Zpráva o případu sexuálního obtěžování účastnice MOOC kurzu MITu profesorem, které mělo soudní dohru.
Každý z nás asi slyšel příběh o tom, jak učitel navázal vztah se studentkou, případně učitelka se studentem. V USA proběhl v roce 2002 průzkum, který uvádí, že učiteli nebo zaměstnanci školy bylo sexuálně obtěžováno 38 % dotazovaných studentů a žáci sexuálně obtěžovali učitele nebo zaměstnance školy v 36 % odpovědí. Podobný průzkum uskutečněný v roce 2014 na MIT došel u žen ke srovnatelným výsledkům, muži uváděli nižší výskyt obtěžování. Lze předpokládat, že při realizaci podobného průzkumu v České republice bychom asi došli k ne příliš odlišným číslům, např. podle zpráv na novinky.cz nebo eurozprávy.cz.
Pokud jsou oba účastníci vztahu zletilí a oba se vztahem souhlasí, je takový vztah právně v pořádku a můžeme diskutovat maximálně o jeho morálnosti. Při dosavadní absenci etického kodexu učitele v ČR můžeme hledat inspiraci k zamyšlení v
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
E Kocourek30. 10. 2015
Úvodní odstavec navozuje představu klasického "harassmentu", a jeden ze závěrečných odstavců ("nařízení soudu o stažení kurzů") tuto představu potvrzuje, ale vše mezi tím jenom popisuje pro Evropana nepochopitelné až nesmyslné právní prostředí v U.S.A.
Oč jde v sexuálním obtěžování ve školním prostředí? Hlavně o neprokazatelnost stíhaného jednání. Naznačil učitel nějaký požadavek? Nebo si začala studentka a něco učiteli nabídla? Proto všechna ta protiopatření bránící situaci "mezi čtyřma očima". Proto se při konzultacích nechávají otevřené dveře z kabinetu na chodbu, proto chceme, aby při konzultaci byl v kabinetu přítomen další kolega nebo kolegyně.
Ale sexuální obtěžování prostřednictvím e-mailů? Napadají mě dvě krajní možnosti. Buď byl obtěžující učitel naprostý magor, nebo byl zcela přesvědčen, že nic špatného (nedovoleného, neetického) nepáchá.
Která z možností je bližší realitě? Těžko říci. Vzhledem k učitelovu věhlasu ho na magora neodhaduji. Ale osoba bez zkušeností s americkým právním a univerzitním prostředím těžko posoudí, do jaké míry šlo o činnost neetickou. Soudu to neetické připadalo, ale rozhodnutí amerických soudů nejednou připadají Evropanům šílená.
Proč mi sexuální obtěžování prostřednictvím e-mailů připadá tak zvláštní? Protože vše je tak dokumentovatelné! Obtěžované studentce nic nebrání závadnou korespondenci přeposílat ředitelství školy nebo policii. Obviněný učitel nemůže zapírat - leda tvrdit, "že tím nic nemyslel".
Na rozdíl od amerického soudu, který dal za pravdu žalující studentce, mně připadá její jednání podivné. Zejména proto, že konstrukci "závislého postavení" mezi vedoucím on-line kurzu a studentkou považuji za pochybnou. Existuje závislost mezi mnou a kominíkem? Pokud se kominík chová nevhodně, můj rotvajler jej vyprovodí na ulici a já si najmu kominíka jiného. Oč jiné je postavení studentky on-line kurzu? Chtěla se studentka naučit fyziku, nebo jí šlo hlavně o "razítko", že absolvovala kurz?
Na závěr si přihřeji svoji polívčičku. Dlouhodobě zde tvrdím, že jen blázen by na Internetu vystupoval pod svým vlastním jménem. V případě on-line kurzů (za jejichž absolvování účastníci dostanou "razítko") je třeba z anonymity maličko slevit, ale i tak se domnívám, že profesor Lewin se vůbec nemusel dovědět, že F.Harbi je osoba, o jejíž fotografie by měl stát.
Bořivoj Brdička31. 10. 2015
Vyberu to podstatné. Pan Kocourek se ve skutečnosti nejmenuje Kocourek a věhlas, který si již jako náš soustavný oponent online vybudoval patří někomu jinému. To se to pak kritizuje, že? Jen tak dále! Anonymita bohužel vede k neochotě přijmout za své činy odpovědnost. Výchovný tento přístup není ani trochu.
etickém kodexu
Evropské psychoterapeutické společnosti, neboť práce učitele je svým přístupem k lidem psychoterapeutovi blízká. Jednou z prvních zásad je vyhýbání se vztahům, které by mohly omezit objektivitu, nebo vytvořit konflikt zájmů. Sexuální vztah takový konflikt bezpochyby vytváří a budí minimálně podezření z neobjektivnosti. Proto je sexuální vztah mezi psychoterapeutem a klientem vždy považován za neetický.
