Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Situace absolventů na trhu práce se po určitém zlepšení, k němuž došlo od září 2011 do dubna 2012, výrazně zhoršila. Jak vyplývá z „Předběžné zprávy o nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol ke konci dubna 2013“, zpracované v oddělení analýzy trhu práce NÚV, počty nezaměstnaných absolventů učebních i maturitních oborů výrazně přesáhly všechny hodnoty z pětice krizových let.
Hospodářská krize a následná recese vážně omezily zájem zaměstnavatelů o absolventy škol. Po určitém zlepšení situace v období od září 2011 do dubna 2012, kdy trh práce absorboval téměř 9 tisíc nezaměstnaných absolventů, došlo v letošním roce k velmi výraznému zhoršení. Od září 2012 do dubna 2013 našel z těch absolventů, kteří byli v evidenci na úřadu práce, uplatnění jen nepatrný počet (přibližně 200), lze tedy říci, že absolventi, kteří nenašli práci ihned po dokončení studia, zůstali bez zaměstnání téměř celý rok.
K 30. dubnu 2013 bylo evidováno 16 513 nezaměstnaných čerstvých absolventů středoškolského studia a 584 absolventů VOŠ. Nejvyšší míry nezaměstnanosti (30,1 %, meziroční nárůst o 12,5 procentního bodu) dosáhli absolventi nástavbového maturitního studia po vyučení (kategorie L5). K výraznému zhoršení situace došlo i u vyučených absolventů (kategorie H), v dubnu 2013 bylo bez práce 26,3 % z nich (nárůst o 11,1 p. b.). Nejnižší míru nezaměstnanosti mají vyučení v oborech elektrotechnických (19,8 %, nárůst o 8,1 p. b.) a strojírenských (20,1 %, nárůst 8,9 p. b.). Vůbec nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenala skupina oborů 66 Obchod (obor Prodavač 35,7 %, nárůst 18,2 p. b.), značné problémy s uplatněním mají dále absolventi stavebních (31,5 %, nárůst 12,1 p. b.) a potravinářských oborů (31,4 %, nárůst 12,5 p. b.). Míra nezaměstnanosti absolventů maturitních oborů s odborným výcvikem (kategorie L0) meziročně vzrostla o 6,8 p. b. na 19,1 %, přičemž největší problémy s hledáním práce mají absolventi „službových“ oborů.
Další propad ve vývoji ekonomiky se dotkl i absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M), míra jejich nezaměstnanosti dosáhla letos v dubnu 14,8 %, což představuje meziroční nárůst o 5,6 p. b. Nejnižší míru nezaměstnanosti mají absolventi lyceí (9,1 %, nárůst 3,5 p. b.), kteří ovšem v souladu s koncepcí jejich přípravy většinou pokračují ve studiu na VŠ nebo VOŠ. Jen nepatrně vyšší jsou míry nezaměstnanosti skupin 18 Informační technologie (10,2 %, nárůst 0,9 p. b.) a 53 Zdravotnictví (11,0 %, nárůst 3,6 p. b.). Nejhůře naopak nezaměstnanost postihuje maturanty skupiny 41 Zemědělství a lesnictví (22,2 %, nárůst 10 p. b.), s odstupem následují skupiny 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (18,2 %, nárůst 7,7 p. b.) a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (17,3 %, nárůst 8,1 p. b.). Posun v elektrotechnických oborech je zřejmě způsoben zařazením žáků oborů zaměřených na informační technologie do skupiny 18 Informatické obory, kde je míra nezaměstnanosti nízká. Mírně nadprůměrná míra nezaměstnanosti je v tomto roce i u skupiny oborů 63 Ekonomika a administrativa (16,8 %, nárůst 6,4 p. b.), je však zřejmé, že i při stále nejvyšším počtu absolventů této skupiny je jejich situace poměrně příznivá. Míra nezaměstnanosti absolventů gymnázií činila letos v dubnu 4,1 %, meziročně vzrostla o 1 procentní bod. Nízká hodnota míry nezaměstnanosti je zde ovšem dána tím, že téměř všichni gymnazisté pokračují ve studiu na vysoké škole nebo VOŠ. „Pokud by bylo možné počty nezaměstnaných gymnazistů vztáhnout pouze k těm absolventům, kteří přecházejí na trh práce, míra nezaměstnanosti by vycházela výrazně vyšší,“ podotýká Ing. Jiří Vojtěch z NÚV. Mezi absolventy s vyšším odborným vzděláním bylo letos v dubnu 11,9 % nezaměstnaných (nárůst 3,6 p. b.). Trvale a jednoznačně je nejnižší míra nezaměstnanosti ve skupině oborů 53 Zdravotnictví (4,6 %, nárůst pouze 1,9 p. b.), což ukazuje, že zdravotnictví je z pohledu šance na nalezení zaměstnání dlouhodobě perspektivní oblastí. Dobré uplatnění, a tedy i nízkou míru nezaměstnanosti, vykazují také absolventi skupiny 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (9,7 %, s nepatrným nárůstem 0,5 p. b.). Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají naopak skupiny 82 Umění, užité umění (25,2 %, s vysokým nárůstem 8,8 p. b.) a 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (20,5 %, nárůst 10,3 p. b.).
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 2, číslo 3/2013, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://nuv.cz/publikace/vzdelavani-3-2013.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
