Nejslabší studenti posouvají Finsko na vrchol žebříčku PISA

Z anglické verze (zde) přeložila Ruth Fraňková.

Kvalita finských škol spočívá v dobrých učitelích, efektivní výuce a jednotné kvalitě. Postavení škol podle všeho nemá vliv na výkony studentů.

Nejslabší čtvrtina finských studentů nemá ve světě konkurenci. Matematické dovednosti finských studentů se řadí mezi nejlepší na světě, přestože jejich postoj k matematice poskytuje prostor pro zlepšení. Využití informačních technologií ve školách se zhoršilo a situace školních knihoven také není dobrá. Kvalita finských škol spočívá v dobrých učitelích, efektivní výuce a jednotné kvalitě. Postavení škol podle všeho nemá vliv na výkony studentů... Tyto a další výsledky vyplývají z dodatečných analýz mezinárodního srovnávacího průzkumu PISA 2003, které provedl Institut pro výzkum ve vzdělávání (Institute for Educational Research). Hlavní zpráva (Osaaminen kestävällä pohjalla - PISA 2003 Suomessa) byla právě uveřejněna.

Výkony slabých studentů posouvají Finsko na přední místo v žebříčku

Dovednosti finských studentů se řadí mezi nejlepší ve všech oblastech hodnocených v průzkumu PISA 2003, tedy v matematice, ve čtenářské gramotnosti, ve vědě a v řešení problémových úloh. Mimořádný úspěch se zakládá především na dobrých výkonech průměrných a nejslabších studentů. Dosažené výsledky nejslabší čtvrtiny finských studentů byly výrazně lepší než výsledky odpovídajících studentů z jakékoliv jiné země. Rozdíl v průměrném skóre nejslabší čtvrtiny žáků ze zemí OECD činil 56 bodů v matematice, 61 ve vědě a řešení problémových úloh a 64 ve čtenářské gramotnosti.

Naopak nejsilnější čtvrtina Finů dosáhla nejlepších výsledků mezi zeměmi OECD pouze ve čtenářské gramotnosti. Čtyři země (nejlepší studenti z těchto zemí) překonaly nejlepší finské studenty v matematice, jedna ve vědě a tři v řešení problémů. Dobrou úroveň nejslabších finských studentů také dokládá malé množství studentů v rizikových skupinách. Pokud jde o informační společnost, pouze 7 % finských studentů má nedostatečné matematické schopnosti (průměr OECD činí 21%) a 6% nedostatečné dovednosti ve čtenářské gramotnosti (průměr OECD činí 19%).

Podle profesora Jouni Välijärviho a vedoucího statistického analytika Antera Maliny výsledky jasně dokládají, že finský školní systém dosahuje úspěchů ve vzdělávání slabších studentů. V budoucnosti by se však mělo více pozornosti zaměřit na rozvíjení dovedností nadaných dětí. Podle odborníků by učitelé měli ve výuce uplatňovat různorodý přístup a podporovat talentované studenty, aby rozvíjeli své dovednosti ve škole i mimo ni.

Švédsky mluvící studenti zaostávají za většinovou společností

Švédsky mluvící menšina podávala ve srovnání s finskými spolužáky o něco slabší výkony ve všech čtyřech sledovaných oblastech. Podle Vikinga Brunella, vedoucího výzkumného pracovníka, je rozdíl způsoben nejen menšími investicemi do studia, ale také menší podporou rodin a menším počtem studentů, kteří ve volném čase čtou. Pro švédsky mluvící studenty není například tak samozřejmé mít vlastní psací stůl nebo místo, kde by mohli v klidu studovat, přestože socioekonomický původ švédsky mluvících rodin je v průměru vyšší.

Přístup k matematice poskytuje prostor pro zlepšení

Přestože se finští studenti umístili v matematice na nejvyšším místě, jejich postoje k matematice nejsou příliš pozitivní. Co se týče vnímání matematiky, jejího přínosu pro budoucnost a sebehodnocení v oblasti matematických dovedností, umístili se finští studenti uprostřed žebříčku. Zájem finských studentů o matematiku byl dokonce pod průměrem OECD. "Obavy spojené se studiem matematiky nicméně nejsou velké.", uvedl Pekka Kupari, vedoucí výzkumný pracovník.

Přístup k matematice se výrazně liší podle pohlaví. Chlapci mají větší sebevědomí než dívky, co se týče vlastních dovedností a studijních předpokladů. Na rozdíl od dívek projevují o matematiku větší zájem, mají z ní menší obavy a také ji považují za důležitější pro další studium a budoucí zaměstnání. Výsledky odrážejí jasnou genderovou nerovnost a také odhalují významnou spojitost mezi subjektivním přístupem a matematickými dovednostmi.

Matematické schopnosti finských studentů souvisí především s postojem k matematice. Domácí zázemí samozřejmě také ovlivňuje matematické schopnosti, ale ne do takové míry, jako je tomu v ostatních členských zemích OECD.

