Aktivita se zaměřuje na procvičování úprav textů (například převedení rýmovaného sdělení do nerýmovaného, převedení "smutné" básně na "veselou"). Podobné úpravy jsou zpravidla časově náročné, pokud nevyužijeme možností digitálních technologií. Převedení textu provedené umělou inteligencí časový problém řeší, nicméně způsob provedení je potřeba podrobit kritické reflexi.
Cíl výuky
Žáci si uvědomují, že umělou inteligenci lze využít například pro transformaci textů.
Texty vyprodukované tímto způsobem ovšem je třeba podrobit reflexi.
Dané texty nelze chápat jako náhradu žákovské vlastní tvorby, neboť pouze v rámci vlastního tvůrčího psaní je aktivováno „individuální hledání“, vrcholící v nalezení individuálního stylu každého jednotlivého žáka.
Název
OpenAI chat a transformace textů
Digitální kompetence v uzlových bodech vzdělávání
Žák pozměňuje obsah, který vytvořil někdo jiný, propojuje jej s cílem vytvořit obsah nový; cituje zdroje ve své práci, je si vědom svých autorských práv; při práci s osobními údaji dodržuje právní normy (konec 9. ročníku ZŠ a výše)
Zvažování funkcí jednotlivých jazykových prostředků v různých komunikačních situacích
V rámci výuky se může vyskytnout zadání zaměřené na převedení jednoho slohového útvaru do jiného (například článku do vyprávění). Realizace má zpravidla podobu dvou různých žákovských slohových prací.
Jaké problémy se zde mohou vyskytnout?
Ondřej Hník ve své monografii Didaktika literatury: výzvy oboru představuje koncept tzv. tvořivé (nebo hravé) interpretace. Ta podle něj „akcentuje vlastní tvorbu, ať již celého textu nebo jeho části, zvažování, promýšlení a individuální hledání“.[1] Hník se domnívá, že vlastní tvorba žáků by měla získávat v hodinách literární výchovy více pozornosti. Navrhuje v této souvislosti například zadání následujícího typu:
„Dokážeš přepsat básničku do nerýmovaného sdělení? Co se z básně ztratilo nebo alespoň zčásti ztratilo?“[2]
„Dokážeš ze smutné básničky změnou některých slov udělat veselou?“[3]
Zkombinujme v tuto chvíli Hníkovy návrhy a možnosti, které nabízí umělá inteligence, například Chatbot od společnosti OpenAI. Uvedené otázky můžeme totiž (a to v češtině) pokládat i Chatbotovi, který nám na ně okamžitě odpoví. Transformace textů zpracované umělou inteligencí můžeme následně podrobit reflexi. Takový postup může na jednu stranu působit jako v přímém rozporu s Hníkovým přístupem – nejedná se přece o vlastní tvorbu žáků. Na straně druhé ovšem tento postup umožňuje velmi rychle dospět k tematizaci rozdílů mezi původním a transformovaným textem. Nejedná se pochopitelně o náhradu žákovské tvorby, spíše o určitý nástroj „hravé“ práce s texty, který může k této látce přilákat pozornost řady takových žáků, kterým za běžných okolností slohová výuka připadá fádní.
Rozvoj kreativních schopností žáků je kromě jiného umožněn reflektováním jednotlivých jazykových jevů, slohových postupů apod., které se ukazují při transformování textů (například při převedení básně do nerýmovaného sdělení).
ChatGPT od OpenAI nám v tomto rámci může být užitečný proto, že za normálních okolností je schopen časově náročné transformace textů vykonat v řádu několika sekund.
Jak lze tyto problémy řešit?
Cíl: Žáci si uvědomují, že umělou inteligenci lze využít například pro transformaci textů.
Texty vyprodukované tímto způsobem ovšem je třeba podrobit reflexi.
Dané texty nelze chápat jako náhradu žákovské vlastní tvorby, neboť pouze v rámci vlastního tvůrčího psaní je aktivováno „individuální hledání“, vrcholící v nalezení individuálního stylu každého jednotlivého žáka.
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci pracují s jazykovým modelem GPT (Generative Pre-training Transformer). Komunikují formou chatu s umělou inteligencí, která na základě velkého množství textů z internetu dokáže předvídat další slova v textu na základě předchozích slov a produkovat velmi přirozeně znějící text, který téměř nelze rozeznat od textu napsaného člověkem.[4]
Jedná se o využití velmi atraktivního a aktuálního nástroje ve výuce, v níž jsou současně zvažovány jeho kladné i záporné stránky.
Žáci se učí pracovat s chatem GPT jako pokročilí uživatelé. Rozvíjejí schopnost pokládat otázky (při zadávání specifických úkolů pro umělou inteligenci). Odpovědi umělé inteligence přijímají kritickým způsobem, podrobují je testu vlastních znalostí, případně pro ověření vyhledávají příslušné informace v dalších zdrojích.
Pomůcky – pro žáky:
ChatGPT (dostupné zdarma, je nutná registrace e-mailem)
Papír / poznámkový blok v mobilním telefonu / tabletu
Pomůcky – pro učitele:
ChatGPT (dostupné zdarma, je nutná registrace e-mailem)
Doporučený podpůrný zdroj: webová stránka o umělé inteligenci ve vzdělávání (nejen na ZŠ) – https://aidetem.cz/
Popis činností:
Uvedení tématu hodiny.
Stručná evokace – sebehodnocení žáků v oblasti tvůrčího psaní; technik, které se jim (ne)osvědčily při rozvíjení vlastních kreativních schopností.
Učitel zdůrazní podstatnost přemýšlení nad textem (slovy Hníka „zvažování, promýšlení a individuální hledání“) a uvede ChatGPT jako netradiční nástroj, který nám může být při této reflexi užitečný.
Učitel spustí ChatGPT a v režimu „Playground“ nechá Chatbota převést vybranou krátkou báseň do nerýmovaného sdělení (nebo naopak). Rozebírá spolu s žáky jednotlivé volby umělé inteligence (například související s výběrem slov), chyby Chatbota (například nečeské konstrukce), ale i jeho podařené úpravy textu. Chatbotovi je možné v této souvislosti klást i doplňující otázky.
Žáci ve skupinách (po dvou nebo ve větších skupinách) pracují na následující transformaci – převedení „smutné“ básně na „veselou“. Každá skupina si samostatně vyhledá „smutnou“ báseň na internetu, zadá ji Chatbotovi k transformaci a zhodnotí jeho výstup. Opět je možné klást Chatbotovi doplňující otázky.
Učitel požádá několik skupin o prezentování jejich výstupů.
Závěrečná společná reflexe: zhodnocení nástroje ChatGPT a jeho užitečnosti pro rozvíjení kreativních schopností, rozdíly oproti „individuálnímu hledání“ stylu psaní.
Zdroje:
[1] HNÍK, Ondřej. Didaktika literatury: výzvy oboru: od textů umělecké povahy k didaktice estetickovýchovného oboru. Druhé vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021, s. 68. ISBN 9788024649597.
Chatbot je schopen produkovat i poměrně zdařilé rozsáhlé slohové práce, což by pro některé žáky mohlo představovat lákavou možnost. Je tedy třeba zdůraznit chyby produkované umělou inteligencí (například nečeské větné konstrukce) a zároveň otevřít problematiku vydávání cizího textu za text vlastní (téma plagiátorství).
Literatura a použité zdroje
HNÍK, Ondřej. Didaktika literatury: výzvy oboru: od textů umělecké povahy k didaktice estetickovýchovného oboru. 2. vyd. Sv. 1. Praha: Karolinum, 2021. 179 s. ISBN ISBN 9788024649597.
