Aktivita se zaměřuje na porozumění textům vyskytujících se typicky při zakládání účtu na sociální síti (například Facebook). Cílem hodiny je zjistit, do jaké míry poskytovatel využívá osobní údaje žáků. Důležitou součástí hodiny je rozbor jazykových prostředků, které se v rozebíraném textu objevují.
Cíl výuky
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci pracují s konkrétní webovou stránkou objasňující, jakým způsobem poskytovatel bude zpracovávat osobní údaje v případě souhlasu s registrací účtu na sociální síti. Informace uvedené na této stránce podrobují reflexi.
V případě potřeby si žáci vyhledávají další potřebné informace na internetu (pro srovnání jiný text výzvy k udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů na internetu, důležité dokumenty k legislativnímu pozadí apod.).
Cíl
Žák umí vyplnit registrační rozhraní (například na Facebooku), rozumí základním informacím v části zpracování osobních údajů.
Žák umí popsat typické jazykové prostředky používané v textech obsahujících informace o zpracování osobních údajů.
Žáci se jistě běžně dostávají do situace, kdy jsou při načtení dosud nenavštívené webové stránky v prohlížeči vyzváni k souhlasu se zpracováním tzv. cookies a dalších nástrojů.[1]
Například na webové stránce Univerzity Karlovy je daná výzva formulována takto:
Jaké problémy se zde mohou vyskytnout?
Obvyklou reakcí na podobné typy výzev je udělení souhlasu bez delšího rozmýšlení, neboť výzva představuje z praktického pohledu optickou překážku při záměru prohlížet si součásti vybrané webové stránky.
Co ovšem udělení souhlasu v takových situacích konkrétně znamená? Jakým jazykem jsou výzvy psány? Byly by za předpokladu, že by jim žáci věnovali dostatečnou pozornost, vůbec srozumitelné?
Udělení daného souhlasu, a to nejen při prohlížení webových stránek, ale také třeba při zakládání účtu na sociální síti, souvisí se zpracováním osobních údajů, historií vyhledávání i cílenou reklamou. Jedná se o krok, který by měl být řádně zvážen, neboť znamená potenciálně značný dopad na život žáka. Výuka českého jazyka a literatury by v tomto zvažování mohla poskytnout nástroje pro lepší orientaci v daném typu textu. Stanislav Štěpáník a kolektiv v monografii Školní výpravy do krajiny češtiny (2020) k tomuto typu výuky a její potenciální kontroverznosti ve smyslu propagování sociálních sítí uvádějí: „Používáme-li pro demonstraci některých očekávaných výsledků učení prostředí sociálních sítí, rozhodně tím nesledujeme to, že by si žáci měli založit vlastní účty a aktivně je využívat. Snad právě naopak – chceme varovat před riziky, která jsou s užíváním sociálních sítí spojena, a to na základě adekvátního porozumění jejich jazykovému fungování […] Cílem poučení […] je, aby na základě kritického zhodnocení dostupných informací o tom, co vše uživatel o sobě poskytovateli sociální sítě umožňuje shromáždit, si každý žák sám vyhodnotil, zda se uživatelem sociální sítě stát chce, či nikoliv.“[2]
Jak lze tyto problémy řešit?
Na konkrétním příkladu (například založení účtu na sociální síti Facebook) ve výuce rozebrat text objasňující způsob zpracování osobních údajů na této stránce.
Cílem hodiny je zjistit, do jaké míry poskytovatel využívá osobní údaje žáků. Důležitou součástí hodiny je rozbor jazykových prostředků, které se v rozebíraném textu objevují.
Pomůcky pro žáky:
Papír / poznámkový blok v mobilním telefonu / tabletu
Případně pracovní listy k využití během skupinové práce žáků. Takový pracovní list může být přehledně členěn například do tří odrážek pro obsahovou charakteristiku a do tří odrážek pro jazykovou charakteristiku.
Popis činností – výuková situace:
1. Uvedení tématu hodiny – osobní údaje na internetu
2. Stručná evokace – cookies (na základě jakéhokoli příkladu, který promítneme žákům – např. cuni.cz, tj. web Univerzity Karlovy)
Ptáme se žáků, co jsou cookies, jak sami reagují na výzvu k udělení souhlasu s využitím cookies a dalších podobných nástrojů.
