Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Náhled do života ve Vejprtech, 50. léta
3,0 (3 hodnocení)
Studenty následující lekce přenese do pohraničního městečka Vejprty a na základě ukázek konkrétních kádrových posudků se seznamují s pojmy „kádrový posudek, role učitele v socialistické společnosti, lidově demokratické státní zřízení, třídní původ, hraniční pásmo“. Pracují ve skupinách a společně hledají odpovědi na zadané otázky a sami otázky kladou.
Náhled do života ve Vejprtech, 50. léta.
Úvod do hodiny: Co o Vejprtech vyčteme z následující mapky?
Autor díla: Marcela Svejkovská
Metodická část:
- určeno jako rozšiřující učivo do hodin dějepisu, základů společenských věd, společenskovědních seminářů
- časová dotace: hodina a více (dle zájmu studentů i učitele)
Rozdělíme děti do pěti skupin, připravené plachty papíru, lepidla a fixy.
Každá dostane jeden termín (viz klíčová slova), během pěti minut pročte, vlepí na plachtu, pak mluvčí skupin pro ostatní pojem stručně definuje – celkem 10´.
Posudky máme nakopírované 2x, nastříháme a každá skupina si přibl. 7 různých vybere, společně pročítají a odpovídají na „pár otázek k posudkům“ – vlepíme a vpisujeme na plachtu, pracuje celá skupina – 15´.
Chvíli diskutujeme o tom, co nám na posudcích vadí? Co nám nevadí? A proč? – 5´.
Nakonec každá skupina napíše dvě až tři otázky, které je při čtení posudků (nebo definicí) napadly.
Závěr lekce: Studenti postupně své otázky čtou a nechávají vyznít bez odpovědi.
Úkol č. 1:
Klíčová slova: kádrový posudek, role učitele v socialistické společnosti, lidově demokratické státní zřízení, třídní původ, hraniční pásmo
POJMY (nakopírovat 1x)
Kádrový posudek
Kádrový posudek: spis s údaji o názorech a ideologických postojích občanů. Byl pořizován kádrovými pracovníky z osobních a kádrových oddělení, které měl povinně každý podnik. Kádrové posudky prošly během let vlády KSČ v Československu určitým vývojem. Zatímco zejména v padesátých letech byl jednou z hlavních součástí posudku třídní původ hodnoceného (dělnický, rolnický, buržoazní, intelektuální, feudální, smíšený), a samozřejmě také postoj hodnoceného k socialismu a komunismu, v 60. letech a v době normalizace byl význam třídního původu upozaděn a hlavní důraz byl kladen na postoje hodnoceného, zejména k sovětské okupaci a postoje jeho nejbližší rodiny. Nesouhlas s okupací často představoval konec kariéry.
„Proto i učitel na našem venkově, je-li opravdu synem svého národa, musí pokládat za otázku své cti stát v předních řadách boje za splnění úkolů společenského, hospodářského a kulturního povznesení vesnice... Na četných vesnických školách působí v posledních letech noví, lidově demokratickému zřízení oddaní učitelé, kteří čestně plní úkoly výchovy mládeže a jsou vzorem plnění občanských povinností. Neomezují se jen na úzký rámec plnění didaktických úkolů a ze všech svých sil bojují za nový, šťastný život venkovského lidu. Je nepochybné, že jen díky lidově demokratickému zřízení mohly se rozvinout nejlepší lidské vlastnosti v učiteli. Vláda i strana mají za to, že těžiště učitelovy práce je ve škole těsně spjaté s kypícím životem a vzruchem socialistického budování. Zejména socialistická zemědělská velkovýroba — jako nejmladší velkovýroba, rodící se za nesmírně složitých politických, ekonomických i myšlenkových přeměn naší vesnice, našeho zemědělce — vyžaduje nejtěsnějšího svazku dělnické třídy s rolnictvem a zvláště velké pomoci jak dělnické třídy, tak i pokrokové inteligence, zejména učitelstva… Velmi záleží na zanícenosti učitelů samých, neboť jen ten, kdo sám hoří plamenem, může zapálit. Není pochyb o tom, že jen takoví učitelé svou záslužnou prací ať ve vnitrozemských oblastech nebo v pohraničí mohou vytvářet kolem sebe radostné ovzduší vážnosti a úcty jak k učiteli, tak i k jeho práci. Proto ústřední výbor Komunistické strany Československa na