Ovoce ze všech koutů světa

Cíl výuky

Cílem projektového vyučování bylo seznámit žáky s některými druhy tropického ovoce a na příkladu vybraných zemí blíže poznat podnebné podmínky v tropických a subtropických oblastech. V oboru Matematika a její aplikace si projekt stanovil za cíl rozvíjet schopnost číst údaje z tabulek a grafů, porovnávat informace matematického charakteru týkající se jednotlivých zemí a také praktickými zkušenostmi s nákupem zboží dle hmotnosti rozvíjet finanční gramotnost žáků. V oboru Český jazyk a literatura projekt prohluboval komunikační dovednosti, procvičen byl slohový útvar – popis pracovního postupu, a rovněž byly prohloubeny znalosti o přímé řeči. V neposlední řadě byly stanoveny cíle z oboru Člověk a svět práce, kde žáci připravovali jednoduchý pokrm (ovocný salát) a učili se dodržovat pravidla správného stolování.

Projekt měl dále za cíl rozvíjet spolupráci žáků ve skupinách, napomáhat zlepšování komunikace a empatie a vychovávat k myšlení v globálních souvislostech. 

Projekt byl realizován jako střednědobý (přibližně dva týdny). Východiskem k různorodým aktivitám byl nákup několika druhů cizokrajného ovoce. Žáci se sami podíleli na výběru, avšak učitelem byl nákup usměrněn tak, aby jednotlivé druhy ovoce pocházely z různých zemí, a pokud možno i různých světadílů. Ovoce bylo financováno se souhlasem rodičů z třídního fondu. Ve třídě se nevyskytují žáci se známou alergií na některý druh ovoce.

Výstupy: společně vytvořená mapa světa, prezentace pro žáky jiných tříd, pracovní listy, výtvarné práce, pokrm ‒ ovocný salát.

Nakoupili jsme: ananas, banány, citrony, liči, mandarinky, mango a pomeranče. Poté byli žáci rozděleni do skupin podle jednotlivých druhů ovoce (rozlosováním). V těchto skupinách pak plnili jednotlivé úkoly a nakonec prezentovali výsledky své práce před ostatními třídami. 

Pracovní listy použité v tomto projektu jsou k dispozici v přílohách.

1.      Odkud vlastně pocházíme? ‒ pracovní list 1

První aktivitou byla skupinová práce, jejímž cílem bylo:

• připravit krátkou prezentaci daného druhu ovoce a země, ze které bylo ovoce dovezeno
• seznámit ostatní skupiny s výsledky své práce

Úvodní aktivita má rovněž za cíl bližší vzájemné poznání jednotlivých členů skupiny, rozdělení rolí ve skupině (vedoucí, mluvčí, zapisovatel, výtvarník, ...).

Původ jednotlivých druhů ovoce se žáci dozvěděli přímo ze štítku. Kromě toho však doplňovali názvy ovoce podle abecedy do tabulky, a tak ověřili správnost svého zjištění (pracovní list 1 v příloze). Kurzíva znázorňuje řešení.

2.      Praktická cvičení – hmotnost a cena

Další aktivita rozvíjí matematické představy a finanční gramotnost žáků. Ze zkušenosti vím, že žákům (a občas nejen jim) dělá potíže odhad ceny u nákupu zboží dle hmotnosti. Proto byl v této aktivitě kladen důraz na praktickou zkušenost. K nácviku je vhodné běžné, levnější ovoce, např. pomeranče. Potřebujeme asi 1,5 kg pomerančů, kuchyňskou nebo miskovou váhu (a závaží), možno i modely peněz.

Pomocí hry na prodejce a nakupujícího procvičujeme odhad hmotnosti (nejprve jednoho kusu, poté i více kusů). Je vhodné, když žáci mají možnost si pomeranč(e) potěžkat – takto zapojíme více smyslů. Úkolem je odhadnout, jakou hmotnost má dané množství ovoce. Můžeme pojmout jako soutěž. Vítězí ten, kdo je nejblíže. U opačného úkolu má žák nabrat dané množství – např. půl kilogramu pomerančů. Opět vítězí ten, kdo má nejpřesnější odhad.

3.      Práce s mapou – pracovní list 2

Na základě informací z první aktivity a dále s využitím map a atlasů žáci ve skupinách vypracovávají pracovní list 2 (v příloze). Pomocí atlasu zjišťují, kde leží jednotlivé země z tabulky, a na toto místo dokreslují symbol příslušející danému druhu ovoce (dle legendy). Poté přiřazují názvy zemí k názvům světadílů. Práci s mapami a atlasy si prakticky procvičí i u dalšího úkolu – rozeznávají vlajky jednotlivých zemí a doplňují název hlavního města.

Výstupem této aktivity byla kromě vypracovaného pracovního listu mapa světa, kterou jsme tvořili jako kolektivní dílo. Do ní jsme nalepili obrázky jednotlivých druhů ovoce a vlajky daných zemí. Přidali jsme i popisky s názvy jednotlivých světadílů a obrázky zvířat žijících v jednotlivých tropických a subtropických oblastech. Tato mapa byla výsledně využita při prezentaci pro žáky jiných ročníků.