Finská mládež úspěšná v řešení problémů

Finská mládež dosáhla druhého nejvyššího skóre v řešení problémových úloh. Tato oblast testovala schopnosti studentů řešit problémy, které se neomezovaly na nějakou konkrétní studijní oblast. Podle výzkumníka Pasiho Reinikainena slouží cvičení zaměřená na řešení problémových úloh jako ukazatel, jak si žáci povedou ve skutečném životě. Studentům, kteří byli úspěšní v řešení problémových úloh, se dařilo také v matematice, čtenářské gramotnosti a ve vědě.

Menší využití informačních technologií ve školách vyvolává obavy

78% finské mládeže používá doma počítač alespoň několikrát týdně, což jenom mírně převyšuje průměr OECD (75%), zatímco ve škole ho stejně často používá jenom 36%, což je hluboko pod průměrem OECD (43%). Během tří let se využití informačních technologií ve finských školách snížilo téměř o deset procent (ve srovnání s výsledky PISA z roku 2000), zatímco v ostatních zemích OECD se využití počítačů ve školách zvýšilo v průměru o 6 %. Výzkumná pracovnice Kaisa Leinoová upozorňuje, že používání počítačů ve školách by se už nemělo dále snižovat, přestože Finsko neusiluje o to být nejaktivnější zemí ve využití počítačů. Průzkum PISA 2000 a 2003 prokázal, že nejlepších výsledků ve čtenářské gramotnosti a v matematice dosahovali průměrní počítačoví uživatelé.

S internetem se mladí lidé většinou seznamují sami. Protože internet je čím dál populárnější a mladí lidé potřebují získat informace a dovednosti pro jeho bezpečné používání, měla by se výuka na tuto oblast zaměřit. Více než polovina 15letých například neumí používat antivirový software.

Postavení školy neovlivňuje dosažené dovednosti studentů

Postavení finských škol (sociální, ekonomické a kulturní) nemá vliv na průměrné matematické schopnosti studentů, což je dost neobvyklé, protože ve všech ostatních zemích kromě Islandu statut školy ovlivňuje dovednosti studentů. Ve Finsku tedy úroveň vzdělání nezáleží na tom, kterou školu si studenti vyberou. Rozdíly mezi školami jsou výsledkem rozdílů mezi studenty. "Protože si studenti a jejich rodiče mohou mezi školami svobodně vybírat, mohl by se v dlouhodobém měřítku posílit vliv postavení jednotlivých škol mezi finskými základními školami.", upozorňují Kupari a Välijärvi. K takové situaci došlo ve Švédsku. Kupari a Välijärvi také zdůrazňují, že dostatečný přísun schopných učitelů je naprosto nezbytným předpokladem pro srovnatelnou úroveň poskytovaného vzdělávání.

Ředitelé škol a studenti si učitelů váží

Finští ředitelé škol považují zájem a vysokou pracovní morálku svých učitelů za klíčový faktor úspěchu. Podle ředitelů mají učitelé pozitivnější vliv na atmosféru školy, než je tomu v ostatních zemí OECD. Ředitelé oceňují především schopnost učitelů vytvářet příjemné školní prostředí. Podle výzkumníků PISA je to dáno tím, že finští učitelé mají větší svobodu a větší možnost rozhodování než jejich kolegové v jiných zemích.

Finští studenti mají pozitivní vztah ke svým učitelům matematiky, kteří jim podle jejich slov poskytují především silnou podporu a vedení při studiu. Hodiny matematiky byly naopak kritizovány pro přílišnou náročnost. Pocit sounáležitosti školního kolektivu se umístil mírně pod průměrem.

Finská výuka je efektivní

Podle výzkumníků PISA lze finskou výuku charakterizovat jako efektivní. Finští žáci mají ve srovnání s ostatními zeměmi téměř nejnižší počet vyučovacích hodin a prostředky vyčleněné na vzdělávání se řadí mezi průměr OECD. To znamená, že práce studentů i učitelů je velice efektivní. Podle výzkumníků PISA musí být efektivita školní práce zajištěna také do budoucnosti, a to především pomocí malých studijních skupin, dostatečně všeobecné nabídce vzdělávání a také díky dostatečnému počtu schopných učitelů.

Školní knihovny ve špatném stavu

Podle ředitelů není situace ve školních knihovnách dobrá, což je podle výzkumných pracovníků PISA ostuda finského školství. Profesor Pirjo Linnakylä zdůrazňuje, že školní knihovny by měly sloužit jako všestranný prostor pro studium a četbu. Mezi zásadní opatření na zlepšení čtenářské gramotnosti patří propagace čtení ve volném čase a rozvoj školních knihoven.

Podle průzkumu PISA mají také ředitelé škol obavy o stav školních budov, zatímco vybavení tříd považují za dostatečné.

Další informace

Institute for Educational Research, zákaznické oddělení
tel. +358-14-260 3220, fax +358-14-260 3241, email: ktl-asiakaspalvelu@ktl.jyu.fi
Internet store: www.jyu.fi/ktl/julkaisumyynti/
Publikace je také k dispozici na webové stránce: ktl.jyu.fi/pisa/

Anglické verze dokumentu je dostupná na
www.oph.fi/english/page.asp?path=447,488,42774.