Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Pavouček ve Stříbrném lese
4,0 (1 hodnocení)
Příspěvek seznamuje s využitím metody kritického myšlení u dětí, které ještě neumějí číst. Jeho realizace je vhodná v 1. třídách základních škol, v přípravných třídách základních škol nebo v kroužcích pro předškolní děti zaměřujících se na přípravu na základní školu. Aktivitu je možné využít i v běžné mateřské škole, je však důležité upravit podmínky vzdělávání, zejména počet dětí.
Cíl výuky
Podněcovat děti k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů.
Lekce byla sestavena jako vyvrcholení tematického bloku „Letí, letí pavučinka“, který seznamoval děti s životem pavouků. Lekce byla realizována ve třídě předškolních dětí (dětí 6–7letých). Lekce se účastnilo osm dětí.
Organizace: Děti sedí v půlkruhu před magnetickou tabulí na podsedácích. Každé dítě má svou podložku s vytištěným textem (viz Přílohu č. 1 – Text pro děti). Na magnetické tabuli je připevněn stejný text, jaký mají děti (viz Přílohu č. 2 – Text na magnetickou tabuli).
Hádanka Pavouk (Zuzana Pospíšilová)[1]
Motá nitě, krejčí není! Plete sítě, rybář není! Až své sítě usouká, poznáte v něm …….! (pavouka)
Všechny texty jsou psané velkými tiskacími písmeny. Nejprve se ujistíme, zda je text, který mají děti, totožný s textem na magnetické tabuli, a to pomocí prvního tvrzení:
1. PAVOUČCI SE PŘED CHLADEM SCHOVÁVAJÍ POD KŮRU STROMŮ.
magnetická tabule, podsedáčky (polštářky), podložky pro každé dítě, text pro každé dítě, text na magnetickou tabuli, mističky s písmenky, lepidlo, provázky, papír s osmi čárami pro každé dítě, dlouhý provázek, zubní pasta pro každé dítě, tácek pro každé dítě, záclona, malé záclonky, tužku pro každé dítě, puzzle pavouka
Učitelka: „Každý z vás má před sebou papír s textem. Já mám na tabuli úplně stejný text. Ujistíme se, že je tomu tak. Pozná někdo, jaké je to číslo? Máte taky na papíře napsané číslo 1? Znáte tohle první písmenko? Je to P, máte ho taky na papíře? Ukažte mi ho.“ Učitelka zkontroluje, zda všechny děti ukážou správné písmenko. Ujistili jsme se, že texty jsou totožné.
Nyní přistoupíme k rozebírání jednotlivých tvrzení.
Organizace: Před dětmi jsou mističky, ve kterých jsou nastříhaná písmenka. V červené mističce je na červeném papíře natištěno písmeno A jako ANO (viz Přílohu č. 3 – A jako ANO). V modré mističce je na modrém papíře natištěno písmeno N jako NE (viz Přílohu č. 4 – N jako NE). Barevné rozlišení jsme zvolili pro snadnější orientaci v písmenkách. Každé dítě má k dispozici lepidlo.
Učitelka přečte první tvrzení a předvede dětem, jak budou postupovat. (1. Pavoučci se před chladem schovávají pod kůru stromů.) „Může to být pravda? Je na stromě kůra? Dostal by se pod ní pavouček? Kdo si myslí, že je to pravda, vezme červený papír s písmenem A jako ANO a přilepí ho do první kolonky ke svému textu. Já si myslím, že je to pravda, proto vezmu červený papírek s A, který označuje ANO. Kdo si myslí, že to pravda není, vezme modrý papírek s písmenem N jako NE a také ho nalepí do první kolonky.“ Učitelka vlepí červený papírek s písmenem A k prvnímu tvrzení na magnetické tabuli.
1.
PAVOUČCI SE PŘED CHLADEM SCHOVÁVAJÍ POD KŮRU STROMŮ.
Zde učitelka vlepí červený papírek s písmenem A jako ANO.
Všechny děti následovaly učitelku a vlepily A k prvnímu tvrzení.
Stejně postupujeme u dalších tvrzení, jen učitelka vždy počká, až si děti svá písmenka nalepí, protože některé děti měly tendenci vlepovat stejné písmenko, jaké vlepila paní učitelka. Tvrzení nijak zvlášť nerozebíráme, děti vlepují postupně písmenka podle svého vlastního uvážení.
2.
PAVOUČCI MAJÍ DOBRÝ ZRAK.
Zde vlepujeme písmenka.
3.
PAVOUČCI SE LÍHNOU Z VAJÍČEK.
Zde vlepujeme písmenka.
4.
PAVOUČCI VLÁKNO POUŽÍVAJÍ POUZE KE TKANÍ PAVUČINKY.
Zde vlepujeme písmenka.
5.
KOKON JE ZÁMOTEK, VE KTERÉM MÁ PAVOUČÍ MAMINKA SCHOVANÁ VAJÍČKA.
Zde vlepujeme písmenka.
UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU INFORMACÍ
Nyní přistoupíme ke čtení příběhu Vichřice ve Stříbrném lese (vlastní tvorba autorky; viz Přílohu č. 5 – Příběh Vichřice ve Stříbrném lese).