Co k podobnému vztahu může vést? Lepší variantou je, když studentka vzhlíží s obdivem ke vzdělanému pánovi, který už v životě něco dokázal. Učiteli naopak mladší dívka dodá energii do života a relativizuje jeho věk. To se v praxi vyskytuje pravděpodobně nejčastěji v podobě studentka – učitel. Mnohem horší situace nastane, když pedagog zneužívá svého postavení.
Že k navázání vztahu dojde, si většina lidí dovede představit při osobním kontaktu v denním nebo kombinovaném studiu. Že by k něčemu podobnému mohlo dojít v online kurzu, kdy k fyzickému setkání mezi vyučujícím a studentem nedochází, mnoho lidí pokládá za nemožné. Jenže i to se děje. I v online kurzu je student v nevýhodném postavení vzhledem k vyučujícímu. Podívejme se na následující případ, který začal v roce 2013 a měl poměrně velký mediální ohlas. Příběh byl původně uveřejněn v internetovém deníku Insider a odezvu měl na mnoha blozích, např. v článku Scotta Grienfielda „Den, kdy zemřela fyzika“.
Hlavními aktéry jsou Walter Lewin, penzionovaný profesor fyziky MIT, vedoucí MOOC kurzu edX Bojíte se fyziky? a Faïza Harbiová, účastnice tohoto kurzu.
Faïza, původem z Alžírska, pracuje jako soukromá učitelka angličtiny ve francouzském městě Montpellier. Na střední škole bojovala s fyzikou, ale chtěla si i ve svých 32 letech zlepšit vědomosti. Proto se přihlásila do kurzu pořádaného MIT, který vedl „hvězdný“ a studenty oblíbený profesor Lewin. Ve snaze spojit se se spolužáky a s cílem zlepšit si své studijní výsledky založila na Facebooku skupinu. K jejímu překvapení se ozval přímo vedoucí kurzu profesor Lewin. Účast samotného profesora považovala zpočátku za žert některého z účastníků kurzu, ale nebylo tomu tak. Lewin jí nabídl pomoc nejen s tématy kurzu, ale také s jejím sebevědomím. Vyšetřovatelům později uvedla, že jí trvalo téměř rok, než si uvědomila, že zájem pana profesora nebyl veden empatií a snahou jí pomoci, ale že od začátku používal nevhodné, sexuálně explicitní výrazy. Vyšetřování potvrdilo, že Faïza byla jen jednou z více žen, kterým Lewin posílal nepatřičné e-maily a po kterých žádal obscénní fotografie.
Protože MOOC kurzy byly v době vyšetřování relativní novinkou (ve vysokém školství se více rozšířily teprve v roce 2012), probíhalo vyšetřování případu v právně nejistém prostředí. Bylo nutné vyřešit, do jaké míry podle zákonů Spojených států spadají účastníci on-line kurzů pod ochranu zákona. Bylo zjištěno, že Lewin si vybíral ke kontaktům ženy, u kterých byla pravděpodobná neochota jeho chování zveřejnit, s tím, že by samy sobě a své rodině dělaly ostudu nebo že v jejich zemích není sexuální obtěžování považováno za trestné. Vyšetřování ztěžoval též věhlas a postavení na první pohled důvěryhodného profesora. Co naopak vyšetřování usnadnilo, byly záznamy komunikace. Díky balíku e-mailů, obrázků, záznamů z chatu bylo možné sexuální obtěžování Faïzy i jiných žen doložit.
Billie W. Dziech, specialistka na výzkum sexuálního obtěžování a zneužívání, zdůraznila, že podobné případy vedou ke ztrátě pocitu bezpečí ve škole i v online prostředí. Dále poznamenala, že sexuální obtěžování zanechá na oběti celoživotní následky. Přesto o podobných případech slýcháme bohužel až příliš často.
Výsledkem této kauzy bylo nařízení soudu o stažení kurzů profesora Lewina z internetových úložišť. Protože ne všechna úložiště jsou povinna řídit se rozhodnutím amerických orgánů, jsou záznamy těchto kurzů nebo jejich části někde stále dostupné.
Mnohé z nás může napadnout otázka, zda má cenu řešit situaci, kdy dospělá žena poskytne své intimní fotografie dospělému muži. Pokud jsou oba dva ve vzájemně rovnocenném postavení, pak asi ne. Ale v tomto případě šlo fakticky o studentku a vyučujícího, tedy o vztah mezi podřízenou a nadřízeným. Faïza možná zpočátku cítila, že díky svým obrázkům získá nějaké výhody. Je zřejmé, že jí byly nabídnuty nebo alespoň naznačeny tím, kdo by měl být autoritou nejen jako odborník, ale též coby vzor v oblasti morálky.
Je správné, že se Faïza nakonec rozhodla celou věc zveřejnit. Snad to pro nás bude poučením, které by si měly odnést především mladší dívky. Až příliš často někomu poskytují své fotografie zcela neuváženě. Neuvědomují si, jak snadno může dojít k poškození pověsti zveřejněním či k vydírání.
