Názvosloví anorganických sloučenin

Pracovní list je zaměřen na jednoduché anorganické názvosloví kyslíkatých i bezkyslíkatých kyselin, zásad a solí. Je vhodnou pomůckou učitele i žáka při procvičování jednoduchého názvosloví.

Trocha teorie

V anorganické chemii jsou základem názvosloví názvy prvků a zakončení, odpovídající oxidačním číslům atomů prvků ve sloučenině.

Většina anorganických sloučenin má dvouslovný název. Skládá se z podstatného a přídavného jména. Podstatné jméno udává druh sloučeniny a odvozuje se z části s větší elektronegativitou (např. oxid, kyselina, uhličitan). Přídavné jméno označuje část sloučeniny s menší elektronegativitou. V názvu se dodržuje pořadí podstatné jméno - přídavné jméno, ve vzorci je pořadí značek opačné.