Objemný deváťák

Motivace:

Na počátku byla Oprsklá matematika, knížka Jeana-Louise Fourniera s podtitulem Praštěné příklady pro Einsteiny na propadnutí. Úlohy z ní občas zařazuji napříč ročníky. Zadání úloh vyvolává zájem, smích a dost často probouzí velkou diskuzi nad daným problémem.

• Roztržitá klokanice s děravou kapsou ztrácející svá mláďata v pravidelných intervalech vyvolala debatu o tom, jak je to vlastně s březostí klokanů. 
• Kruhová díra v ledu, kterou vykroužila krasobruslařka svou bruslí, vedla k různým teoriím, jak se ve skutečnosti velký ledový válec chová.
• Díky závodům králíka kardiaka se psem došlo k porovnávání rychlosti různých živočichů s člověkem (žáci uplatnili své aktuální časy v běhu na 1 500 m).

Po výpočtu objemu ňader francouzských aristokratek následovalo zděšení nad tím, s jakou asi zátěží musely ony dámy kráčet světem. Současně padla otázka, zda je možné vypočítat hmotnost lidského těla.

A tak vznikl Objemný deváťák, mladší bratr Průměrného deváťáka.

Úkol:

Urči hmotnost lidského těla. K dispozici máš krejčovský metr, posuvné měřítko, kalkulačku a internet.

V první fázi jsme lidskou postavu rozložili na základní geometrická tělesa. Použili jsme kouli, válec, komolý kužel a hranol s lichoběžníkovou podstavou.

Náčrt

Práce byla naplánována na dvě vyučovací hodiny a jako úkol pro čtyřčlenné skupiny, jejichž členové si měli rozdělit role. Jeden z nich sloužil jako figurant, druhý měl měřit potřebné údaje, třetí naměřené hodnoty zapisoval do náčrtu a čtvrtý kontroloval, zda má skupina všechny údaje potřebné pro jednotlivé výpočty, a dopočítával poloměr tělesa z naměřeného obvodu, pokud nešlo použít posuvné měřítko.