Přehled existujících systémů pro tvorbu mobilních aplikací z pohledu učitele.
Popularita smartphonů mezi žáky středních škol je vcelku známou skutečností. V poslední době se tyto chytré mobilní telefony začínají masivně objevovat už i na druhém stupni základní školy, a to v takové míře, že se stávají standardním vybavením většiny žáků. S tím vyvstává otázka, zda je lze integrovat do výuky a za jakých podmínek, potažmo do jaké míry jich při výuce lze využívat.
Oprostíme-li se od etických, materiálních či sociálních problémů, které využití vlastních mobilních technologií žáky (BYOD) přináší, objevuje se zde jedinečný prostor či komunikační kanál, kterým učitel může oslovit širokou skupinu žáků a využít smartphone ve prospěch samotného vzdělávání. Jednou z možných cest je tvorba vlastních mobilních aplikací učitelem.
Ta tam je doba, kdy mobilní aplikace byly výlučnou doménou specializovaných vývojářů-programátorů a kdy učitel neměl vůbec možnost podílet se na vývoji mobilní aplikace jako učební pomůcky. Pokud už nějaká přeci jenom vznikla, většinou úplně nesplňovala učitelovu představu a dala se využít ve výuce pouze okrajově. S moderními technologiemi, především s nástupem HTML5, webových aplikací, javascriptových knihoven a frameworků či cloud computingu se otvírají nové možnosti, jak si vytvořit vlastní mobilní aplikaci.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
RNDr. I. Marek18. 1. 2016
"... neexistují!", vypadlo nejspíš z názvu článku. Každopádně by to bylo blíže realitě, nežli tvrzení, že nějaké takové použitelné nástroje existují.
Po několikatýdenním pinožení na desktopu natěšený zájemce o Eclipse stejně zjistí, že pro provozování svých javovových aplikací v prostředí Androidu by potřeboval rootovaný tablet. Když jsem se naposledy díval, Xamarin požadoval poměrně vysokou platbu, a to každoročně.
Chce-li učitel provozovat svoje vlastní prográmky na tabletu, vidím dvě cesty. Buď si pořídí windowsovský tablet, pro který může psát programy ve Visual Studiu (a nic dalšího nepotřebuje) nebo v některém bezplatném překladači (např. DevC++, ale existují i další),
nebo si najme webový prostor s podporou php a svoji aplikaci napíše v php. Najmout webový prostor něco (málo) stojí, ale také jej může poskytnout škola.
Drobný problém: nevidím důvod, proč mnou navržené postupy vydávat za mobilní aplikace. Fungují (resp. fungovaly by) stejně dobře na tabletu jako na desktopu.
Co se týče ověření, mám a na tabletu provozuji cca desítku vlastních programů psaných v Csharp a C++ (m.j. generátor HTML stránek). V php mám (zatím?) jen několik fungujících demo scriptů, nic co by provádělo skutečně užitečnou činnost. Ale považuji tuto cestu za schůdnou.
Jan Fojtík5. 2. 2016
Pro RNDr. I. Marka: Otázkou je, co očekáváte od Vaší aplikace a pro koho je určena. Nedovedu si v praxi představit, že by se kolegyně-nadšenkyně na I. nebo II. stupni ZŠ pouštěla do vývoje formulářové aplikace ve Visual Studiu či dokonce serverově do PHP. Pokud ovšem má zájem integrovat některé své materiály do výuky (formou DIY) i na této úrovni přes digitální technologie, lze některý z těchto Drag and Drop nástojů určitě (alespoň prozačátek a se všemi zmiňovanými neduhy) použít. Pokud by se to mělo týkat kolegy-oboráře ICT, tak samozřejmě by ten programátorský přístup už byl namístě. Dále pro informaci aplikace z Android studia nemusí mít rootované zařízení (pouze stačí mít na zařízení aktivní instalace z třetích stran) a Xamarin (https://www.dreamspark.com/Product/Product.aspx?productid=100) je dostupný pro studenty už zdarma.
