Paleontologická exkurze na lokalitu příbojové facie ČKP Velim
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Paleontologická exkurze na lokalitu příbojové facie ČKP Velim
4,5 (2 hodnocení)
Paleontologická exkurze pro žáky základních škol a odpovídajících ročníků gymnázií je směřována do příbojové facie české křídové pánve. Zabývá se fenoménem tzv. příbojové neboli příbřežní facie a patří, společně s lokalitami Kamajka u Chotusic, Kaňk u Kutné Hory, Předboj u Prahy, Kněžívka, Vítězov, Číčovický kamýk ad., mezi tzv. klasické lokality příbřežních sedimentů svrchnokřídového moře, které vznikaly poblíže vyvýšenin, tzv. kamýků, či ostrovů, které vyčnívaly nad mořskou hladinu. V příspěvku je popsána stručná charakteristika lokality a její současný stav s ohledem na znalosti žáků. Dále je text doplněn klíčem k určování zkamenělin příbojové facie. Žáci se seznámí s tímto velmi zajímavým fenoménem světového významu a z exkurze si mohou odnést i nasbírané fosílie, které mohou sbírat v suti, případně je mohou sbírat metodou tzv. plavení.
Lokalita se nachází asi 700 m JV od Velimi (trať Praha, Masarykovo nádraží – Kolín). Z velimského nádraží se vydáme po trati, kterou přejdeme, a na první křižovatce odbočíme vlevo. Vyjdeme z Velimi a hned za prvním polem po své pravici přejdeme silnici a odbočíme po polní cestě vpravo k opuštěnému lomu, který byl založen v horninách kutnohorského krystalinika (pararuly). Lom byl vyhlášen roku 1986 chráněnou přírodní památkou, předmětem ochrany je bohaté naleziště svrchnokřídových zkamenělin příbojové facie (svrchní cenoman – spodní turon) České křídové pánve.
V lomu vystupují horniny kutnohorského krystalinika, které zde byly těženy a na kterých jsou dosud zachovány denudační zbytky svrchnokřídových sedimentů příbojové facie. Křídové sedimenty tvoří výplně mělkých i hlubokých nerovností a štěrbin v krystalinickém, převážně v rulovém podloží a jsou tu zachovány ve formě tzv. „kapes“. Jedna taková „kapsa“ je hned při vstupu do lomu po jeho levé straně, tj. ve východní části lomu. Je tvořena slepencovou výplní s mezerní hmotou, která je tvořena písčitými organodetritickými vápenci a ve které převládá ústřicová fauna. Akumulace ústřicové fauny v určitých polohách prozrazuje jednotlivá stadia ve vyplňování „kapsy“.
Fauna tvoří běžné společenstvo příbojové facie: ústřice (Arcostrea diluviana, Rastellum carinatum, Gryphaeostrea canaliculata, Amphidonte
geologické kladivo, zápisník, tužka, lupa, novinový papír na balení vzorků, síto, případně cedník, pinzeta na vybírání vzorků, ochranné brýle, ochranné rukavice, pevná obuv, fotoaparát, případně kamera, geologický kompas, geografická mapa okolí Velimi, geografická mapa Kolínska a Kutnohorska
reticulatum
,
A. sigmoideum
), řidčeji pak zástupci jiných mlžů lim (
Lima
), hřebenatek (
Chlamys
cf.
acuta
). Velmi hojné jsou ostny ježovek –
Stereocidaris sorigneti
(kulaté),
S
.
vesiculosa
(protáhlé). Z ramenonožců pak druh s hladkou miskou
Phaseolina phaseolina
, s miskou s jemným žebrováním
Terebratulina striatula
, s miskou se širším žebrováním
Cyclothyris zahalkai
. V suti pod „kapsou“ lze nalézt zoária mechovek (
Bryozoa
), rourky sabelidních a serpulidních červů, destičky lilijic (rod
Isocrinus
), destičky hvězdic (rod
Metopaster
), osmičetné korály (rod
Moltkia
), šestičetné korály (
Synhelia gibbosa
), dírkonošce (rod
Bdeloidina
,
Acruliammina
), destičky svijonožců (rod
Scalpellum, Pollicipes
) a dále různá vývojová stadia ústřic a žraločí zuby. Nadloží slepenců je tvořeno tzv. slínovci s velmi bohatým výskytem spongií čili živočišných hub (rody
Laocoetis
,
Verruculina
,
Guettardioscyphia
,
Siphonia
a další). Nejvhodnější metodou je plavení pomocí síta anebo obyčejného kuchyňského cedníku s průměrem oka cca 1 mm.
