Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
O možnostech rozvíjení myšlení
Autorka v článku hovoří o metodách kritického myšlení. Zabývá se současnou potřebou systematického rozvoje poznávacích dovedností, vysvětluje rozdíly mezi souvisejícími pojmy myšlení nižšího a vyššího řádu, předkládá zahraniční zkušenosti a hovoří také o tom, které školní programy jsou zpravidla využívány. Dále se zde dočteme, v čem tkví přínos programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (z anglického RWCT) a čeho si všímat a na co si dávat pozor při rozvíjení poznávacích dovedností u žáků.
1. Úvod
Kritické myšlení, myšlení vyššího řádu, logické uvažování atd. jsou termíny spojené s otázkami rozvoje:
rozumových dovedností
schopnosti aktivně se učit
schopnosti osvojovat si strategie vedoucí k efektivnímu a tvořivému řešení problémů
Zastánci systematického rozvoje kognitivních (poznávacích) dovedností je vidí jako nepostradatelné zejména v kontextu se dvěma znaky současné společnosti:
rychle se zvyšující množství informací
překotně se měnící sociální role v pracovní oblasti
Oba kladou nebývalé požadavky na schopnost žáků:
efektivně vstřebávat stále větší množství poznatků
kriticky poznatky posuzovat a hodnotit
tvořivě s nimi pracovat a využívat je k řešení problémů
Zda lze myšlení vyššího řádu efektivně rozvíjet, nebo je vrozené a jakým způsobem k němu přistupovat v kontextu školního povinného vzdělávání, je od padesátých let minulého století objektem výzkumu i ověřování v praxi. U nás se tato tematika dostala do širšího povědomí pedagogů v devadesátých letech a je spojena zejména se vstupem programu
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jana Kneřová24. 3. 2011
O čtenářství se můžete také dočíst v blogu L. Kovaříkové http://cteni.blogy.rvp.cz/, případně můžete přijít podiskutovat sem: http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=325&t=17277&start=60
Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT)
do českých škol. Začínají se však objevovat i propagátoři dalších hnutí, jako jsou metakognice, filozofie pro děti (Philosophy for Children) či artefiletika (cílem je rozvoj myšlení na základě aktivních uměleckých zážitků, výrazový projev spojuje rozhovor o zážitcích s prvky dramatické výchovy – etudy, pantomima atd.).
Dosud bylo rozhodnutí, zda zařadit do vyučování metody rozvíjející vyšší formy myšlení, kooperativní formy práce a alternativní způsoby hodnocení, ponecháno více méně na vůli a názoru učitelů, popřípadě ředitelů škol. S přijetím nového školského zákona a přechodem na výuku podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) se však stává rozvoj specifických kognitivních dovedností nezbytným pro všechny pedagogické pracovníky, tedy i pro ty, kteří zatím neměli možnost nebo necítili potřebu se v této oblasti dále vzdělávat.
2. Jaké specifické kognitivní dovednosti máme rozvíjet?
Ačkoli jsou termíny v této oblasti značně nejednotné a často se v literatuře překrývají, dá se říci, že většina autorů s nimi pracuje v rámci vymezeném tzv. myšlením vyššího řádu v Bloomově taxonomii kognitivních cílů (příloha č. 1a, b). Základní myšlenkou, která byla později mnohokrát rozpracována v různých aplikacích, je pojetí vývoje kognitivních dovedností od nižšího stupně (řádu), kdy si člověk osvojuje znalosti a snaží se jim porozumět a aplikovat je, k myšlení vyššího řádu, kdy jde o myšlenkově náročnější zpracování a kritické posouzení osvojených znalostí.
V Bloomově pojetí má myšlení šest na sebe navazujících základních stupňů, kdy osvojení dovedností myšlení vyšších řádů je podmíněno zvládnutím dovedností řádů nižších v tomto pořadí:
Znalost: vybavení, reprodukce, rozeznání dříve naučených informací
Porozumění: dovednost vlastními slovy vyjádřit podstatu naučené látky
Aplikace: použití naučených pojmů, znalostí, zákonitostí, pravidel v obdobné situaci, generalizace vlastních zkušeností
Analýza: rozčlenění složitějšího problému na menší části, pochopení jeho uspořádání, struktury a hierarchie v rámci celku a příčin, které jej podmiňují
Syntéza: dovednost použít větší množství osvojených poznatků k vytvoření nového závěru, produktu
Hodnocení: dovednost posoudit na základě dříve osvojených pravidel, norem a kritérií hodnotu či správnost závěru, jednání
RVP ZV vymezuje způsob rozvoje myšlení vyššího řádu už v hlavních cílech základního vzdělávání:
osvojit si strategie učení
podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů
vést k účinné, otevřené a všestranné komunikaci
Specifické dovednosti vztahující se k myšlení vyššího řádu a souvisejícím dovednostem jsou součástí jednotlivých klíčových kompetencí:
a) Kompetence k učení
operuje s termíny, znaky, symboly, uvádí je do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled
pozoruje, experimentuje a získané poznatky a výsledky porovnává
kriticky poznatky posuzuje a vyvozuje z nich důsledky pro využití v budoucnosti
b) Kompetence k řešení problémů
rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, plánuje způsob řešení na základě svých znalostí a zkušeností
vyhledá informace k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané poznatky k objevování různých variant řešení, aplikuje osvědčené postupy při řešení obdobných situací
kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit
c) Kompetence komunikativní
formuluje své myšlenky v logickém sledu
účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor, vhodně argumentuje
rozumí různým typům textů a záznamům a jiným komunikačním prostředkům, reaguje na ně, tvořivě je využívá
d) Kompetence občanské
rozhoduje se zodpovědně podle dané situace
chápe základní ekologické souvislosti a problémy, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví
e) Kompetence pracovní
využívá získané znalosti a zkušenosti v jednotlivých vzdělávacích oblastech, činí podložená rozhodnutí o dalším profesním zaměření
3. Jaké jsou možnosti rozvoje myšlení vyššího řádu ve škole?
Rozvoj myšlení vyššího řádu (Higher Order Thinking Skills) či vyučování rozumovým dovednostem
(Teaching Thinking Skills) mají své místo v kurikulárních programech mnoha evropských zemí, USA, Austrálie, Nového Zélandu i dalších států.
Z hlediska začlenění do práce škol se programy rozdělují na dvě skupiny:
a) Obohacující (enrichment) – zahrnuje specifické programy, které rozšiřují vyučování nezávisle na jeho obsahu. Často jsou časově omezené (např. intenzivní několikadenní, týdenní, měsíční kurzy), nebo se zaměřují jen na určitou skupinu dovedností (např. rozvoj tvořivého myšlení, kritického myšlení, práce s otázkou, metakognice), či na předmět (matematika, literatura, estetické předměty).
b) Infuzní (infusion) – programy jsou včleněné přímo do výuky. Kognitivní schopnosti a dovednosti jsou rozvíjeny v kontextu výuky jednotlivých předmětů v delším časovém období. Které z nich jsou efektivnější, je předmětem odborných debat. V poslední době se ale zdá, že odborníci preferují spíše programy infuzní.
