Němčinu „zachraňují“ ti nejmenší

Na pomoc sbližování lidí, jejich historie, kultury a jazyka na obou stranách česko-rakouské hranice byl vypracován mezinárodní projekt s názvem Interkulturní vzdělávání dětí a dospělých, jehož partnery jsou Úřad dolnorakouské zemské vlády, Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a SSŠ České Budějovice, Vysočina Education a SSŠ a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno. Projekt je financován z prostředků ESF, Státního rozpočtu ČR a na jihu Čech také z rozpočtu Jihočeského kraje v rámci programu: Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko–Česká republika 2007–2013.

A co je náplní projektu? Děti v dolnorakouských školkách se pokoušejí se svými učitelkami a lektorkami ohýbat si své jazýčky při zpívání českých písniček či nácviku českých říkanek a pohádek (http://www.ibke-at-cz.eu/).

A děti na české straně? Ty se statečně pustily do hravé výuky němčiny. A tak zatímco ze základních škol i v příhraničních oblastech, kde při každodenním styku můžete slyšet němčinu, zaznívá nyní populární a nezbytná angličtina, malí předškoláci se snaží porozumět svým učitelkám i lektorkám německého jazyka. S pomocí učebního materiálu nakladatelství Polyglot Ene mene se děti učí slovíčka a první věty, zpívají si písničky, při kterých chvíli neposedí, povídají si s Jensem a Lisou, jejichž maňáskové němčině už docela rozumějí (http://interkulturni.zvas.cz/).

Lektorky, které si na pravidelných jazykových a metodických seminářích rozšiřují své dovednosti, se ze všech sil snaží, aby malí „žáčci“ nejenom němčině rozuměli, ale aby se dokázali alespoň jednoduše domluvit. Takovými zkouškami ohněm jsou partnerská setkání, na kterých se scházejí nejen děti a učitelky z českých a rakouských mateřských škol, ale i rodiče či představitelé obcí. V takových okamžicích je zcela jasně znát, jak důležitá je znalost obou jazyků v oblastech, kde spolu úzce sousedí příslušníci dvou národností. Je velká škoda, že tato interkulturní atmosféra nedokáže zatím dostatečně ovlivnit ředitele základních škol a naznačit jim, že němčina má i dnes své rovnocenné místo ve školních vzdělávacích programech.