Organizace: Děti se pohodlně usadí na podsedácích a poslouchají příběh o pavoučku Stříbrňáčkovi.
Učitelka čte příběh: „Za devatero horami a devatero řekami byl už po mnoho let Stříbrný les. Stříbrný se mu říkalo proto, že v něm bydleli pavoučci, kteří si mezi stromy stavěli pavučinky. Ráno, když ještě byla rosa a sluníčko prosvítalo přes husté koruny stromů, zářily pavučinky tak krásně, že z toho zrak přecházel. Ve Stříbrném lese žil pavouček Stříbrňáček, který byl docela malinký, asi tak jako by se za nehet vešlo a ze všeho nejraději si pochutnával na mouchách, muškách, komárech a komářicích, prostě na všem, co letělo kolem a zachytilo se mu do sítě. Jednoho rána se pavouček Stříbrňáček probudil a povídá: „Já bych jed!,“ hrůzou se mu však naježily všechny nožky – a že jich má, rovných OSM!“
Aktivita č. 1: „Děti, dokážete napočítat do osmi?“ Společně počítáme do osmi.
Učitelka položí před děti krátké provázky. „Kdo si dokáže vzít osm provázků? Tolik, kolik má pavouček nožek?“ Děti si z hromádky provázků naberou osm provázků.
Poté provedeme kontrolu pomocí papíru, na kterém je osm čar (viz Přílohu č. 6 – Osm noh) a ke každé čáře přiložíme jeden provázek. Pokud žádný provázek nechybí ani nepřebývá, znamená to, že jsme počítali správně.
Učitelka pokračuje ve čtení příběhu: „Jednoho rána se pavouček Stříbrňáček probudil a povídá: „Já bych jed!,“ hrůzou se mu však naježily všechny nožky – a že jich má, rovných OSM! Jeho pavoučí síť je zničená! V noci se totiž Stříbrným lesem prohnala vichřice. „Co budu dělat? Co já budu dělat?“ lamentuje Stříbrňáček. Naštěstí na vedlejší větvi žije pavoučice Julie. Pavoučice Julie je Stříbrňáčkova kamarádka. „Nic se neboj, kamaráde. Dáme se s chutí do toho a půl je hotovo!“ „Tobě se to řekne, Julinko, tobě vichřice pavučinku neponičila,“ zamumlal Stříbrňáček, ale věděl, že fňukání mu nic nepomůže. I když Julinka měla Stříbrňáčka moc ráda, s pavučinkou mu pomoci nemohla. Víte proč? Každý pavouk si totiž svou pavučinku šije jinak. Vlákýnko pavouček natahuje od větvičky k větvičce. Pavouček Stříbrňáček se dal do práce a k šití pavučinky si prozpěvoval:
ŠIJU, ŠIJU PAVUČINKU, UŠIJU JI ZA CHVILINKU. CHYTÍM MOUCHU COBY DUP, JSEM UŽ PŘECE VELKÝ KLUK.“
Aktivita č. 2: Děti se postaví volně po prostoru herny. Jedno dítě představuje pavouka, ostatní děti větvičky. „Pavouk“ natahuje dlouhý provázek od jedné větvičky k druhé – šije si pavučinku. Přitom si prozpěvuje písničku. Děti se můžou v šití pavučinky střídat, písničku můžou zpívat společně. Ušitou pavučinku položíme na zem.
Poté pokračujeme ve čtení příběhu: „Vlákno, které pavouček napíná od větvičky k větvičce, vzniká ve snovacích žlázách u zadečku. Pavoučci je z těchto žláz vytlačují podobně jako děti zubní pastu z tuby.“
Aktivita č. 3: Každé dítě si vyzkouší vytlačit zubní pastu z tuby, stejně jako pavoučci vytlačují vlákénko.
Učitelka pokračuje: „Stříbrňáčku, nezapomeň vlákénka pořádně utáhnout, budeš mít pavučinku pevnější!“ Stříbrňáček Julinku nevnímal, běhal od větvičky k větvičce, aby měl svou pavučinku hotovou co nejdříve. Julinka se proto vydala na procházku po Stříbrném lese, podívat se, co noční vichřice způsobila, zda nevyvrátila stromy, nezlámala větve a zda neodfoukla tetičku Bětku z vysoké jedle. Tetička Bětka měla spoustu práce. Musela se starat o svá vajíčka, ze kterých se co nevidět vylíhnou malí pavoučci, Julinčini bratranci a sestřenice. Taková pavoučí maminka má se svými miminky spoustu práce. Vajíčka naklade do síťky, kterou utká. Síťkou je taky obalí, aby miminkům nebyla zima. Zabalí je pořádně ze všech stran a všude je nosí s sebou. Takovému zámotku lidé říkají KOKON. Hned, když se pavoučí miminka z kokonu vylíhnou, učí se chytat kořist a živit se samostatně.“
Aktivita č. 4: Jedno dítě zabalíme do záclony (pavoučí sítě) jako malé miminko. Zeptáme se ho, jak se mu v kokonu líbí, jak se v kokonu cítí, zda mu není v kokonu zima apod. Snažíme se neustále opakovat termín „kokon“.