svém prosincovém zasedání připomněl slova soudruha Gottwalda, že »právě učitel je tím rozhodujícím činitelem v zápase o novou školu«, že »právě v rukou učitelů, ve vašich rukou, je duše naší mládeže a její vývoj«. S prací učitelů ve výchově chlapců a děvčat je třeba spojit i jejich účast na kulturním životě vesnice. Jde zejména o účast v osvětové práci. Naše osvěta si klade za cíl působit na nejširší vrstvy pracujících v tom smyslu, aby rozuměly politice strany a vlády, aby aktivně přispívaly k jejímu uskutečňování, aby rozšiřovaly své vědomosti a získaly hodnotnou zábavu a pobavení po celodenní práci. Osvětoví i školští pracovníci mají plnit společný úkol — vychovávat nového člověka… Má-li učitel správně pracovat již ve škole, je nutné, aby se co nejvíce přiblížil obyvatelstvu, otcům a matkám těch, které učí a vychovává. Učitel, který takto nepracuje, není dobrým učitelem, není buditelem, není nositelem pokroku a kultury a neplní ani původní ustanovení školského zákona, které praví, že dnešní škola může splnit své poslání jen tehdy, bude-li spjata s velikými úkoly socialistického budování…“
Lidová demokracie (též lidová republika nebo lidově demokratická republika) je dobové označení reálně socialistických politických systémů, v nichž měla vedoucí úlohu komunistická strana či skupina stran pod vedením komunistické strany.
Tato forma státu vznikla po první světové válce v satelitech Sovětského svazu, ale uplatnila se hlavně po druhé světové válce v komunistických zemích střední Evropy, tvořících celek známý jako východní blok. Tehdy byla lidová demokracie považována za jakousi přechodnou fázi mezi kapitalismem a rozvinutým socialismem.
Státy s lidově demokratickým státním zřízením se oficiálně lišily od Sovětského svazu a jiných zemí hlavně jinou politickou strukturou, která však fungovala se stejným výsledkem, jako v SSSR. Sice existovalo více stran, ale permanentní vládní koalice, označovaná jako národní či vlastenecká fronta, dodržovala jednotný postup, který určovala strana komunistická. Dalšími rozdíly bylo například i jiné uspořádání státních institucí a možnost omezeného soukromého vlastnictví půdy.
Příklady ze střední Evropy jsou Československo, Maďarská lidová republika, Polská lidová republika.
Jako lidové demokracie se ovšem označovaly (nebo dodnes označují) i některé další země, například Čínská lidová republika nebo Korejská lidově demokratická republika.
Třídní příslušnost a ideologická uvědomělost rodičů byly v Československu mez lety 1948 a 1989 jedním z důležitých faktorů úspěchu v totalitní společnosti: lidé s vhodným kádrovým profilem byli zvýhodňováni ve společenském uplatnění, kariérním postupu a přístupu ke vzdělání.
Nositeli vhodného třídního původu měly být podle teorie děti dělníků a členů zemědělských družstev a členů komunistické strany. Nežádoucí bylo na druhé straně narodit se v rodině bývalého průmyslníka, v rodině, jejíž členové byli nábožensky veřejně aktivní, a podobně. Tento původ měl vliv i na výsledek vyřizování přijímacích zkoušek na vysoké školy, kdy učitelé vypisovali tzv. kádrový posudek. Velkou roli zde hrála i skutečnost, jsou-li rodiče členy komunistické strany.
Tato politika měla zajistit změny ve složení inteligence v zemi a v jejím postoji ke státu – školství a vysoké školství tedy mělo převzít úlohu, vytyčenou komunistickou stranou. Proto je zajímavé, že tohoto cíle nikdy stoprocentně dosaženo nebylo. Týká se to jak šedesátých let, kdy inteligence, tedy převážně vysokoškolsky vzdělaní lidé, patřila k hlavním silám nových reformních názorů nejen v oblasti politiky, demokratizace, tvůrčí svobody, ale i např. v oblasti ekonomiky, kde byly připraveny prostory pro pozdější reformy procesu pražského jara. Platí to však i o době takzvané normalizace, kdy česká a slovenská inteligence vůbec umožnila přežití myšlenek svobodného vývoje společnosti.
