Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Odpovědi k RVP ZV
2,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odpovědi k RVP ZV
Podle jakého vzdělávacího programu je třeba učit přípravné třídy („nulté ročníky") od září 2007? Má se respektovat RVP ZV a např. převzít některé výstupy z prvního ročníku, nebo se orientovat podle RVP PV?
Vzdělávací program pro přípravnou třídu základní školy bude součástí školního vzdělávacího programu základní školy, obsah vzdělávání v přípravné třídě se však bude řídit Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, který vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Tato pravidla se vztahují na pedagogické činnosti probíhající ve vzdělávacích institucích zařazených do sítě škol a školských zařízení. Jsou závazná pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, v mateřských školách s programem upraveným podle speciálních potřeb dětí a v přípravných třídách základních škol.
Je učivo uvedené v RVP ZV pro jednotlivé předměty (učební obory) pouze doporučené (ne všechno učivo z RVP ZV se musí objevit v ŠVP, ale některé
neuvedené v RVP naopak může), nebo povinné (všechno učivo z RVP ZV se musí objevit v ŠVP)?
Učivo je skutečně jen doporučené - v ŠVP se nemusí objevit všechno učivo z RVP ZV, může se zde případně objevit učivo v RVP neuvedené. Lze provádět i kombinace a přesuny učiva mezi obory, pokud se bude jednat o stejnou tematiku, o integraci, projekty apod.
Základním vodítkem pro zařazení učiva by mělo být především:
1) Uchování určitého logického sledu učiva a návazností, aby bylo možné rozvíjet (použít) učivo náročnější. Např. je potřeba zařadit učivo nižší úrovně, které předchází a vede k pochopení učiva náročnějšího a je s ním v přímé souvislosti.
2) Budování uceleného a propojeného systému pohledu na svět (soubor vědomostí i dovedností a zacházení s nimi). Něco lze budovat na různém učivu, něco ne.
Budou muset učitelé zvládnout učit jen podle papírového dokumentu RVP?
Dotazy na výuku podle RVP či "papírových" dokumentů jsou dotazy svědčící o nepochopení dvojstupňové kurikulární reformy a funkcí jednotlivých dokumentů. RVP ZV není dokumentem určeným přímo pro výuku. Jde o rámcový dokument (předpis), který je podkladem pro tvorbu ŠVP. Jak živý a inspirativní, nebo naopak "papírový" bude ŠVP konkrétní školy, záleží především na jejích učitelích - tvůrcích programu.
Je třeba si také uvědomit, že ŠVP není poslední dokument v řadě, který bude učitel využívat. ŠVP je programem pro školu, pro všechny učitele. Vlastní postupy, metody a formy práce, které bude učitel uplatňovat v konkrétní třídě a vyučovací hodině, musí vycházet z jeho osobních plánů výuky, jež tvoří na základě ŠVP a v souladu s potřebami a schopnostmi konkrétních žáků dané třídy.
Jaké bude postavení škol s rozšířenou výukou, např. Hv, M, CJ?
Školy zaměřené na výuku některého vyučovacího předmětu (s rozšířenou výukou) mohou fungovat dále, ale rozšíření musí realizovat v rozmezí disponibilní časové dotace vymezené rámcovým učebním plánem RVP. Pro základní umělecké školy a jazykové školy se státní závěrečnou zkouškou se vytvářejí samostatné RVP.
V médiích se objevila informace o uzákonění angličtiny jako prvního cizího jazyka od 3. třídy. Řeší zákon situaci na školách, které mají v projektu "Extra" schválenou např. výuku němčiny od 1. třídy?
Anglický jazyk je jako "první" jazyk pouze doporučen (RVP ZV neurčuje první a druhý CJ, ale Cizí jazyk povinný od 3. ročníku a Další cizí jazyk volitelný nejpozději od 8. ročníku). Škola a rodiče mají právo zvolit od 3. ročníku i jiný cizí jazyk než anglický. Škola má však povinnost prokazatelně upozornit (tj. mít i archivovanou tuto informaci potvrzenou rodiči žáků), že nemusí být při přechodu na SŠ návaznost ve výuce tohoto cizího jazyka. Rovněž výuka cizího jazyka od 3. ročníku a dalšího cizího jazyka od 8. ročníku je pro všechny školy povinností, která vylučuje zahájení výuky později, ale nevylučuje její dřívější zahájení. Zařazení cizího jazyka v nižších ročnících znamená využít disponibilní časovou dotaci.
Je překvapivé, že RVP ZV platný i pro nižší stupeň gymnázií obsahuje povinnost výuky pracovních dovedností (např. vaření, dílny apod.).
Hlavním záměrem při tvorbě RVP ZV bylo maximálně propojit (přiblížit) obsah povinného základního vzdělávání na všech typech škol, které ho realizují (výchozí teze Bílé knihy). Proto RVP ZV stanovuje zařazení vzdělávací oblasti Člověk a svět práce i pro víceletá gymnázia. Smyslem je vytvořit i u žáků gymnázií potřebné pracovní kompetence jako dovednosti vhodné pro život či případný přechod na jiný typ SŠ. Víceletá gymnázia nemusí volit témata, která obsahují práci v kuchyni či v dílnách, ale mohou zvolit dva jiné tematické celky ze sedmi, které pak plně realizují.
