Nové tradice a jejich využití

Současná doba přináší mnoho nových podnětů, a proto je nezbytné vyrovnat se  s nimi a pokusit se jich využít při práci se žáky. V příspěvku vycházíme z vlastních, ale i ze zahraničních zkušeností a předkládáme několik námětů pro tvůrčí práci žáků.

Halloween, jeden z nejpopulárnějších svátků ve Velké Británii a v Americe, získává pevné postavení také mezi našimi svátky. Motivuje různé akce určené dětem, a to v rámci okresů, krajů i celé naší republiky. Tento pohanský svátek připadá na 31. října a je spojen s  keltskou oslavou nového roku. Náhodná není ani souvislost se svátkem Památky zesnulých, neboť šlo o pokus nahradit pohanskou slavnost svátkem novým.

Na první pohled spočívá rozdíl v atmosféře oslav. Melancholická nálada hřbitovů listopadových dnů přímo kontrastuje s reji čarodějnic a strašidel v průvodech na počest halloweenu. Symbolem tohoto svátku jsou oheň, čáry a kouzla, netopýři, pavouci, kočky, supi, čerti, vampíři, různá monstra, lebky, náhrobní kameny a to vše bývá dokresleno úplňkem, strašidelnými vykotlanými stromy apod. Obdobné motivy jsou vyobrazeny také na pohlednicích a pozdravech, které si mladí lidé u příležitosti tohoto svátku posílají.

Hlavním symbolem ovšem zůstává tykev. Tradice je motivována starou legendou, neboť lidé věřili, že té noci se domů vracejí duše zemřelých. Svítilny z vydlabaných tykví (dříve i z vydlabaných řep) mají nejen „posvítit mrtvým na cestu“, ale také uchránit živé před zlými duchy. V současné době se oslavy přenášejí i do škol v anglosaském prostředí. Večer svítí před domy vyřezané dýně na znamení toho, že děti mohou do domu přijít a že budou obdarovány sladkostmi. Kolem domů lze někde napočítat dokonce deset i více tykví, lze spatřit i různé kostlivce a další výzdobu.

Nevíme, nakolik se právě tato tradice stane pro nás vlastní, ale předložíme několik námětů, které by mohly  motivovat  přípravu projektů zaměřených na svátky v roce a tradice.

Vedle přípravy různě vydlabaných tykví se můžeme zaměřit na  společnou oslavu spojenou s podáváním typických jídel, připravených nejčastěji z dýně, a žáci tak mohou pod vedením učitele dokázat svou fantazii při kuchařském umění. Protože velký význam má  barevnost, osvědčilo se např. hojné využívání kečupu (např. nakrájený párek vhodně ozdobený kečupem a třeba i mandlí). K pití lze nabídnout červenou hroznovou šťávu anebo u našich dětí oblíbený punč bez alkoholu, složený ze šťávy z červených pomerančů, šípkového čaje a dochucený šťávou z vylisovaných pomerančů.