Ovoce a zelenina v přípravném období 1. třídy II

• Předmatematické představy: třídění dle barvy, porovnávání

Učitel s žáky uvaří z plodů polévku. Vkládají  (= třídí ) do hrnce např. pouze zelené druhy ovoce a zeleniny (= zelená polévka), červené druhy (= červená polévka). Jednotlivé druhy mohou žáci porovnávat, např. kratší - delší.

• Motorika: jemná motorika – pohyby prstů spojené s říkankou

Žáci sedí nebo stojí v kruhu a podle učitele opakují říkanku s pohyby prstů. Říkanku můžeme pro snazší porozumění obsahu a zapamatování slov s žáky nejdříve rozebrat. Žáci se při znalosti textu mohou lépe soustředit na jednotlivé pohyby rukou.

Žák se snaží o přesný pohyb, učitel počítá s dopomocí. Po nácviku dominantní rukou zařazujeme v dalších dnech nácvik druhou rukou a závěrem oběma najednou. Vhodné též pro domácí procvičování (po instuktáži rodičům).

Trpaslík

(Synek, 2004, s.48)

• Motorika: jemná motorika - "špetka"

Žáci polévku dochutí (dosolí). Trénují tak tvoření "špetky".

• Motorika: grafomotorika – uvolňovací cviky 

Žáci se vydávají (nejdříve prstem, poté trojhrannou pastelkou) po trase letu motýla. Tah je plynulý, celou cestu se snaží projet na jeden tah bez zastavení. Vychýlení z cesty je možné - nejde o přesnost, ale o plynulost tahu. Oproti závodní dráze se jedná o těžší variantu uvolňovacího cviku, kdy je cesta tvořena pouze jednou linií.

• Motorika: grafomotorika – grafomotorické prvky

Žáci nacvičují vývojově náročnější grafomotorické prvky: kruhy. Pracují zleva doprava a obtahují předkreslené kruhy. Poté se pokusí vytvořit pomocí kruhů různé plody.

• Motorika: hrubá motorika / Prostorová orientace / Předmatematické představy: uspořádání

Po rozvíjení grafomotoriky u stolků se s žáky protáhneme „taháním řepy“. Jen stručně si připomeneme, že v pohádce O řepě dědeček, babička, vnučka, pejsek a další zvířátka tahají řepu. Motivaci můžeme podpořit ukázkou obrázku z knihy. Dnes ale místo pohádkových postav budou řepu tahat žáci.

Učitel určí pořadí žáků: např. první táhne Honza, poslední Maruška, za Honzou je Anežka, předposlední Kája, mezi Kájou a Honzou je Jitka. Aktivitu můžeme zopakovat víckrát s jiným uspořádáním.

Závěrem si s žáky popovídáme o tom, proč jsme tahali právě řepu. Jistě někoho napadne, že se jedná o zeleninu.

• Sluchové vnímání: rytmizace

V kruhu s žáky nacvičíme rytmus: dvakrát plesknout do svých stehen a dvakrát tlesknou rukama. Zpočátku nacvičujeme pouze tento rytmus beze slov. Poté si rozdělíme mezi sebe názvy ovoce a zeleniny, kdy každý žák má svůj vlastní název.

Hru začíná učitel (vybral si např. slovo cibule). Všichni tleskají nacvičený rytmus, rychlost udává učitel. Deklamuje pouze ten, kdo je vyzván. Učitel tedy při pleskání do stehen říká: „Cibule, cibule,“ a pokračuje vyvoláním dalšího: „banán, banán“ (v tuto chvíli všichni tleskají dvakrát rukama). Žák, který má přiřazený banán, pokračuje slovy: “banán, banán“ při tlesknutí do stehen a vybírá dalšího; slovně doprovodí při tlesknutí rukama: “okurka – okurka“. Kdo se odchýlí od rytmu, promluví, kdy nemá, nebo zapomene reagovat, vypadává ze hry. Hru je vhodné nacvičovat opakovaně, začínáme s menším počtem žáků.

• Řeč: lexikálně-sémantická rovina – vyprávění pohádky s vizuální oporou

Z ilustrací pohádky O řepě učitel vybere několik základních obrázků pro pohádkovou osnovu (může také použít obrázky vytvořené žáky). Do středu kruhu rozloží pohádkovou osnovu a žáci sdělují, co o pohádce ví. Poté si připomenou začátek a k této části pohádky společně najdou odpovídající obrázek. Tímto způsobem pokračují ve vyprávění pohádky až do konce.

Obrázky představují pro žáky významnou oporu při vyprávění. Aby se všichni prostřídali, pohádku převyprávíme ještě jednou s drobnou obměnou: pohádkovou osnovu rozdělíme mezi jednotlivé dvojice či skupiny žáků a každá skupinka vypráví právě svou část pohádky.

S tématem pohádky se dá dále pracovat:

• zdramatizovat
• namalovat obrázek k určité části pohádky
• využít pouze motivu pohádky a domyslet/dotvořit ji jinak apod.

 Použitá literatura:

• SYNEK, F.: Říkáme si s dětmi. Praha: ArchArt, 2004. ISBN  80-86638-04-9.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Kreslení před psaním. Brno: Pedagogicko-psychologická poradna, 1998.

Doporučená literatura :

• BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2569-4.
• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1829-0.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Předčíselné představy. Brno: Pedagogicko-psychologická poradna, 2004.
• BEDNÁŘOVÁ, J.:  Sluchové vnímání. PPP, Brno. 2008.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Zrakové vnímání: Optická diferenciace. Praha : DYS-centrum Praha, 2010. ISBN 978-80-904494-2-8.
• REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou. Praha: Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2004. ISBN 80-239-4082-1.
• REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou II. Praha: Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2004. ISBN 80-239-4083-X.
• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDA, R: Jedním tahem – uvolňovací grafomotorické cviky. Praha: DYS-centrum Praha, 2009.
• STASSMEIER, W.: 260 Cvičení pro děti raného věku. Praha: Portál 1996. ISBN 80-85282-87-9.
• GARDINOVÁ, N.: Krátké hry pro dlouhé chvíle. Praha: Portál 1996. ISBN 80-7178-104-5.
• RAABE, J.: Metodické listy pro předškolní vzdělávání. Praha: 1999. Motorické listy pro předškolní vzdělávání, květen 2000. PhDr. Ivana Rádková, CSc. – Hry s prsty (náměty pro rozvoj jemné motoriky).