4.      Hmotnost, cena – pracovní list 3

Praktické zkušenosti z druhé aktivity žáci prohlubují a rozšiřují v pracovním listu rozvíjejícím matematické představy a schopnost početních operací s čísly. Na základě uveřejněného ceníku zjišťují ceny daného množství ovoce. Musí rozlišit, zda se jedná o cenu za kilogram nebo za kus. Tuto část jsme vypracovávali individuálně, ale je možno i zde zařadit skupinovou formu výuky.

5.      Práce s daty, tabulka, graf – pracovní list 4

Další aktivita opět rozvíjela matematické představy, které navíc propojovala s informační a čtenářskou gramotností, neboť žáci hledali, zpracovávali a četli data týkající se rozlohy jednotlivých zemí a jejich lidnatosti. Tyto údaje zaokrouhlovali, zapisovali do tabulky, řadili podle velikosti a následně zpracovávali do sloupcového grafu. Na základě údajů týkajících se rozlohy žáci sami (s návodnými otázkami) zjistili, že Brazílie více než desetinásobně převyšuje ostatní rozlohy z tabulky, a tudíž by sloupcový graf byl nečitelný. Proto jsme Brazílii z tohoto prvního grafu vynechali. Ve druhém grafu (počet obyvatel) však již je znázorněno opět všech sedm zemí. Žáci tuto aktivitu vypracovávali ve skupinách.  

6.      Výtvarné ztvárnění

Projekt se prolnul i oblastí Umění a kultura, neboť jsme přinesené ovoce využili i v hodině výtvarné výchovy, kdy nám bylo předlohou k malbě zátiší. 

Autor díla: Renata Nogolová

7.      Uhodnete, kdo to říká? – pracovní list 5 

Pracovní list realizovaný v hodině českého jazyka vychází z fikčních „rozhovorů“ jednotlivých druhů ovoce. Pomocí nápověd žáci doplňují autora daného výroku a opět doplňují zemi původu. Poté se učí rozlišovat přímou řeč a větu uvozovací a doplňují do textu uvozovky. 

Příklad – vyřešená hádanka:

„Já jsem přijel zdaleka,“ povídá jeden druh, „musel jsem cestovat přes oceán. Mojí zemí protéká nejdelší řeka na světě.“

Země: Brazílie                          Ovoce: mango

Tato část procvičuje také čtení s porozuměním a celkově čtenářskou i informační gramotnost, neboť k rozluštění hádanek bylo často potřeba opět sáhnout po mapě a některé údaje zde dohledat. Pracovali jsme ve skupinách a navíc soutěžili v množství dobře vyřešených hádanek.

8.      Příprava a realizace prezentace pro žáky jiných tříd

Texty z minulé aktivity byly také inspirací pro prezentaci projektu před ostatními třídami. Kromě krátkých scének znázorňujících rozhovory jednotlivých druhů ovoce jsme zařadili prezentace o ovoci a zemi původu zpracované ve výchozích skupinách. Na vyrobené mapě světa žáci ukazovali, odkud ovoce připutovalo a ve kterém světadílu se země původu nachází. Nakonec přišla na řadu i malá ochutnávka.

9.      Výroba ovocného salátu

V hodině pracovních činností jsme připravovali jednoduché pohoštění – ovocný salát. Zároveň jsme si zopakovali základní hygienická pravidla, pravidla stolování a slušného chování u jídla (etická výchova), neboť připravený salát žáci sami servírovali a poté i konzumovali. 

10.    Popis pracovního postupu

Zkušenosti a dojmy získané při výrobě ovocného salátu jsme využili ve slohové práci popisující pracovní postup přípravy. Zde jsme pracovali již individuálně. Mnozí žáci kromě samotné přípravy salátu popisovali i jeho podávání a společnou konzumaci. Tyto práce pak byly potěšující zpětnou vazbou, neboť se žáci o této aktivitě zmiňovali většinou kladně a s nadšením.

Reflexe

Při realizace projektu byli aktivizováni všichni žáci třídy. Téma i náplň žáky zaujala a sami se zapojovali s návrhy dalších aktivit (např. doplnění tvořené mapy světa o další prvky – obrázky zvířat, vlajek dalších států, lístečky s názvy států, nejvyšších vrcholů s jejich nadmořskou výškou a podobně). Taktéž příprava prezentace pro další třídy měla silný motivační účinek a žáci se snažili připravit jak po stránce obsahové, tak po stránce formální – zde sami navrhovali a realizovali výzdobu třídy. Naopak činnosti spojené s přípravou pokrmu a následně posezení spojené s konzumací mělo vliv na stmelení třídy a zlepšení vztahů mezi žáky. Chvíle u společného stolu byly vlastně takovým malým Štědrým večerem.