„Zatímco Julinka byla u tety Bětky, Stříbrňáček dokončil práci na své pavučince. Usadil se na vlákýnka a bedlivě číhal na svou kořist. Přestože pavouci mají čtyři oči, někteří dokonce i osm, vidí hodně špatně. Raději se spoléhají na receptory, které mají po celém těle – ty jim umožní vnímat chvění pavučinky. Vletí-li muška do pavučinky, rozechvěje vlákénko, pavouk to ucítí a vydá se pro svou kořist.“
Aktivita č. 5: Vrátíme se k pavučince (viz aktivita č. 2). Děti sedí okolo pavučiny, jeden pavouk leží se zavřenýma očima na pavučince. Na koho učitelka mrkne, ten zatahá za vlákénko. Pokud to pavouk ucítí, otevře oči.
„Pokud pavouci polapí kořist, vstříknou do ní jed, aby ji znehybnili, omotají ji vlákénkem a sežerou.“
Aktivita č. 6: Hra na honěnou. Učitelka (dítě) = pavouk, ostatní děti = kořist. Koho pavouk chytí, ten znehybní.
„Než Stříbrňáček spořádal snídani, vrátila se Julinka od tety Bětky s neuspokojivou zprávou – teta Bětka z vysoké jedle cítila, že se blíží zima. To je znamení pro všechny pavoučky, aby se vydali hledat zimní útočiště pod kůru stromů, do trsů trávy nebo pod opadané listí, kde si vystelou vlákénkem postýlku a přečkají zimu.“
Aktivita č. 7: Každé dítě si vystele záclonkou pelíšek pro pavoučka a uloží se k spánku.
REFLEXE
Opět se vrátíme k magnetické tabuli a textům, které jsme vyplňovali na začátku lekce. Společně si znovu projdeme jednotlivá tvrzení. Buď můžeme u výroků, které měly děti správně, napsat značku (např. hvězdičku, srdíčko, usměvavého smajlíka apod.) a u výroků, které správně nebyly, napsat jinou značku (mračivého smajlíka, vykřičník apod), nebo můžeme znovu vlepovat písmenka. Budeme mít v řádku stejná písmenka, nebo se budou lišit podle toho, jaké nové informace jsme se dozvěděli?
Příklad:
1.
PAVOUČCI SE PŘED CHLADEM SCHOVÁVAJÍ POD KŮRU STROMŮ.
A
♥
2.
PAVOUČCI MAJÍ DOBRÝ ZRAK.
N
♥
3.
PAVOUČCI SE LÍHNOU Z VAJÍČEK.
A
♥
4.
PAVOUČCI VLÁKNO POUŽÍVAJÍ POUZE KE TKANÍ PAVUČINKY.
A
!
5.
KOKON JE ZÁMOTEK, VE KTERÉM MÁ PAVOUČÍ MAMINKA SCHOVANÁ VAJÍČKA.
N
!
Tvrzení č. 1 (Pavoučci se před chladem schovávají pod kůru stromů.) viz aktivitu č. 7.
Tvrzení č. 2 (Pavoučci mají dobrý zrak.) viz aktivitu č. 5.
Tvrzení č. 3 (Pavoučci se líhnou z vajíček.) viz aktivitu č. 4.
Tvrzení č. 4 (Pavoučci vlákno používají pouze ke tkaní pavučinky.) viz aktivitu č. 7.
Tvrzení č. 5 (Kokon je zámotek, ve kterém má pavoučí maminka schovaná vajíčka.) viz aktivitu č. 4.
S dětmi si povídáme, zda a co se dozvěděly o pavoučcích.
Na závěr si děti poskládají puzzle (pavouka) – viz Přílohu č. 7 – Puzzle pavouk.
Reflexe
Lekce je vhodná pro děti mladšího školního věku, které ještě neumí číst. Lze ji využít také u dětí předškolního věku, ale pouze u dětí šestiletých. Vhodné je lekci využít v kroužku pro děti s odkladem školní docházky, popřípadě v kroužku připravujícím na školu. Lekce je náročná na přípravu pomůcek a prostředí. Během lekce má však učitelka možnost pozorovat děti při samostatné práci, samostatném rozhodování, plnění úkolů aj. Lekce je také náročná na udržení pozornosti. Některé mladší děti a děti, které nedokáží soustředit pozornost, měly v poslední části lekce problém s pozorností. Naopak děti starší (s odkladem školní docházky), děti vyzrálé, připravené k plnění povinné školní docházky, pozitivně hodnotily jiný způsob práce, nový způsob získávání informací apod.
Některé děti byly smutné, když zjistily, že tabulku napoprvé vyplnily špatně. Snažíme se však dětem vysvětlit, že se nejedná o chybu. Vedeme děti k ocenění a uvědomění si nové informace, která je posouvá ke správným výrokům.
U dětí, které nejsou zvyklé pracovat tímto způsobem, můžeme pracovat pouze s některými tvrzeními. Vybereme si například tři, což nám výrazně zkrátí dobu lekce.
