Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Nonverbální komunikace
5,0 (1 hodnocení)
Nonverbální komunikace je samostatné téma vyučování českého jazyka a literatury. Využívá se i v ostatních předmětech, je součástí aktivit školní preventivní strategie opírající se o metody pedagogiky zážitku. Příspěvek uvádí praktická cvičení a hry tématu nonverbální komunikace z hlediska porozumění, reagování a využívání.
Kontext
Pracuje se s žáky střední průmyslové školy se zaměřením na obory stavební a obory zpracování dřeva, střední vzdělání žáků je ukončené maturitní zkouškou. Škola je lokalizována do malého města v regionu Šumavy, žákům poskytuje ubytování ve vlastním domově mládeže, který je součástí školy.
Východiska
Nonverbální komunikace (mimoslovní komunikace, neslovní sdělení, řeč lidského těla) je způsob dorozumívání, který používá jiných výrazových prostředků než slov. (Slova využívá verbální komunikace, tj. sdělení prostřednictvím mluvení.)
Nonverbální forma sdělování je velmi bohatá, nespočívá pouze v mimice a gestech, dochází ke sdělování prostřednictvím pohybů těla a obličeje bez použití mluveného slova, případně komunikace slouží k jeho doplnění. Neverbální forma umožňuje vyjádřit emoce (pocity, nálady, afekty), které zaujímáme ke sdělované informaci, neverbální komunikací sdělujeme, jak na nás působí sdělená skutečnost a jaké stanovisko k danému problému zaujímáme.
Dešifrovat neverbální signály má velký význam ve všech profesích, kde se dostávají lidé do častého kontaktu s jinými lidmi. Schopnost „odečítat" nonverbální sdělení je mimořádně důležitá. Při sdělení má neverbální složka informace pro příjemce větší význam než verbální.
Podíl verbálních a neverbálních projevů v informaci:
7 % tvoří sdílený obsah informace 55 % tvoří mimika, gestikulace, postoj atd. 38 % tvoří zabarvení hlasu
Cíle
Rozvíjet klíčové kompetence komunikativní (vhodně a funkčně využívat jazyka v různých komunikačních situacích), personální (rozvíjet a upevňovat hodnotové orientace a pozitivní a žádoucí postoje) a sociální (řešit účelně a korektně různé sociální problémy založené na mezilidských vztazích).
Obracet pozornost k neslovním způsobům vyjadřování, uvědomit si jejich významnou roli. Sledovat způsoby nonverbálního vyjadřování a jejich efekt. Umět vytvořit základní kódy v komunikaci prostřednictvím tělových signálů a znaků s ohledem na jejich sdělnost. Pochopit využití adekvátních prostředků paralingválních (doprovodných zvukových) a neverbálních ve vlastní komunikaci. Naučit se vnímat pravdu, lež a přetvářku v komunikaci. Rozumět různým typům nonverbálních sdělení, neverbálních signálů, běžně užívaných gest, mimiky, postojů a jiných komunikačních prostředků, přemýšlet o nich, reagovat na ně a tvořivě je využívat ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění. Vědět, co nonverbální sdělení vyjadřují, jaký je jejich smysl a využitelnost, vnímat je a vyjadřovat názor na srozumitelnost a vhodnost sdělení, využívat nonverbální prostředky ve vhodných situacích a adekvátně při dorozumívání reagovat.
