Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Názory na odsun
Příspěvek představuje vzorovou hodinu (například Dějepisu nebo Občanského a společenskovědního základu) s integrací průřezového tématu Multikulturní výchova. Může být i inspirací pro hodinu samostatné MKV. Zpracování problematiky odsunu sudetských Němců se může stát úvodem k tématu národnostních, genderových a dalších předsudků; umožňuje prozkoumat, jakým způsobem první dojmy ovlivňují naše hodnocení jiných lidí.
Popis činnosti
Do tří rohů místnosti rozvěste velké papíry, každý s jedním stanoviskem k odsunu:
Sudetští Němci si za odsun můžou sami, byl to spravedlivý trest za rozbití Československa v letech 1938/39. Vedle nacistických zvěrstev za protektorátu jsou drobné přehmaty při odsunu zanedbatelné.
Odsun sudetských Němců je neospravedlnitelný, je v rozporu se základními lidskými právy a dotkl se nevinných lidí.
Myšlenka odsunu vznikla za specifických historických podmínek, nelze ji posuzovat dnešními měřítky. Excesy, které provázely tzv. "divoký odsun" v létě 1946, jsou neospravedlnitelné; mají charakter pomsty, nikoli spravedlivého řešení.
Vyzvěte žáky a žákyně, aby se postavili do rohů podle toho, který názor je jim nejbližší.
Každá ze skupin má za úkol dohodnout se, proč volila dané stanovisko, najít argumenty v jeho prospěch a připravit vystoupení pro ostatní, jehož cílem bude přesvědčit je o vlastním názoru. Na práci nechte podle potřeby 10-15 minut.
Skupiny prezentují výsledky své práce. Ostatní skupiny by měly poslouchat a již v průběhu prezentací zapisovat:
které argumenty z "tábora názorových protivníků" byly celkem přijatelné,
které argumenty byly naprosto nepřijatelné a proč.
Nechte skupinám prostor, aby se připravily na vystoupení, ve kterém zhodnotí argumenty "odpůrců", každá skupina má 2 minuty na veřejné vyjádření.
Flipchartové papíry, každý s přepsaným stanoviskem k odsunu, kopie úryvku česko-německé deklarace z informací pro učitele, pracovní místa pro 3 skupiny, papíry, tužky.
Ti, které přesvědčily argumenty jiných skupin, mají možnost změnit stanovisko a připojit se k jiné skupině.
Žáci a žákyně vytvoří tři "expertní komise" tak, aby v každé byly zastoupeny všechny názorové proudy.
Expertní komise má za úkol vytvořit formulaci kompromisního oficiálního stanoviska k odsunu tak, aby zastánci všech názorů byli pokud možno spokojeni.
Komise přečtou svá kompromisní stanoviska a porovnají je. Na závěr přečtěte úryvek česko-německé deklarace.
Reflexe
Diskuse by měla být zaměřena jednak na proces argumentace a dosahování kompromisu, jednak na postoje týkající se odsunu.
Ptejte se žáků a žákyň:
Bylo pro Vás obtížné hovořit o odsunu? Pojí se s tímto tématem nějaké pocity? Pokud ano, jaké? Z čeho vyplývá náročnost tohoto tématu? Myslíte, že starší generace to mají podobně? Proč ano, proč ne?
Můžete uvést ty momenty diskuse, které pro Vás byly nejnáročnější? Proč? Který způsob argumentace považujete za vhodný a který nikoliv? Co vás přesvědčilo, že (ne)změníte vlastní názor?
Jak jste se cítili, když jste měli v "expertních komisích" dosáhnout kompromisu? Dosáhla Vaše komise naprosté spokojenosti? Co bylo nejobtížnější?
Jak hodnotíte text česko-německé deklarace? Umíte si představit jeho jiné, alternativní znění? Jaké? Jaká rizika by neslo jeho prosazení?
Změnil se nějak Váš názor na odsun sudetských Němců? Co vás k tomu vedlo a jakým způsobem?
Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím vývoji, 1997 (úryvek).
II Německá strana přiznává odpovědnost Německa za jeho roli v historickém vývoji, který vedl k mnichovské dohodě z roku 1938, k útěku a vyhánění lidí z československého pohraničí, jakož i k rozbití a obsazení Československé republiky. Lituje utrpení a křivd, které byly způsobeny českému lidu nacionálně socialistickými zločiny Němců. Německá strana vzdává čest obětem nacionálně socialistické vlády násilí a těm, kteří této vládě násilí kladli odpor. Německá strana si je rovněž vědoma, že nacionálně socialistická politika násilí vůči českému lidu přispěla k vytvoření půdy pro poválečný útěk, vyhánění a nucené vysídlení.
III Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Zejména lituje excesů, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány.
IV Obě strany se shodují v tom, že spáchané křivdy náležejí minulosti, a že tudíž zaměří své vztahy do budoucnosti. Právě proto, že si zůstávají vědomy tragických kapitol svých dějin, jsou rozhodnuty nadále dávat při utváření svých vztahů přednost dorozumění a vzájemné shodě, přičemž každá strana zůstává vázána svým právním řádem a respektuje, že druhá strana má jiný právní názor. Obě strany proto prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.
Literatura a použité zdroje
Interkulturní vzdělávání nejen pro středoškolské pedagogy. 1. vyd. Praha: NLN a ČvT, 2002.
