Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Ohrožení mladí lidé v Evropě
3,5 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) zkoumala v roce 2011 situaci mladých lidí ve věku 15 až 24 let, kteří nejsou v zaměstnání ani ve vzdělávání (Not in Employment, Education or Training – NEET). Zatím zveřejnila předběžné výsledky výzkumu.
Podle odhadů Eurostatu činil v roce 2010 podíl NEET v populaci 15–24letých ve 27 zemích EU 12,8 %, tj. asi 7,5 milionu mladých lidí. Tento podíl se v jednotlivých státech lišil – od 4,4 % v Nizozemsku po 21,8 % v Bulharsku. Ve všech členských státech s výjimkou Lucemburska podíl NEET od začátku krize stoupá.
Zaměstnanost mladých lidí klesla podle údajů Eurostatu v prvním čtvrtletí roku 2011 na 32,9 %, nejnižší hodnotu v historii EU. Míra nezaměstnanosti mladých dosáhla v červenci loňského roku 20,7 %, tj. zhruba 5 milionů nezaměstnaných. Situace v jednotlivých členských zemích se značně liší, všude je však trh práce pro mladé lidi méně stabilní a míra nezaměstnanosti mládeže obvykle citlivěji reaguje na změny v HDP. Při zpomalování hospodářského růstu se zvyšuje podíl mladých lidí bez práce, protože nemohou konkurovat uchazečům o zaměstnání, kteří mají praxi a zkušenosti.
Ačkoli obecně platí, že vyšší dosažené vzdělání snižuje pravděpodobnost nezaměstnanosti, krize tento účinek oslabuje. Podle výsledků statistických analýz poklesl ochranný efekt vyššího vzdělání v roce 2009 oproti roku 2007 ve všech evropských zemích. V jižní Evropě (v Řecku, Itálii, Portugalsku), východní Evropě (Estonsku, Litvě, Rumunsku a Slovinsku) a také v Dánsku a Finsku vysokoškolské vzdělání již dokonce vůbec nesnižuje riziko nezaměstnanosti.
Šetření European Values Survey (EVS) z roku 2008 ukázalo rizikové faktory, které mají vliv na to, že se člověk pravděpodobněji ocitne mezi NEET. Podstatná část těchto faktorů se týká rodinného zázemí mladých lidí. Děti z rodin imigrantů mají o 70 % vyšší pravděpodobnost, rodiče s nízkým dosaženým vzděláním znamenají dvojnásobnou pravděpodobnost a rozvedení rodiče zvyšují pravděpodobnost o 30 %. Nízký stupeň vzdělání mladého člověka přináší 3x vyšší pravděpodobnost zařazení mezi NEET ve srovnání s vysokoškoláky, lidem s postižením se riziko zvyšuje o 40 %.
Vyčíslením hospodářských nákladů na NEET se zatím zabývalo jen několik studií ve Velké Británii, které odlišily dva rámce nákladů: náklady veřejných financí a celkové náklady. První oblast zahrnuje programy sociálního zabezpečení (podporu v nezaměstnanosti, přídavky na děti, příspěvky na bydlení, finanční podporu vzdělávání a další), výdaje na zdravotní péči a justici. Druhý rámec odhaduje ztráty v ekonomice, výdaje na sociální dávky a vliv těchto nákladů na společnost (příjem zaměstnanců a OSVČ, zaměstnanecké benefity apod.).
Analýza Eurofoundu se pokouší odhadnout výše uvedené náklady v 21 členských státech EU, používá přitom statistiku EU o příjmu a životních podmínkách (European Union Statistics on Income and Living Conditions – EUSILC) z roku 2008.
Členské státy EU podnikají kroky ke zvýšení zaměstnatelnosti mladých lidí. Vzdělávací opatření zabraňují předčasným odchodům ze školy a snaží se vrátit do vzdělávání ty, kteří ho opustili. Mnohé země přistoupily k financování podpůrného vyučování. To žákům pomáhá zlepšit jejich školní výkony. V Lucembursku funguje systém mozaikových tříd, který umožňuje dočasně (na 6 až 12 týdnů) přesunout žáky ohrožené předčasným odchodem ze školy z běžné třídy do „mozaikové“, v níž dostanou individuální podporu. V Bulharsku a Rumunsku, kde je předčasné opouštění školy spojeno s chudobou rodin, poskytuje stát školní asistenční programy (stravování, učebnice, dopravu zdarma apod.). Mnohé členské země zvyšují počet míst v profesní přípravě a vytvářejí nové vzdělávací programy, čímž mladé lidi motivují, aby zůstali ve vzdělávání déle.
Žákům, kteří předčasně opustili školu, nabízejí některé státy možnost vrátit se do vzdělávání, často kombinovanou s praktickou přípravou. Ve Francii byly založeny „školy druhé šance“, poskytující mladým lidem ve věku 18–25 let přípravu v základních způsobilostech po dobu 9 až 12 měsíců. Španělské programy „počáteční profesní kvalifikace“ nabízejí kurzy profesní přípravy či možnost dokončit povinnou školní docházku a zapsat se do normální profesní přípravy.
Poskytování informací, kariérní poradenství a pomoc při hledání práce se jeví jako nejúčinnější soubor opatření pro hladký přechod ze školy do zaměstnání. Ve Velké Británii nabízel program „Flexibilní nový úděl“ (Flexible New Deal Programme 2009–2011) mladým lidem na sociálních dávkách poradenství, vytvoření akčního plánu a pracovní praxi. Některé země zavedly záruky pro mládež. Například ve Finsku dostanou všichni nezaměstnaní mladší 25 let do tří měsíců od registrace na úřadu práce nabídku zaměstnání, možnosti vzdělávání nebo jiného aktivačního opatření v rámci osobního plánu rozvoje.
Řada zemí zavedla různé stimuly (systém daňových úlev, subvence apod.), které mají podniky povzbudit k přijímání mladých lidí. V Maďarsku dostávají mladí vstupující na trh práce „startovní kartu“ platnou dva roky. Zaměstnavatelé přijímající lidi s touto kartou platí snížené příspěvky sociálního pojištění. Některé země podporují podnikání a samostatnou výdělečnou činnost poskytováním speciálních služeb mladým lidem ochotným založit svůj vlastní podnik.
Pramen: European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions. Young people and NEETs in Europe: Firs findings. Résumé. 8 p. ISBN 978-92-897-1056-5 http://www.eurofound.europa.eu/pubdocs/2011/72/en/2/EF1172EN.pdf
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 1, číslo 4/2012, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-4-2012.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.