Realizace
1. Nonverbální komunikace jako vyučovací jednotka předmětu CJL
praktická ukázka jednotlivých typů sdělení s dešifrováním sdělení
praktická cvičení – dešifrování obsahu sdělení v závislosti na mimojazykových aspektech
práce s videokamerou a videem, zvukový záznam – rozbor, reflexe
vyučovací formy:
skupinové vyučování
kooperativní vyučování
týmová spolupráce
individuální učení
vrstevnické (partnerské) vyučování
efektivní učení
forma soutěží s využitím úkolových karet a hraní rolí
předvádění a pantomimické scénky
formy provádění – variace:
skupina či jedinec dostane úkolovou kartu a předvede
skupina či jedinec sama vymyslí – vyšle jedince k předvedení
jedna skupina předvádí druhé (podle výběru úkolové karty nebo vlastní výběr), druhá hádá úspěšnost předvedení, obdobně jedinci
soutěživě – skupiny (jedinci) se střídají, počítají se body za předvedení i dešifrování
hry aplikující a využívající nonverbální komunikaci
nonverbální komunikace – jednotlivá sdělování z pohledu skupin provádění:
A. aplikace základních úkolů sdělování B. realizace sdělování s využitím úkolových karet C. realizace sdělování prostřednictvím hry
A. aplikace základních úkolů sdělování
a) sdělování výrazem obličeje – mimika, vyjádřete výrazem obličeje emoce:
štěstí – neštěstí
radost – smutek
klid – rozrušení
spokojenost – nespokojenost
zájem – nezájem
překvapení, strach a obavy, zlobu, nenávist
b) sdělování pohledy – řeč očí – oční kontakt:
dívejte se upřeně do očí
soustřeďte se na jednoho člověka a sledujte, jak je mu to příjemné
vadí vám pohled do očí, kdy klopíte zrak a uhýbáte pohledem, kdy zavíráte oči
napište různé situace a dejte úkol situaci předvést
co znamenají zaťatá pěst, vztyčený ukazováček, prsty před ústy, ruce spojené před nebo za tělem, ruce zkřížené na hrudi, překřížené nohy
znáte gesta rozhodčích při sportu, víte, co se gestem vyjadřuje, jakou mají funkci, jaký je smysl a účel gesta, vyjádřete, nakolik je gesto srozumitelné a vhodné, zachovejte se adekvátně vůči gestu, použijte gesto jako vhodnou zkratku vyjádření a dorozumění
f) sdělování dotykem – haptika:
podání ruky a společenská pravidla
předveďte různé způsoby podání ruky – leklá ryba, spojenecký stisk, dominantní stisk, podřízený stisk, přátelský stisk – ceremoniál příslušnosti ke skupině
vztah velmi blízkých osob – políbení, objetí, poplácání, pohlazení
vyjádřete s ohledem na vztah osob – štítivost, odtažitost, nadřazenost, převahu, přátelskost, nepřátelství, vřelost, chladnost
posuzujte délku a sílu stisku, chlad ...
g) sdělování vzájemným přiblížením a oddálením – proxemika:
jděte ve dvojici proti sobě a zastavte se, sledujte, kde se kdo zastaví, zda ustupuje, v jakém jsou přátelském, neutrálním či nepřátelském vztahu, usuzujte z toho na velikost zóny:
intimní zóna – 15 až 30 cm až 40 až 50 cm
osobní zóna – 45 až 75 cm
sociální (společenská) zóna – 120 až 210 cm
veřejná zóna – 360 až 760 cm
zahrajte si role: rodič – dítě, učitel – žák, milenci a sledujte velikost zóny
jak to bude na úřadě
proč je velký stůl u vedoucího
jak se projevuje nadřazenost zóny v postoji
proč při kárání učitel stojí a žák sedí
co vyjadřuje stejná výška – rovnoprávnost či nadřazenost
h) sdělování úpravou zevnějšku:
co vám říká oblékání, ozdoby, nápisy, úprava vlasů
co vám říká úprava zevnějšku, když vám na tom záleží
když je vzhled mluvčího blízký posluchačům, zvětšuje se účinnost působení nebo zmenšuje
ch)sdělování zabarvením a tónem hlasu – parajazykové prostředky:
přečtěte kousek textu nehledě na obsah, tak aby byl zřejmý váš duševní stav:
rezolutně s příkazem
odměřeně
s prosbou
s povzbuzením
jízlivě s výsměchem a ironií
rozčileně
se vzrušením
s nezájmem
s antipatií
unaveně
zamilovaně
totéž jen slovo (prosba, zdvořilý dotaz, pobídka, formální zdvořilost, vyjádření podivu, nelibosti)
doprovázejte i mimikou a gestikulací
i)pantomima:
předvádějte různé situace, děje a stavy pantomimicky (názvy filmů, knih, zájmy a záliby, povolání ...)