RNDr. I. Marek5. 2. 2016
Nejprve terminologie. Aplikace je program, a tvorba (vlastních, mobilních, jakýchkoli) aplikací je programování. Připadá-li vám postup "Drag and Drop" jako programování, budiž vám to přáno. Mně to jako programování nepřipadá. Některé (možná téměř všechny) dostupné aplikace nabízejí uživateli volbu skinu a podobná nastavení. Přebarvení okna aplikace na růžovo není tvorba aplikace.
Ve třetím odstavci vašeho článku zmiňujete HTML5, webové aplikace, javascriptové knihovny a frameworky - co z toho vámi zmíněná kolegyně-nadšenkyně na I. nebo II. stupni ZŠ zná? Pokud nic, nemůže aplikace tvořit.
Nemůže aplikace tvořit, ale může je používat. To přece není špatné! Jsem přesvědčený že by jí to mohlo (a mělo!) stačit. Může aplikace krmit svými daty, může svoje data pomocí šikovných aplikací zobrazovat a předávat žákům. Výběr dat může být vysoce kvalifikovaná činnost.
Co píšete o Android studiu a Xamarinu jsou dobré zprávy. Situace se tedy vyvíjí příznivým směrem. BTW, chtěl jsem si Android studio vyzkoušet (dnes, po přečtení vašeho komentáře). Nejdřív se hodinu natahovalo a instalovalo. Pak jsem se hodinu snažil zprovoznit (alespoň v prostředí Win, na Android vůbec nedošlo) jeden z mnoha dodávaných vzorových projektů, bezúspěšně. Víc času tomu nemíním dát. (Pro srovnání - nedávno jsem instaloval MS Visual Studio pro úplně nového uživatele - tedy "od nuly" - a fungující programy jsem mohl vytvářet ihned po skončení instalace!). Jak rychle jste začal Android studio používat vy?
Petr Kott25. 3. 2020
To jestli zvolit vývoj v nativním jazyce či hybridu je dobře popsáno zde v tomto článku: https://peko-studio.cz/rozdil-mezi-nativni-a-hybridni-mobilni-aplikaci/
Samotné vytvoření nové aplikace ale nestačí, ještě je třeba vyřešit problém, jak ji co nejsnadněji distribuovat na koncová zařízení žáků. I o to se některé cloudové služby postaraly a umožňují ji publikovat za určitých podmínek jak přes známé online obchody (Google Play, App Store, Windows Store), tak přímo jako instalační balíček pro konkrétní platformu (Android, Apple, Windows nebo i BlackBerry či Kindle).
Nyní se pojďme podívat na několik nástrojů, které lze pro vytvoření mobilních aplikací využít. [1]
Je až ironií, že některá vývojová prostředí, která jsou uživateli hodnocena velmi vysoko, jsou zdarma. Jedním z nejvšestrannějších je open source IDE Eclipse Classic. Pokud si do něj doinstalujete přídavné pluginy, v našem případě Android Development Tools (ADT), vznikne vývojové prostředí, které umožňuje vytvářet aplikace pro většinu hlavních mobilních operačních systémů, včetně Android, iOS, iPhone, i pro desktopové platformy jako Windows, Linux a Mac. Aktuální verze tohoto vývojového prostředí vyžaduje Javu ve verzi 7. Pro usnadnění práce se vyplatí doinstalovat i balíček standardních komponent, tzv. SDK Tools, který obsahuje knihovny pro podporu požadovaného aplikačního rozhraní (API).
