Na co nezapomenout při řízení školy a pedagogického procesu, 2. díl

Jak už bylo řečeno, sledování změn právních předpisů je velmi důležité. V rámci delegování úkolů a kompetencí je možné se domluvit například s učitelkou (nebo zástupkyní), která bude mít na starosti sledování právě této oblasti. Nejde o inovaci a aktualizaci vnitřních dokumentů školy, ale právě o sledování novel právních předpisů (zejména zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném ajiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; a také jeho prováděcích a souvisejících právních předpisů).

Pokud bude mít tato osoba kromě „pověření“ ředitelky k tomuto osobnímu úkolu i chuť a zájem zmíněnou problematiku zajišťovat, podílí se na řízení školy, je mnohem více motivována a vy se můžete věnovat jiným úkolům.

Na co si dát pozor, co kontrolovat:

Povinnost vytvořit školní vzdělávací program vznikla pro mateřskou školu v roce 2007. Od té doby je povinným dokumentem školy. Školní vzdělávací programy by v současné době měly odpovídat požadavku školského zákona.

Na co si dát pozor, co kontrolovat:

Mateřské školy, resp. jejich pedagogové, by měli při své práci sledovat tyto rámcové cíle (záměry):

1. rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání,
2. osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost,
3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.^[1]

Na co si dát pozor, co sledovat při hospitacích:

Vzdělávání podle školního vzdělávacího programu (ŠVP) vyplývá z dikce školského zákona.

Nadstandardní aktivity nemají být plánovány nebo organizovány v době, kdy má škola vzdělávat podle ŠVP. Nadstandardními aktivitami jsou takové, které jsou realizované za úplatu a nejsou součástí ŠVP.

Pokud mateřská škola nabízí dětem, popř. i jejich rodičům další služby, které probíhají mimo pravidelnou provozní dobu zařízení, mimo pracovní dobu pedagogů a které jsou realizovány za úplatu (např. různé kroužky pro děti, příležitostná večerní či víkendová péče o děti, příležitostná péče o další děti - např. o sourozence, samostatné programy pro rodiče apod.), jedná se o aktivity (služby) „nadstandardní“, které nejsou součástí školního vzdělávacího programu a nemohou být uplatňovány na úkor jeho rozsahu a kvality.^[1]

Na co se zaměřit:

Další nástrahy - co zkontrolovat:

Dále oblast týkající se bezprostředně pedagogů.

Co zkontrolovat v personální dokumentaci:

Materiální podmínky v mateřských školách nejsou oblastí, ve které by se vyskytovalo větší množství nástrah k pochybení. Hrací prvky na zahradě pořizuje ředitelka na základě platných norem a ke každému by měla dostat od dodavatele certifikát.

Využívání výškově nastavitelného nebo různě vysokého sedacího nábytku pro děti (který školy mají) vzhledem k jejich výšce, by mělo být samozřejmostí, zvláště ve věkově smíšených třídách, kde je rozdílná výška dětí nejvýznamnější.

Na co si dát pozor:

Jedním z důležitých předpokladů pro předcházení pochybením v řízení školy je nutnost znát právní předpisy týkající se školství.

Přehled právních předpisů, kterými by se školy měly řídit, lze nalézt například na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Není však možné pouze nastudovat platná znění zákonů, vyhlášek, nařízení vlády podobně, ale je důležité nadále sledovat jejich změny a novelizace.

Pro předcházení pochybením v řízení školy je také nezbytné využívat všech manažerských funkcí - například plánování, organizování, delegování, komunikace nebo kontrola. Díky jejich vzájemné provázanosti a mnohdy i cyklickému působení lze dobře nastavit systém řízení, ve kterém pak dochází k pravidelné kontrole a vyhodnocování, takže chyby mohou být eliminovány ještě dříve, než způsobí v organizaci problém.

Vzdělávací instituce nabízejí akreditované vzdělávací akce, kterých mohou ředitelé škol využít pro obnovu, udržování nebo doplňování znalostí a vědomostí v oblasti řízení školy i řízení pedagogického procesu.

Nasloucháním svému okolí – pedagogické radě, rodičovské veřejnosti - lze získat zpětnou vazbu pro další plánování v řízení školy i v řízení pedagogického procesu. K tomu lze využít informací získaných při jednání pedagogické rady, při třídních schůzkách a individuálních konzultacích, ale i z rozhovoru s dětmi, pedagogy, rodiči dětí, zástupci zřizovatele školy nebo dalších spolupracujících organizací, popřípadě z dotazníků pro pedagogy nebo pro rodičovskou veřejnost.

Důležité je zamyslet se nad vlastním systémem manažerské strategie v dané škole, nad vedením pracovního týmu včetně delegování a kontroly. Vyhodnotit funkčnost a efektivitu realizovaných kroků, přijmout názor druhých, vzít si ponaučení z již zažitých pozitivních i negativních zkušeností.

Literatura a použité zdroje

SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2004. 48 s. ISBN 80-87000-00-5.