Úvodní část „Co jsou zásady ochrany osobních údajů a čeho se týkají?“ doporučujeme reflektovat společně s žáky. Text necháme některého z žáků přečíst nahlas. Následně ověřujeme, zda žáci textu porozuměli, a to prostřednictvím kontrolních otázek (například „Je při registraci možné vybrat si z různých způsobů nastavení zpracování osobních údajů?“). Dále se zaměříme na jazykový rozbor a ptáme se například, jaké emoce text vyvolává a jaké jazykové prostředky se na tom podílejí (například použití 2. osoby množného čísla, pozitivně působící slovník – „užitečné příklady“, „jednodušší jazyk“ apod.).
4. Skupinová práce
Žáky rozdělíme do skupin o zhruba pěti členech a každé skupině přidělíme k rozboru některou z dalších částí zdroje (mimo úvodní části). Každá skupina si stanoví svého mluvčího, který výsledky rozboru následně stručně představí třídě. Každý rozbor se zaměřuje na obsahovou i jazykovou stránku. Žáci si v případě potřeby mohou vyhledávat jakékoli doplňující informace na internetu, případně se ptát chatbota (umělé inteligence).
5. Žákovské prezentace
6. Společná reflexe
S žáky vedeme diskuzi o tom, zda se dozvěděli o fungování sociálních sítí (na konkrétním příkladu Facebooku) něco nového. Ohledně zpracování osobních údajů můžeme uvést, že si samozřejmě lze představit i jiný způsob jejich jazykového uchopení (viz například web Českého rozhlasu a standardní administrativní varianta – https://informace.rozhlas.cz/zasady-ochrany-osobnich-udaju-a-zasady-pouziti-cookies-7754022). Můžeme se žáků zeptat, jakým způsobem by mělo být zpracování osobních údajů sepsáno ideálně – tj. aby bylo pro ně osobně srozumitelné.
Z jakého důvodu je důležité číst zásady používání dat společností?
Úloha 2
K jakým účelům Facebook nevyužívá data o uživatelích?
k nabízení personalizované reklamy
ke shromažďování informací o platebních transakcích
k automatickému sdílení se státními bezpečnostními službami
k přání k narozeninám
Úloha 3
Vydáte se na koncert Tomáše Kluse (má svou událost na Facebooku) a na Facebooku potvrdíte, že se této události zúčastníte. Jaký typ reklam vám bude potom Facebook nabízet?
ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1.
[2] ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1, s. 177–178.
[3] Převzato z ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1, s. 181, upraveno. K úloze 2c: Data se bezpečnostním složkám neposkytují automaticky, ale na vyžádání v souvislosti s vyšetřováním.
Reflexe
Postřehy z ověřování v praxi:
Žáci při tvorbě výstupu ze skupinové práce občas pouze citují věty ze zdroje. Je důležité, aby se je snažili převést do svého „vlastního jazyka“, porozumět jim. Abychom tohoto cíle dosáhli, je podstatné během skupinové práce průběžně pročítat dosavadní výstupy skupin a konzultovat je s nimi.
Při načtení zdroje Zásady ochrany osobních údajů může dojít k zobrazení verze v angličtině. Tento technický problém snadno odstraníme. K české verzi se dostaneme přes stránku facebook.com, dále přes volbu Vytvořit nový účet a před volbou Zaregistrovat se je nutné otevřít hyperlink na příslušný zdroj obsažený v následujícím textu: Klepnutím na Zaregistrovat se vyjádříte svůj souhlas s našimi smluvními podmínkami. Přečtěte si v našich zásadách ochrany osobních údajů, jak sbíráme, používáme a sdílíme vaše údaje. Načtení zdroje můžeme předvést před žáky a poukázat také na příznačnou malou velikost písma, které na Zásady ochrany osobních údajů odkazuje.
Literatura a použité zdroje
ŠTĚPÁNÍK, Stanislav. Školní výpravy do krajiny češtiny. 1. vyd. Praha: Fraus, 2020. 312 s. ISBN 978-80-7489-595-1.
