Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
O praktickém využití storytellingu ve výuce
5,0 (2 hodnocení)
Článek navazuje na Úvod do storytellingu a zaobírá se otázkou, jak se dá storytelling využít ve školní výuce a co můžou pedagogové udělat proto, aby získali o metodě storytellingu více informací a mohli ji použít ve vlastní výuce. Článek obsahuje praktická cvičení a hodnocení storytellingové metodiky včetně jejího přímého využití ve škole učiteli, kteří již mají se storytellingem zkušenost.
„Dnes jsem v rámci výuky vlastivědy vyzkoušel některé drobné postřehy z víkendu (víkendový workshop v rámci projektu Storytelling školám! určený pro pedagogy – pozn. red.) a musím uznat, že děti rozvíjely myšlenky a odpovědi rafinovanějším způsobem než jindy. Zpracovávám si koncept, kterým bych chtěl motivovat děti k jejich vlastnímu převyprávění příběhu slavné historické osobnosti a dál chci s metodou pracovat v hodinách.“
Jan Bartoněk, DINO SCHOOLS Prague
Jak prakticky přenést metodiku storytellingu do školní výuky je stále vyvíjející se proces, který vyvolává spoustu otázek a diskuzí s pedagogy. Průběh tohoto procesu není jasně specifikovaný a velmi záleží na zkušenostech a pojetí daného pedagoga. Metodika storytellingu je poměrně přesně stanovená, je ovšem naprosto otevřená variacím, osobním preferencím a hlavně dalšímu rozvoji. Cvičení a hry, které vytváří základ této metody, mohou sloužit jako inspirace pedagogům k jejich vlastnímu zapracování do výkladů, k zadávaným úkolům, do výuky obecně. Storytelling může udávat cestu a směr, konkrétní cíl je ale potřeba stanovit přímo na specifické zadání, které odpovídá potřebám výuky. Storytelling se orientuje především na dovednosti v oblasti tvůrčího psaní, aktivní práce s literaturou a jazykem, improvizace a interpretace vlastního příběhu, tedy zároveň úsudku.
Rozdělení příběhů
Přehled typů příběhů, kterým se storytelling věnuje. Vychází z norské školy storytellingu.
- příběhy již hotové, od mýtů a pohádek přes další žánry až po příběhy románové či filmové
2) příběh vzniklý na základě prostředí
- prostředí udává směr příběhu, vycházíme z toho, v jakém prostředí se pohybujeme; tam objevujeme a budujeme postavy a strukturu příběhu
- tvorbě vlastních příběhů velmi pomáhá řízená improvizace
- základem pro pojetí již napsaných příběhů je nalezení vlastní cesty k danému příběhu a jeho interpretace; velkou úlohu také hraje publikum, pro které je příběh připravován
3) příběh vytvořený na základě relaxace
- metoda stavby příběhu v relaxaci podle pěti dramatických bodů Gustava Freytaga
Pokud se pedagog rozhodne zajímat o storytelling, má k dispozici několik článků a diplomových prací v českém jazyce a nepřeberné množství publikací v angličtině. Mnoho příbuzností se storytellingovými hrami a cvičeními najdeme také v dramaterapii a improvizaci; je také velmi užitečné zmínit dramatickou výchovu. O metodice storytellingu se zde ale mnoho nedozvíme, k tomu je potřebné vyhledat texty přímo zaměřené na tuto formu.
Nejefektivnějším způsobem seznámení se a proniknutí do storytellingu je zcela určitě osobní zkušenost prostřednictvím semináře. Storytelling totiž není jen účinný souhrn cvičení, je to komplexní pohled na zpracování určité látky. Proces začíná psaným projevem a přes diskuze o tématu, významu příběhu, přes poznávání charakterů postav a objasňování si jejich motivací dojdeme až k interpretační části, práci s hlasem, gestem a projevem celkově. Osobní zkušenost a pochopení možností a účinnosti storytellingu znamená mnohem více, než načtení odborných textů v angličtině. Nehledě na to, že storytelling uchopí každý pedagog trochu jinak podle své potřeby, zájmu a časových možností.
Je samozřejmé, že ve výuce není čas na to, aby si pedagog každý svůj výklad o panovnících v dějepise přichystal jako představení, na to by neměl ani čas, ani energii. Navíc to není prakticky ani možné s ohledem na časové omezení vyučovací hodiny (45 minut). Co ale možné je, je inspirace a vlastní zpracování. Učitel se může například soustředit na hlavní znaky prostředí dvora Marie Terezie, může popsat vybavení trůnního sálu, přírodu a posledního podkoního u dvora, nebo se může rozsáhleji věnovat motivaci k tvorbě Josefa Jungmanna a vykreslit tak žákům obrázek jeho dětství a touhy zachránit český jazyk.