Toto univerzální komplexní multiplatformní prostředí je ovšem určeno převážně vývojářům, kteří již mají hlubší programátorské znalosti a zkušenosti. Navíc pro svou velmi obsáhlou dokumentaci i náročnější počáteční konfiguraci si začátečník může o nějakém rychlém vytvoření smysluplné aplikace nechat zdát. Na druhou stranu správce projektu, editor, debugger, možnost verzování a velké množství zmiňovaných pluginů či podpora Unicodu splňuje všechny potřeby pro profesionální práci. Tento nástroj proto mohu doporučit jen zkušenějším učitelům-programátorům. [2]
Oproti předchozímu nástroji je cloudové vývojářské prostředí mobilních aplikací Appmakr pouze pro iPhone a Android. Jistou komplikací může být fakt, že pro přihlášení je potřeba mít vytvořen účet u Google+, Facebooku, Twitteru nebo Yahoo. Navíc nepodporuje Unicode, nelze tedy používat českou diakritiku, což mě osobně odrazuje od jeho použití ve výuce na ZŠ. Další značnou nevýhodou je, že Appmakr pro většinu funkcí (např. vytvoření formuláře, sdílení obrázků apod.) využívá nástroje třetích stran (Wufoo, Flicker, Picasa aj.), což znamená další přihlašování a tvorbu v odlišném prostředí.
Pozitivním prvkem je vcelku přehledná administrace projektu a balík hotových komponent, z kterých si uživatel může svou aplikaci poskládat. Lze se tedy obejít bez znalosti jakýchkoli programátorských principů a technik. Stojí za zmínku, že i bezplatná verze umožňuje publikovat zkušební aplikaci, a tak lze konečný výtvor vyzkoušet ještě před zveřejněním v App Store či Google Play, které již je ovšem za poplatek.
Mnohem populárnější mezi běžnými uživateli je projekt Appypie, který se řídí sloganem „Make an App, As Easy as Pie“. Je to nejrychleji rostoucí cloud na bázi DIY (Do-It-Yourself = „Udělej si sám“), který umožňuje uživatelům bez znalosti programování vytvořit aplikace pro Android, Windows, iPhone, BlackBerry a Kindle, a ty navíc lze rovnou publikovat na Google Play či iTunes.
Samotná tvorba aplikace je velmi intuitivní, uživatelsky velmi přívětivá a k dispozici je velké množství šablon. Začít lze i bez registrace, ovšem u exportu aplikace do instalačního balíčku se bez ní již neobejdete. Po registraci je vaše e-mailová schránka bohatší hned o 7 e-mailů a, jak bývá zvykem, dodavatel se snaží vás přimět k placení. Ve FREE verzi bude aplikace obsahovat reklamy a na export do instalačního souboru .apk (Android, Kindle) či do .ipa (Apple) budete čekat 2 hodiny. Export pro BlackBerry a Windows je zpoplatněn, stejně jako publikování ve všech obchodech. Pokud byste oželeli měsíčně 12 dolarů za balíček BASIC, dostanete nástroj se všemi potřebnými službami pouze pro platformu Android. Pokud byste chtěli využívat všechny služby pro všechny dostupné platformy (balíček PLATINUM), bude vás to měsíčně stát už dolarů 40 (přehled verzí je zde). Ale i po zaplacení se musíte obejít bez české diakritiky. I tak je tento projekt velmi oblíben a hojně využíván, protože vše máte na jednom místě, aplikace vypadají profesionálně a není potřeba integrovat další nástroje třetích stran.
Appsbar je další freewarový nástroj, který nabízí bohaté portfolio šablon a umožňuje i větší míru editace struktury či grafického vzhledu právě vytvářené aplikace. Vývojářské prostředí sice není tak přehledné, intuitivní a uživatelsky přátelské jako např. u projektu Appypie, ale nabízí i užitečnou zpětnou vazbu, zda jsou nakonfigurovány všechny zvolené nástroje a funkce či zda aplikace je kompletní po stránce obsahové. Má však i svá negativa. Autoři jdou tak daleko, že vyžadují, aby aplikace měla minimálně 4 stránky (objekty nebo komponenty), u popisu aplikace minimálně 10 slov a 5 klíčových slov pro kategorizaci ve Storu. Standardně opět chybí česká diakritika. Pozitivní je, že tento nástroj podporuje všechny běžné operační systémy (Android, Apple, Black Berry a Windows), zvládá export do instalačního balíčku .apk pro testování či instalaci a dovoluje zdarma publikovat vytvořené aplikace do vlastního storu AppsGallery. Po odeslání aplikace k publikování např. do Google Storu si autoři Appsbaru nechávají 3–5 dní na prověření aplikace, zda není potenciálně škodlivá, poté zašlou e-mail s vyrozuměním.
