Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Vzdělávání má pro izraelskou společnost velký význam. Nejenže poskytuje znalosti a dovednosti, ale také spojuje lidi z různých etnik a kultur.
Politickou zodpovědnost za školství nese ministerstvo školství, kultury a sportu (http://cms.education.gov.il) a u odborných škol také ministerstvo průmyslu, obchodu a práce. V Izraeli je povinná školní docházka od pěti do osmnácti let, v tomto období je také bezplatná. Po jejím ukončení a po dovršení 18 let jsou muži zavázáni ke třem rokům a ženy ke dvěma rokům služby v izraelské armádě.
Školství v Izraeli se skládá :
Profesní příprava v Izraeli
Profesní příprava v Izraeli má dvě fáze: odborné vzdělávání před vojenskou službou a profesní příprava po ní. Za obě fáze odpovídá ministerstvo průmyslu, obchodu a práce. Střední odborné vzdělávání poskytují průmyslové školy, které spolupracují s organizacemi hospodářské sféry, ale také např. s Izraelskými ozbrojenými silami (Israel Defence Force – IDF), a jsou tří až čtyřleté. Dále jsou tu učňovské školy. Hlavními učebními místy jsou malé podniky a továrny, které v regionálním středisku společně provozují studijní dílnu. Učni pracují v podniku a jeden až tři dny v týdnu se vzdělávají ve studijní dílně.
Pět hlavních oblastí profesní přípravy po vojenské službě:
Kariéra v průmyslu není pro mladé atraktivní
Velký problém představuje fakt, že se obory profesní přípravy staly záchytným bodem pro ty, kdo byli vyloučeni ze všeobecného vzdělávání. Další komplikace způsobuje poměrně dlouhé přerušení studia kvůli vojenské službě.
Často se totiž stává, že se mladí lidé už nevrátí ke své původní profesi, takže zástupcům hospodářské sféry se zdá neefektivní poskytovat jim kvalifikace před vojnou. V profesní přípravě po vojenské službě je problémem také vyšší věk vzdělávaných osob a rodinný status mnoha podniků. V profesní přípravě se projevuje i nedostatek vzdělaných učitelů a chybí prostupnost uvnitř školského systému, zvláště z profesní přípravy na univerzitu.
Výhled
V současné době Izrael spolupracuje s německým Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu (BMBF) na budování ústavu, který by měl na základě výzkumu analyzovat a usměrňovat profesní přípravu podle potřeb trhu práce a hospodářské sféry. Kromě toho vláda pracuje na zákonu o odborném vzdělávání a pomocí různých osvětových kampaní chce dosáhnout zvýšení atraktivity profesní přípravy.
Přeložila Jana Šatopletová
Pramen: Das (Berufs-) Bildungswesen in Israel. Berufsbildung, 2012, Nr. 138, S. 47-48.
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 2, číslo 4/2013, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/publikace/vzdelavani-4-2013.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