Vzhledem k připomínkám víceletých gymnázií se rozšířila nabídka tematických okruhů této vzdělávací oblasti (Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií), aby mohly jak základní školy, tak víceletá gymnázia vybírat z větší škály pracovních činností bez nutnosti nákladného materiálního dovybavení. Na druhou stranu je tu i možnost úzké spolupráce gymnázií s blízkými základními školami, postupná úprava vybavení školy atd.
Jak je pamatováno na žáky, kteří přichází z jiné školy (měli jiné rozvržení učiva atd.)?
Přestup ze školy na školu by neměl být zásadním problém pro žáka ani pro školu. Ani dnes totiž nejsou vzdělávací programy shodné, škola si je může upravovat a žák může přijít na školu, kde jsou výraznější rozdíly v členění učiva. Budoucí situace může být dokonce pro žáka příznivější, protože dosažení očekávaných výstupů se nemusí dít vždy na základě stejného učiva, ale bude směřovat k určitým shodným principům, postupům, způsobům uvažování, rozhodování, řešení problémů atd.
Školy si do budoucna budou muset poradit i s většími pedagogickými "oříšky", například s výukou žáků - cizinců, kteří neumějí vůbec česky.
Co se žákem, který se přestěhuje a nějaké učivo neprobral?
Škola musí mít připraven systém, který v prvé řadě umožní zjistit, co žák zvládá, jak se jeví z hlediska naplňování očekávaných výstupů a klíčových kompetencí. Při zjištěných rozdílech, které jsou pro další vzdělávání zásadní, pak musí učitelé žákovi poskytnout šanci postupně dosáhnout stejné úrovně, jakou disponují ostatní žáci školy, a pomoci mu (zájmem o jeho problémy, poskytnutím času na doplnění chybějících vědomostí a dovedností, odkladem hodnocení v jiných tématech předmětu, cílenou metodickou pomocí atd.). Významně může pomoci, pokud mají žáci pravidelné informace o své práci (např. některé nové typy žákovských knížek, vytváří se jejich portfolia).
Vážnějším problémem při přestupu žáka ze školy na školu by mohla být výuka cizího jazyka. Jestliže žák a jeho rodiče nezvolili od 3. ročníku angličtinu (i přes průkazné povinné upozornění školy, že nemusí být v systému vzdělávání zajištěna na SŠ návaznost ve výuce jiného cizího jazyka než je angličtina - viz RVP ZV, kap. 7, poznámky k rámcovému učebnímu plánu), může být ztráta roku či několika let výuky těžko řešitelným problémem. Proto je třeba rodičům při změně bydliště a školy doporučit, aby se předem zajímali o to, zda je na nové škole, kterou chtějí zvolit, návaznost na výuku konkrétního cizího jazyka. Pokud ne, aby hledali případně další školu, která návaznost na výuku daného cizího jazyka má, případně další možnosti, jak pokračovat v započaté výuce (jazykové kurzy atd.). Podobně je možné doporučit porovnání ostatních vyučovacích předmětů a jejich konkrétní návaznosti.
V Metodickém portálu jsme se v článku Římskokatolické náboženství dozvěděli, že pokud chceme v naší církevní škole vyučovat náboženství jako povinný vyučovací předmět, musí být naším zřizovatelem instituce římskokatolické církve. Jak však postupovat v případě, když naším zřizovatelem je jiná církev? Můžeme zařadit náboženství jako povinný nebo jen jako nepovinný vyučovací předmět?
Uvedený článek pojednává o výuce římskokatolického náboženství v církevních školách, jejichž zřizovatelem jsou instituce římskokatolické církve. Tento článek vznikl v době konečné fáze přípravy RVP ZV, kdy římskokatolická církev z vlastní iniciativy oslovila autory RVP ZV a dohodla se na uveřejnění vlastního pojetí učebních osnov, které by svou formou bylo využitelné pro školy zřizované touto církví. Proto se článek týká jen římskokatolického náboženství.
Každá registrovaná církev nebo náboženská společnost v České republice (dle Seznamu v Příloze k zákonu č. 3/2002 Sb.), které bylo zároveň přiznáno zvláštní právo zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu (podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb.), se může stát zřizovatelem církevní školy a požádat o její zařazení do školského rejstříku. Církevní základní škola zařazená ve školském rejstříku může v této škole vyučovat vlastní náboženství jako povinný nebo volitelný vyučovací předmět. Hodinovou dotaci na tento vyučovací předmět pak čerpá z disponibilní časové dotace, kterou vymezuje rámcový učební plán v RVP pro základní vzdělávání.
Pokud je zřizovatelem školy stát, kraj, obec či svazek obcí a škola se rozhodne do svého vzdělávání začlenit i výuku náboženství, pak je to ve shodě s § 15 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. možné jen v rámci nepovinného vyučovacího předmětu. Na realizaci tohoto nepovinného předmětu nelze použít hodiny z disponibilní časové dotace.
Náboženství mohou vyučovat pouze registrované církve nebo společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb. Nepovinný předmět náboženství může vyučovat pouze pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících), a to pouze v pracovněprávním vztahu ke škole.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.