Jedná se o zakázanou oblast (či oblast s omezeným přístupem), sloužící k bezpečnostním účelům (tj. vojenská, policejní či jiná bezpečnostní kontrola).
Hraniční pásmo je viditelně označené a může se táhnout jen stovky metrů, ale i desítky kilometrů daleko od hranic samotných, záleží na politické situaci.
Mezi známá hraniční pásma patří například demilitarizovaná zóna mezi oběma korejskými státy, hraniční pásmo ČSSR podél hranic s NSR a Rakouskem, či ostře střežená hranice mezi NSR a NDR. Hraniční pásma na území „zemí socialistického tábora“ byla považována za symbol nesvobody a omezení pohybu osob, mnohdy přirovnávána i k vězení.
Hraniční pásmo bylo vyhlášeno v dubnu 1950 z důvodu omezení obyvatelstva v působišti Pohraniční stráže. Hranici hraničního pásma tvoří hraniční čára. Hraniční pásmo zasahovalo 12 až 15 kilometrů do vnitrozemí. Vnitřní hranice obsahovaly výstražné cedulky podél cest. Vstup do pásma byl jen na povolení a platil zde zákaz pohybu mimo cesty, silnice nebo železnice od setmění do svítání. Povolení k pohybu bylo udělováno příslušným oddílem. Z hraničního pásma byli vysídleni „nespolehliví“ obyvatelé. Takto bylo postiženo asi 600 rodin, což je přibližně 1600 „nespolehlivých osob“.
…Jest to velmi čilá, chytrá a prohnaná osoba s vlastností přizpůsobiti se v každém prostředí. Vedl velmi neuspořádaný rodinný život, který vedl až k rozvodu a stýká se s elementy, o nichž nelze (říci), že by byly nakloněny dnešnímu lidově demokratickému zřízení. Závěrem podotýkáme, že F. B. se politicky neprojevil, a nelze o něm tvrditi, že by měl kladného postoje k našemu státnímu zřízení, vzhledem ku jeho chytrosti a prohnanosti…
…říšskoněmecká občanka, vdána… žije ve Vejprtech nezřízeným a nemravným životem, je podezřelá z prostituce a scházejí se u ní živly, které jsou nežádoucí v hraničním pásmu…
…pochází ze smíšeného manželství (otec Čech, matka je německé národnosti). Jeho poměr k lidově demokratickému zřízení je naprosto lhostejný a neúčastný. V jeho soukromém životě převážně se stýká s osobami ženského pohlaví národnosti německé. Je to člověk s naprosto neujasněným a nevyhraněným politickým názorem. Svým vystupováním a jednáním jeví se jako přívrženec západního způsobu života. Trestán dosud nebyl…
… Vzhledem k závažnosti provinění a dále k tomu, že podával průměrné pracovní výkony, dále prchl z pracovního útvaru, v důsledku toho jest zřejmo, že se nesnažil nalézti cestu ke kladnému poměru ku lidově demokratickému zřízení – nedoporučujeme podmíněné propuštění z trestu. Podotýkáme, že jmenovaný nepodával před spáchaným činem žádné zvláštní pracovní výkony…
… je německé národnosti… bylo mu vráceno čsl. státní občanství… Jeho poměr k lidově demokratickému zřízení je nejasný, třídně a politicky není uvědomělý, dobré pracovní morálky, bez absencí, pokrokové literatury nečte, má zálibu v malování pastelem…
… Při léčení prostého pracujícího lidu chová se k tomuto často příliš povýšeně. Do veřejné činnosti je zapojen. Politicky ho považujeme vzhledem k dnešní době za nevyspělého, se sklony k maloměšťáctví. Občanský a rodinný život vede spořádaný…
…ve směru politickém chovala se bez závad, avšak po stránce mravní byla náchylná k milostným dobrodružstvím a poměrům, avšak soudně nikdy trestána nebyla. Její poměr k lidově demokratickému zřízení je kladný…
…Budí dojem člověka, který jest ochoten sloužiti každému režimu a jest možno říci, že jest to člověk naprosto politicky neuvědomělý a nevyhraněný. Jest úlisný, vychytralý a mnohomluvný. Vzhledem ku jeho povaze nedoporučujeme, aby jmenovanému byly svěřovány takové funkce, ve kterých by mohl našemu režimu škoditi…
