Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Podle některých odborníků je cestou ke kvalitnímu školství systém testování a větší autonomie školy.
V říjnu proběhlo setkání všech 16 premiérů německých zemí s kancléřkou Angelou Merkelovou nad otázkou „Jak zlepšit vzdělávání v Německu?". Vzdělávací výsledky, které jsou hodnoceny jako průměrné a jako s takovými s nimi nejsou spokojeni ani pedagogičtí odborníci ani politici, jsou ovlivněny různými faktory. Mezi ty patří např. velké množství imigrantů ve velkých městech, sociální status rodin, relativně vysoké procento studentů s nedostudovanou střední školou a jejich následná nezaměstnanost. Na problémech spojených s německým školstvím se shodnou oba hlavní politické proudy, u jejich řešení už se ovšem názorově rozcházejí. Je otázkou, zda zůstane současný třístupňový model vzdělávání, který rozděluje žáky ve věku 10 let podle jejich studijních předpokladů do Realschule, Hauptschule nebo Gymnasien, nebo zda bude nahrazen návrhem sociálních demokratů, kteří se přiklánějí k myšlence, že by se všichni žáci co nejdéle vzdělávali v jedné škole. Názor kancléřky (CDU) nemá rozhodující vliv na celoněmecký vzdělávací systém, protože každý stát má pro nastavení svého školství značnou autonomii. Ani odborná pedagogická veřejnost se ale v názoru na cestu ke kvalitě školství neshodne. Necelá polovina zemí před čtyřmi lety sjednotila školní testy, společným mezníkem se v těchto státech stala maturitní zkouška. Podle některých odborníků je cestou ke kvalitnímu školství právě systém testování a větší autonomie školy. Více informací zde.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.