kufr – pantomimicky zobrazit podstatná jména a slovesa z prostředí školy
B. realizace sdělování s využitím úkolových karet
a)úkolová karta mimika:
mimika – pohyby obličejových svalů a orgánů na obličeji (oči, uši, nos, jazyk, rty)
pravé emoce:
štěstí x neštěstí
překvapení
strach x jistota
radost x smutek
klid x hněv, zlost, rozčilení
spokojenost x nespokojenost
zájem x nezájem
hrané emoce:
snadno rozpoznatelné, jsou delší, intenzivnější než pravé, jsou paskvilem
úsměv může mít více významů – radost x agresivní, ironický, rozpačitý, nejistota, výsměch
na mimický projev bývají velmi citliví lidé labilní, nevyrovnaní
b)úkolová karta pohledová činnost:
poskytuje nejrychlejší zpětnou vazbu
délka pohledu:
normální – 3 sekundy
kratší – nezájem o komunikaci
dlouhý – od neznámých lidí nepříjemný, provokující (přátelství, zájem x agrese)
velmi dlouhý – "civění, zírání", především u mentálně retardovaných lidí, psychopatů
žádný – lhostejnost, šok po sdělení nepříjemné zprávy
rovina očí:
oči by měly být ve stejné rovině
při rozhovoru bychom se měli dívat více jak 50 % doby do očí
druhy pohledů:
vyhýbavý – nepříjemný, znak nejistoty
těkavý – zrychlení, nervozitahodnotící – oči trochu přivřené
nepřítomný – dívání se skrze druhého do nekonečna
odklon pohledů:
dolů - submisivita, vina, pocit méněcennosti
do boku - nezávislost, odolnost
nahoru - vzpomínáme, jsme zasněni
d)úkolová karta postoje:
Co vyjadřují některé postoje?
Vestoje:
zkřížené HK a DK – polozavřený až uzavřený postoj – nekomunikativní postoj
ležérní postoj – opíráme se o něco - uvolnění, relaxace, okázalý nezájem, agrese
ruce v bok – agrese, zlost
ruce v kapsách – nekomunikativní, odpor, neúcta, drzost
ruce překřížené před tělem – malé sebevědomí
ruce v pěst – zlost
ruce zkroucené či spojené před tělem – plachost
nakročení dopředu – snaha přiblížit se
nakročení dozadu – ústup (lépe ustoupit do boku)
přešlapování – nejistota, submise (podrobení se, poslušnost, podřízení, pokora)
Vsedě:
mírný předklon – soustředěnost
na kraji židle, pohledy ke dveřím, na hodinky – netrpělivost, chystání k odchodu
zkřížené HK i DK – nekomunikativní, bariéry, např.: v cizím prostředí
ležérně natažené DK, HK za hlavou – uvolnění, relaxace, nezájem
sed ve vajíčku – bezmoc, únava
zkroucené DK – křečovitost
DK těsně vedle sebe, ruce na kolenou – plachost, nejistota
otáčení hlavy, těla na opačnou stranu – odpor, nezájem o komunikaci
Člověk může svoji konfiguraci ovládnout – hraná – stylizovaná konfigurace neodpovídá vnitřnímu prožitku.
Postoj:
vzpřímený – zdravé sebevědomí
uvolněný – radostný a pozitivní přístup k životu, plný očekávání, ochota pro dialog
rozkročené nohy – přehnané sebevědomí, někdy bývá tento postoj doprovázen rukama v bok
Posed:
pohodlný – momentální spokojenost a důvěra v situaci
vyčkávací – co bude?