Tato exkurze je vhodnou příležitostí motivovat žáky pro sběr zkamenělin a je vhodné ji zařadit do tematického celku: historická geologie – druhohory. Časový plán je nutno připravit předem. Optimální čas je hodina až dvě hodiny. (stručné seznámení s lokalitou, samotný sběr a plavení zkamenělin). Pomůcky (žák): kladívko (nejvhodnější zednické), lupa, novinový papír či papírové sáčky na balení vzorků, případně epruvety (krabičky od fotofilmů), etikety, poznámkový blok, tužka, cedník. Pomůcky (učitel): geologické kladívko, geologická mapa ČR, případně zjednodušený profil lokality, případně topografická mapa, polyethylenová lahvička s 4% HCl, lupa, fotoaparát, atlas zkamenělin.
S jakými jevy se zde setkáme? Na co nejlépe žáky upozornit?
Lze vysvětlit podloží a nadloží vrstev, nesouhlasné uložení vrstev, tj. diskordanci slepenců na rulách, souhlasné uložení vrstev, tj. konkordanci slínovců na slepencích, zopakovat pojmy vrstva, souvrství, zkamenělina, pararula, textura horniny, přeměněná hornina, usazená hornina, slepenec, vápenec (v našem případě organodetritický).
Při určování zkamenělin lze připomenout, do jaké skupiny organismů náleží dírkonošci (prvoci s vápnitou schránkou), stavbu živočišných hub, stavbu korálů, stavbu misky u plžů a mlžů, rozdíl mezi pravou a levou miskou mlžů a hřbetní a břišní miskou u ramenonožců, stavbu lilijic, hvězdic, ježovek. Vysvětlit, co jsou ramenonožci, mechovky, svijonožci.
Se zvídavějšími žáky lze pokročit k otázkám, jakou úlohu plnili např. houby (filtrátoři), plži (dravci rod Natica), mlži (filtrátoři), červi (mikrofiltrátoři) v ekosystému tehdejšího křídového moře. Dále je možno objasnit pojmy jako plankton (dírkonošci), nekton (žraloci, hlavonožci) a benthos (mlži, plži, červi, ramenonožci).
Po skončení exkurze je velmi přínosné uspořádat výstavku nalezených zkamenělin, udělat plakát (poster) či nástěnku s fotografiemi účastníků exkurze a s fotografiemi geologického profilu a nalezených zkamenělin. Případně navštívit paleontologickou expozici Národního muzea v Praze, uspořádat besedu s odborníky z NM či ČGS. Dále můžeme žákům rozdat několik jednoduchých otázek pro opakování toho, co zažili a viděli (viz přílohy).
Možností je velmi mnoho, snad je nutno připomenout metodu plavení, při které lze do školních sbírek získat velmi kvalitní materiál.
Literatura a použité zdroje
BEURLEN, K. Zkameněliny. Praha: Ikar, 1997.
HABĚTÍN, V. Kapesní atlas zkamenělin. Praha: SPN, 1981.
IVANOV, M.; HRDLIČKOVÁ, S.; GREGOROVÁ, R. Encyklopedie zkamenělin. Dobřejovice: Rebo Productions, 2001.
KOČÍ, T. Nové nálezy serpulidních červů z lokality Velim – Skalka. Praha: ČGS, 2007.
KOČÍ, T. Paleontologická exkurze do Velimi - biologie, chemie, zeměpis. Sv. 2. Praha: SPN, 2008.
KOŠŤÁK, M. Dávný svět zkamenělin. Praha: Granit, 2004.
SMITH, A. B. Fossils of the Chalk. Second edition, revised and enlarged – The Palaeontological Association, London. London: The Palaeontological Association, 2002.
TURANOVÁ, L.; BIZUBOVÁ, M. Didaktika geológie 3 Didaktika praktických cvičení z geológie. Bratislava: Univerzita Komenského Bratislava, 2002. 92 s.
ZÁZVORKA, V. Život v českém moři doby křídové. Praha: Orbis, 1947.
ZIEGLER, V. Křídové příbojové lokality v okolí Velimi a Nové Vsi u Kolína. Vlastivědný zpravodaj Polabí. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1966. 41 s.
KOČÍ, T. První výskyt serpulidního červa druhu Filogranula cincta (Goldfuss) v příbojové facii české křídové pánve – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2006. Praha: ČGS, 2007.
