Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Návrat domů
Příspěvek představuje možnost využití nenásilného začlenění problematiky Romů a vůbec romství do výuky, ukazuje se zde silné citové pouto k domovu.
Aktivizující metody v návrhu hodiny:
VOLNÉ PSANÍ
Cíl: objevit v sobě nečekané nápady, myšlenky, souvislosti, pomocí psaní se učit, reflektovat.
Postup:
1. Polož tužku na papír a piš svým tempem souvislý text – věty, co tě napadá k danému tématu.
2. Neplánuj si dopředu, co a jak budeš psát, prostě pořád piš. Tužka musí být pořád v pohybu.
3. Nevracej se k tomu, co máš napsané, neopravuj chyby (v této fázi je dovoleno chybovat).
4. Piš po celý stanovený čas (min. 3–5 minut) a stále usilovně mysli na dané téma. Když tě nic nenapadá, piš např.: „Co mám psát, když mě nic nenapadá, jak mám pokračovat…“
5. Rozhodni, jestli své volné psaní budeš prezentovat, přečteš.
MYŠLENKOVÁ MAPA
Cíl:
uplatnit vědomosti a zkušenosti, prohloubit poznání, zpřesnit vztahy mezi pojmy;
1. Žáci zavřou oči, vytvoří si představu domova, obrazy nechají plynout před očima jako film.
2. Volné psaní: Co pro mě znamená domov.
3. Tera Fabiánová: Návrat domů
Učitel napíše na tabuli jméno autorky a název povídky. Položí následující otázky:
1. O jaký návrat se asi bude jednat podle jména autorky a názvu povídky.
2. Kdo bude hlavní postavou povídky?
3. Vžij se do role autora a podle názvu Návrat domů napiš ve zkratce obsah = osnovu povídky.
4. Text T. Fabiánové
Jela jsem domů. Dorazila jsem do osady. Bylo brzo ráno, slunce právě vycházelo. Ani bych tu naši romskou vesničku nepoznala. Všude hezké domy, jen vzadu pár starých, křivých chatrček. Jak se někdo k osadě blížil, hned vyběhli ven psi a štěkali. Přestali, jen když se s nimi promluvilo romsky. A mně chvíli trvalo, než mi došlo, proč na mě tak štěkají. Mluvila jsem s nimi totiž česky.
Rozhlédla jsem se kolem sebe, všichni už vybíhali z domků podívat se, kdo to přišel. Šulo, náš vajda, volá: „Kluci, honem, skočte někdo pro její mámu!“
Začali mě chválit: „Podívejme se, jaká je z ní madam! Ty šaty! A ty boty! Poznal bys v ní tu roztrhanou dračici? A ty vlasy, jako princezna! Ani bys neřekl, že je Romka!“
Byla jsem zpátky doma. Všechno bylo tak, jak jsem odešla. Malý domek, uvnitř kouř, stará lavice, malý prádelníček, na zdi svaté obrázky, maminčina postel.
Posadila jsem se za stůl, moje máma, stařičká zlatá máma mi začala z prádelníku nosit oblečení, rozkládala přede mnou romské sukně, blůzy, šátky.
„Vidíš?“ povídá mi, „všechno jsem ti schovala, abys neřekla, že nic nemáš. Tohle všechno je tvoje. Podívej, staré peníze. Stříbrné! Dej si je do vlasů. Tak honem, obleč si to, ať se na tebe podívám!“
a) V textu podtrhni větu nebo myšlenku, která tě zaujala, vypiš ji do tabulky a napiš k ní vlastní komentář, názor nebo svou vzpomínku, která se ti při čtení vybavila.
Věta z textu
Komentář
b) Z textu vypiš slova, kterým nerozumíš. Společné hledání významu slov.
c) Porovnej domov mladé Romky z textu se svým domovem.
d) Do myšlenkové mapy zapiš, co víš o Romech, použij strukturu rybí kosti. Podle potřeby si rybí kosti doplň.
Učitel shrne vše, co žáci napsali, vede diskusi a na tabuli společně zapisují, co by chtěli o Romech vědět. Na otázky nejprve odpovídají žáci (učení se navzájem), nebudou-li znát odpověď, jdou hledat na internet nebo jim dá učitel čas do příští hodiny, aby danou otázku zodpověděli.
5. Poslech českých ukolébavek, poslech romských ukolébavek. Srovnání.