nenucený, uvolněný – chce naslouchat ostatním
ledabylé rozvalování –nepřiměřený pocit nadřazenosti, má cíl dát najevo opovržení ostatními
předkloněný trup – vybízí se k rozhovoru
e) úkolová karta gestikulace(neverbální abeceda – některá základní gesta):
Hlava:
vztyčená – vnitřní jistota, samostatnost úsudku, vyrovnaný a stabilní stav
sklopená dopředu – momentální beznaděje a ztráta důvěry
nakloněná doprava – čeká na nějaké sdělení, ochota hovořit a komunikovat
nakloněná doleva – odmítnutí, nechuť komunikovat
odkloněná ze směru komunikace – odmítavý postoj, nemějte velké naděje
pohození hlavou dozadu – vytvoření odstupu od druhého
přivrácená – vzbuzení věrohodnosti
Oči:
mimo komunikaci – moc si nevěří, je na rozpacích
Paže:
normální postavení – klid, vyrovnanost a upřímnost
podél trupu těla – negativní duševní rozpoložení
zkřížené přes sebe na prsou – uzavřenost, neochota komunikace
založené za zády – neorientuje se v dané situaci, pocit nejistoty
široce roztažené – projev vstřícnosti, ochota jednat a strhnout ostatní k činům
rozmáchlé a gestikulující – nadšení, které chce přenést na ostatní
Ruce:
spjaté (jako svíčka) – chce si to promyslet
složené do sebe (ne přes prsty) – nedá se zjistit, co si myslí
zatnutá pěst – symbol výhružky
f)úkolová karta haptika:
Stisk ruky:
měkký – určitá nervozita
chabý „jako ryba" – nedůvěra, pochybnosti vůči jiným
letmý stisk ruky – strach z celého světa i sám ze sebe
stisk pouze prsty – nadřazenost
propjaté prsty – signalizuje obranu
podání ruky kolmo – rovnocennost
podání ruky více dlaní nahoru – bere vás jako nadřazenou osobu, nabízí se vám
podání ruky více hřbetem nahoru – chce vám vládnout
C. realizace sdělování prostřednictvím hry
hra ostrovy (na porušování zóny), každý se postaví na svůj ostrov (např. kruh z provázku), ostrovů ubývá, víc jedinců na jednom ostrově
intimní zóna s prostěradlem – každý svoji zónu prostěradlo
dále většina her ze školní preventivní strategie (např. mrkaná, Braunův Kuks, non verbum...)
další formy s neverbální informací (nezahrnujeme):
neverbální světelné a zvukové signály, neverbální prostředky (maják, semafor, dopravní značky, topografické značky, nášivky k ošetřování oděvů ...)
schémata, náčrty, plány, obrazy, obrázky a piktogramy, kreslený vtip, reklama beze slov, někdy hudba
2. Nonverbální komunikace i v ostatních předmětech
C. realizace sdělování prostřednictvím hry
a) využití nonverbálního sdělení pro identifikaci nálady, připravenosti, porozumění učivu
hra teploměr –vyjádřete pohybem (vzhledem k podlaze a stropu), svoji náladu, jak jste připraveni na hodinu, jak se vám akce (např. film) líbila
vyjádřete, nakolik jste pochopili výklad učitele
otestujte náladu palcem nahoru, dolu
b) ověřování vědomostí:
hra ano – ne = vlevo v bok – vpravo v bok – odpovědi na zjišťovací otázky postojem
všichni stojí čelem, na zvolenou otázku provedou obrat podle typu odpovědi
forma vyřazovací – kdo se splete, posadí se, zbývá poslední
forma trestných bodů, nebo naopak dobrých odpovědí
c) sebehodnocení pohybem:
hra ohodnoť se – žáci diskutují nad problémem, na konci debaty se postaví do jednotlivých rohů místnosti podle míry zapojení do diskuse a odpovědí na otázky (např. pravý roh je ohodnocení jednička)
d) znáš gesta rozhodčích v jednotlivých sportech:
hra na rozhodčí – jednotlivci ukazují gesta a ostatní se podle nich chovají
3. Nonverbální komunikace v programech školní preventivní strategie
4. Nonverbální komunikace jako mimoškolní aktivita volného času
C. realizace sdělování prostřednictvím hry (nonverbální komunikace – příklady některých her)
Hry – splňte úkol bez mluvení:
každý na záda značku – mají se sejít skupinky se stejnou značkou
na záda písmena slova – složit bez řečí slovo postavením v řadě
