O kohoutkovi a slepičce

Cílem výuky je správné porozumění obsahu pohádky, popis jednotlivých postav, následné vyprávění a kresba pohádkového obsahu. Jednotlivými úkoly, které žáci plní za pomoci učitele, prohlubujeme schopnosti komunikace a práce s informacemi. Pro přesah do výuky matematiky je k pohádce připojen pracovní list pro početní operace v oboru 0–6.

1. Při zahájení výuky se zaměříme na myšlenkovou mapu ((Příloha č. 1), na které je znázorněna slepička. Zde vycházím ze znalosti žáků. Za pomoci jednoduchých otázek zjišťuji, jaké znalosti žáci mají o slepičce, co všechno vědí o chovu, krmení, chování, případně zda znají nějaké další zajímavosti. Všechny informace zapisuji do bublin v Myšlenkové mapě, některé žáci do bublin zakreslují.
2. Následně učitel přečte text pohádky (Příloha č. 2).
3. Zda žáci porozuměli textu si prověříme v kruhu na koberci. Zajímáme se o postavy a jejich popis, o vlastnosti kohoutka a slepičky i ostatních postav. Porovnáváme postavy podle jejich vlastností. Můžeme porovnávat lidské povahy a povahy našich hlavních hrdinů. Společně si příběh převyprávíme.
4. Před vytvořením kreslené osnovy si rozcvičíme ruce. Následují grafomotorické cviky – kolem slepičky vytváříme kroužky (domeček pro slepičky), tečkujeme tužkou – náznak zobání zrníček, špetkovým úchytem naznačujeme sypání zrníček.
5. Každý žák nakreslí část příběhu, jednotlivé části pohádky (rozděluji podle toho, kam šla slepička žádat o pomoc), vytváříme barevnou obrázkovou osnovu.
6. Jednotlivé  obrázky jsme propojili do třídního leporela a naposledy si podle něj převyprávěli celou pohádku.
7. Pracovní list z matematiky doplňuje a rozvíjí schopnosti propojovat téma v jednotlivých předmětech. Početní operace jsou určeny k práci v oboru  od 0–6 (Příloha č. 3).

Doplňující úkoly