Zacílení storytellingu ale nemíří jen na pedagogy, míří i do školních lavic. Během rozhovoru po workshopu Storytelling do škol! na téma zkušeností s využitím metod storytellingu zmínil jeden z učitelů, jak velké nadšení zavládlo ve třídě při zadávání nových kreativních úkolů – děti dostaly za úkol napsat, jak mohl vypadat celý den Jana Žižky, od snídaně až po večerní ulehnutí do postele. Měly si vybrat pět nejdůležitějších předmětů, které tento bojovník za svůj život používal nebo se mohly věnovat zábavné analýze jednání husitů tím, že přiřazovaly do pomyslného sloupce „dobra“ a „zla“ účastníky husitských válek a zamýšlely se tak nad tím, jak se dobro a zlo dá v těchto dobách vůbec definovat.
Storytelling slouží jako základna kreativního přemýšlení o dané látce. Nabídka her a cvičení je velmi široká a vždy otevřená variacím a rozvíjení dle aktuální potřeby a daných cílů. Storytelling ve školství může nabídnout originální možnost vhledu do dějinných epoch, historických postav nebo obojího dohromady. Jeho ověřeným výsledkem je vyšší motivace žáků k učení - tedy jeden z nejdůležitějších faktorů učení vůbec. Díky komplexnosti příběhu uceluje kontext a nabádá ke kreativnímu myšlení. A navíc, co je opravdu důležité a směrodatné, je to zábava, je to hra. Hra, která skrývá netušené možnosti, jak si zábavnou formou zapamatovat spoustu informací a hlavně je pochopit. K těmto a dalším podobným nápadům na hry a cvičení dojde nejlépe v osobní diskuzi s lektory storytellingu a dalšími pedagogy. Právě proto je velmi důležité nezavřít se jen doma s knihou, ale vyprávět si o storytellingu.
Příklady úvodních her používaných u storytellingu a vhodná témata improvizací pro začátek hodin
NAŠTĚSTÍ/BOHUŽEL
skupinová hra
vytváření příběhu po větách v kruhu – jeden příběh začne, druhý naváže „naštěstí…“, další pokračuje „bohužel…“
hráči se pravidelně střídají a společně vymyslí příběh
LŽEŠ
hra ve dvojici
jeden začne vyprávět historku (například o dni, který právě zažívá, začne ranním vstáváním) a druhý, kdykoliv se mu to zlíbí, ho osočí ze lži jednoduchým: „Lžeš.“; vypravěč musí uznat, že opravdu lže, popřít, co řekl a místo toho si vymyslet něco jiného
neustálým negováním tak dvojice společně utváří příběh
KONFERENCE VĚDCŮ
skupinová hra
nejprve se účastníkům zadá úkol, aby vymysleli slovo, případně vynález, který nikdo jiný ze skupiny nezná (buď si slovo zcela vymyslí nebo mají případně nějaký rodinný nebo partnerský výraz pro něco konkrétního); toto slovo napíší na papírek a dají ho na příslušné místo
lektor pak všechny přivítá na lingvistické konferenci, kde se budou bavit o významu právě vynalezených novotvarů
žáci postupně přicházejí, vytaují si ppaírky se slovy a okamžitě vysvětlují jeho význam (improvizace ve fabulování)
HRA SUPERHRDINOVÉ
lektor nebo jeden ze skupiny je vypravěč, který začne úvodní jednoduchou situací, kdy se mu něco nepovedlo („Ráno jsem vstal a opařil se čajem…“, „Když jsem vyšel na ulici, pocákalo mě právě projíždějící auto…“ atd.)
jakmile vysloví svůj problém, zavolá si na pomoc superhrdinu, kterého si vymyslí (Supervětrouš, Supervysoušeč atd.) - ten do příběhu zakročí, situaci zlepší, ale jeho úkolem je vždy pokazit zase něco jiného („Svým ledovým dechem jsem ti sice pomohl od bolesti a pofoukal ti opařený prst, ale zároveň jsem zmrazil celý tvůj byt svým jediným dýchnutím…“)
hra se opakuje až do konce s pointou
Závěrem
Na závěr přidejme dvě reakce pedagogů na účast v semináři storytellingu a na živé vyprávění ve třídě 2. ročníku gymnázia o poetistických umělcích:
„Snažila jsem se dceři také vysvětlit, jak může vymýšlet ona sama své příběhy nebo alespoň převyprávět, co jsme četly. Prostě, dává to smysl a určitě to je zábavná forma výuky! A ta cvičení také. Hodně to stimuluje myšlení a fantazii. A co víc, dobře se dá u toho pobavit. Určitě budu nabyté vědomosti zahrnovat do naší domácí školy a do svých jazykových kurzů.“
Markéta Bobošíková
Reakce paní učitelky Svozilové na storytellingové představení Všichni Teigeho muži, které vzniklo po konzultacích na objednávku gymnázia:
„Konečně jsem se svým druhým ročníkem probírala poetismus a musím Vám opět poděkovat. Bezprostředně po vašem vystoupení byly ohlasy kladné - žáci byli spokojeni, pobaveni a tvářili se, že "to po nich nesteklo". Dnes se ukázalo, že je to pravda. Dokázali si o skupině vybavit spoustu faktů; někteří hned, jiní po naťuknutí reagovali: "…jo, to bylo jak on..." Takže úspěch a doklad toho, že tato vaše práce má smysl.“
Milada Svozilová, Gymnázium Jana Opletala, Litovel