seřaďte se podle data narození, nesmíte mluvit
každý na židli, loď ze židlí opěradly k sobě, přijde bouře, loď ztroskotá, židle do prostoru, znovu postavit loď bez mluvení
posílejte signály v zástupu, první podle signálu splní úkol
Anotace některých her z literatury:
a) Celníci a pašeráci – Bakalář I dospělí ..., str.120
nedat na sobě nic znát, umět skrýt emoce, ostatní hádají přetvářku
b) Mluva těla – Bakalář Psychohry, str. 213
vyjadřovat a posuzovat emoce
c) Netradiční pozdrav – Valenta, str. 38
navázání kontaktu neverbálními pozdravy
d) Paralingvistika – Valenta, str. 69
posuzovat svrchní tóny řeči v komunikaci, variace doprovodných zvukových prostředků
e) Setřást hněv – Valenta, str. 56
reflexe hněvu a jeho fyzická redukce při pantomimické etudě zachycující agresivitu
f) Já – pantomima – Valenta, str. 50
pantomimické kreace s tématy já (informace o mně)
g) Pocitové škály – Valenta, str. 67
vnímat, chápat a vytvářet nonverbální složky komunikace
h) Setkání – Valenta, str. 63
pantomima nebo zmrzlé obrazy (štronza) na téma mezilidských vztahů
i) Kočička – Valenta, str. 52
regulace vlastního neverbálního výrazu, sebeovládání, tvářit se jinak
a) Pantomima s licitací – Bartůněk, str. 21
sázet na čas, ve kterém se skupině podaří sdělit či dešifrovat pantomimickou scénku
b) Bouchaná – Bartůněk, str. 27
posílat si signály a reagovat na změny
c) Psaní vzduchem – Bartůněk, str. 29
simulovat psaní jména do vzduchu
d) Mrkaná – Bartůněk, str. 51
oční kontakt, mrkáním si získat jedince, hlídaného strážcem
e) Tančírna – Hrkal, Hanuš, str. 127
rozvoj neverbální komunikace, zážitek při ztvárňování postavy
f) Sedmero ctností – Hrkal, Hanuš, str. 118
živý obraz, dramatizace beze slov
g) Bravnův Kuks – Zapletal, str. 25
cvičení neverbální komunikace, psychopantomimické techniky
h) Non verbum – Zapletal, str. 120 (Valenta, str.68)
cvičení neverbálních vyjadřovacích schopností a spolupráce, předvádění emocí
i) Živá abeceda – Zapletal, str. 225
tvůrčí schopnosti, představivost a fantazie, neverbální komunikace
5. nonverbální komunikace využitelná pro uplatnění v praxi – (zejména znalost mimosmyslové komunikace při ucházení se o zaměstnání).
B. realizace sdělování s využitím úkolových karet
Jedinec samostatně pracuje tak, aby rozuměl sdělováním, správně a vhodně reagoval a využíval znalostí nonverbální komunikace např. pro přijímací pohovor, jako doplněk verbální komunikace. Znalost mimosmyslové komunikace je důležitá zejména při ucházení se o nové místo, v průběhu obchodních jednání i mezi kolegy, protože dáváme protistraně mnohem více informací, než říkáme slovy.
Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe, shrnutí, zhodnocení
Podařilo se vhodně seznámit žáky s nonverbální komunikací. Praktické vyzkoušení jednotlivých příkladů této komunikace vede ke zlepšení pohledu na druhé, jejich chápání a porozumění jim. Žáci si plně uvědomili, že lze mnoho věcí vyjádřit jinak než slovy. Své poznatky mohou dále rozvíjet pomocí vhodných publikací, které jsou tomuto tématu věnovány.
Literatura a použité zdroje
BAKALÁŘ, E. I dospělí si mohou hrát. Praha: Pressfoto, 1976.
BAKALÁŘ, Eduard. Psychohry. Mladá fronta, 1989.
BARTŮNĚK, D. Kniha her a činností v klubovně i venku. Praha: Portál, 2002.
HRKAL, J.; HANUŠ, R. Zlatý fond her II. Praha: Portál, 2000.
NEUMAN, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha: Portál, 1998.
NEUMANN, J. Dobrodružné hry v tělocvičně. Praha: Portál, 2002.
NEUMANN, J. Lezecké stěny, překážkové dráhy a výchova prožitkem. Praha: Portál, 1999.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
VALENTA, Josef. Učit se být. Agentura STROM, 2000.
ZAPLETAL A KOL., M. Zlatý fond her. Praha: Mladá fronta, 199.
