, které má sice své opodstatnění, ale bývá málokdy pro potřeby učitele a žáka konkretizováno.
Je třeba brát v úvahu, kolik alternativních činností musí učitel v průběhu vyučovací hodiny zároveň provádět a evidovat. Při určitém omezení učebními osnovami, učebnicemi, používanými vyučovacími metodami je obtížné zabývat se individuálně integrovaným žákem na jedné straně spektra třídy a zároveň žáky nadanými, kteří se připravují ke studiu na střední škole.
Není jiné cesty než skupinové vyučování, problémové vyučování, samostatné práce žáků, osobní asistent. Pokud žák nemá asistenta, musí v konkrétní vyučovací hodině některé úkoly vypracovávat sám, jiné pod dohledem spolužáka, další společně se třídou. Při frontální výuce je individuální přístup velmi obtížný, ne-li nemožný.
Individuální přístup by se měl dotýkat těchto oblastí:
Cenné podněty v této oblasti by mělo přinést vyšetření na odborném pracovišti.
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program.Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
