Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
<p> Rozhovor s mladým talentovaným vědcem Martinem Bucháčkem.</p>
Martin Bucháček (1992) je jedním ze tří talentovaných studentů, kteří letos v září prezentovali své práce na mezinárodní soutěži EUCYS 2012 v Bratislavě. Dnes již absolvent Gymnázia J. Pika v Plzni a student matematiky a fyziky na University of Cambridge ve Velké Británii se ve volném čase věnuje studiu španělštiny, cestování, turistice a četbě. Svou středoškolskou odbornou práci s názvem „Geometrie hmotného bodu“ uvedl těmito slovy: Cílem práce je seznámit čtenáře se základními poznatky a aplikacemi geometrie hmotného bodu (těžiště trojúhelníku, Cévova a Menealova věta, geometrické úlohy). Ukazuje se, že geometrie hmotných bodů je výhodným nástrojem zejména pro dokazování geometrických tvrzení týkajících se kolineárních bodů a konkurentních přímek. Z tohoto důvodu se zaměřím i na důkaz komplikovanějších geometrických tvrzení, Desarguovy a Pappovy věty. Ve většině případů se dosavadní publikace o geometrii hmotných bodů soustředily na popis soustav konečného množství izolovaných hmotných bodů. V další části práce je proto mým cílem aplikovat metody této teorie i pro případ souvislých množin, na které můžeme pohlížet jako na soustavy nekonečného množství bodů s nekonečně malou hmotností. Na základě znalostí postupů v první části práce se pokusím položit axiomatické základy pro případ souvislých množin a najít aplikace. Možná se někdo z vás teď v textu poněkud "ztratil". Ale nebojte se, rozhovor s Martinem je samozřejmě určen i těm čtenářům, kterým se při četbě anotace Martinovy vědecké práce trošku zatočila hlava.
Které podněty pokládáte za nejdůležitější při své cestě k vědě (kdo vám nejvíc pomohl, nějaká událost, která vás nasměrovala apod.)?
Ve škole mě vždy nejvíce bavily přírodní vědy, postupně se můj zájem vyhranil na matematiku a fyziku. Na střední škole jsem se zapojil do různých mimoškolních aktivit, které podnítily můj zájem o tyto předměty; v současné době se jim věnuji na univerzitě. Můj zájem o tyto obory se tedy vyvíjel spíše postupně, žádný významný podnět si nevybavuji.
Co vás k vědecké činnosti nejvíc přitahuje?
V první řadě určitě touha poznat něco nového a zajímavého. Potom také určitá systematičnost a elegance, se kterou věda zaznamenává své poznatky. Matematika i fyzika mají schopnost popisovat abstraktní věci, dávat jim řád a objevovat zajímavé vztahy mezi nimi. Fascinuje mě, že jejich poznatky můžeme transformovat zpět do skutečného světa a vysvětlit tak jevy, kterých si všímáme dennodenně a často se nad jejich příčinou ani nezamýšlíme.
Co si myslíte o postavení vědy v naší současné společnosti a ve světě?
Myslím, že věda, výzkum a vývoj je v naší společnosti vnímán velice pozitivně. Lidé si uvědomují význam vědeckého zkoumání a možnosti, kterými může kladně ovlivnit jejich životy. Smutné ovšem je, že toto pozitivní vnímání se neodráží také v naší finanční politice. Prostředky vydávané vládou na školství a vědu zatím nejsou srovnatelné s některými jinými evropskými státy.
V čem si myslíte, že jsou naši studenti lepší než většina zahraničních studentů, a kde naopak mají předstih oni?
Je třeba rozlišovat dvě věci – schopnosti průměrných studentů středních škol a schopnosti studentů, kteří si daný obor zvolili pro svá další univerzitní studia. V matematice a přírodních vědách je podle posledních průzkumů průměrná znalost středoškoláků oproti předchozím letům menší než evropský průměr. Z vlastní zkušenosti ovšem mohu říci, že na univerzitní úrovni jsou tyto znalosti srovnatelné. Je tedy patrné, že zejména různé mimoškolní aktivity jsou dobře organizované a kdo se chce naučit ve svém oboru více, má tuto možnost. Myslím si, že zahraniční studenti mají jistý náskok v humanitních vědách. Zatímco u nás jsou tyto obory často vnímány jen jako učení se velkého množství informací, v zahraničí jsou už od střední školy studenti více vedeni k tomu o faktech přemýšlet, vytvářet si vlastní názory, umět je formulovat a obhajovat.
Jak podle vás ve vztahu k vědě působí média?
Média jsou důležitou spojkou mezi lidmi a odborným, laické veřejnosti těžko přístupným světem vědy. Myslím si, že by mohla informovat o vědě více a zlepšit tak poměr dobrých zpráv vůči těm špatným - vždyť téměř v každém zpravodajství převládají negativní zprávy nad těmi pozitivními, což jistě nezlepšuje atmosféru ve společnosti.
Děkuji za rozhovor.
Svatava Šimková, NIDM
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.