…měl sklony k hazardní hře v karty a popíjení se svými kumpány, čímž se vzdaloval své rodině a to bylo příčinou jejich manželské rozluky… Jeho bývalá manželka působí dojmem typicky maloměšťácké figury, s naprosto neujasněným a nevyhraněným politickým názorem…
… Počítal se do střední vrstvy a společnosti, která byla zaměřena proti straně. Velmi rád polemisoval a při rozhovoru se členy strany dával jim za pravdu, ale s výhradou…
… je velmi pochybné pověsti z hlediska mravního… Její otec… byl určitý čas zajištěn pro důvodné podezření z nepřátelské činnosti vůči našemu státu a shora uvedená … sama rovněž udržovala styky s osobami protistátního zaměření a kteří byli zajištěni a trestáni pro svoji protistátní činnost. U jmenované stává vážné podezření, že spolupůsobila při ilegální činnosti otce a svých známých. Z tohoto důvodu usuzujeme, že nemá kladný poměr k lidově demokratickému zřízení našeho státu…
… Jeho častý pobyt v hostinci a styk s osobami nepožívajícími valné pověsti ve Vejprtech, se kterými v hostinci se stýká a hraje v karty, nepřispívá k vážnosti a ve prospěch jmenovaného. Máme za to, že jako učitel, který má vychovávati naši novou mládež, má širokou možnost zúčastniti se veřejného života a kulturní činnosti a nezabíjeti čas planým vysedáváním v hospodě a hrou v karty. Jsme toho názoru, že před našimi učiteli stojí daleko závažnější úkoly dané celostátním sjezdem učitelstva…
…Práci sice rozvinul a zdál se býti agilní, ale takovým způsobem, aby se v jeho počínání nikdo nevyznal a on z toho měl osobní prospěch. Vzhledem k těmto skutečnostem varujeme Vás před přijetím pana Ř. jako stavbyvedoucího a jsme přesvědčeni, že i jako zedník se bude snažiti a je schopen sabotovati, aby poškodil lidově-demokratické zřízení, a tak dopomohl k navrácení se buržoazní kapitalistické společnosti, z níž vyšel a v níž byl vychován…
…Jest zde znám jako pravicový sociální demokrat a člověk požívající větší dávky alkoholických nápojů… Po svém příchodu do Vejprt přihlásil se jako redaktor bez udání zaměstnavatele. Budil vždy dojem člověka, který vyhledává bezpracné zisky, jinak byl povahy uzavřené, málomluvný, bručoun – typický svobodný mládenec, ale velmi chytrý…
…Shora uvedený se veřejného života málo zúčastnil a možno říci, že se držel v pozadí. Ve svém postoji k lidově demokratickému zřízení jest přizpůsobivým, avšak nelze se vyjádřiti, že by měl 100% kladný postoj. Jest zde o něm známo, že tajně vyučoval angličtině u žáků střední školy a právě u žáků, kteří navštěvovali jeho tajné vyučovací hodiny, projevily se neblahé následky styků se jmenovaným…
…Jeho poměr k našemu lid.-dem. státnímu zřízení, KSČ, dělnické třídě, rovněž k SSSR jest kladný a vřelý, k záp. kapitalistickým státům odmítavý. V únorových událostech byl zapojen do všech stranických akcí. Jest státně a národně spolehlivý a z hlediska mravního bezúhonný. Povahy jest tiché, poctivého jednání. Vede spořádaný rodinný život, ve Vejprtech majetku nevlastní…
Příspěvek přináší náročné a stále aktuálnější téma života v reálném socialismu. Přínosem je také práce s netradičním zdrojem - s kádrovými posudky obyvatel Vejprt. Zároveň se pootevírá pohled na problematickou roli učitelů, kteří byli nuceni podílet se na propagaci režimu i na kádrování vlastních žáků. Uživatel tohoto příspěvku, zejména starší, tak musí počítat i s nepříjemnými otázkami.
Autor díla: Marcela Svejkovská