Oborové: základní orientace v mapě, znalost kartografické terminologie, základní znalost regionální geografie Balkánu
Digitální: běžná uživatelská obsluha internetového prohlížeče, textového a tabulkového editoru
Vzdělávací cíle:
Žák na základě dostupných informací a digitálních zdrojů kriticky zhodnotí a vybere data potřebná ke splnění zadaného úkolu.
Žák pomocí vybrané aplikace vizualizuje data do podoby mapy zahrnující všechny požadované náležitosti.
Žák prezentuje a sdílí zjištěné informace pomocí mapy, kterou sám vytvořil.
Přínos využití digitálních technologií:
Žák rozvíjí své digitální kompetence tím, že vizualizuje data popisující průběh rozpadu Jugoslávie. To by bez digitální aplikace, umožňující jednoduchou tvorbu kartogramu, a tematické mapy byl velmi zdlouhavý a náročný proces.
Metodická poznámka:
Žákům je třeba sdílet přílohu (tj. pracovní list pro samostatnou práci).
Žáci pracují samostatně na notebooku nebo PC s připojením k internetu.
Popis vzdělávací aktivity:
A. PŘÍPRAVA (1x 20 min.)
Budeme pracovat s aplikací MapChart online. Tuto aplikaci je možné využít bez předchozí registrace.
Otevřete si stránku MapChart ve webovém prohlížeči.
Na horní liště je možno zvolit geografickou oblast, se kterou budete pracovat.
Mapu je pak možné intuitivně upravit pomocí panelu nástrojů. Je možné změnit barvu vybraných regionů, ořezat, vytvořit legendu apod.
B. REALIZACE (1x 45 min.)
Organizace:
Žáci pracují samostatně na notebooku nebo PC připojeném k internetu s pracovním listem (viz příloha), do kterého doplňují výstupy.
Učitel individuálně dopomáhá jednotlivcům v případě nejasností nebo technických obtíží.
Výstupem je vyplněný pracovní list, který lze následně např. vytisknout a založit do žákovského portfolia.
Na závěr učitel provede krátkou reflexi, tj. doptává se žáků, co si aktivitou prakticky ověřili.
Kritéria hodnocení aktivity učitelem:
Učitel může hodnotit především tyto oblasti:
Obsahová správnost – zda mapa odpovídá historické realitě (správné vyznačení států, území a časového kontextu).
Práce se zdroji – zda žák vyhledával a využil dobře informace ve vybraném zdroji.
Kartografické zpracování – přehlednost, logické barevné odlišení, doplnění legendy, názvů a dalších nezbytných náležitostí mapy.
Digitální dovednosti – samostatnost při práci s nástrojem MapChart, schopnost exportovat, sdílet a obhájit výsledky.
Prezentace a interpretace – zda žák dokáže svou mapu spolužákům vysvětlit, zasadit ji do širších geopolitických souvislostí a formulovat vlastní závěry.
Hodnocení by mělo být především formativní – ocenit snahu a tvůrčí přístup, poskytnout konkrétní doporučení, co by příště šlo zlepšit (např. čitelnost mapy, větší důraz na vysvětlení příčin konfliktu, systematičtější práce se zdroji).
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Aktivita přinesla žákům možnost lépe porozumět složitému tématu rozpadu Jugoslávie skrze vizualizaci dat do podoby map, což jim usnadnilo orientaci v geopolitických souvislostech. Zároveň si vyzkoušeli práci s digitálním nástrojem pro tvorbu kartogramů. Obtíže nastávaly zejména v těchto oblastech:
Složitost tématu – část žáků měla problém pochopit historické a politické souvislosti.
Práce se zdroji – žáci mají obecně problém s porozuměním textu. U některých tak docházelo k mechanickému přebírání textů bez hlubší interpretace.
Digitální dovednosti – přestože aplikace MapChart je poměrně intuitivní, část žáků se ztrácela v ovládání nástrojů (tvorba legendy, správné barevné odlišení regionů), bylo třeba individuálně dovysvětlovat.
Časová dotace – dvě vyučovací hodiny byly na samostatné prostudování textů a tvorbu mapy hraniční, některé výstupy působily nedokončeně.
Celkově byla aktivita přínosná a motivující, ale pro lepší výsledky by bylo možná vhodné poskytnout žákům ukázkový vzor mapového zpracování.