Appery.io je vysoce profesionální cloudový nástroj společnosti Exadel, který umožňuje vytvořit mobilní a responsivní aplikace, které běží na všech hlavních platformách, včetně zařízení iOS, Android a Windows Phone, to vše z jediného zdrojového kódu. Podporuje širokou škálu nejnovější moderních technologií a frameworků jako HTML5, SQL, Apache Cordova (PhoneGap), Ionic, AngularJS, jQuery Mobile či Bootstrap. Prostředí je plně integrováno do webového prohlížeče. I když lze využít několik typů šablon, vzhledem ke své profesionalitě vyžaduje i značné programátorské znalosti.
Pro vyzkoušení existuje 14denní TRIAL verze, po jejím vypršení si však musíte aktivovat jeden z nabízených programů BASIC ($30/měsíc), STANDARD ($45/měsíc), PROFI ($85/měsíc) a TEAM ($200/měsíc). I kvůli tomu je Appery.io nástrojem spíše pro větší firmy, které potřebují multiplatformní responsivní aplikace, než pro programátorského nadšence či solitéra.
Fakt, že jsou v současné době mobilní aplikace velmi populární, potvrzují i tradiční vývojářské produkty, které možnost vytvoření aplikace pro tuto platformu zahrnuly do svých vývojových strategií.
Microsoft ve svém produktu Visual Studio 2015 rozšířil možnost programování v C# o doplněk Xamarin, který podporuje vývoj aplikací pro iOS, Android a samozřejmě i mobilní Windows. [3]
Pozadu nezůstal ani Google, který navázal na již zmiňované IDE Eclipse a doplněk Android Development Tools (ADT) a vyvinul nové komplexní vývojářské prostředí Android Studio. [4]
Oba tyto profesionální nástroje lze pod EDU licencí získat bezplatně, vyžadují ovšem alespoň základní znalosti vývoje formulářových aplikací a objektově-orientovaného programování.
Závěrem lze říci, že se v posledních 3 letech vývoj mobilních aplikací posunul velmi dopředu, ovšem pro běžného uživatele-neprogramátora vizuální webové vývojové nástroje zatím nenabízí zdaleka dostatečný komfort a také nedokáží uspokojit všechny jeho potřeby. Žádný ze zmiňovaných vizuálních nástrojů (Appypie, Appsbar, Appmakr) nepodporuje Unicode, a tudíž českou diakritiku, navíc u některých je v bezplatné verzi potřeba u standardních funkcí použít nástroje třetích stran.
Pokud chce uživatel získat komplexní vývojový nástroj, musí si zatím připlatit ne zrovna malé částky (např. Appery.io) nebo si musí osvojit práci v některém objektově-orientovaném profesionálním vývojářském prostředí (např. IDE Eclipse, Visual Studio či Android Studio). Jistým kompromisem mezi těmito extrémy může být vývojové prostředí MIT Inventor 2, o kterém naleznete více v tomto článku.
Literatura a použité zdroje
WOODBURY, Viviana. 5 Tools For Teachers To Create And Publish Apps Of Their Own [online]. 2015. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.teachthought.com/uncategorized/5-tools-teachers-create-publish-apps/.
Vývoj pro různé platformy ve Visual Studiu [online]. 2015. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: https://msdn.microsoft.com/library/dn771552.aspx#HTML.
SEMECKÝ, Vojtěch. Android Studio – nové vývojové prostředí [online]. 2013. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: https://www.zdrojak.cz/clanky/android-studio-nove-vyvojove-prostredi/.
