Nové metodické karty pro učitele do škol jako klíč ke zvyšování kvality výuky
Financování materiálu
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Článek se zabývá možným využitím nových metodických karet pro učitele ve výuce, které jsou závěrečným výstupem projektu MAM do výuky! Předložené metodické materiály vznikly jako součást projektu VŠCHT v Praze s názvem Zavádění moderních aktivizujících metod do výuky na ZŠ se zaměřením na rozvíjení kompetencí žáků k udržitelnému rozvoji, který byl podporován z Operačního programu Praha – pól růstu ČR.
Vzdělávání žáků v 21. století jistě nelze spojovat jen s tradiční výukou, která probíhá pouze ve škole. Cílené „oživování“ učebních situací a související pořádání zážitkově laděných vzdělávacích exkurzí je dnes důležitou součástí školní výuky – patří k moderním vzdělávacím trendům. Reálný přínos širokého využívání vzdělávacích podnětů „zvenčí“ pro žáky do značné míry závisí na promyšlené přípravě učitele. Proto jdeme učitelům vstříc a nabízíme jim jednu z vhodných cest...
Předložené metodické materiály, které jsou určeny k volnému stažení na odkaze https://konference-mam.webnode.cz/metokarty/, vznikly primárně na podporu zvyšování kvality vzdělávání v zapojených pražských školách s důrazem na cílenou aktivizaci žáků. Záměrem odborného týmu bylo vytvořit řadu metodických karet, aby zejména „naši“ učitelé, kteří se účastnili vzdělávacích aktivit (a to i se svými žáky), dostali do rukou v závěrečné fázi realizace projektu jednoduchou textovou pomůcku využitelnou v každodenní vzdělávací praxi v různých vyučovacích předmětech. Cílem bylo zároveň nechat i další zájemce z řad široké pedagogické obce nahlédnout pod pokličku procesu zavádění změn „k lepšímu“, které vyvádějí vzdělávání ze školních lavic a podporují učení v reálném prostředí, včetně vhodného využití edukačního potenciálu paměťových institucí (na příkladu Národního zemědělského muzea).
Jde o moderní vzdělávací trend, jehož promyšlené naplňování může být jedním z KLÍČŮ K ŽÁDOUCÍMU ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY na ZŠ i nižších stupních víceletých gymnázií. Základním předpokladem pro úspěšný výsledek procesu propojování formálního a neformálního vzdělávání je přesvědčit učitele (vyučující napříč všemi oblastmi, obory i předměty) o výhodách i specifikách edukace realizované v mimoškolním prostředí, jejíž poskytovatelé velmi často cílí na rozvoj interakčních dovednosti žáků (souvisí se způsobem výuky napříč vzdělávacími obsahy) a na porozumění sobě samému (wellbeing). V revidovaném RVP ZV se počítá se zapracováním tématu Propojování FaNEF, včetně popisu toho, k čemu se škola zavazuje. Důležitým úkolem moderně smýšlejících ředitelů škol i učitelů je otevřít své školy světu a ve spolupráci s dalšími aktéry ve vzdělávání připravit své žáky na to, že se budou kontinuálně učit v průběhu celého života novým věcem.
Předložený soubor metodických karet obsahuje celkem sedm tematických sad:







Cykly kolem nás, Zdravé město, Život ve společnosti, Příběh obalů, Bude co pít?, Od oštěpu k civilizaci a Jak se žilo v dominiu. Obsah karet vychází jak ze zjištění z pilotáže nových muzejně-edukačních programů pro školy, tak se opírá o výsledky reflexe a hodnocení realizovaných alternativních návrhů klíčových učebních situací.
Za odborný tým Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D., vedoucí projektu a obsahová garantka, která je také členkou užší tvůrčí Koncepční skupiny pro revize RVP ZV
Projekt s registr. číslem: CZ.07.4.68./0.0/0.0/20_079/0002072 byl podporován z Oper. programu Praha – pól růstu ČR. Výzva: 07_20_079; Název: OPPPR_58. výzva SC 4.2 Zvýšení kvality vzdělávání prostřednictvím posílení inkluze v multikulturní společnosti


Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.